# Cvič\_se (ve zbožnosti)

> Sermon from 25 April 2020, 1.Timoteovi 4:6-11, Pavel Mečkovský (in Czech). Recording of the Sunday service of the Baptist church in Olomouc – listen online or as a podcast.

- **Date:** 25 April 2020
- **Preacher:** Pavel Mečkovský
- **Bible passage:** 1.Timoteovi 4:6-11
- **Duration:** 27:50
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2020-04-25-Cvic_se-ve-zboznosti-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2020-04-25-Cvic_se-ve-zboznosti-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Transcript (Czech)

*automatic, may contain errors*

[0:00] Dnešní kázání si připravil bratr Pavel Mečkovský. Já mu děkuji a těším se na to, jak Pán Ježíš Kristus bude skrze Jeho slova promlouvat ke každému z nás. Dobré dáno, bratři a sestry. Dovolte, abych vás taky přivítal a vy z toho improvizovaného studia na dnešním kázání. Dnešní kázání bude pokračovat první klini Timoteovi, štátá kapitola, šestý až jedenáctý verš. A název tomu kázání jsem dal Cvič. Ono to není úplně celé. Je to Cvič a pár teček. A než se podíváme na to cvičení, o které dneska budeme mluvit, možná to bychom překvapivě pro některé z vás, tak se podíváme na kontext toho listu a toho, co jsme do posud probrali. Téma v listu první Timoteovi, to téma je pozbuzení mladého Timotea v boji proti faleštým učením.

[1:07] A taky k tomu, aby ustanovil vedoucí, kteří budou dělat to tež. Je tam takových pět témat. Pět témat máme v listu. Je to travé učení, veřejné bohoslužby, venení církoje, osobní kázeň a péče o lidi. A když zemlneme těch prvních tří kapitoli, tak aby jsme lépe pochopili to, o čem dneska budeme mluvit, tak můžeme to zemlou v tom, že Timoteovi zůstal v Efezu a vede právě tvrdý boj s falešnými učiteli. Bojoval s učiteli zákona, bojoval s těmi, kteří se zabývají rodokmeny, bájemí musel vrátit círke k tomu dobrému základu, které círke ho pustila. Potom řeší otázky diakonů, ustanovení starších, kteří mají mít určitý charakter a kteří se nebudou snažit starvnou učeníky na svou stranu, kteří byli dobrými pastýři a ti, kteří splní určité morální vlastnosti.

[2:07] Potom, minule jsme mluvili o tom, že byli lidé, kteří bojovali nebo učili dévonské nauky, kteří nevedli druhé ke Kristu, ale těmnější věcem. A to konkrétně rozlišování jídel, toto jíst, toto nejíst, asketismu, zakazovali se žení tak dávat, velik pokrytectví a ke lžím a vůbec pohrdali věcmi, které pán Bůh dává. Jinými slovy, jakékoliv učení, které dává důraz na vnější věci, které nevede přímo ke Kristu. Ty vnější věci můžou být otázka politických věcí, jako stát Izrael a tak dále, otázka jenom pohledu lidského vnitra, na přehnaná psychologie, nebo pohled na zhled člověka, co člověk nosí, jako má kravat, jak je ostříhaný, nebo naopak, co nenosí, co by měl, a jak by se měl oblíkat, nebo co poslouchala, jaké má koníčky.

[3:09] Jestli se zaměříme tady na to, dáváme na to důraz, jak oni dávali co jíst a nejíst, tak se dostáváme někam jinam. A tak každé učení, které se nesoustředí na Krista, od Krista lidi odvádí. Tímto se Pavel zamýval. A teďka právě píše, pokrače v té čtvrté kapitole, a budeme si číst verše od čtvrtého, od čtvrtá kapitola, od čestého do jedenáctého verše. První Timótevi, čtyři, šest až jedenáct. A říká se tam toto. Toto, bratři, vydůrazňuj. A budeš dobrým služebníkem Krista Ježíše, vychovaný slovy víry a pravého učení, které si zosvojil. Bezbožné a dětinské báje odmítej. Svič se ve zbožnosti. Svičení těla je užitečné pro málo věcí. Avšak zbožnost je užitečná pro všechno a má zaslíbení pro život jinější i budoucí.

[4:13] Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného souhlasu. Proto se namáháme a zápasíme, že máme naději v živém Bohu. který je spasítel všech lidí, zvláště věřících. To přikazuj a to uúč. Já bych se na začátek zkázání pomodlil. Pane Ježíši, děkujeme za to, že máme tvé slovo a prosím, aby si nás soustředil, otevře naše srdce a bychom ho rozuměli. Amen. Když se podíváme do toho textu, který jsme četli, tak je tam několik rozkazů. Zdůraznuj, odmítej a cvič. A potom na konci to přikazuju a toto uč. Takže podíváme se do toho prvního verše, do toho šestého verše a to je zdůraznuj. Toto zdůraznuj a budeš dobrým služebníkem Krista Ježíše. Co zdůraznuj? Zdůraznuj to právé učení, zdůraznuj věci, které jsou zaměřeny na Krista. A budeš jaký? Budeš dobrý služebník, který je vychovaný, ale to slovo, které tam je, který je živený slovem víry.

[5:22] V originále je slovo živený. Budeš dobrý služebník Krista Ježíše, živený slovem víry a dobrého učení, které si zoslovali. Slovo víry a dobrého učení. Tím se potřebuješ sítit. Na to potřebuješ stát. A toto vlastně mladý Timoteo dostával. Jeho babička i matka ho vychovávali ve víře. Učili ho božímu slovu, božím zásadám, základům. A to přineslo užitek v jeho životě. A tady je ta první výzva pro nás. Čím se my živíme? Čím živíme svoji mysl? O čem přemýšlíme? O čem často přemýšlíme? Jak začínáme den? Jak ho končíme? Jak je obvyklý náš hraní zvyk? Co si jdeme číst? Co vpouštíme do naší mysli? Možná to jsou sportovní věci. Čteme internetu z politiků.

[6:24] Věci o koronavíru dneska. Biznis, televizní program. Cokoliv. Těch věcí může být spoustu. Informace je spoustu. Žádná z nich samou sobě není špatná. A já nechci, že aby jsme to nedělali. Já jenom chci říct, aby jsme je eliminovali. Chci říct, aby jsme je regulovali. Aby jsme je omezili. Toto je bod, který Apoštol Pavel uvádí. říká, regulujte to, co vchází do vaší mysli. Dejte tomu nějaký řád. Jinak vás to bude nebezpečně rušit. Bude to ovládat vaše myšlenky. A posune vás to z toho základu. Od slova víry a dobrého učení. Apoštol Pavel říká, toto zdůraznuj. Aby se lidi sytili dobrými věcmi, které jsou kvalitní, které jsou z božího slova.

[7:27] A pak pokračuje dál. A jsou tady dva příkazy. Sedmý, osmý veš. Bezbožné a dětinské báje odmítej. Takže něco odmítej. A co máš dělat? Cvič. Cvič se bez božností. Cvičení těla je užitečné pro málo věcí. A však božnost je užitečná pro všechno a má zaslíbení pro život jinější i budoucí. Takže co odmítej? O to jsme už hodně mluvili. Odmítej hloupé řeči, bezbožné a dětinské báje. Tak je to v ekumenickém překladu. A Pavel se vrací k těm prvním veršům v té čtvrté kapitole. Lidi, kteří učili a odmítali pokrví, a odmítali se dávat, ženit. Říká, to jsou nepodstatné věci. To jsou dětinské báje. To jsou lidé, kteří učí nebiblické učení. A od Pavla to nemělo velkou vážnost. Tymotovi přikazuje, nestráce jen moc času nad tím. Neměj s tím jít společné, ale prostě to odmítej.

[8:28] A moc se tím nezabývej. To je úplně jasné. Odmítej to. Ale teďka říká, co máš dělat. Odmítej, ale teďka něco dělej. A to je to cvičení. Cvič se. Cvič se ve zbožné. To je ústřední moto tady těchto veršů, a na to se chci dámě říct. Cvič se. Cvič se ve zbožnosti. Cvičení těla je užitečné pro málo věcí, avšak zbožnost je užitečná pro všechno a má za svým jmení pro život jinější i budoucí. Co zahrnuje cvičení? Cvičení zahrnuje disciplínu. Tady v těchto verších se mluví o tom, že cvičení těla je užitečné pro málo věcí a někteří si myslí, nemá cenu vůbec cvičit, to je úplně něco zbytečného. Ne, on to vůbec neříká. Říká, že je to užitečné. Ale je tady ještě něco užitečnějšího.

[9:30] To je zbožnost. Ale proč se to tam zmiňuje? Naopak, říká, že to je dobré. Cvičení je nutné a užitečné. My potřebujeme cvičit. My potřebujeme se starat o naše tělo. pečovat, krze cvičení. My máme za něj odpovědnost. Ale když se zmiňuje o tělesném cvičení, tak připomíná Timotovi něco, co je s tím spojené. A to je kázeň. To je sebezapírání. To je trénink. Toto chce připomenout. A Timoto jenom s tomu dobře rozuměl. On říkal, že cvičení zahrnuje pravidelnost. Systematičnost. Já mám takovou aplikaci na mobilu a od ledna, kdy jsme byli na chlapské konferenci, tak mi Ivan, musím to říct, ukázal takovou aplikaci na cvičení. A je to deset minut denně. Každý den jsou tam jiná skladova cviků. A je to něco, co od toho ledna dělám pravidelně.

[10:32] Je to něco, co mě pozbuzuje, co mě dává takový možná entuziázmu z poránu. Je to něco, co mě někdy baví, někdy méně vysky toho funím. Rodina se vždycky občas toho dělají ve graci. Ale cítím se moc dobře. Prospívá mi to. Chce se mi každý den cvičit? Někdy vůbec ne. Ale moc o tom nepřemýšlím. Jdu, zatknu si to, natáhnu si karimátku a cvičím. Pustím si ty cvíky a jedu. A protože když to člověk dělá měsíc, dva, tři měsíce, tak si to i všimlí moji kluci a občas tě je pochválí, že taky něco dělám pro to svoje tělo. Já si myslím, že všichni tomu rozumíme, co znamená cvičení. Cvičení našeho těla. Co to vyžaduje. To vyžaduje disciplínu. A Pavel říká, tak jak cvičíte ve svým tělem, tak jak to děláte pravidelně.

[11:39] Je to dobré, ale je to užitečné pro málo věcí. Jednými slovy, je to jedno, jestli budu svalnatý a strávím prostě věčnost bez Pána Boha, nebo tam budu vyzámlý. On říká, je tady něco, co má ale přesah. Něco, co je důležité, důležitější než cvičení těla. Cvičení těla, ano, on požívá ten obraz, ale teďka je potřeba cvičení duše. Cvičení se ve zbožnosti. A cvičení se ve zbožnosti znamená růst. Pokud se budu cvičit ve zbožnosti, povede to k duchovnímu růstu. Pokud budu cvičit svoje tělo, povede to k tomu, že jeho tělo je, bude silnější. Pokud budu cvičit svoji duši, povede to k tomu, že se někam posunu. Ale bohužel, mnoho křesťanů si myslí, že zralost roste jenom tak, že zralost roste jenom s časem, že se nějak bude automaticky vyvíjet.

[12:44] Ale často plak je pravdou. Nerosteme, zakrňujeme, stagnujeme. Biblia říká, vy musíte cvičit. Vy musíte duchovně cvičit. Cvičit se ve zbožnosti. A poštol Pavel, pravděpodobně autor epištolí židů, píše tady toto. To je velice důležité. Důležitý verš, důležité verše, Židů 5.11, až 6. kapitola, a píše toto. O tom by bylo mnoho co mluvit, ale je těžké vám to vyložit, protože nejste ochotní slyšet. Za takovou dobu už byste měli být sami učitele. A zatím opět potřebujete, aby vás někdo učil, aby cedě Boží řeči. Potřebujete mléko, ne hudný pokrm. Každý, kdo potřebuje mléko, protože nepřivykl slohu spravedlnosti jako nemluvně. Ale hudný pokrm je pro vyspělé. Pro ty, kdo mají cvičením své smysly vypěstovány tak, že rozeznají dobrého, špatného.

[13:49] Proto nezůstávajeme již u počátečního učení o Kristu, ale směřujeme k dospělosti. No a přečetl ty dva důležité verše. Hudný pokrm je pro vyspělé. A kdo jsou ti vyspělí? Ti, kteří mají, kteří jsou schopní rozpoznat mezi dobrého a špatného, dobrou věci a špatnou věci. Jak? Cvičením. Kdo mají cvičením své smysly vypěstovány tak, že rozeznají dobrého, špatného. A pak se říká, nezůstávajeme u počátečního učení o Kristu, ale směřujeme k dospělosti. Musíme růst. Jak poznám dobrého, špatného, základě čeho? A základ je toho, že mi to řeklou lidi, kamarádi, tradice, internet. Je to mínění většiny? Ne. To je na základě toho, co jsem se naučil z božího slova. Co jsem se naučil o Kristu. Kristus je ten, boží slovo je ten, tím měřítkem.

[14:51] A jak to mám získat? Tím, že to budu studovat. Tím, že o to budu přemýšlet, že to budu aplikovat. A to zahrnuje tu disciplínu. To zahrnuje ten proces. Jenom to, že jsme věřící deset nebo dvacet let, neznamená, že jsme zrali. Neznámý teolog Arvar Hendricks, který napsal knihu o učeníctví a je v češtině, tak říkal tady toto. Cerkal jsem tě z mnoha křesťany, křesťanský pracovníky, kazateli. A kdyby jsem byl u nějakého pohovoru, nebo oni se uchádají o práci, tak často říkali tady toto. Mám za sebou dvacetiletou praxi. A on říká, ale často to znamenalo, mám jednoroční zkušenost, nebo rostl jsem jeden rok a ta se opakují dvacet let. Čas není zránkou růstu.

[15:53] Cvičení a disciplína ve zbožnosti je směr, o kterém Pavel mluví. Jak to vypadá? Kto to vlastně je? Našel jsem takovou pěknou definici zbožností. Je to způsob života, který je protchnut úctou, respektem a láskou Pánu Bohu. Chválou a oslavou počínaje a růstem v charakteru konče. Je to něco, co je protknutou respektem, láskou a úctou Pánu Bohu. Chválou a oslavou počínaje a růstem v charakteru konče. Je na něho charakter. To je zbožnost. Před časem jsem četl knížku, která se mene uspořáduje si svůj duchovní život. Richarda Fostra. Uspořáduje si svůj duchovní svět. A tato knížka právě mluví o zbožnosti. A autor někdo uvádí několik duchovní disciplí, které popisují jako rozjímání, modlitbu, půst, studium, vyblém a taky v životě jednoduchostí, střídmostí, čistotě a služby.

[17:02] To je dobrá knížka, když si člověk se může zastavit a uspořádat si některé věci. A on říká, ten autor, my potřebujeme pochopit důležitost těchto duchovních disciplí, abychom se posunuli dál. Nic nepůjde samo. My musíme makat. My se musíme namát. A o tom je tento text. Nikdo to za nás neudělá. Nenete se nikdo, kdo by za nádržel dietu. Nikdo, kdo... by za nás chodil běhat, nikdo to by za nás chodil cvičit. Ani nikdo to by za nás četl Biblii, modlil se, sloužil a dělal další věci. Takže podívejme se na pět takových bodů, na pět aspektů zbožnosti. Jednoduchých pět bodů. To první věcí je, že zbožnost je nepřetržitý proces. Slovo trény, cvič se, je něco, co se opakuje. V tom originále je cvičice, je to něco, co se neustále posunuje.

[18:02] Neustálý proces. To se nestane přes noc. Nyního nemůže říct, tak, už jsem to dělal 20 let, už jsem zbožný, proto už jdeme můci na sobě makat. Naopak, je to potřeba. Je to celoživotní proces. A poštol Pavel ve Filipském 3.12 říká, nemyslím si, že bych už byl u cíle, nebo že jsem dosáhl dokonalosti. Běžím však, abych se jí zmocnil. Protože se mě zmocnil Kristus Ježíš. Víte, kdo poštol Pavel, co všechno prožil, nějakým byl u úrovní. On říká, nemyslím si, že bych byl u cíle. Pořád běží. Je to neustálý proces. Pokud přestaneme s duchovní disciplínou, tak snadlo nás přemůže hřích. Dělá někompromisu. Duchovní letargie. Proto musíme pokračovat. Ta druhá věc je, zbožnost znamená zbavit se překáže, které nás brzdí v růstu. Musíme se zbavit všeho, co nás postupně, co nás brzdí k tomu, abychom rostli ve zbožnosti, abychom byli podobní Kristu.

[19:09] Matouši, Ježíš říká, jestliže tě svádí oko, ruka, noha, tak s tím něco musíš udělat. Musíš tomu zabránit. To znamená, že to, co sledujeme naši noči, to, co děláme, kam chodíme, a pokud nás to svádí nebo vede někam od toho, abychom, mě dívíme naš charakter, tak si to musíme zbavit. Musíme to eliminovat. Víte, sportovci, když chtějí něco dosáhnout, tak taky ostradí překážky v plněních svých cílů. Ty překážky můžou být nezdravá strava, můžou být to různé ospělující věci, různé nezdravý režim, koníčky a tak dále. Protože ví, že to jsou věci, které jim brání v tom růstu. Bohužel, měli křesťané, se často nemůžeme posudout dál, protože jsme se nezbavili chodčili překážet našich zlozvíků. Něco, co děláme pořád do kola, co nás drží, abychom šli dál.

[20:09] My se musíme ptát, čemu nás pánu volá, co bychom měli opustit, čemu se zbaví, co omezit, co tě odvádí od toho, abys mohl růst, abys byl podobný Kristu. Ta třetí věc je zaměřit se na cíl. Když sportovci trénují a cvičí, tak mají cíl, jakým cílem je vítězství. Jakým jí máme cíl? Náš konečný cíl je usilovat o to, abychom byli podobní Kristu našem charakteru. Jaký máme cíl? Proč to děláme? Proto, jakom se měli dobře, abychom měli úspěch v práci, dobré vztahy, hodina. Všechno jsou důležité věci. Ale ten cíl mám být, abychom byli podobní Kristu. jako On. A jednoho dne, abychom slyšeli výborně dobrý a věrný služedníků. Ten cíl je to, abychom co nejvíce jednali jako jednal On.

[21:10] Je to celá taková knižka, která se mne, co by Kristus dělal na mém místě. Co by Kristus udělal v té a v té situaci. A to je ta podobnost, že v těch různých situacích jednám jako On. To je náš cíl. A v Biblii se píše jeden ver, který říká, nespouštějme oči Ježíše původce a završitelem, završitele naší víry. My se na něho máme zaměřit. Ta čtvrtá věc je, s božnou zahradu je tvrdou práci. V tom desátém verši poštolu Pavela říká, proto se namáháme, zápasíme. To je duchovní výcvik. Tvrdě pracujeme, bojujeme. Dokonce to slovo tvrdě pracovat znamená až k vyčerpání, únavě, na to bojovat, je to původní slovo agonizomaj, to znamená až k té agonii, máme to české slovo z toho, enormní snaha, duchovní disciplína zbožnost zahrnuje boj s naší mysli, ale taky naším tělem.

[22:15] Někdy je těžké se přinutit těm věcem, přinutit se ráno stát, číst, bo večer ještě se nějak zastavit, je to boj se modlit, když se na to necítím, je to práce a vyčerpání jít a sloužit druhým lidem, protože když jsme sami emocionálně, fíjicky nebo duchovně zlomení. A uprostřed tady toho všeho však zakouší, můžeme zakoušet boží požehnání a ovoce zbožnosti, protože někdy se nám nechce, když je to cvrdé, tak naopak zakoušíme, že pán Bůh si to použil a my nemáme rádi disciplín, já nemám rád, je to těžké, ale to zahrnuje tvrdou práci, bez toho to nepůjde, nepůjde to samo, opak je pravdou, zbožnost zahrnuje tvrdou práci. Pátá poslední věc je, zbožnost zahrnuje i správně odpočinek. Zase přemýšlím o těch sportovcích, jednou z nejdůležitějších aspektů každého sportu je pořádná regenerace, odpočinek, obnova, hráči jdou na masáže, jdou vyklusat, jdou do wellness, oni potřebují regenerovat ty svaly, my to taky potřebujeme, naše těla potřebují odpočinek, oni mohou dobře fungovat, protože někdy poceňujeme, 6 dní budeš pracovat, 7 dní odpočineš.

[23:36] Nesme disciplinovaní, naše nedisciplinová se právě může odražit i do našeho duchovního života a to pokud budeme pořád se snažit něco dělat i ty dobré věci pro Pána Boha bez žádného odpočinku, tak vyhoříme, skončíme. Náš spánek je nezbytný pro dobré fungování, jak to fyzické, tak o tom je to duchovní. Ta fyzická stránka se odrazí na té duchovní. Nemůžeme to pocenit. Nezbytnou součástí zbožnosti, není jenom práce, ale nad ní odpočinek. Takže já zopakuju těch pět věcí, pět aspektů duchovní discipliny. Božnost je nepřetržitý proces, znamená to zbavit se překáže, které nás brzdí, znamená to zaměřit se na cíl, na svém správný cíl. Znamená to tvrdou práci a znamená to taky odpočívat. Co ti pán Bůh dneska říká? V čem se můžeš posunout? Jaký aspekt zbožnosti ti chybí, jenom jaký je slabý?

[24:39] A než úplně ho končím, tak bych chtěl říct, že jednu důležitou věc, my na to nejsme sami. Je tady boží duch a je tady boží milost. První mám rád verž s prvním korintským z 15. kapitoli, 10. verž, kde je napsáno, kde Apoštol Pavel právě píše toto. Milosti boží jsem, to, co jsem, a milost, kterou mi prokázal, nebyla nadarmo. Více než o ní všichni jsem se napracoval, nikoli já, nejvrž milost boží, která byla se mnou. Říká, že své práce dáví si stoprocentně na Bohu, na boží milosti a taky stoprocentně na nás. Říká, milostí jsem, to, co jsem, a tady je boží milost na jedné straně. Ale já jsem se napracoval, my jsme všichni ostatní, já jsem makal, já jsem proto něco udělal. A zase říká, ale ne, já, ale boží milost. To jsou dvě věci, které se takhle kříží.

[25:41] Moje aktivitá, moje zbožnost a moje disciplína a boží milost. To jsou věci, které jdou dohromady. Pánu, který za nás dělá, nebude. A ani bez jeho milosti se nemůžeme posunout. A končí to tím desátým, jedenáctým veršem. Proč to děláme? Proč chceme? Proč říká poštol Pavel Timoteovi? Timoteovi? Cvíč se nezbožností? A tady říká, proto se namáháme a zápasíme, že máme naději v živém Bohu. Je spasitel všech lidí, zvláště věřících. Co je ta motivace, to je ta naděje setkání s živým Bohem? Protože když se my měníme a odstraňujeme věci, které nám brání a my se přibližujeme k pánu Bohu, tak čím více k němu přibližujeme, tím více náš život bude měnit. A to je to, že budeme mluvit více a více podobně. Když se s ním setkáme, tak můžeme slyšet ty slova výborně, dobrý a měrný služebníku.

[26:42] To je výzva. Cvič se, nejenom cvič se, cvič, ale cvič se ve zbožnosti. To vede ke zravosti. A na závěr bych přečetl citát teologa. Bůjete sami se sebou, s těžkostmi v životě, klesáte pod životními lekcemi, stojíme všichni před tolika bytvami. Nikdo to za nás neudělá, protože sami víme, že to zásadní se odehrává v našich vlastních srdcích. Rád bych vám však řekl, že to nepřekonáte jenom úsilí, ale vírou a poslušností. Jakákoliv bitva, která není založena na stálem zaměření se na Krista celým srdcem a životem, je odsouzila na celáhaní. Nenechme se odradit a cvičíme se ve zbožnosti s tím, že to naší motivací je božní milost, božní blízkost a setkáme jednou s ním.

[27:49] Amen.

[All sermons](https://baptisteolomouc.cz/en/sermons)

---

HTML version: https://baptisteolomouc.cz/en/sermons/20200425/cvi-se-ve-zbo-nosti · Last updated: 2026-10-17