# Kořen zla ( rozdělená církev )

> Sermon from 7 June 2020, 1.Timoteovi 6:3-10, Petr Coufal (in Czech). Recording of the Sunday service of the Baptist church in Olomouc – listen online or as a podcast.

- **Date:** 7 June 2020
- **Preacher:** Petr Coufal
- **Bible passage:** 1.Timoteovi 6:3-10
- **Duration:** 21:43
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2020-06-07-Koren-zla-rozdelena-cirkev-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2020-06-07-Koren-zla-rozdelena-cirkev-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Transcript (Czech)

*automatic, may contain errors*

[0:00] Pratři a sestry, milí přátelé, dnes se vracíme v našem zamišlení ke studiu prvního listu Timoteovi. A pokud už vám to přijde moc dlouhé, tak vám pro vás dobrou zprávu. Už je to předposlední část tohoto listu. A tato část koresponduje s tím, co jsme už do posud od Apoštola Pavla v tomto listu Timoteovi slyšeli. V tom závěru opět varuje mladého Timota před lidmi v církvi, kteří šíří špatné učení. A to špatné učení spočívá v tom, že se nedrží toho dobrého. Řeč bude dokonce o kořenu zla, které se může šířit mezi námi. A jak historie dokazuje, tak se často šíří také v církvi. Je to ve velkém kontrastu k tomu, co jsme probírali minule.

[1:02] Minule jsme mluvili o zapálené církvi, o vylití ducha svatého. A to je úžasné téma. Věřím, že jste také prožívali díky tomu pozbúzení k tomu, abychom prosili o naplnění duchem svatým v každodenním životě. Nicméně to dnešní kázání místo zapálené církve by se také mohlo jmenovat rozdělená církev. A co vlastně církev rozděluje? A jestli něco, co duch svatý skutečně nemá rád, tak to je, když se církev štěpí. On je tady proto, aby nás vedl k jednotě, aby nás sjednocoval v Kristu. Nicméně to dnešní téma se týká vnitřních bojů, zápasů v církvi a to je stále aktuální. Tento pátek bude Noc kostelů. Zaujalo mě, že jsem se dozvěděl od organizátorů, že už to, že Noc kostelů, jakož to víceméně katolická iniciativa, má oficiální zahájení u nás, že to vůbec nebylo jednoduché prosadit.

[2:19] Pořád je nějaké pnutí v církvi. A jak vidíte na tomto obrázku, dějiny ukazují, že dějiny církve jsou spíše dějiny rozdělení, nejednoty, hádek, možná závisti, podezřívání píchy. A i když optimisté v tom mohou vidět, že to je pestrost v různosti, tak já bych se radši držel toho, abychom byli informovaní optimisté. A počítali s tím, že toto nebezpečí je reálné i dnes. Podívíme se společně na slova Apoštova Pavla, tak jak je máme zapsána v 1. Timotově 6. kapitole od 3. do 10. verše. Budu číst podle ekumenického překladu. Jestliže někdo učí něco jiného a nedrží se zdravých slov našeho pána Ježíše Krista a učení pravé zbožnosti, je nadutý.

[3:29] Ničemu nerozumí a jen silibuje ve sporech a slovních potičkách. Z toho vzniká závist, svár, urážky, podezřívání, ústavičné hádky lidí, kteří mají zvrácenou mysl a jsou zbaveni pravdy a zbožnost pokládají za prostředek k obohacení. Zbožnost, která se spokojí s tím, co má, je už sama velké bohatství. Nic jsme si totiž na svět nepřinesli a také si nic nemůžeme odnést. Máme-li jídlo a oděv? Spokojíme se s tím. Kdo chce být bohatý, upadá do osidel pokušení a do mnoha nerozumných a škodlivých tůžků. žeb, které strhují lidi do skázy a záhuby. Kořenem všeho toho zla je láska k penězům.

[4:32] Stouhy po nich někteří lidé zbloudili z cesty víry a způsobili si mnoho trápení. Tolik z božího slova. Ano, pod ten deštník křesťanství se schová opravdu hodně. Ten dnešní kořen zla dokáže totiž prorůst každý vztah. Někdo řekl, nejlepší biznis je showbiznis. A bohužel, tak toto někdy se zdá, funguje i v některých církvích. Podobné hrozby, které hrozily v Efezu v 60. letech prvního století, hrozí i nám dnes. Není to nic nového pod sluncem. Dnes jako tenkrát je pro některé lidi, pro některé lidi, zbožnost prostředkem ke zbohatnutí.

[5:34] V závěru toho dopisu Apoštol Pavel píše Timoteovi a analyzuje a varuje před cestným učením. Před odpadlíky a tím myslí těmi, kteří odpadli od zdravého učení. A tak i ten dnešní text bychom mohli rozdělit na dvě části. V té první části verše 3 až 5 je to rozbor těchto odpadlíků, analýza toho, jak jednají, jak chovají, jak je poznáme. A v té druhé části od šestého verše reakce na odpadlíky. Pojďme se na to společně podívat. To první, Apoštol Pavel podává takový rozbor, analýzu. Jestliže někdo učí něco jiného a nedrží se zdravých slov našeho pána Ježíše Krista, učení pravé zbožnosti.

[6:38] A už tady vidíme první nápovědu. Jde o to, co tyto lidé učí. V prvé řadě tak poznáme odpadlé učitele, duchovní učitele, kteří neučí správně, nedrží se původního učení Krista a Apoštolů. Podle toho, co učí právě o Ježíši. Jestliže se nesoustředíme v církvi na Krista, jako na Mesiáše, Kristus znamená Mesiáš, tedy toho Boha, který byl předpovězen seslán a předpovězen ve starém zákoně, toho Boha, který se stal člověkem v Ježíši Kristu, vzal na sebe způsob služebníka, byl zabit, vstal z mrtvých a je vyvýšen na nebesa. Něco nám chybí a máme velký problém.

[7:40] Naopak, není nic slavnějšího, není nic důležitějšího, než zvěstovat právě Jeho. Právě Ježíše Krista, našeho pána, toho, který se jako Bůh zjevil v této osobě. V osobě Ježíše z Nazareta. Zdravé učení je to, které vyzdvihuje naplnění božích zaslíbení v Kristu, které hovoří bez nějakého ztrapnění o smrti Ježíše Krista, ale se stejným důrazem o Jeho vzkříšení a na nebe vstoupení, Jeho vyvýšení. Kristus žije. Ježíš Kristus, ten druhý Adam, ten dokonalý syn Abrahama, syn Davida, boží beránek, alfa a omega. On musí být v centru všeho. Kromě toho, že Apoštol Pavel říká, je důležité, co učí o Ježíši, Také odkrývá to, že je důležité, jací jsou.

[8:49] Jejich charakter. A říká, falešné učitelé poznáte podle toho, že jsou nadutí, pišní, ničemu nerozumí. To je zvláštní kombinace. Jsou nadutí, ale zároveň ničemu nerozumí. Slovo na cestu překládá tady tento stav jako ti mistři rozvratu, kteří mají rozum zakalený a neschopný poznat pravdu. Oni ani neví, možná, že jsou v nevědomosti. Možná rádi mluví o duchovních věcech, ale nerozumí tomu, protože nepoznali pravdu. Nepoznali Krista, který o sobě řekl, já jsem ta pravda. Mají nulové duchovní rozpoznání, neví, co to je zbožnost a proto nemohou oslavit Krista. A tak nezdravě touží pohádkách, libují si ve zbytečně vyvolaných sporech, roztržkách a z toho jsou pak urážky, křivá nařčení a neustálé třenice.

[10:01] Mluvili jste s někým takovým? Já jsem měl tu čest několikrát. Třeba i hodiny, možná i s teologickými slovníky diskutovat s takovými lidmi. Je to únavné. A člověk nakonec zjistí, že oni mají tu svoji pravdu a i kdybych řekl cokoliv, tak je to nepřekvapí. Oni tomu stejně nerozumí a navíc se zdá, že jsou na to hrdí. Poznáte je podle toho, co učí, jakí jsou, ale také podle toho, kde končí. Vymenovává několik konců, říká, oni končí v závisti, sváru, v urážkách, podezřívání, v ústavičných hádkách lidí. Ty první dvě najdeme v písmu označené přímo jako hřích.

[11:02] Závist a svár. Tyto hříchy mají největší dopad na vztahy ve společenství. Závist se projeví třeba tím, že závidíme druhým jejich duchovní bohatství, které my sami nemáme. Ano, závist může být velice duchovní. Mohu závidět jiným společenstvím, jaké zpívají písně, jakého mají kazatele, jaké mají obdarování, jaké mají dnes už online bohoslužby. A nebo prostě to, když někdo je pochválen a já ne. Já makám, já investuji svůj čas do církve, do služby a teď vidím, že někdo jiný je pochválen a já ne. To zabolí. Ve skutečnosti měli pochválit mě. Nebo někdo napíše dobrou knížku, říkám si, tyjo, tak takovou knížku jako John Lennox, to bych taky měl napsat. Někdo složí pěknou píseň křesťanskou.

[12:06] Jo, já bych taky takovou složil. Jo, jo. Někdo dá dobrý vtipný příspěvek na sociální sítě. To jsem měl říct já. Já jsem chtěl být v centrum pozornosti. Pokud máme tento přístup, pak není daleko k tomu dalšímu. A to je urážky, podezřívání. Protože ten, kdo nemá Krista v centru svého života, je v naprostém protikladu toho, jak se máme k sobě chovat. Toho, jak to Apoštel Pavel popisuje v 1. Korinským 13, 5 až 6. Láska nejedná nečestně. Nehledá svůj prospěch. Nedá se vydráždit. Nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Já nevím, jak vy. Já, když jsem upřímný sám k sobě, tak si říkám, toto vždy u mě neplatí. Někdo nazval urážky a...

[13:06] zřívání takovými malými bombami, bombičkami, jestli chcete, které se hází do církve, do vztahu. Jsou to takové mini-bomby, někdy takové mini-vodíkové bomby, které způsobují výbuchy mezi námi. A potom místo symbolu kříže takové společenství by mělo mít symbol atomového hřibu. Jaký je skutečný cíl a konec těch, kteří ustavičně hledají důvody k hádce. Mají zvrácenou mysl, jsou zbaveni pravdy a zbožnost pokládají za prostředek k obohacení. Vrchol toho všeho, díky tomu koření všeho zla, je korupce jejich mysly. Oni nerozpoznají, co je pravda a dokonce si myslí, že zbožnost je prostředek k tomu, aby se obohatili.

[14:11] Biznis. Jak na takové jednání máme reagovat? Nebo možná před čím se my sami máme varovat? Naše reakce na odpadlíky, kterými můžeme být i my, když si nedáme pozor, je vědomí toho, že zbožnost sama je pro nás ziskem. Ano, zbožností mnohé získáš. Zbožnost ve spojení se spokojeností, říká Apoštol, je už velkým ziskem sama o sobě. Duchovním ziskem, ne finančním. V jednom příběhu se říká, jak jeden král trpěl vleklou nemocí. A jeho moudří rádci mu poradili, když budeš mít na sobě košily spokojeného člověka, budeš spokojený. A budeš zdravý. Tak samozřejmě začala velká zháňka po spokojeném člověku v celém království.

[15:17] Hledali, hledali, ale nemohli nikoho najít. A nakonec poslali ty svoje posly až na úplný okraj tady této země. A skutečně tam našli jednoho spokojeného člověka. Ale neměl košily. Hledání materiálních věcí je pomývé. Prázdné. Nenaplní tě. V knize kazateli napsáno, kdo miluje peníze, peněz se nenasytí. Kdo miluje hojnost, nemá nikdy dost. Spokojenost a zbožnost jsou jako propojené nádoby. A poštol Pavel psal ty známé verše ve Filipským ve čtvrté kapitole 11 až 13. Naučil jsem se být spokojen s tím, co mám. Dovedu trpět nouzy. Dovedu mít hojnost.

[16:20] Ve všem i do všeho jsem zasvěcen. Být sit i hladov. Mít nadbytek i nedostatek. Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu. Ano, v Kristu je to nejlepší spojení naší zbožnosti i spokojenosti. Když zůstáváme v Kristu, potom můžeme být i bez košile, nebo bez bod, nebo bez domova. A přesto můžeme být spokojení. Jeho dostatečnost způsobuje, že jsme boháči. A poštol Pavel říká těmito slovy, jestli máme jídlo a oblečení, buďme spokojeni. Cokoliv máme nad to, z toho se radujme, to užívejme. Ale opravdová spokojenost nemá nic společného s materiálním zabezpečením. Ona zbožnost a spokojenost je sama velkým ziskem.

[17:21] Ale nejenže zbožnosti, je ziskem. Zároveň platí, že chamtivost je středná. Vrátou, verž devět a deset, kdo chce být bohatý, upadá do osidel pokušení a do mnoha nerozumných a škodlivých tužeb, které strhují lidi do skázy a záhuby. Kořenem všeho toho zla je láska k penězům. Chamtivost nás vede do pokušení, do skázy, do záhuby. Tečka. Chamtivost oslepuje. Nejde o to, kolik máš nebo nemáš, protože chamtivý může být boháč i chudák. Ale jde o to, kam vkládáš svoji naději. Ve jmění, v bohatství nebo v boha. A poštel Pavel neříká, že peníze jsou špatné nebo že by křesťan neměl být bohatý.

[18:24] Ale milování peněz je špatné. Proto také, kdybychom četli o pár veršů dál, verše sednáct až devatenáct, tak tam Pavel říká na adresu bohatých křesťanů, členů té církve, říká, nevzdávejte se svých peněz. Peníze nejsou zlé, ale nedoufejte v nejisté bohatství. Doufejte v boha, buďte štědří, dobročení, investujte do druhých lidí, investujte do božího království, když na to máte. A proto i chudí poslouchejte. Buďte spokojeni. Protože chamtivost je past. Tvá hodnota musí být jenom v Kristu. Milí bratři, milé sestry, možná, že ten dnešní text promlouvá do naší situace, do tvé situace. Možná zjišťuješ, že by to mohl být tvůj problém.

[19:28] Že ve skutečnosti tím pevným základem ve tvém životě není Kristus. I když to třeba řekneš, vyslovíš, necháš se pokřtít, stoupíš do církve, máš službu ve sboru. Ale možná, že duch svatý tě dnes ráno vede k tomu, aby si zkoumal svoje motyvy. Možná, že tě vede k tomu, aby si jemu vyznal svoji píchu. I chamtivost. A pokud ano, není nic lepšího, než mu to říct. Než to přinést pánu v modlitbě. Říct, pane, v mém životě neprožívám vždy to, že zbožnost a spokojenost je mým cílem. Prosím, odpust mi to. Chci žít v realitě toho, že zbožnost, která se spokojí s tím, co má, je už sama velké bohatství.

[20:35] Ano, Kriste, ty si vším, co já potřebuji. Vím, že pokud budu mít Krista, tebe, Ježíši Kriste, v centru mého života, mých tužeb, ano, mojí záchrany, získal jsem vše. Já bych teď pozval hudební skupinu nahoru, protože následující píseň je modlitbou. Právě o tomto. Je modlitbou a vyznáním toho, že to, že Ježíš je můj přítel, to je obrovské štěstí. A že ať mě trápí cokoliv, můžu mu to přinést v modlitbě. Cokoliv tě rmoutí, tíží, jakékoliv ho, pospíš s každou tíží v modlitbě k pánu hned. Mluvte s ním, on je vaše záchrana jako přítel k příteli.

[21:36] Mluvte s ním a mnohá rána v modlitbách se zacelí. Amen.

[All sermons](https://baptisteolomouc.cz/en/sermons)

---

HTML version: https://baptisteolomouc.cz/en/sermons/20200607/ko-en-zla-rozd-len-c-rkev · Last updated: 2026-10-15