# Jdi a vyprávěj

> Sermon from 15 November 2020, Marek 5:1-20, Petr Coufal (in Czech). Recording of the Sunday service of the Baptist church in Olomouc – listen online or as a podcast.

- **Date:** 15 November 2020
- **Preacher:** Petr Coufal
- **Bible passage:** Marek 5:1-20
- **Duration:** 27:34
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2020-11-15-Jdi-a-vypravej-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2020-11-15-Jdi-a-vypravej-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Transcript (Czech)

*automatic, may contain errors*

[0:00] Pane Ježíši Kriste, chceme Ti být blízko. Chceme jít ve Tvých šlépějích, chceme následovat Tvého příkladu. A nyní chceme poslouchat Tvé slovo a porozumět tomu, co znamená pro nás dnes. Tak Tě prosíme, aby z moci Tvého svatého ducha si tak učinil a promluvil ke každému z nás, tam, kde jsme, tak, jak to potřebujeme. Amen. Jdi a vyprávěj. Dnes si si připomíná 350 let od úmrtí Hena Amose Komenského. Připomínku najdete také na stránkách našeho sboru po skončení bohoslužby. Komenský byl přesvědčen, že dokonalé štěstí najde člověk jedině ve vztahu s Bohem.

[1:00] Celý život stál na božím slově a tak se božího slova a tohoto cíle prohloubit náš vztah s Bohem budeme držet i dnes. Budeme pokračovat v tom výkladu Markova Evangelia. I když ono jdi a vyprávěj, zní téměř, jako by to bylo od něj, od samotného Komenského. Výzva od člověka, který kudy šel, tudy vyprávěl a když nemohl vyprávět, psal a psal toho opravdu hodně. Ve skutečnosti ona věta jdi a vyprávěj, zní na konci našeho dnešního textu z Markova Evangelia z páté kapitoly, kdy v devatenáctém verši Ježíš říká, jdi domů ke svým a vyprávuj jim, jak veliké věci pro tebe udělal pán a jak se nad tebou slitoval. Nad kým se vlastně slitoval a jak, to se dozvíme právě v tomto textu.

[2:03] Marek pátá kapitola od prvního verše Tehdy se Ježíš přeplavil přes jezero do Gerazenského kraje. Jakmile vystoupil z lodi, i hned proti němu z hrobu vyšel člověk, posedlý nečistým duchem. Bydlel v hrobech a nikdo už ho nemohl ani svázat řetězem. Předtím býval často spoután okovy a řetězy, ale on ty řetězy vždy roztrhl a okovy rozlámal, takže ho nikdo nemohl zkrotit. Pořád ve dne i v noci byl v hrobkách a na horách křičel a tloukl se kamením. Jakmile z dálky uviděl Ježíše, přiběhl a padl před ním na kolena a hlasitě vykřikl Co je ti do mě, Ježíši, synu nejvyššího Boha?

[3:07] Pro Boha tě zapřísahám, netryzní mě. Ježíš mu to ti řekl. Výjdi z toho člověka nečistý duchu. Jak se jmenuješ? Pytal se ho Ježíš. Ježíš, mé jméno je Legie, odpověděl. Je nás totiž hodně. A velice ho prosil, ať je nevyhání z toho kraje. Na úbočí hory se tam páslo veliké stádo prasat. Démoni ho proto poprosili. Pusti nás do těch prasat, ať vejdeme do nich. Ježíš jim to povolil. A tak ti nečistí duchové vyšli, vstoupili do těch prasat, Asi dvoutisícové stádo se jich pak rozběhlo ze srázu dolů do jezera, kde utonulo. Pasáci tehdy utekli, rozhlásili to ve městě i na venkově. A lidé se šli podívat, co se to stalo.

[4:12] Když přišli k Ježíšovi a viděli toho, který býval posedlý tou Legii, jak tam sedí, oblečen a při zdravém rozumu dostali. strach. Jakmile jim to očití světkové vylíčili, jak to bylo s tím posedlým a s těmi prasaty, začali ho prosit, ať opustí jejich kraj. Když pak nastupoval na loď, žádal ho ten, který býval posedlý, aby s ním mohl zůstat. On mu to ale nedovolil. Řekl mu, jdi domů ke svým a vypravuj jim, jak veliké věci pro tebe udělal pán a jak se nad tebou slitoval. Odešel tedy a začal v dekapolě rozhlašovat, co všechno pro něj Ježíš udělal. Všichni byli ohromeni. Tolik z dnešního slova.

[5:14] Jdi a vyprávěj, tak teď už víte, komu zazněla tato slova. V roce 1936 nezazněla tato slova, ale zazněla slova Williama Templa, arcibiskupa v Anglii, na jedné konferenci, kde řekl, církev naplňuje svou funkci těla Kristova jen tehdy, pokud neustále přemýšlí nad tím, jak ti, kdo jsou mimo ní, mohou být získáni pro ní. Ano, církev není a nikdy nebyla klubem, kde se snažíme mít dobře. Církev tu existuje proto, aby zasahovala lidi, kteří v ní ještě nejsou. To je velmi zásadní. Měli bychom si to neustále připomínat. Jsme tu kvůli těm, kteří ještě nepoznali Krista. A dnes tu máme příběh takového člověka. I když jeho příběh se nám může zdát velice odtažitý.

[6:20] Ale právě u něj zaznívá i náš příběh. Zní to i pro nás. A tak se na to podívejme v kontextu. To první, co zde vidíme, budou takové čtyři body, je zastavení u onoho muže samotného. Právě toho, kterému Ježíš nakonec řekne, jdi a vyprávěj, jaký byl jeho stav. Stav před tím, než se setkal s Kristem. Vidíme v tom textu, a doufám, že ho máte otevřený také před sebou, vidíme, že vyšel z hrobu. To znamená, on žil na hřbitově. Žil velmi osaměle, osamoceně. Ve čtvrtém verši se dovídáme, že mnohokrát se ho lidé snažili spoutat řetězy, ale nemohli ho ovládnout. Ti démoni, kteří byli v něm, způsobovali, že byl ohromně silný, byl jimi svázán, byl jimi štván k uplatnění této síly špatným způsobem, nedokázal se ovládat a dokonce sám sebe ničil.

[7:40] Řezal se kameny, uvádí jeden překlad. Pokud vám to zní jako něco z dávných věků, nemělte se. Satanismus nezmizel. Posedlost démony je stejně tak reálná v dnešní době. Stejně jako působení démonů v dnešní době i tenkrát je naprosto současná věc. To jenom dnešní člověk, člověk 21. století, se snaží přesvědčit sebe i okolí, že ve skutečnosti nic z toho neexistuje. A přitom okultismus je nám blíž, než si myslíme. Ano, dnešní ateistický svět by rád, musím se smát, protože tento týden moje dcera se ptala, jestli známe nějakého ateistu. Máte prve sedm let, takže to chápeme.

[8:40] Pár jich tu je. A snaží se nám namluvit Že tento Bůh neexistuje, že Ježíš to je historie, že andělé to jsou báje a tím pádem i dňábel a démoni. Ale přitom, kolik prostorů v médiích dáváme horoskopům, kivadelkům, transcendentální meditaci, kolik prostředků a financí je vynaloženo každý rok na to, aby lidi byli odvedeni od známosti pravého živého Boha. A cokoliv, co nevede k Bohu, je dňáblovou výhrou. On dělá vše proto, aby lidé šli do zahynutí, aby byli oklamáni, aby nepoznali pravý obraz Boha, aby se nesetkali s živým Kristem Ježíšem a dělá proto opravdu, opravdu hodně.

[9:51] Bratři a sestry, milí přátelé, pokud jenom koketujete s něčím takovým, jako jsou horoskopy, jako jsou věci, které odvádí od ducha Božího, mějte se na pozoru. Protože Bohu se něco takového hnusí. Bůh to trestá a tím největším trestem Božím je, když tě nechá být na pospas těmto naukám. A nemělme se. I v Olomouci a v okolí je spoustu lidí spoutaných dňáblem. To neznamená, že musí mít všichni tyto projevy. Ale konkrétně v této situaci vidíme, že muž se naprosto neovládal. Zraňoval sám sebe. A tehdejší řešení tehdejší společnosti bylo, nechme ho co nejdál od nás.

[10:51] Ať je o samotě, ať nikomu neubližuje. Nakonec byl tak roztrhaný, že byl nahatý, jak uvádí Lukáš. A všichni o něm přitom věděli. To nebylo tak, že ho dají do ústraní a je to v pohodě, zavřeme ho v nějakém ústavu. Ne, ne, ne. Ve dne i v noci křičel na celé okolí, čteme. Prostě to nebyl neznámý případ. A pak se dějí něco, o čem mluví také Jakub ve svém dopise v Biblii, když říká, ty věříš v Boha? I dňábel věří, ale třese se. To se přesně děje v našem textu ve verších 6 až 7. Jakmile z dálky uviděl Ježíše, přiběhl a padl před ním na kolena. A hlasitě vykřikl. Co je ti do mě, Ježíši, synu nejvyššího Boha? Pro Boha tě zapřísahám, netryzní mě. On dobře věděl, s kým má tu čest.

[11:54] On dobře věděl, kdo právě se připlavil přes jezero až k němu. A věděl, co tento Bůh v lidské podobě, v Ježíši Kristu, syn boží, syn nejvyššího Boha, může jemu způsobit. A pak se stává to druhé. A to je, že Ježíš zasahuje. Démoni v tomto muži volali, protože věděli, s kým mají tu čest. Prosili o záchranu, o smilování. A Ježíš zasahuje tak, že se ptá na jméno tohoto démona. Já jsem to na začátku četl špatně. Já jsem četl, jak se jmenuješ? Jaké je tvoje jméno? Tak to Ježíš s démonem jistě nemluvil. S démonem, který očividně zničil život tohoto muže.

[12:57] A kdyby Ježíš nezasáhl, to byl přesně jeho cíl, zničit tohoto člověka. A skrze něj šířit stavu. Trach a temnotu dookolí. Nevím, jestli jste to zažili na vlastní kůži, nebo možná jste to viděli v nějakém filmu, nebo četli v nějaké kníze. Ale posedlí mluví jinými hlasy. Nejsou to oni. Mluví věci, které by si sami nevymysleli. Jednají tak, že to nemohou ovlivnit. A to je realita i dnes. Někteří v našem společenství to zažili na vlastní kůži. V případě tohoto muže to bylo dokonce mnoho duchů, kteří ho ovládali, celá legie. A tak, když hledají nějakou záchranu, ukáží na stádo prasat. To je scéna, která je velice vděčná, určitě i v besídce, dobře se to kreslí, i když ne asi přímo 2000.

[14:02] Ale to není to nejdůležitější na tom příběhu. Ta prasata samotná tedy. Jenom tak na okraj vypovídá to o tom, že ta společnost, která chovala tato nečistá zvířata, byla pohanská. Židé by to nedělali. A demoni ho prosí. A Ježíš jim to povolí, aby se přesunuli do tohoto stáda. A tak vystupují z tohoto muže. A rozdělují se do dvoutisicového stáda. A toto stádo se rozběhlo ze srázu dolů a utonulo. Třináctý verš. Démoni, kteří měli zabít člověka, zjistili, že toto už nejde udělat. A tak alespoň zabijí zvířata. A v patnáctém verši vidíme, že je to něco, co si nikdo nedokázal představit.

[15:04] Lidé se seběhli a vidí, jak tento muž sedí s Kristem. Možná si řeknete na první pohled, no tak sedět s Kristem, to je přece pěkná věc, ne? Ano, kdyby to nebyl právě on. Museli si najednou lámat hlavu. Jak to, že tady je takové ticho v tom kraji? Jak to, že už tady nikdo neřve? A cože ten, který nikdy neposeděl, který pořád byl zmítán těmito démony, choval se jako zvíře, běhal mezi hroby, běhal po horách, tento muž sedí a navíc čteme, že je oblečen. Možná to bylo za nějakou dobu, možná další den. Tento člověk, který sebe zničoval, sebe poškozoval, vede zdravý, rozumný rozhovor s mesiášem, s rabínem.

[16:04] To je něco úžasného. A tak další a další se přišli podívat na tu senzaci. Těch změn bylo ale najednou nějak moc. Nejenom, že klid, nejenom, že pro mě na tohoto jednoho člověka, ale ti, kteří chtěli vědět, o co jde, tak to byly jistě pasáci prasat, kteří přišli o svoje živobytí. A touto událostí se změnil nejenom jejich život, ale také život jejich majitelů, kterým to museli vysvětlit a museli říct, podívejte se, máme dvě zprávy, jednu dobrou, jednu špatnou. Ta dobrá je, že celé stádo je na jednom místě. Možná velice brzy zapomněli na to, že tady šlo o toho muže. Polekají se možná té změny u toho chlapíka, ale trouhnu si říct, že kvůli tomu, že takové množství prasat zmizelo, to ovlivnilo nejenom ty pasáky, nejenom ty pastevce, nejenom ty majitele těch stát, ale i samotné zákazníky a tak se polekají.

[17:15] A můžeme sledovat reakci lidí, a to je to třetí, reakce lidí, kteří slyší oba příběhy. Slyší příběh o vysvobození tohoto muže, ale také udále. A čteme, že začali prosit Ježíše, aby od nich odešel. Protože tím byli všichni zasaženi. Byli zasaženi a měli strach. Nebyli zasaženi jenom tou pozitivní změnou tohoto člověka, ale hlavně mocí, se kterou Bůh jednal. To je ten Kristus, který přednedávnem utišil bouři. To je ten, který uzdravoval nemocné. To je ten, který mluvil v autoritě. A nyní toto. Vidíme zde, že pro Ježíše záchrana lidského života měla větší hodnotu než 2000 prasat. A díky Bohu za to.

[18:15] Bohužel, ale i dnes jsou lidé, kteří se krátkodobě natchnou, když zažijí nějaký boží zázrak, nějaké jednání boží ve svém životě. Nebo o něm uslyší. Krátkodobě se přijdou podívat, žasnou nad tím, ale pak jim to dojde. A pak jim dojde, moment, jestli tento muž, jestli tento Ježíš Kristus je opravdu božím synem a jestli dělá takové mocné činy a takové proměny v lidských životech, a znamená to, že bude dělat proměny i u mě. Znamená to, že mám čekat, že tento Bůh přijde i do mého života. Můj život nezůstane stejný. Oni neví, že se promění k dobrému, ale promění se. Ale mnozí často raději řeknou, Ježíši, já tě nechci. Já nechci, aby si změnil můj život.

[19:16] A Ježíš poslechne. Ale předtím, než odejde, je zde ještě to poslední z našeho dnešního kázání, a to je, že tento muž je poslán vyprávět. Vidíme mužovo poslání, nebo Ježíšovo poslání pro tohoto muže. Jeho situace se radikálně změnila. A Ježíš mu říká, jdi a vyprávěj o tom, co ti Bůh učinil. Ježíš mění i náš život. A chce, abychom i my šli a vyprávěli. Vždycky se divím, když potkám lidi, kteří říkají, já jsem se setkal s Ježíšem. Ano, uvěřil jsem v něho, ale nechci, aby měnil můj život. To znamená, já nechci být s lidmi, kteří o něm přemýšlí. Já nechci číst tu jeho knihu.

[20:18] Já s ním nechci mluvit v modlitbě. Mám s tím nějaký problém. Je to velice divné. Například u toho tomu, že vidíme, že to bylo naprosto přirozené. On chce být s Ježíšem. Touží potom být s ním. Chce s ním chodit tam, kde chodí on. Chce poslouchat dál jeho slova. Být pod jeho vlivem. Ale je to zvláštní. Když pak nastupoval na loď, osmnáctý verš, žádal ho ten, který býval posedlý, aby s ním mohl zůstat. On mu to ale nedovolil. Tak, moment. On splní požadavek démonům, že mohli odejít do prasat. Splní požadavek lidí, že odejde z té krajiny, ale nesplní přání tomuto uzdravenému, proměněnému, osvobozenému, teď již následovníkovi.

[21:19] Díky Bohu, že Ježíš nám vždycky nedá to, co bychom si přáli. Určitě to tak platilo v tomto případě. Ježíš by totiž neměl takový vliv v tomto kraji okolí Gerazín, v kraji, kde lidé sami ho vyháněli. Stejně tak, jakoby neuspěl asi ani v Olomouci. Minimálně ne tím místním omezením, kdyby byl sám, Tam používá proto proměněné může a ženy. Používá tebe i mě. Chce používat tebe i mě k tomu, abychom zvěstovali jeho dobrou zprávu. Jeho strategie se nezměnila. Chce použít jednoho každého z nás. A to poselství, to se nezměnilo. Vyprávěj, co pro tebe Ježíš udělal.

[22:21] Svědectví tohoto muže bylo ohromně silné. Všichni ho znali. Věděli, jakou proměnou prošel. A proto jeho svědectví mělo v této krajině takový význam. A Ježíš to věděl. Proto ho nebere sebou, ale říká mu, jdi domů ke svým. A vypravuj jim, jak veliké věci pro tebe udělal pán a jak se nad tebou slitoval. Všimněte si, že tento muž nedostává žádné školení, žádný speciální výcvik, speciální program. Svědectví v moci Ducha Svatého je dostačující. Svědectví o tvém proměněném životě je to nejsilnější, co můžeš dát. Nenechávej si to pro sebe. Ani v této uzavřené době. Hledejme způsoby, jak můžeme lidem dát vědět, že Ježíš změnil naše životy.

[23:22] Ano, jsme uzavřeni, jsme v izolaci, ale třeba se někteří potkáváme v práci. Možná brzy se to zvolní a budeme opět v kontaktu s lidmi. Ale už nyní, třeba i v roušce potkáváme některé sousedy. Přidejme jim nějaký letáček z Brněnské tiskové misie. Jakýmkoliv způsobem zvěstujme. Zdílejte tato videa. Zdílejte videa o tom, co Bůh dělá v našem životě. Svědectví chřtěnců. Řekněme o tom, co Bůh udělal v našem životě. Jdi domů a vypravuj. A Ježíš říká, a nezůstaj jenom u těch, kteří jsou u tebe doma. Tyto veliké věci promění celou společnost. A my to vnímáme v tom posledním verši nešního čteného oddílu. On skutečně šel nejprve k blízkým, ale 20. verš nám říká, že šel do dekapole.

[24:22] A to znamená oblasti deseti měst. Bylo to snadné? Určitě ne. Ale všude tam, kam šel, dělal toto jednoduchou věc. Vypravoval o tom, co mu Bůh způsobil, co pro něj Ježíš udělal. Přátelé, Evangelium Ježíše Krista má obrovskou moc i v dnešní době. Bůh Ježíši Kristu si chce použít stejně tak, jak tebe, jako si použil toho posedlého, osamocaného a zbídačeného blázna. Nepoužil si k tomu, aby zasáhl tento region žádného absolventa teologie, žádného učitel národů, žádného profesionála. Ale použil si svědectví obyčejného muže, jeho život byl proměněn a ten mohl vydat to nejlepší svědectví. Svědectví o Božíci.

[25:25] Jdi a vyprávěj, co všechno pro tebe Ježíš udělal. A milí diváků, posluchači, pokud ještě nevíš, co Ježíš pro tebe udělal, možná poprvé posloucháš tento pořad. Pak tě chci pozvat k tomu, aby si hledal. Aby si se pídil potom, co skutečně Ježíš pro tebe udělal a jak může změnit tvůj život. Z čeho všeho tě může osvobodit. Spoj se s námi nebo s křesťany ve svém okolí a hledej Boha, dokud může být nalezen. A nás všechny ostatní Boží slovo pozbuzuje. Uvědomte si, z čeho jste byli vysvobozeni. Uvědomte si, z čeho jste byli vysvobozeni. jak jste byli duchovně mrtví, říká Efeským 2. kapitola. My jsme byli duchovní zombíci před tím, než jsme se setkali s živým Kristem. Ale Ježíš zasáhl v našem životě a to je naše poslání, bratři a sestry, vyprávět o Ježíšově proměně, o jeho milosti v našem životě.

[26:38] Není to nic složitého, ale je potřeba to dělat se záměrem. Je potřeba na to myslet, modlit se za to a prosit Boha, aby nám dával takovéto příležitosti, takovéto příležitosti, takováto setkávání s lidmi, kteří možná ještě ani neví, že ho hledají. A tak tě prosíme, pane Ježíši Kriste, ve světle tohoto slova, aby si nás vedl, aby si nám dal plnost svého ducha, a abychom reagovali na ty výzvy a na ty příležitosti, které pošleš naší cestou, možná už dnes, možná už tento týden. A dej, ať naše svědectví je jasné, srozumitelné a ať oslaví Tvé svaté jméno, Tvé skutky, Tvé milosedenství v našem životě. Amen.

[All sermons](https://baptisteolomouc.cz/en/sermons)

---

HTML version: https://baptisteolomouc.cz/en/sermons/20201115/jdi-a-vypr-v-j · Last updated: 2026-10-15