# Co skutečně andělé zvěstovali pastýřům

> Sermon from 20 December 2020, Lukáš 2,8-14, Petr Coufal (in Czech). Recording of the Sunday service of the Baptist church in Olomouc – listen online or as a podcast.

- **Date:** 20 December 2020
- **Preacher:** Petr Coufal
- **Bible passage:** Lukáš 2,8-14
- **Duration:** 24:22
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2020-12-20-Co-skutecne-andele-zvestovali-pastyrum-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2020-12-20-Co-skutecne-andele-zvestovali-pastyrum-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Transcript (Czech)

*automatic, may contain errors*

[0:00] Text ke dnešnímu kázání je vzat z Lukášova Evangelia z 2. kapitoly a budu číst verše 8 až 14. Lukáš 2, 8 až 14. V té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. Náhle při nich stál anděl páně a sláva páně se rozářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. Anděl jim řekl, nebojte se. Hle, zvěstují vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil spasitel, Kristus pán v městě Davidově. Toto vám bude znamením. Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí. A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů.

[1:00] A tak to chválili Boha. Sláva na výsosti Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi. Bůh v nich má zalíbení. Tak to je známý příběh. Kolikrát jste ho slyšeli? Já myslím, že někteří ji už mnohokrát. Že už se to aj bojíte možná počítat. Ale je to tak profláklý příběh. A přitom tak krásný. Je to takové idylické, že? A přesto zaznívá nově každé Vánoce. On totiž ten příběh je neskutečně silný. Skutečný. Ano, je krásný. Ale zároveň velmi hluboký. Zpívali jsme, že to je úžasný nebeský dar. Právě narození Pána Ježíše Krista. Máte rádi dárky? Děti. Dneska to máme konečně. Děti, to je krásné.

[2:01] Děti, těšíte se na Vánoce? Hlubokým mužským hlasem odpověděli. Těšíme. Když máte ty roušky, tak je to takové... Člověk nevidí úplně všechno, jak se to tady odehrává. Ale mohu ujistit tedy vás, co jste doma. Že opravdu tady dodržujeme všechny předpisy a vešli jsme se do toho počtu. Přesně tolik, kolik nás tady má být. Všichni se těšíme. Já věřím, že dárky jsou úžasná věc. A že to, že si připomínáme ten největší dar, to je ten krásný smysl Vánoc pro nás. A dnes máme opravdu důvod k radosti, protože spolu s celým křesťanským světem se radujeme z narození Pána Ježíše Krista. Ale přiznám se, když čtu ty známé texty, tak mám smíšené pocity. Mně se líbí to, že když už je venku tma, takže je venku spoustu světýlek.

[3:04] Když jdete venku se projít, tak jsou krásně vyzdobené okna, balkóny. To je super, že? Doma jsme si taky rozsvítili daleko více světýlek, než obvykle. A člověku to dodá tak nějak radosti. Líbí se mi, když děti mají rozářené tváře, nebo už když se těší z toho, že mají prázdniny. Ano, musím říct, že někdy se mně líbí i ta hudba, kterou posloucháme. Máme několik takových oblíbených CDček doma a některé teď přes Vánoce jedou furt do kola, ale tím, že člověk neslyšel rok, tak si to dokáže i užít. A ono to tak navodí tu atmosféru pěknou, někdy radostnou, někdy klidnou, někdy majestátní hudbou, kdy většinou tedy posloucháme. Ale při pohledu do písma, na ty události, tak jak se tenkrát odehrávali, tak vidíme, že to žádná idylka moc nebyla.

[4:07] Bylo to daleko od toho, co prožíváme my dnes v dnešní době. Celý ten příběh je zahalen do pokory, problémů a obrovské chudoby. To je něco, co je nám dnes vzdálené. Už jenom, když si vezmete ty pastýře, co bylo předmětem jejich podnikání. Byly od Betléma a slyšel jsem, že v Izraeli tenkrát měli kvůli tomu, že v Jeruzalémě, což není daleko, bylo centrum obětování, tak měli takové pravidlo, že jakékoliv zatoulené zvířátko mezi Jeruzalémem a Betlémem bude obětováno. Bude sloužit právě k obětem. Celá ta oblast, která nám se zdá velice idylická, tak ve skutečnosti sloužila k tomu, aby tam bylo mnoho pastevců, kteří budou dodávat obětní beránky.

[5:13] Už to samotné nám to trošku zastinuje a říkáme si, tak to měli těžkou práci. Byli tam pastýři. Těm pán Bůh zvěstoval, nebo anděl zvěstoval nejprve tuto zprávu a potom celý houf andělů. Ale pastýři to byli lidé s docela špatnou pověstí. Pořád byli někde na horách, toulali se, nechodili do zhromáždění a kvůli své práci nemohli, ale to okolí jim to vyčítalo, protože neúčastnili se těch obřadů tehdy, když měli a pořád někde pobíhali. Navíc jako pastevci byli špinaví a často nedodržovali i kvůli tomu náboženské obřady. A dokonce prý měli takovou pověst, že když něco potřebovali, tak si to prostě vzali.

[6:24] Když například navštívili vaše město a pak z něho odcházeli, tak prý lidi kontrolovali, jestli jim náhodou něco nechybí. Takovou měli pověst. Obecně považování za nečisté lidi, usoudu za nedůvěryhodné kvůli tomu všemu, takže nemohli být povoláni ani jako světkové při nějakém soudním líčení a tak je vůbec nezvali. My nemáme absolutně žádné námitky nebo poznámky k tomu domnívat se, že právě tito pastýři, o kterých čteme v našem příběhu, patřili do této sorty lidí, že byli nějakým způsobem problémoví. Ale byli chudí. Byli na okraji společnosti. A právě v tom je ten příběh úžasný, když si uvědomíme, že zvěstování tohoto anděla přichází právě jim.

[7:25] Že jejich uši byly ty, které slyšeli Gloria in excelsis Deo. Já bych to moc chtěl slyšet v tom jejich podání tenkrát. Ale oni měli tu výsadu, že slyšeli ten originál. Sláva na výsostech Bohu. Na zemi pokoj lidem dobrá vůle. Nebo lidem dobré vůle. Někdo napsal, že toto zvěstování anděla pastýřům nebo andělů pastýřům je nejradostnější zpráva, která kdy byla napsána. A pokud je to tak, tak by to mělo platit i pro nás dnes. A můžeme z ní přijmout povzbuzení. Já věřím, že povzbuzení potřebujeme. Letošní rok byl naprosto šílený, že? To si nikdo nedokázal před rokem představit, co všechno v něm zažijeme. Potřebujeme dobré zprávy jako sůl. Tolik jóbovek, to nepamatuju.

[8:26] Odborníci říkají, že to bude trvat možná desítky let, než nám dojde, co všechno vlastně bylo ovlivněno covidem. Co všechno, jak naše životy se změnily kvůli tomu. Společnost, priority. O to víc potřebujeme něco pevného. O to víc potřebujeme pevnou, dobrou zprávu. Jaký je obsah toho, co se pastýři dozvěděli? Dnes se vám narodil spasitel. Úplně stejnou zprávu dostává v Matouši v první kapitole Jozef, k kterému stejně tak přijde anděl, stejně ho ujistí, že se nemusí bát a tenkrát slyší Maria, ti porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on zachrání svůj lid od jejich hříchů. To je spasitel. Spasitel je ten, který zachraňuje od hříchů.

[9:29] A tak Bůh přichází s dobrou zprávou. A proto, abychom pochopili tu dobrou, je potřeba si připomenout tu špatnou. Tou špatnou zprávou je to, že náš stav našeho srdce je před setkáním s Bohem totálně ve špíně, v hříchu, ve tvně. A proto je potřeba, abychom si nejprve uvědomili to, že jsme hříšní. Udělali to, co dělají všichni ti, kteří přijdou k Ježíši do Betlém a pokoří se, pokloní se před ním, přiznají Bohu, já nejsem dobrý člověk, já jsem hříšný a já potřebuji tebe, spasiteli. Potřebuji tvé odpuštění, potřebuji tvé smíření s Bohem. Ano, to, že člověk přijíme Krista, se promítne do i mezilidských vztahů, do vztahu k věcem, k okolnostem, ale začíná to právě tady.

[10:38] A je velké nebezpečí Vánoc, když přeskočíme tuto část, když vypustíme pravdu o tom, že všichni jsme zbloudili jako ovce. Ono říkat to takhle společně, třeba i zpívat nebo recitovat společně, ano, všichni jako ovce jsme zbloudili, to se docela dá. To nás až tolik nebolí. Dokud nevyznáme, ano, jsem to já, kdo je hříšný. A já potřebuji spasitele. Tento týden opět pokračovala přípravka na křest a tak jsem se zeptal sestry, která se k nám teď přidala, zvláštní otázku. Víš, že jsi hříšník? To není otázka, kterou bych normálně pokládal, když se s někým setkám a osobně se bavíme třeba poprvé. Ale tady jsem věděl, že si v tom to musí udělat jasno.

[11:41] Zvlášť pokud jde ke křtu. Tam to začíná. Vědomím toho, ano, já jsem hříšník. Nejen, že my všichni jsme zhřešili. Nejenom, že kvůli tomu, že jsme potomci Adama, tak jsme hříšní od narození. Ale přiznání, já jsem hříšník. Bylo vidět, že sestra není zvyklá na takovéto otázky úplně od cizích lidí. Ale na druhou stranu dlouho neváhala. Ví. Má v tom jasno. Ježíš přišel zemřít za mé hříchy. A pokud v pokoře nepožádáš Ježíše za odpuštění, osobně nepřijmeš Ježíše Krista to, že svůj život obětoval kvůli tobě a že odpustil právě tobě, nemůže pro tebe platit ani radostná zpráva o tom, že Ježíš Kristus přišel, aby tě zachránil z tvých hříchů.

[12:41] Možná i dnes, tady nebo online, se nacházíš ty, který si říkáš, já bych chtěl patřit do církve, já bych chtěla být součástí tohoto společenství. Já bych chtěla mít ten pokoj, který mají ti to mý přátelé. A to je fajn. Skutečně to, co Bůh nabízí věřícímu člověku, to je něco nádherného. To je něco úžasného, to je něco, co dodá radost, dodá pokoj, smíření s Bohem a perspektivu věčného života. To nikdo jiný nedá, to je ten největší dar. Boží zaslíbení věčného života a pokoje, ale nejsou žádnou dobrou zprávou, dokud nedojde k tomuto vyznání. Já tě potřebuji, Spasiteli. Já potřebuji tě jako chléb života. Jsem hladový po tobě. Potřebuji tě jako vodu živou, po které už nikdy nebudu žíznit.

[13:44] Potřebuji tě jako světlo v temnotě mých dní. Jsem ztracen, Bože, a chci být nalezen tebou, mým dobrým pastýřem. Tady se Vánoční zvěst stává mojí radostí. A tato zvěst je velmi praktická, protože když tomuto uvěřím, když uvěřím tomu, že Ježíš Kristus byl Boží syn, když uvěřím tomu, že Ježíš Kristus zemřel na kříži i za mé hříchy a vstal z mrtvých a žije, tehdy se tento mesiáž stává mým nejlepším přítelem, mým nejlepším kamarádem, nejlepším vedoucím a pastýřem mého života, pánem mého života. A potom skutečně mohu jemu odevzdat všechny moje starosti, moje problémy, moje zápasy, mé pochybnosti, moji rodinu, moje zdraví, moji budoucnost, mé sny. Protože jestliže Bůh je tvým pánem, potom nic z toho mu není cizí a není nic z toho běžného a praktického života, co by mu nemělo patřit, co by nemělo podléhat jeho vládě. Kristus přišel, aby zachránil všechny lidi. To je úžasné poselství.

[15:14] Jeho narození nebylo nic moc, když to tak vezmete. V chlévě, na opuštěném místě, v tom největším ponížení přišel Bůh k nám, nepřinášeli to do televizí, nebyla to úžasná podívaná, nebyl tam žádný červený koberec. A přesto bylo to něco tak úžasného, že všichni, kteří přišli k jesličkám se poklonit, tak úžasli. Dělo se něco nadpřirozeného a ti pastýři to vycítili. Oni to poznali. A když přišli k jesličkám a potom mezi lidi, tak neříkali, tady se stalo něco paranormálního, tady jsme se setkali s nějakými nadzemskými bytostmi, zažili jsme nějakou zář, nevíme přesně, co to bylo. Ne, jasně komunikovali, to byl Bůh, který se svým milosedenstvím z toho se stoupil k nám.

[16:17] To byly anděle, které jsme viděli. To byly anděle boží poslové, které jsme poslechli a tak jsme spěchali a našli tuto maminku a děťátko, jak tady leží v jeslích. A když to viděli, rozhlašovali to všem lidem široko daleko, protože viděli spásu a tak si to nenechali pro sebe a s nadšením to hlásali všem kolem. Ten obsah je jasný. Skvělá zpráva, radostná zpráva pro všechny lidi. To znamená, Bůh nedělá rozdílu. Neříká, to je dobrá zpráva, jenom pro nějaké etnikům. To je dobrá zpráva jenom pro určitý typ lidí s tím a tím IQ. To je dobrá zpráva pro určitý národ. Ne, pro všechen lid. Dnes se vám narodil spasitel.

[17:17] Když jsem si zkoušel představit, co asi prožívali za nadšení ti to pastýři. Vzpomněl jsem si na jednu příhodu, která se mně stala jednou na letě. Vyprovázel jsem tam tým Američanů po kempu a když jsem pak čekal před letištěm, tak najednou se otevřeli dveře a vstoupil na ten chodník před letištěm Karel Gott. Přátelé, já jsem ho nikdy nějak neměl v oblibě, tyho písničky jsem poslouchal jen tak v rádiu, ale byl jsem v šoku, co to se mnou udělalo. Když jsem viděl toho malého človíčka, v televizi vždycky vypadal tak velký, on byl fakt malý a teďka stál dva, tři metry vedle mě a čekal na taxík. Já se stydím, ale já jsem z toho byl úplně vedle. Já jsem říkal, mistře, můžu se s vámi vyfotit? Samozřejmě.

[18:27] Já jsem se úplně roztřepal. Já jsem se tak roztřepal, že jsem ani klukovi, který šel kolem, nedokázal popsat, jak se pouští ten foťák, takže nakonec z toho nemám žádnou fotku. Byl jsem z toho úplně vedle, celou cestu jsem na to myslel domů a samozřejmě, že jsem se o to potom sdílel se svými blízkými. A to byl jenom Karel Gott, co museli zažívat pastýři, když viděli nebeské bytosti, když viděli tu slávu nad svou prostou pastvinou, když slyšeli ten mohutný chor těch nejlepších zpěváků, co kdy Bůh stvořil. A když měli sdílet tady tuto rodosnou novinu ve svém okolí, to musela být pecka. Ti byli k nezastavení. Viděli anděli a potom samotného Ježíše. A to ještě ani nevěděli, jakým způsobem je zachrání.

[19:27] Spoiler, potupnou smrtí na kříži. Ale věřili jim. Věřili andělům. Věřili, že toto dítě je nějakým způsobem zvláštní. A že Bůh skutečně posílá zachránce celého světa i nich samotných. Lukáš 2, 16 a dál tam je napsáno. Pospíšili si tedy a když přišli, nalezli Marii, Jozefa i děťátko ležící v jeslích. Poté, co ho uviděli, začali rozhlašovat, co jim bylo o tom dítěti řečeno. A všichni, kdo to uslyšeli, žasli nad tím, co jim pastýři říkali. Marii je všechna ta slova uchovávala a zvažovala ve svém srdci. A ti pastýři při návratu oslavovali a chválili Boha, že slyšeli a viděli všechno tak, jak jim bylo řečeno.

[20:28] To je inspirace pro nás. To je radost a pozbuzení pro nás. Jak máme reagovat na Vánoce v téhle době? Jak máme při té tíži, která na nás doléhá, upínat svoje zraky směrem k vzhůru? Vezmě mě si inspiraci z reakcí Marie a pastýřů. Ta první reakce to je Marína. Úplně jednoduše zvažovala slova obyčejných pastýřů ve svém srdci. Ano, k tomu slouží tato doba. Abychom přemýšleli nad tou úžasnou, radosnou zprávou. Abychom přemýšleli, co to znamená pro nás, že Bůh k nám sestupuje a říká neboj se. Já ti dávám takovou zprávu, která změní tvůj život. Neboj se, protože tvůj život bude naplněný pokojem, který nemá a nedá tento svět.

[21:29] Radoj se, protože to, co ti zvěstují, je dobrá zpráva pro celý svět. Přemýšlejme o tom. Možná to půjde o něco snadněji kvůli těm opatřením, které máme. Ale nevím, jak vy, ale často tíhneme k tomu, abychom... svoji mysl rychle něčím zaplnili. Vztřebáváme za den tolik příběhů, tolik myšlenek, tolik věmů, možná právě proto, abychom nemuseli přemýšlet nad tím, co právě teď prožíváme a je to těžké. Boží slovo a Marie nás povzbuzuje k tomu, abychom přemýšleli, abychom zvažovali nad Božím slovem, protože to je to nejvzácnější. Možná jsi nikdy neuvažoval nad tím, co to znamená, že Ježíš přišel. Možná teď poprvé posloucháš takovýto příběh.

[22:30] Zkoumej, čti, ptej se. Využij tento čas adventu, aby tato zpráva, která byla myšlena všemu lidu, se stala dobrou zprávou pro tebe. Tato dobrá zpráva sice byla určena všem lidem, ale život věčný a pokoj s Bohem získáš jedině tehdy, pokud se Ježíš narodí ve tvém srdci. A to druhé povzbuzení je právě od těch pastýřů. Využijeme příležitosti ke chvále Boha a svědectvím lidí okolo nás. Já vím, že je to hodně omezené, ale setkáváme se s lidmi nebo můžeme jim zavolat, můžeme jim poslat nějaké přání, můžeme, až dojdou jim předat zamišlení na každý den, takové evangelizační kalendáře.

[23:31] Pojďme mu vzdát chválu, pojďme lidem říct o té nejúžasnější události, která se kdy stala. A pojďme mu děkovat. Máme opravdu důvod k vděčnosti. Sice nemůžeme zpívat, to je jenom tady my vyvolení na pódiu, ale můžeme vyznávat vlastními ústy to, že máme v srdci vděčnost a radost, pokoj a spásu. Můžeme tak činit v modlitbách, můžeme v osobních rozhovorech spolu vyznávat Pána a Spasitele. Nenechejme si tuto úžasnou zprávu, radostnou zprávu jen pro sebe. Amen.

[All sermons](https://baptisteolomouc.cz/en/sermons)

---

HTML version: https://baptisteolomouc.cz/en/sermons/20201220/co-skute-n-and-l-zv-stovali-past-m · Last updated: 2026-10-15