# Timoteův příběh

> Sermon from 13 June 2021, Skutky 16,1-3, Miroslav Čížek (in Czech). Recording of the Sunday service of the Baptist church in Olomouc – listen online or as a podcast.

- **Date:** 13 June 2021
- **Preacher:** Miroslav Čížek
- **Bible passage:** Skutky 16,1-3
- **Duration:** 22:00
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2021-06-13-Timoteuv-pribeh-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2021-06-13-Timoteuv-pribeh-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Transcript (Czech)

*automatic, may contain errors*

[0:00] Jsem překvapen, připadám si jak v charizmatickém společenství, to jsem nečekal a je mi to příjemné. Slava patří našemu pánu Ježíši. Já bych přečetl z božího slova skutky 16. kapitola, první až třetí verž z ekumenického překladu tedy. Skutky 16. kapitola, první až třetí verž. Tak se Pavel dostal také do Derbe a do Listry. Tam byl jeden učedník jménem Timoteus. Jeho matka byla židovka, která uvěřila v Krista, ale jeho otec byl pohan. Bratří v Listře a v Ikoniu o něm vydávali dobré svědectví. A Pavel ho chtěl vzít sebou.

[1:00] Z ohledu na tamnější židy její dal obřezat. Všichni totiž věděli, že jeho otec byl pohan. Tak na úvod pouze tyhle tři verše. Já jsem to kázání nadepsal nebo pojmenoval Timoteu v příběh. Je to tak trochu motivované tím, že minulé jsem tady měl kázání, které bylo tak jako náročné na informace. Bylo tam celá řada dát historických a možná se některým z vás z toho zavařil mozek. Tak dneska to bude tak trochu jako vzpomínka na dětskou besídku. Bude to trochu jiný rozměr kázání. Takže Timoteu v příběh. A více méně dnes budu pracovat pouze z Biblii, historii necháme být. Z těch tří veršů, které jsme četli, tak se dozvídáme o nějakém učedníkovi jménem Timoteus, který žil v Listře, vlastně Galacká oblast, dnešní Turecko, kde Apoštol Pavel s Barnabášem byli na první misijní cestě a založili tam několik zborů.

[2:18] A zřejmě v té době uvěřil Timoteus samotný jako mladík, mládenec a také jeho máti. Je dobré si všimnout to, co tady ty tři verše říkají o jeho rodiném pozadí. Čteme o tom, že jeho maminka byla židovka, etnicky i nábožensky, ale jeho otec byl pohan. V některých překladech máte řek, to znamená člověk, který nepatřil do Izraele a ani v boha Izraele nevěřil. Byl to pohan. Důsledkem čeho bylo, že vlastně Timoteus nebyl ani obřezdán. Že vlastně pocházel z rozděleného manželství etnicky, ale i nábožensky. Což není úplně ta nejlepší výchozí pozice do života.

[3:19] Na druhou stranu čteme v listech Timoteovi, Pavla Timoteovi, že je to druhý list Timoteovi, třetí kapitola, patnáctý verš. Od dětství znáš svatá písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení a tou vírou v Krista Ježíše. Pavel mu připomíná, že od dětství byl vyučován, znal boží slovo, znal písma. Je třeba myslet na to, že se jedná o starou smlouvu. Nový zákon jako takový ještě neexistoval. A z největší pravděpodobnosti ho vyučovala maminka. Vedla ho ke známosti písma, staré smlouvy. Možná také babička, o které je v písmu řeč. Protože druhý list Timoteovi říká v první kapitole, pátém verši, Připomínám si tvou upřímnou víru, kterou měla už tvá babička Lois a tvá matka Eunike, a kterou máš její.

[4:22] Jsem přesvědčen i ty. Takže na jednu stranu byl obeznámený s božím slovem, na druhou stranu nebylo březán a myslím si, že tenhle mládenec musel prožívat krušné chvíle, kde čte boží slovo, čte starou smlouvu, ví o Izraeli, ví o sobě, o své situaci, že je napůl žit, napůl řek, že vlastně to, co čte, tak jeho život nenaplňuje a nemohl za to. Nebyla to nějakého vina. Upřímně za to do této situace ho uvedla maminka, která si vzala pohana a pohana si neměla vzít podle staré smlouvy. A důsledkem toho bylo, že na svět přišel Timoteus, který byl obeznámen s božím slovem, ale nemohl naplnit to, co četl. Musel to být těžký čas pro něho.

[5:23] Ta nedostatečnost. To, že nebyl ani úplným židem, ani úplným pohanem. Teď si to představte i z toho etnického hlediska. Nepatřil plně mezi židi, tím mu to dávali jasně najevo, a nepatřil plně ani mezi pohany. Tím mu to dávali taky patřičně najevo. Dovedete si představit nějaký kolektiv dětí na ulici nebo někde, v nějakém společenství, v nějaké komunitě. Totiž děti jsou pořád stejné. To je dnes i tehdy úplně to stejné. I dnes, když někdo je tak napůl, ani Čech, ani jsme v korektní době, tak se nechci úplně do toho to pouštět. Takže si pomyslete jakoukoliv národnost, jakoukoliv barvu kůže. A teď myslím třeba zrovna na větnamce, kteří mezi námi jsou a které já osobně mám velmi rád a velmi si jich vážím.

[6:27] Ale jakmile dojde ke smíšení půl na půl, tak nepatří ani tam, ani tam. A jak to mají těžké ty děti v dětském kolektivu, na ulici. A předpokládám, při trošku fantazie, předpokládám, že to bylo něco podobného i tehdy. Takže ten Timoteus na jednu stranu od dětství měl otevřený boží slovo, což je úžasná výsada, na druhou stranu neustála nedostatečnost. A muselo to být těžké. A určitě se to na jeho životě podepsalo. Další věc, kterou bych chtěl připomenout, která stojí za pozornost, je, jak jsem četl ten verš, připomínám ti tvou upřímnou víru, kterou měla už tvá babička Lois a tvá matka Eunike, kterou máš, jak jsem přesvědčen i ty. Je tady jeho maminka Eunike, která měla upřímnou víru, Lois, babička. No ale kde je dědeček Loisa?

[7:29] Maminka byla židovka, to znamená, jí tatínek musel být také žít, pochopitelně. Je tady pouze babička Lois. Děda Loisa není nikde. O otcovi také není řeč, pochopitelně. Kde jsou mužské vzory? Taková poznámka. Já osobně bych nechtěl vést život, kde duchu svatému, který inspiroval písma, bych nestál za zmínku, za řeč. Jsou tady zmíněné ženy. Maminka, babička. Kde je otec? Kde je děda? Takže výsada, že přece jenom někdo mu zvěstoval boží slovo, na druhou stranu chybí mužské vzory. A když se podíváte na život Timotea, který uvěřil v pána Ježíše, který dostával dobrý svědectví od bratří v ikoniu a v listře, a kterého Pavel potom vzal jako svého průvodce, spolupracovníka, syna ve víře.

[8:44] Možná právě tady získával ten mužský vzor, kde syn Timoteus měl svého otce ve víře, od kterého se učil, a to je apoštol Pavel. A učil se velmi dobře. Tak přece jenom to jeho pozadí, které nebylo úplně harmonické a ideální, tak jeho život nutně poznamenalo. Zkusím tady trochu zaspekulovat, ale věřím tomu, že s biblickým nějakým podkladem, kde je řečeno o Timoteovi například. První list Timoteovi, čtvrtá kapitola, čtrnácti až patnácti verš. Nezanedbávej svůj dar, který ti byl dán podle prorockého pokynu, když na tebe starší vložili roce. Na to mysli, v tom žij, aby tvůj pokrok byl všem patrný.

[9:47] Přece jenom tady vidíme, že opravdu pán ho povolal, pán s ním měl své záměry, dokonce zazněla proroctví směra k Timoteovi. Čteme o tom, že dostal dar od pána, takže v každém případě to byl charizmaticky obdarovaný člověk. Ale na druhou stranu, čteme v prvním listě do Korintu, v šestnácté kapitole, desátý až jedenáctý verš. Příjde-li Timoteus, hleďte, aby byl mezi vámi bez obav. Vždyť koná dílo páně, stejně jako já. Ať ho nikdo z vás nepodceňuje. Pavel se stará o to, aby Timoteus byl v Korintě bez obav, aby ho nikdo nepodceňoval. Myslete na to, že korintský zbor byl takový odbojný, takový zbor, který nedal nikomu nic zadarmo, kde si užil i sám a poštol Pavel, kde skutečně byli schopni se i proti němu postavit.

[10:52] Byl to zbor, který se dělil na určité fankluby. Tam byli ti, kteří byli pro Pavla nebo za Pavlem, pak tam byli ti, kteří byli pro Apola, někteří pro Petra a vůbec ta největší duchovní skupina, která pohrdala všemi třemi předcházejícími, tak ta byla pro Krista, ta nejlepší. Takže čtyři takové fankluby. A pochopitelně, když tam přišel mladý Timoteus, který zápasil ze strachem, s obavama, zcela jistě to nebyl úplně průrazný člověk, polickův za to, zcela jistě to nebyl žádný superman. Tak hrozilo to, že zaprvé by měl obavy, strach a zadruhý, že by jim mohli pohrdnout. Ti byli zvykli na Apola, Apolos to byl skutečně jako vynikající řečník s velkým vzděláním a rozhledem, který si je okamžitě získal, korinské. Ale Timoteus tam opravdu hrozilo, že ho budou poceňovat, že jim třeba i pohrdnou a zcela jistě Timoteus měl určitý obavy.

[12:05] Nakonec je v písmu jasně psáno právě v listě Timoteovi, že nemáme ducha bázlivosti, ale ducha lásky, rozvahy, odvahy, nebo jak to tam přesně je. Proč je tam ta bázlivost právě v dopise k Timoteovi? Asi to bylo něco, s čím ten Timoteus zápasil. Obavy, strach, určitá nejistota vnitřní. A já si myslím, že to souvisí i s tím, v čem vyrostl, čím prošel, kde tím byl poznamenaný, tím prostředím, které nebyly úplně harmonické. A že se teprve jako boží dítě, jako křesťan, musel některé věci učit a s některými věcmi se vypořádat. Zajímavá je poznámka, první list Timoteovi, pátá kapitola, dvacátý, třetí verž, pro mě teda mimochodem velmi způsob.

[13:06] Tam je důležitý verš, kde je řečeno, nenuď se pít vodu, ale kvůli svému žaludku a kvůli svým častým nemocem mírně užívej vína. No, jestli mě někdo podezřívá, to je, že je pro mě ten verš důležitý z toho důvodu, že tam je řečeno mírně užívej vína a že jsem z Mikulova a ze Znojma, tak to úplně jako nesedí. Ne, že bych jako zastával abstinenci povinnou, ale o to víno mi tady v tuhle chvíli vůbec nejde. O co mi tady jde v tom verši, všimněte si, že Pavel mluví o tom, že Timoteus měl problémy se žaludkem, je tam řečeno kvůli svému žaludku a kvůli svým častým nemocem. I jeho tělesná schránka nebyla úplně silná. Byl to člověk, který měl časté nemoci a který měl slabý nebo nemocný žaludek.

[14:07] Možná by dneska lékaři nebo psychiatři, odborníci z toho mohli nějak jako vyčíst právě ten slabý žaludek, jako určitá psychosomatická jednota je člověk. Jestli právě ten strach, ty obavy, ta nejistota nemohla souviset právě i s tou slabostí žaludku nebo zažívání. Ale to si netroufám jako lajk tady nějak jako rozhodnout. Ale je to zajímavá poznámka. A je to naděje pro každého z nás, kdo neoplýváte silnou tělesnou schránkou Terminátora. Tak je to naděje pro nás, že i slabý člověk, i nemocný člověk může počítat z boží milosti, z boží moci, že i tyhle handikepy nejsou překážkou pro službu pánu, nejsou překážkou pro evangelium. A i z člověka, který ani tělesně, ani nějak jakoby mentálně není třeba úplně z nejsilnějších, tak může pán ze své milosti a moci vybudovat výrazné služebníky, kteří prospěli evangeliu a prospěli mnohým národům.

[15:26] A to je případ Timotea. Mimochodem ještě jedna poznámka, proč tento verš je pro mě důležitý. Jestli tady někdo zastává teologii prosperity a uzdravení za každou cenu, tak si myslím, že to je jeden z těch veršů, který této nauce dává jako zabrat. Jestli si někdo myslí, že apoštel Pavel neměl dar uzdravení, uzdravování, jestli si myslí někdo, že Timoteus nebyl mužem víry, upřímné víry, mimořádný služebník a přesto bojoval s nemocemi. A přesto měl slabý žaludek. A ten Pavel, který uzdravoval ze všech možných nemocí, dokonce vzkřísel z mrtvých, tak tady neměl řešení duchovní. Jistě na něho mohl vložit ruce, ale vidíte, že se přesto nestalo to, aby jeho žaludek byl silnější, přesto přicházely časté nemoci. A pochybuji o tom, že Pavel, který by měl řešení, že by svému nejmilejšímu a nejbližšímu člověku to nedopřal.

[16:36] Takže tady mluvím o tom, že hospodin je suveréní, že hospodin může dát uzdravení, také nemusí, že může vyřešit naše handikepy, ale také nemusí, že jsme v porušeném světě a že některé věci až do druhého příchodu třeba nebudou vyřešeny. Ale potom ano. Potom ano. Pak nebude ani nemoc, ani slza, ani bolest, čekají nás slavné věci. Ale tak, jako Tymoteus procházel bolestí, utrpením, častými nemocemi, kdo by si to vybral, kdo by potom toužil po takovém životním údělu, tak pán mu dával řešení, dával mu sílu, provedl ho životem a už se budu pomaly blížit ke konci toho, co jsem chtěl dneska sdělit. A to je list židům, 13. kapitola, 23. verž. Pak je jenom taková poznávání. na okraj, na závěr tohoto listu, kde je řečeno. Vzděluji vám, že náš bratr Timoteus je na svobodě.

[17:39] Přijde-li jsem brzo, navštívím vás s ním. Je potřeba myslet na to, že list židům, alespoň dneska se tak teologové zhodují, nenapsal a paštol Pavel. Sice v kralických bibliích ještě připsána paštolu Pavlovy, ale dneska téměř nikdo list židům nepovažuje za list a paštola Pavla. On totiž ten list se ani sám nijak neoznačuje, že by patřil Pavlovi. Z největší pravděpodobnosti to napsal někdo jiný. Naprosto reálně až po smrti a paštola Pavla. Asi to je až ta další generace. Někteří spekulují o tom, že právě Apolos to mohl napsat ten list. Někteří mluví o sílovi. Někteří zůstávají u toho Pavla. Já si myslím, že Pavel ho nenapsal. A čteme tady o Timoteovi, který je na svobodě. To je hodně silná informace. Ten člověk, který bojoval i ze strachem, kde Pavlo musel i napomínat, aby se nestyděl za Evangelium a nestyd se ani za mě, říká Pavel.

[18:48] Vězně pro Krista. Tak člověk, který bojoval ze slabostmi, bojoval prostě z nedostatečností, měl se co učit od pána. Tak najednou čteme o člověku, který je tady jako hrdina víry, který prošel vězením pro Krista. Vězněním pro víru. Zcela jistě ne z nějakých morálních důvodů. Boží člověk, který unesl tíhu kriminalu, utrpení, překonal svůj strach, své obavy, skutečně se od pána naučil ty svoje bitvy vybojovat. A obstal. A najednou tady čteme o člověku, který stojí jako autorita církve, možná v té další generaci, kdy víceméně ta apoštolská generace už vymírala. Z tradice víme, že z dvanácti apoštolů se dožil vysokého věku a přirozené smrti jenom apoštol Ján.

[19:49] Tady čteme o Timoteovi, který stojí jako skála, který přečkal věznění pro Krista a který je skutečně sloupem, pilířem pro první církev možná té další generace. Co tím všim chci říct? A tady už se blížím k závěru. Možná naše životy také neprošly harmonickým dětstvím a mládím. Neznám vás, kdo jste čím prošli. Možná neoplýváš tělesnou schránkou silnou, bojuješ s nemocemi, s handicapem, s těžkostmi, možná si uvědomuješ svoji vlastní nedostatečnost, tam strach, tam obavy, tam nejistota nebo úplně něco jiného. To, co třeba Timoteus neprožíval. Ale pokud jsi dal život pánu Ježíši, on tě povolal, duch svatý tě povolal, oslovil, pozval tě do služby, počítá s tebou, vede tě, má dostatek moci na to, aby můj a tvůj život připravil, zbudoval na to, abychom byli dobrými, věrnými, to byl případ Timotea, věrnými služebníky, věrnými nástroji, abychom prospěli z boží milosti božímou království.

[21:15] Hospodin je dostatečně mocný, aby toto při nás vykonal. Aby nám dal uzdravení, aby nám dal, myslím, takové to vnitřní uzdravení, aby nás naučil to, co potřebujeme, abychom překonali to, co v nás překáží, to, co nám chybí. Nedostatky, se kterými jsme vyběhli na tu trasu toho dobrého boje, toho boje, nebo závodu víry, tak on má dostatek možnosti nás zachovat, proměnit, zbudovat, vystrojit. požehnat a použit si nás. Tak jsem chtěl dnes přinést takové slovo naděje pro každého z nás. Amen.

[All sermons](https://baptisteolomouc.cz/en/sermons)

---

HTML version: https://baptisteolomouc.cz/en/sermons/20210613/timote-v-p-b-h · Last updated: 2026-10-15