# O službě Bohu

> Sermon from 19 September 2021, Jan 12:26, Pavel Mečkovský (in Czech). Recording of the Sunday service of the Baptist church in Olomouc – listen online or as a podcast.

- **Date:** 19 September 2021
- **Preacher:** Pavel Mečkovský
- **Bible passage:** Jan 12:26
- **Duration:** 24:50
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2021-09-19-O-sluzbe-Bohu-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2021-09-19-O-sluzbe-Bohu-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Transcript (Czech)

*automatic, may contain errors*

[0:00] Ještě jednou dobré ráno. Pokud jste přišli na nového kazatele, tak máte smůlu. Je tady starý. Vím, že třeba můj syn říkal, konečně ho dneska uslyším. Ono ještě neslyšel, ale má smůlu, bude slyšet tatu. Nedá se nic dělat. Nicméně, bude to z božího slova, takže se nemusíme bát. A my jsme se s Mírkem, s kazatelem domluvili, že tady ty měsíce budou jednotlivá témata. A to dnešní téma bych začal otázkou, která měla být ještě před tím slajdem. Co má společného tady ta výzdoba? Ty květiny, chystání aparatury, hudba, co jsme tady slyšeli, besítka, mládež, dorost, tábory, to kafe, které tam je, překlady. Dneska máme tady hosty ze zahraničí, takže překlady, které slyší, finance a další aktivity.

[1:03] Co to má všechno společného? Jaké je to téma? A to téma je služba. Služba Pánu Bohu. Následování Krista zahrnuje službu. To je to dnešní téma, takže dneska bych chtěl mluvit s vámi o službě. Co to znamená? Čeho se to týká? Jak být zklamaný ze služby? Kdo nás bude hodnotit? Jaká je správná služba? Jaké jsou? Na co se máme zaměřit? Na co se nemáme zaměřit? Takže to je to dnešní téma, služba Pánu Bohu. A já bych přečetl na úvod verš z Jana, z 12. kapitoli, to už tam máme, kde Ježí říká, kdo mě chce sloužit, ať mě následuje. A kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mě slouží, dojde ctí od Otce. Kdo mě slouží, dojde ctí od Otce.

[2:03] Následování Krista zahrnuje službu. A je to služba lidem. Služba lidem, sedmá služba Bohu. Sloužit Bohu tak, že se nabízíme. A poštol Petr říká něco, co se týká každého z nás. Každý to tady je. Kde je napsáno, že máme sloužit darem milosti, který máme. Když si to přečteme, první Petr, je to tam napsáno. Každý, ať slouží druhým tím darem milosti, který přijal, tak budete dobrými zprávci milosti boživěj rozmanitosti. My jsme jiní. Každý z nás jsme jiní. Každý máme něco, co jsme dostali a něco máme speciálního. A tam je napsáno, že každý, ať slouží svým darem, my je máme. My jsme je dostali, aby se budovalo to společenství. Aby se budoval tento zbor. My vlastně spoustu věcí nemohlo být, my to obnovujeme, my začínáme. A možná některé věci nebudou, možná budou jiné.

[3:08] Každý, ať slouží tím darem milosti, který přijal. Pán Boh můj dál a my to máme dělat. My je máme. Takže týká se to každého z nás. To, o čem budu mluvit, se týká každého z nás. Na té různé úrovni, kde jsme. Tou první věcí, co bych říkal, to bych chtěl říct, že ta služba začíná naším postojem. Postoj služebníka začíná naším srdcem. To je ten základ. Postoj pokory. Já chci sloužit druhým, protože pán Boh mě co dál a já je chci budovat. Jde mu o potřeby druhých, než o vlastní. V Biblii se říká každý, zase to každý, ať má na mysli to, co slouží druhým, nejenom jemu. Jestliže něco máme, tak je to proto, abychom tím sloužili. I tomuto společenství, tomuto sboru.

[4:09] Jak je užitek ze služby, jenom to je takový úvod. Když sloužíme tím dárem, který nám pán Boh dává, tak jednou z důležitých věcí je to, že my sami, My rosteme. My se nejvíc naučíme, když sloužíme. Jestli budete něco připravovat pro někoho, tak oni možná to ani nebudou rozumět pořádně. Ale vy rostete. Vy se měníte. Učíme se, jsme proměňováni. Více můžeme poznat Pána Boha. To, že my sloužíme se nám vrací v tom, že my sami rosteme. To je, jo, lidi často nerostou proto, že někde sedí, jsou nějak zakrnělí, nic nedělají, ale jakmile začnou něco dělat, cokoliv, tak začnou růst, znovu se měnit. A druhá věc, co mě napadla, když něco děláte, sloužíte a nějak to funguje, tak je jedno nebezpečí. Že máte větší a větší zodpovědnosti.

[5:13] A lidé, kteří slouží, dělají to dobře, dělají to věrně, osvědčeně, tak dostávají větší a větší zodpovědnosti. Je to takové to nebezpečí. Pak člověk musí vybírat, čemu se věnovat a čemu ne. A ta třetí věc, co mě napadla z toho úžitku ze služby je, někdy vidíme nějaké ovoce. Čas od času jsou vědí tady výsledky. Někdy to je, někdy to není. Někdy vidíme, že se lidi mění, někdy se vůbec nemění. Někdy vidíme nějaký růz, někdy nevidíme. Takže to jsou některé věci z toho úžitku. A teďka pojďme asi na takové tři důležité věci. Komu patří služba a kdo mě bude hodnotit? Kdo je naším šéfem v jakékoliv službě? Samozřejmě my se odpovídáme určitým autoritám, které máme respektovat. Ale naší práci nebudou hodnotit lidé. Ale pán Ježíš, protože je napsáno, že zase vždyť se všichni, to bylo každý, teďka všichni, musíme ukázat předsoudným stolcem Kristovým, aby každý dostal odplatu za to, co učinil ve svém životě.

[6:32] Ať dobré, či zlé. 2. Korinským, 5. kapitola. Dostaneme odměnu za službu. Možná lidé si budou říkat, to je skvělá služba, to je výborné, to je dobrá práce, ale pán Bůh to možná vidí jinak, on rozhoduje. On jediný zná naše srdce, naše motivace, touhy, postoje. To žádný člověk nemůže posoudit. A na druhou stranu, možná si říkáme, ta služba nemá žádné ovoce. Možná to nevidíme teďka, ale zase, jako Bůh to vidí. On vidí, co děláme. On zná ty věci. Možná, když se potom setkáte s nějakým člověkem, který uvěřil, tak on říkal, jo, předtím se mnou mluvil ten, tamten, tam jsem se setkal, toho jsem naštívil. A my jsme říkali, ta naše náštěva za nic nestála.

[7:33] Ne, to pán Bůh vidí, on to odměňuje. Služba, kterou děláme, patří Bohu, ne lidem. Není to naše služba, nám byla svěřena. On je mistr a my jsme učetníci. My jsme účastníci té boží práce, my jsme zapojeni v tom, co dělá. A my máme někdy tendenci přemýšlet o sobě, buď že za nic nestojíme, anebo že to bez nás nepůjde. A nebo to máme pěkně vymýšlené a říkáme si, pane Bože, tak to potvrdí akorát, ty naše plány. Pěkně jsem to vymyslel, jak mi to požehnej. To určitě bude mi zaručený úspěch. Podívej se, jak jsem dobrý. Ale kdo má hlavní vliv? Kdo dává růst? Kdo je nejdůležitější? Myslí by tady ta pasáž první korinským, kde ty chlapíci se prostě hádají, která služba je důležitější, ke komu, kdo patří.

[8:36] A poštol Pavel nakonec říká, já jsem zasadil. A polos zaléval. Stavrů a při záFL. Děkuji. Ale Bůh dál zrůst. A tak neznamená ten, kdo sází, ani kdo zalévá, nejbrž Bůh, který dává zrůst. My nejsme lepší než ti druzí. My si řastom myslíme, kdyby nebylo mě, tak by nebylo to. Nebo kdyby to všichni dělají dobře, tak jako já. Nejsme. Někdo zalévá. Někdo zasévá. Někdo to ne pohnojí, ale někdo to hnojí. Každý se nějak jako účastní toho. Ale kdo dává zrůst? Bůh dává zrůst. A tam je napsáno, jsme spolupracovníci na božím díle. My všichni spolupracujeme na božím díle. My jsme zodpovědní pánu Bohu. On je ten šéf. On je ten, který mu budeme vydávat počet.

[9:36] My všichni se k tomu připojujeme. Ne můžeme říct, pane Bože, buď rád, že mě tady máš vůbec. Ne, pána Boha neohromíme ani svými skutky, ani svojí službou. My jsme zapojeni v jeho díle. Jsme spolupracovníci na božím díle. My všichni tady spolupracujeme. Mluvili jsme o provázku na začátku. Spolupráce různých lidí za dlouhou dobu. Můžeme mluvit o Englishcampech, o dalších věcech. My všichni spolupracujeme. Někdo to samozřejmě vede, díky Bohu za to. Ale kdo dává zrůst, je pán Bůh. A jemu jsme zodpovědní. Jaká služba je dobrá a úspěšná? To je další taková oblast. Je to na základě toho, kolik jsme toho prodali. Jaké jsou tržby, kolik je lidí tady, jak jsme předběhli konkurenci.

[10:39] Někdy máme takový tendence to počítat všechno. Nějak to dávat do těch čísel. To je hra z čísly. Ono to nejí to úplně nejhorší a nejí to taky nejlepší. Já jsem taky si jednu dobu musel hrávat s těmi čísly. Strašně jsem to nesnášel, že jsem musel psát nějaké výkazy. Víte, protože když ty čísla jsou pěkné, tak máte takový dobrý pocit. To se daří, to je perfektní. No a když ty čísla nejsou moc pěkné, tak říkáte, tak mu pocítíte možná vinu, nebo říkáte, má to smysl. Nebo když má někdo lepší čísla, možná závist. Ty světské principy neplatí v těch božích věcech. Víte, je důležité něco jiného. Za chvilku o tom budeme mluvit. Často možná i s tou službou, nebo s tím úspěchem spojeme naši hodnotu. A to je taky nebezpečné.

[11:40] Ta naše hodnota je pořád stejná v božích očích. Protože kdo to opravdu hodnotí, je pán Bůh. On nám něco svěřil a řekl, to, co máš dělat, je, aby jsi využíval jenom ty dary, které ti pán Bůh dál. Se podíváme na Ježíše. Ježíš skončil svoji službu s dvanácti ustrašenými učeníky. Byli zavřeni za dveřma. Podívejte se na proroky. Jeremiáš. Neustále kázal, aby se Izrael navrátil zpět Bohu. Jaké bylo ovoce? Nulové. Neviděl nic za svého života. Volal Izrael zpět. A co dělal? No jenom říkal to, co pán Bůh po něm chce. Byl v tom věrný. A další proroci. Oni neviděli žádné výsledky, neviděli žádné ovoce. To, co ale pán Bůh po nás chce, je tady toto. V 1. Korinským, 3. a 4. kapitole, napsáno Proto, ať nás všichni pokládej za služebníky Kristovi a zprávci božích tajemství.

[12:48] Od zprávců se nežádá nic jiného, než aby každý byl zhledán věrným. Od zprávců se nežádá nic jiného, od služebníku zprávců, aby každý byl zhledán věrným. Tam je napsáno, že žádá se, aby měl velký sbor, velkou službu, mnoho ovoce. Říká, aby byl věrným, aby byl vytrvalý. Aby věrně dělal to, co mu pán Bůh svěřil. Když poštol Pavel posílá Timotea, tak říká o něm tady toto. Právě proto jsem poslal vám Timotea, svého milovaného a věrného syna. To je obrovského hodnocení. Ne úspěšného, ne prostě zvířečného. mého milovaného a věrného syna. Co by o nás řekli druzí lidé?

[13:49] Jaké by nám dali hodnocení? Řekli by, on je vytrvalý, on je věrný. Dělá to, k čemu pán Bůh povolal. Ten úspěch je, když dělám to, co pro mě pán Bůh má. Je to moje vnitřní přesvědčení. Dělám to věrně. Jeden citát, který se mi líbí, je to, zní takto. Pán Bůh dělá větší věci skrze naše slabosti, než skrze naše silné stránky. Pán Bůh dělá často větší věci skrze naše slabosti, než skrze naše silné stránky. Jeden misionář, který se jmenoval Jack Shiflet, to jsem četl jeden příběh, jednou přijel do Ameriky a sdílel se o tom, jak ta jeho služba vypadá.

[14:49] Zbor, který ho podporoval, vyslal na misi. On říkal, strávili jsme jedenáct let ve Španělsku. A setkali jsme se s většinou lidmi, kteří odmítali evangelium. Bylo to pro ně nepotřebné. On říká, byla to strašně těžká doba. Ale během posledních dvou let se stalo to, že oba dva začaly vidět ovoce služby. Asi sedmnáct lidí uvěřilo v Krista a přijalo do svého života. Říká, byla to nádherná zkušenost, po tolika letech bez viditelných výsledků. Ale co v tom tomu zboru bylo tady toto? To bylo pro něho nejdůležitější. On říká, když jsme po osmi letech přijeli ze Španělska za vámi a informovali jsme vás, že se nikdo neobrátil. Vy jste nám řekli, jeďte zpátky, my za váma stojíme. A říkali, toto bylo pro nás strašně důležité. Protože my jsme dělali to, co nám pámuch, čem nás pámuch povolal a chtěli jsme to dělat věrně.

[15:50] A potom to přineslo ovoce. Ti lidé si uvědomili, že znakem služebníka, jedním z tím znakem důležitým je věrnostné výsledky. Výsledky jsou božích rukou skrze práci ducha svatého. A Pána Boha více zajímá naše věrnost, náš postoj, než ty výsledky. Ta poslední věc je, jak být zklamán ve službě. Já vždycky říkám, práce s lidma je dobrá, až na ty lidi. Když sloužíme, pracujeme s lidma. Často, jak o nic nevidíme, napadne nás otázka, má to vůbec cenu? A my si musíme uvědomit, kde máme ten zdroj. Na komu jsme závisli. Často nenacházíme pochopení, porozumění pro to, co děláme, a je to pro nás bolestivé.

[16:53] Lidé nám nerozumí, i možná ty nejbližší. Jak zůstat zklamaný? Zaměř se více na lidi, než na Pána Boha. Ono se to lehko řekne, že investujeme do lidí, ale jde o ty motivace. Jestliže na první místě budou lidé, a ne Bůh, zemřeme jako lidé se zloveným srdcem. Protože lidé nás klamou. Mám osobní zkušenost. My nejsme schopni se zalíbit lidem. Pokud na první místě budou lidé. A ne pán Bůh, který nás tomu povolal. Zemřeme jako lidé se zlomeným srdcem. Jestliže budu hledat ocenění od lidí, kterým sloužím, nebo ty výsledky, budu zklamany. Protože kdo nás ocení, odmění? Kdo je naším šéfem? Je pán Bůh.

[17:54] A pošel Pavel měl podobnou zkušenost. Říká, mnoho lidí mě opustilo. V Timotově napsáno, démas mě opustil, protože si zamiloval tento svět, odešel do Tesaloniky. Krescens odešel do Galácie, Titu do Dalmácie. Všichni mě opustili. A na prvním soudu, který byl, který byl pro něho těžký, píše, všichni mě opustili. Při mé první obhajobě při mě nebyl nikdo. Všichni mě opustili. Kéž jim to pán Bůh nepočítá. Kdyby po poštolu Pavel spoléhal tady na tý spolupracovník, že s ním budou, že ho si je vychoval a tak dále, tak by to možná nezvládl. Ale měl sílu říct, ať tím to pán Bůh nepočítá. Pokud se zaměříme na lidi více než na pána Boha, tak nám to zlomí srdce.

[18:55] A ta druhá věc je, kdy může být zklamaní. A to je tehdy, když se začneme srovnávat. Já teďka přešlu ten delší text, ale vy tam máte jenom ty dva verše. Když po zkříšení Ježíš setká vás učeníky s Petrem a Janem, tak mluví k Petrovi a říká Amen, amen, pravím tobě, když jsi byl mladší, sám se zpřepásal, chodil jsi tam, kam jsi chtěl, Jan 21. Ale že stáhneš ruce a jiní tě přepáše, povede kam nechceš. To řekl, aby mu naznačil, jakou smrtího slaví Boha. Po těch slovek dodal, následuj mě. Mluví s Petrem. A teďka Petr se obrátí a spatřil, že za ním bude učeník, kterého Ježíš miloval, Jan. Který byl při večeři, po jeho boku, který se o tehdy otázal, pane, kdo tě zrazuje. A když ho Petr spatřil, řekl Ježíši, pane, co bude s tímto?

[19:59] Co máš pro něho připravené? Ježíš mu řekl, jestli že chci, aby tu zůstal, dokud nepřijde, není to tvá věc, ty mě následuj. Jiný překlad, a je to ten studijní překlad, má to krásnou frázi. Ježíš mu řekl, jestli ho tu chci nechat, dokud nepřijdu, co je ti potom? Ty mě následuj. A studijní překlad říká to stejné. Co je ti potom? Ty mě následuj. Co je ti potom, co dělá ten druhý? Co je ti potom, že dělá tam tu službu, že má takové ovoce, nebo že nemá? Čemu tebe, pán Bůh, povolal? To mi říká, ty mě následuj. Co je ti potom? Ty mě následuj. Ty jsi za to zodpovědný. Ty jsi zodpovědný za svůj život. Nesrovnávejme se. Následování, spasení, povolání, osobní věc.

[21:00] Petr nějak to zapomněl. Že nám to nechtěl přiját. Možná říká, no a tak co ten Ján? Co jako pro něho máš? Jakou službu? Co má dělat? Kam bude? Co je ti potom? Říká Ježíš. Ty mě následuj. Ty nejsi Ján, ty jsi Petr. Nestarej se o to, co dělají druzí. Jestli jak to dělají a co dělají. Ty mě následuj. Tebe jsem povolal. Nesrovnávejte se. Jestliže vás pámuch povolal k nějaké službě, tak to dělejte. Dělejte to věrně. Když to zhrnu celé. Každý z nás je povolený k nějaké službě. Každý z nás má dáro. A pámuch chce... Abychom ho využili, abychom ho využili v tomto společenství. Ježíš je náš šéf, jemu se budeme zodpovídat. Dělejme všechno proto, aby Ježíš z toho měl radost.

[22:03] To, co Pán Bůh žádá po nás, nežádá obrovské výsledky. On žádá, abychom byli věrní a vytrvali. Pokud se chcete zaměřit na lidi, budete zklamaní. Pokud se chcete srovnávat s ostatníma, budete zklamaní. Ježíš chce, abychom věrně dělali to, k čemu nás povolává. Ať je to cokoliv, protože on nás odmění. Když se podíváme na ten poslední slajd, přemýšlejme o tom teďka, k jaké službě mě Pán Bůh povolal právě tento rok. Co po mně chce? Možná chce něco jiného, možná chce nějakou změnu. Možná chce, abych vůbec začal něco dělat. Možná budu přemýšlet, jaké mám obdarování pro mě. Nebo jaké mám obdarování.

[23:04] Od koho čekávám odměnu? Nevšichni dostanete dort jako já. Musíte, já nevím, proč jsem to dostal, ale prostě... Já nevím, musíte se pak, Kamili, zeptejte, jak na to. Na koho jsem zaměřený? Na lidi nebo na Pána Boha? Nemám tendenci se srovnávat. Ty jsi povolaný k něčemu. Pán Bůh ti něco svěřil. Pán Bůh ti něco dal. A on chce, abys to využil. On to vidí. On tě odmění, on tě posílí, on tě povede. Pán Ježíš slíbil velké požehnání všem, kdo mu věrně slouží. Kdo mě chce sloužit, ať mě následuje.

[24:06] A kde jsem já, tam bude i můj služebník. A kdo mě slouží, dojde ctí otoce. Kdo mě slouží, dojde ctí otoce. Dojde požehnání. Přeji nám všem, aby jsme viděli, k čemu nás vám Boh povolává. Aby jsme to dělali. A dělali to věrně. A dělali to s tím nejlepším způsobem, jaký umíme. Protože my jsme jedno tělo. A to tělo má mnoho údů. Každý je potřebný. A každý je důležitý. Amen.

[All sermons](https://baptisteolomouc.cz/en/sermons)

---

HTML version: https://baptisteolomouc.cz/en/sermons/20210919/o-slu-b-bohu · Last updated: 2026-10-15