# Deuteronomium 6

> Sermon from 20 March 2022, Landon Llamas (in Czech). Recording of the Sunday service of the Baptist church in Olomouc – listen online or as a podcast.

- **Date:** 20 March 2022
- **Preacher:** Landon Llamas
- **Duration:** 41:04
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2022-03-20-Deuteronomium-6-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2022-03-20-Deuteronomium-6-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Transcript (Czech)

*automatic, may contain errors*

[0:00] Dobrý ráno všem, je pro mě ctí tady dnes ráno kázať. Jmenu se Landon Lamis a moje manželka Jenny a my jsme noví členy tohoto zboru. Pracujeme tu s mládeží, pomáháme ve skupinky a vyučujeme na mládeži. Jsme moc rádi, že můžeme být součástí životu z mladých lidí v tomto zboru. A také pracujeme pro CAM, Krskánské akadémie mladých. Já učím teologii v bakalářském programu, který CAM nabízí. A Jenny má na starost různé projekty, teď to je například koordináce dobrovolníků na pomoc Ukrajinicům. To je češké slovo. A na začátku vám chceme moc poděkovat za vaši pomoc při sbírci pro Ukrajinu minulý víkend.

[1:03] Věci jsme odvezli a doufáme, že budou pořehnaní pro mnoho trpělících lidí. Ale dneska já budu mluvit anglicky a moje manželka bude překladat pro mě. Já jsem poprvé přijel do České republiky v roce 2005. A přijel jsem, protože jsem pomáhal na anglickém táboře s baptistickou církví v Chebu. A na konci té mé cesty do České republiky jsme skončili v Praze a předtím, než jsme letěli domů, tak jsem se tam dozvěděl o jednom velmi slavném Čechovi.

[2:09] A je prakticky nemožné si ho nevšimnout, protože je obrovská socha tohoto pána na staroměstském náměstí v Praze. A je to socha Jana Husa. A já si pamatuju, že jsem tu sochu poprvé uviděl a strašně mě zajímalo, kdo je tento člověk, který má tak obrovskou sochu na tak důležitém náměstí. A tak jsem se začal učit víc o jeho životě a jeho příběh mě opravdu inspiroval. A jedna z věcí, pro kterou je známý, je, jak se rozhodl kázat v Bethlehemské kapli v Praze.

[3:09] On udělal něco, co bylo pro tu dobu šokující. On se rozhodl, že bude kázat jazykem těch lidí. Takže mluvil česky pro Čechy. A možná si říkáte, proč je to tak velká věc? To děláme každou neděli. Ale v té době každé normální zhromáždění, každá mše byla v latině. Ale problém byl to, že jenom ti vedoucí církve a kněží byli ti, kteří rozuměli latinsky. A Jan Hus začal číst různé učení Jana Wycleffa z Británie a on se přesvědčil, že je velmi důležité, aby čeští lidé znali tuto pravdu v češtině.

[4:15] A tak se rozhodl, že je velmi důležité, aby čeští lidé znali tuto pravdu v češtině. Zhodl začít kázat v češtině, aby lidé mohli rozumět Božímu slovu. A oni začali poprvé chápat to pravé čisté Evangelium Biblia, že Bůh poslal svého syna Ježíše, který za nás zemřel a když ho přijmeme a litujeme naši hříchů, tak můžeme mít věčný život s ním v nebi. A to začalo velké změny v Praze a potom dál a lidé začali vidět ty lži v církvi a začali vidět to pravé Boží slovo. A lidé měli větší a větší chuť slyšet Boží slovo v češtině, jak ho kázal Jan Hus.

[5:24] Ale je smutné, že církev z toho nebyla moc nadšená. A vy víte, že později byl prohlášen za kacíře a byl upálen. Ale jeho následovníci to vzali dál. A potom za sto let na to Martin Luther vzal učení Jana Husa, přeložil Bibli do Němčiny a začal kázat Boží pravdu. A my teďka stojíme jako následovníci toho, co oni začali. My máme Boží slovo v našich jazycích, protože byli lidé na tomto světě, jako Jan Hus, kteří věřili, že slovo pro lidi musí být v jejich jazyce.

[6:31] A my máme před námi stejnou otázku, jako měl Jan Hus, když on žil. Jakou roli hraje Boží slovo v životě církve? A co věříme o tom, jakou Bibli má autoritu a roli v našem životě? Jakou roli hraje Biblia v tom, co si myslíme o naší rodině, o naší práci, o našich koníčcích? Tento měsíc pokračujeme v naší sérii Konečně společně. A dnes měsíc pokračujeme s tým sérii a jsme se mluvíme na tým způsobem, a dneska pokračujeme v tomto tématu a díváme se na to, jak Boží slovo, jakou má roli v našem společenství.

[7:47] A jakou roli Boží slovo hraje v našich rodinách a v našem osobním životě? A míst z toho, abych vám dal nějaký svůj názor, jako to, že tady jsem jako američan, jsem přijel. Chceme se společně podívat na to, co o tomto říká Biblia. Je spousta různých pasáží, na které bychom se mohli podívat, ale já se chci podívat na jednu klíčovou pasáž ve Starém zákoně. A ten kontext té pasáže je, že Izraelité jsou přímo při vstupu do zaslíbené země, kterou jim Bůh chce dát.

[8:50] Oni strávili 40 let na pouště a teď konečně vstupují do té zaslíbené země. Ale je tam problém. Ta zaslíbená země byla plná národů, které nechválili Boha. Takže ta velká otázka pro mě byla, jak můžeme vstoupit do této zaslíbené země, která je plná nebo obklopená národy, které nevzývají Boha. A my se budeme jako ti Izraelité ptát otázku, jak my můžeme zůstat věrní v tom, když teď vstupujeme do takového života snad po pandemii, jak můžeme být věrní Pánu Bohu v této nové situaci.

[9:55] Můžeme být konečně společně, nemusíme se dívat už online. A budeme si vyvíjet nový rytmus toho dne a nové věci, které budeme dělat, protože je všechno otevřeno. A jak si teďka zorganizujeme svůj týden a měsíc a jakou roli v tom bude hrát Boží slovo? Ale než budu číst této pasáže v pátém Mojžišově, tak vám chci trochu dát kontext této knihy. Ta kniha Deuteronomium je fascinující v tom, jakou má strukturu. Jsou tam čtyři hlavní proslovy, které Mojžiš má k Izraelitům.

[10:59] A my vidíme v páté kapitole, že on znovu opakuje desatero přikázání. A potom kapitola šest až dvacet devět on podrobně rozebírá, jak to vypadá prakticky, když někdo žije podle desatera. A Mojžiš vlastně mluví k té druhé generaci Izraelitů, protože všichni jich rodiče zemřeli na poušti. Protože oni nevěřili Bohu, že se o ně postará a že bude bojovat za ně, když vstupovali do té zaslíbené země plné nepřátel, tak Bůh řekl, protože jste mi nevěřili, tak vy tam nevstoupíte. Takže oni tam byli na poušti a čekali, dokud poslední člověk, který nevěřil, zemřel na té poušti.

[12:05] A teďka nová generace vstupuje do této zaslíbené země a mají před sebou spoustu otázek. Budou následovat Boha, anebo se od Něho odvrátí, když přijdou do této nové země. A Mojžiš jim v této pasáži vysvětlí, co mají dělat, aby zůstali věrní Bohu. A pokud máte sebou Bible, můžete je otevřít a budeme v Deuteronomium, 5. Mojžišová, 6. kapitola. Já budu teďka číst Deuteronomium 6.

[13:06] 1-2 A toto jsou ta přikázání, pravidla a zákony. Hospodin váš Bůh mi přikázal, ať vás jim učím, abyste je dodržovali v zemi, kterou jdete obsadit. Chce, abyste i tvůj syn a vnuk po všechny dny svého života ctili hospodina svého Boha a zachovávali všechna jeho pravidla a přikázání, která ti udílím, aby jsi byl dlouho živ.

[14:09] Takže představte si to, že ti Izraelité jsou na tom Moábském pohoří a dívají se na tu zem zaslíbenou. A oni se připravují na to, že začnou nový život v této nové zemi. A Mojžíš jim dávat tento proslov a říká, že první věc, kterou si mají zapamatovat, je, že mají mít bázeň před hospodinem. Musíš se bát Boha. Proč bych se měl bát Boha nebo ctít Boha? Není on přece laskavý a plný slitování?

[15:10] A v této chvíli, když mu Ježíš k ním mluví, tak on už žil na tomto světě 120 let. A s Bohem šel dlouhá léta. A on třeba sám osobně zažil, jak boží hněv se vylil na egyptěny. A on viděl, jak Bůh rozděl rudé moře a oni mohli přejít po suchu a potom se to zavřelo nad těmi egyptěny. A taky Mojžíš zažil, když na poušti Bůh soudil Izraelity, kteří šli proti božím příkazům. A taky Mojžíš sám z vlastní zkušenosti ví, že Bůh je Bůh plný lásky a slitování, ale je to taky Bůh spravedlivý.

[16:22] Takže on jim chce říct, že když se jako izraelský národ zbouří proti Bohu, tak budou následky. Ale strach z hospodina není ten samý strach, jako když proti vám pude řvoucí medvěd v lese. Není to obraz nějakého šíleného, naštvaného zvířete, které vás chce zničit. To židovské slovo strach je někdy překládáno jako bázeň nebo úcta. Je to bázeň nebo strach, který vlastně si uvědomuje, jak obrovský a veliký hospodin je a jak maličký a jako někdo, kdo má konec, jsem já.

[17:27] Konec. Toto je Bůh, který stvořil celý vesmír. Ale vstoupil do vztahu s vámi, s Izraelity, jak říká Mojžíš. Ale chci jim říct, že si musí uvědomit, že pokud se vzboří proti Bohu, tak zažijí důsledky. Ale Mojžíš jim taky chce říct, že když budou žít podle Božích přikázání, tak se jim bude vést dobře. Takže takhle to vysvětluje ve verši 3.

[18:34] Slyš je, Izraeli, a pečlivě je dodržuj. Pak se ti povede dobře a v zemi oplývající mlékem a medem se mocně rozmnožíte, jak ti to řekl hospodin Bůh tvých otců. Mojžíš se jim snaží vysvětluje, že když se jim snaží vysvětluje a vysvětluje vysvětluje. Takže Mojžíš se jim snaží vysvětlit, že když budou žít podle Božích přikázání, tak se jim povede dobře a zažijou požehnání od Boha. A tak mám pro nás dneska otázku. Věříme tady tomu? Věříme tomu, že když budeme poslušně chodit s hospodinem, tak on pro nás má požehnání a je to pro naše dobro? Když jsme upřímní, tak si musíme říct, že poslušnost je těžká.

[19:35] Já si pamatuju období v mém životě, kdy jsem s touto otázkou hodně zápasil. V té době jsem přemýšlel, je to fakt pravda, že Bůh pro mě chce to nejlepší? Já jsem byl v prváku na vysoké škole. Jsem se odstěhoval od rodičů. Měl jsem auto. Měl jsem trošku peněz. A taky jsem závodně běhal za mou univerzitu v atletickém týmu. A byl jsem na této sekulární univerzitě, kde byly tisíce studentů. A já si pamatuju, že ten první rok jsem hodně s tím zápasil a říkal jsem si, fakt tomu věřím, jako co Biblia vyučuje o tom, jak mám žít.

[20:39] Na téhle univerzitě je tolik zábavy. A moji kamarádi každej pátek chodí prostě na párty a je tolik krásný holek, no prostě vypadá to jako velká zábava. Je to fakt něco, čemu věřím, že Bůh chce, abych ho ctil mou mysli i mým tělem? Je to fakt jako nejlepší pro mě čekat, až do manšelství s někým spát? Já si pamatuju, že jsem s tím hodně zápasil a bylo to vlastně poprvé, kdy do mého života najednou už neměli vstup a vliv moji rodiče. I když jsem nebyl dokonalý můj první rok na vysoké, God's word was deeply rooted in my heart from my childhood and he used that to protect me from all kinds of dangers.

[21:50] Ale Boží slovo bylo pevně zakořeněné v mém srdci z doby mého dětství a Pán Bůh si to používal, když jsem byl najednou pryč na vysoké škole. A když se zpětně podívám na ten můj čas na vysoké škole, tak jsem tak vděčný, že Boží slovo mě chránilo a vedlo přes těžké věci. A Pán Bůh mi požehnal, já to prostě musím přeložit, krásnou a úžasnou manželkou. A já opravdu jsem byl schopen skrze mou poslušnost a jeho sílu v mém životě zažít požehnání a úžasné věci s Bohem.

[22:53] Věříš tomu, že Bůh ví, co je nejlepší pro tvůj život? Duvěřuješ jeho přikázáním? On slibuje, že když mu budeme věřit, takže to povede k tomu, co je dobré pro nás. Ale Mojšiš nekončí svůj proslov jenom tím, že řekne ctí Boha nebo měj bát s ním před hospodinem. A on potom říká také miluj Boha. Podívejme se na verš čtyři a pět. Slyš, Izraeli, hospodin je náš Bůh, hospodin je jediný. Proto miluj hospodina svého Boha celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou.

[24:00] A tenhle verš nás opravdu bere do jádra tohoto poselství. Když v Novém zákoně se zeptali Ježíše, co je nejdůležitější přikázání, tak on cituje tento verš. Protože Ježíš říká, tohle je to, co zhrnuje celé poselství Biblia, ty máš znát Boha a milovat Ho. A sloužit jedinému pravému Bohu. A máme Ho milovat. A jak tahle láska vypadá, máme Ho milovat naším srdcem, naší mysli, naší silou, celým naším bytím.

[25:00] Máme růst v našem poznání toho, jaký Bůh je a čím víc Ho budeme znát, tím víc Ho budeme milovat. A tohle je ta výzva, kterou Mojžíš má pro tu druhou generaci Izraelitu. Pokud chtějí zůstat věrní Bohu v té nové zemi, tak Ho musí milovat. Protože ten vztah, který Bůh chce mít s svými lidmi, není jenom nějaký strach a bání se, že nás prostě každou chvíli nějak srazí. Ale on s nimi chce vstoupit do smluvního vztahu, kde on to nezruší, protože on je miluje.

[26:02] A on chce, aby oni ho měli rádi také. I find it really interesting to look at the order of what Moses did. Myslím si, že je zajímavé, když se podíváme na poslupnost toho, co jim tady Mojžíš přikazuje. On jim říká, že mají slyšet, mají mít bázeň z Hospodina a milovat Ho, a potom z toho plyne, že Ho mají poslouchat. A takže, myslím, že tady je významení. Já si myslím, že tyhle věci jsou spojené, že když nebudeme slyšet Boží slovo, tak nebudeme Boha znát, nebudeme Ho milovat a nebudeme mít před ním bázeň. A když nebudeme Boha milovat a mít z Něho respekt, tak je potom hodně těžké si představit, že bychom Ho chtěli poslouchat.

[27:13] A když se snižuje naše láska k Bohu, tak se snižuje naše motivace chtít jít za Ním. A proto Mojžíš je vyzývá k tomu, aby slyšeli Boží slovo, aby si ho ukládali ve svém srdci a naslouchali Mu. a Mojžíš věděl, že oni s tím budou zápasit. Jak to vypadá prakticky slyšet Boží slovo? Jak to máme žít denně? A Mojžíš jim dá pár velmi praktických způsobů, jak to dělat. Takže v věrši 6 až 9. Takže v věrši 6 až 9.

[28:31] Ať tato slova, která ti dnes svěřují, zůstanou ve tvém srdci. Vštěpuj je svým synům a mluv o nich. Ať sedíš doma, nebo jdeš po cestě, ať uléháš, anebo vstáváš. Přivaž si je jako znamení na ruku a jako pásek na čelo. Napiš je na věře je svého domu a na své brány. Takže Mojžíš jim tady vysvětluje, jak se to dělá, pokud chtějí žít ty verše před tím. Musí si Boží slovo zachovávat ve svém srdci. A to Boží slovo musí zakořenit do každé oblasti jejich života. A tohle je podle mě úžasný příklad učetnictví. On jim říká, vy musíte tyto věci učit své děti. A kdy je to máte učit?

[29:33] Když vstáváte. Když jdete spát. Když někam jdete. Když stojíte. Jsou nějaké ještě jiné časy dne? Celý život, celý den. Ať děláte cokoliv ve svém dní, tak vždycky bychom se měli snažit našim dětem tyto pravdy předávat. A já mám pro vás pět typů, jak můžete přistupovat k Božímu slovu. A máte tady pět prstů, tak snad si to budete pamatovat, že jich je třeba pět. Takže jenom, aby se ujistil, že jste všichni vzhůru, tak pět, ok, máme všichni. Dobrý, můžete zamávat. Můžete Boží slovo číst.

[30:33] To je si myslím, Myslím, že to nemusím vysvětlovat. Otevřít, číst. Můžete se ho učit na spomněť. Je to ukládání Božího slova do naší mysli, když ji nemáme otevřenou, když jdeme a děláme, co děláme, tak je stále s námi. A to třetí je, že nad ním rozjímáme. To je třeba, když si vezmete z Božího slova slib, že Bůh je naše útočiště a přemýšlíte nad tímto obrazem toho, že On je útočiště nad vaším životem. A čtvrtý typ je, že Boží slovo posloucháme.

[31:40] A je to něco, co není moc časté v naší kultuře, ale v židovské kultuře se Boží slovo hodně četlo na hlas. Možná máte audio Bibli ve svém mobilu, tak to můžete zkusit. A ten poslední je, že Boží slovo studujeme. A možná přemýšlíte, jaký je rozdíl mezi číst Boží slovo a studovat Boží slovo. A ten jediný rozdíl je tuška. Možná si říkáte, proč tuška? Tenhle chlap je fakt divnej. Říkám tuška, nebo propiska, protože když studujete Boží slovo, tak si děláte poznámky. Či si napíšete stranou, co tam pozorujete. Nebo nějaké otázky, které máte.

[32:40] A nebo možná hledáte odkazy jinde, a pak si to poznamenáte. Děláte si poznámky. Takže to jsem jenom rychle navrhl pět různých způsobů, jak si můžete ukládat Boží slovo do svého srdce. Jsme prakticky ve stejné situaci jako Izraelité, kteří přicházeli do Nové Země. A ta otázka je, jak zabudujeme Boží slovo do našeho každodenního dne. Když jsem představěl, jsem to vlastně fascinant, když můžete představit, co Možná způsobí Izraelitům a myslím si, že je hodně zajímavé, když jsem si spojil to, co Možná způsobí Izraelitům a potom, co Ježíš říkal svým učetníkům. A v Matouši 28, když Ježíš mluví ke svým učetníkům, říká, Vyjte, způsobí svým učetníkům, běžte jim na námi Tady, Tady a Pouštějte, představějte jim, aby způsobět vše, co jim představěl jsem.

[33:55] a dělejte učetníky ze všech národů a křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vás já učil. A to je, učte je zachovávat, co já jsem vám přikázal. A to je, ta věc pro nás dneska je slyšet a zachovávat to učení Ježíše Krista. A možná si říkáte, Len dne to zní skvěle, ale jak to prakticky mám dělat ve svém životě? Moja rodina je strašně zaneprázněná, děti lítají po celém bytě, máme naplněné prostě naše plány na ten týden, jak to mám dělat? A když jsme potom všichni konečně spolu, a měz zaneprázněního.

[34:57] Tak jsme tak unavení, že se chceme dívat jenom na nějaký film a jsme rádi, že se nehádáme. Já vím, že to je těžký. Já budu upřímnej, já taky s tím bojuju. Já teďka vedu skupinku. A totálně jsem pozadu s tím, co máme číst. A Jirka Vevěrka, který je v mojí grupi, je jako super faithful with the reading and I'm like, oh, you're showing me up. A Jirka Vevěrka je velmi skvělý v tom, jak čte a prostě odškrtává si, co přičetl. A já jsem ten misionář, který jako ho vede, ale přitom on je napřed. We all struggle with this. This is a part of the Christian journey. Ale všichni s tím bojujeme, myslím si, že to je součást našeho křesťanského života. Ale myslím si, že je důležité se naučit různé způsoby, nebo adoptovat různé způsoby, kterými můžeme začlenit Boží slovo do našeho dne.

[36:05] Já chci na chvilku mluvit k mužům a k otcům a manželům. Vy máte povolání od Pána Boha, abyste v této oblasti vedli vaši rodinu. A když to není priorita pro tebe, tak to asi nebude priorita pro tvou rodinu. A to je jeden ze způsobů, jak vedeme naši rodinu, že jim prakticky ukazujeme, že pro nás Boží slovo má smysl. A jeden ze způsobů, jak můj táta pomáhal naší rodině, aby jsme četli Biblie, je, že nám dětem koupil ilustrovanou Bibli.

[37:08] A když jsme byli malí, tak skoro každý večer, jsme si sedli kolem stolu a můj tatínek nám dal vybrat, který příběh chceme číst. A když jsem já byl na řadě, tak jsem byl nadšený, že můžu jít do knihovničky a tam vytáhnout prostě ten sešit zrovna, ten ilustrovaný, a že byl můj večer, že vyberu, co budeme číst. A moji sourozenci už z toho byli úplně jako unavení, protože já jsem si prakticky každej týden chtěl vybrat Daniel v Jáměl Lvové. A já jsem byl nadšený z toho, mě to nepřestávalo bavit ten příběh, a dal jsem to mému tátovi, on to četl takovým dramatickým hlasem. A potom mi táta četl a hodili Daniela do té Jáměl Lvové, a tam byli Lvy. A my jsme úplně to žrali.

[38:12] A já vždycky jsem řekl mému mladšímu brachu, neboj se, u něho nesní. Ale skoro každý večer jsme si udělali čas a četli jsme tyhle příběhy, a to byl začátek toho, jak Boží slovo se zakořeniovalo v mém srdci. A i když Jenny a já nemáme děti, tak my máme tu obrovskou příležitost studovat Boží slovo s mladými lidmi a mluvit s nimi o Bohu. A já čtu Boží slovo s Jirkou a s Davidem, a je to součástí našeho času, když se sejdeme. Konečně společně. My jsme konečně spolu. A je před námi klíčová otázka.

[39:16] Jakou roli hraje Boží slovo v našem životu? A jak se můžeme přiblížit k Bohu tím, že Boží slovo bude naše priorita? Představte si, jak by naše rodiny a naše vztahy mohly vypadat, kdybychom žili tuto pasáž. Představte si, jak by toto ovlivnilo naše vztahy, kdybychom měli pravidelný rytm z toho, že čteme Boží slovo a povídáme si o něm. A jak by to mohlo ovlivnit náš zbor, kdybychom se pravidelně setkávali ke čtení a proječovat. A jak by to mohlo ovlivnit naše město, kdybychom byli známi jako lidi, kteří strašně rádi mluví o Božím slově a o Boží lásce, která je v této knize.

[40:35] Já se moc modlím za to, aby Bůh přinesl probuzení do Olomouce. Jako přinesl do Prahy a do Českých zemí, když Jan Hus kázal Boží slovo v češtině. Já bych si moc přála, aby jsme viděli naše rodiny a naše vztahy a náš zbor a naše město proměněné Božím slovem. Amen.

[All sermons](https://baptisteolomouc.cz/en/sermons)

---

HTML version: https://baptisteolomouc.cz/en/sermons/20220320/deuteronomium-6 · Last updated: 2026-10-15