# Ester

> Sermon from 8 January 2023, Ester 4. kapitola, Miroslav Čížek (in Czech). Recording of the Sunday service of the Baptist church in Olomouc – listen online or as a podcast.

- **Date:** 8 January 2023
- **Preacher:** Miroslav Čížek
- **Bible passage:** Ester 4. kapitola
- **Duration:** 27:23
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2023-01-08-Ester-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2023-01-08-Ester-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Transcript (Czech)

*automatic, may contain errors*

[0:00] Dobré ráno vám všem. Ve středu na biblický hodině jsme rozebírali, mluvili jsme o tématu půst. A jeden krásný biblický příklad užití tohoto prostředku milosti se nachází v knize Ester. Tak pokud si chcete otevřít Biblii, tak to bude čtvrtá kapitola knihy Ester. Celá. A budu tedy číst z toho českého studijního překladu. Takže kniha Ester, čtvrtá kapitola. Mordokaj se dozvěděl o všem, co se stalo. I roztrhl Mordokaj své roucho a vzal na sebe pytlovinu a popel. Vyšel do prostřed města a dal se do hrozného a hořkého křiku.

[1:00] Přišel až před královskou bránu. Do královské brány se totiž nesmělo vejít v oděvu z pytlovinu. Ve všech provincích, na místech, kam dorazilo královo poselství a jeho nařízení, nastal pro judejce velký smutek, půst, pláč a kvílení. Žíněné roucho a popel byly rozprostřeny na mnohé. Když přišly esteřiny dívky a jejich eunuchové, oznámili ji to a královna se velmi rozrušila. Poslala roucho, aby Mordokaje oblékli a aby z něj sněli jeho pytlovinu, ale nepřijal je. Tu Ester zavolala na hatáka z královských eunuchů, kterého král ustanovil k její obsluze. A přikázala mu uhledně Mordokaje, aby zjistil, proč a kvůli čemu se to děje. Haták vyšel k Mordokajovi na náměstí, které je před královskou branou. A Mordokaj mu oznámil všechno, co ho postihlo, i přesný údaj o stříbře, o kterém Haman řekl, že je odváží do královských pokladů za judejce, aby byli vyhubeni.

[2:12] Dal mu i opis zápisu toho nařízení o jejich vyhlazení, které bylo vydáno v Šúšanu, aby ho Esteře ukázal. Oznámil jí to a přikázal jí, aby vešla ke králi prosit u něj o milost a přimluvat se před jeho tváři za svůj národ. Haták přišel a oznámil Esteře Mordokajová slova. Ester však promluvila k Hatákovi a přikázala mu, aby Mordokajovi vyřídil. Všichni královi otroci i lid královských provincií vědí, že o jakémkoliv muži nebo ženě, kteří přijdou ke králi do vnitřního nádvoří, aniž budou zavoláni, platí jediné nařízení, aby je usmrtili. Jen když k ním král vztáhne zlaté žezlo, zůstanou naživo. Já jsem už 30 dnů nebyla zavolána, abych přišla ke králi. Esteřina slova oznámili Mordokajově. Na to Mordokaj řekl, aby Esteře odpověděli.

[3:13] Nepředstavuj si, že v královském domě unikneš jediná ze všech judejců. Vždyť jestli, že budeš v této době zarytě mlčet, úleva a osvobození povstane judejcům z jiné strany. Ale ty a dům tvého oce zahynete. Kdo ví, zdaj si nedosáhla královského stavu pro chvíli, jako je tato. Tu Esteře řekla, aby Mordokajovi odpověděli. Jdi zhromáždi všechny judejce, nacházející se v Šušanu a postěte se za mne. Nebudete jíst ani pít tři dny, v noci ani ve dne. Také já a mé dívky se budeme takto postit. S tím půjdu ke králi, ačkoliv to neodpovídá nařízení a jestliže zahynu, zahynu. Mordokaj odešel a udělal všechno, co mu Ester přikázala. Tak na konci té kapitoly jsme četli o Esteřině půstu, který, jak jste si všimli, trval tři dny, tři noci a nebyl to jenom půst.

[4:23] od jídla, ale také od pití, to znamená dokonce bez tekutin. Člověk by řekl, zostřená forma půstu, která není úplně tradiční, která není úplně zvykem. Na biblický hodině jsme si říkali, že i Saul Starzu, který se obrátil, který měl vlastně zjevení vzkřišeného krysta, tak tři dny nejedl a nepil. Ale to jsou mimořádné záležitosti. Ono tady skutečně šlo o mimořádnou záležitost, protože hrozila genocida národa. V Perské říši byl jeden člověk, jedna negativní postava jménem Haman, který vlastně usiloval o likvidaci židů. Nic nového pod sluncem. Všimněte si, že celými dějinami až do moderního věku neustále pogromy proti židům, neustále snahat tento boží lid vyhladit, zlikvidovat a to až do 20. století.

[5:30] A mám za to, že i v současnosti, v 21. století, jsou nepřátelé, kteří by toho rádi dosáhli. Minimálně ve verbální podobě, ale od slov nikdy není daleko k činu. V dějinách jsme to viděli mnohokrát. A tady máme podobnou situaci, kdy hrozilo vyhlazení vlastně židovského národa. A v této situaci královna Ester vlastně použila ten prostředek milosti, o kterém jsme tedy ve středu mluvili na biblické hodině, a to je půst. Záležitost, která bývá zanedbávána, řekl bych, v našich evangelicko-evangelikálních kruzích bývá zanedbávána, a přitom to je prostředek milosti, který prostě má jasné oprávnění nebo prostě svědectví v písmu, ve starém i v novém zákoně. A zcela jistě jsou situace, jsou časy, kdy je dobré půst držet v osobním životě, v rámci hledání boží vůle, v rámci pokořování, v rámci pokání, v rámci hledání boží blízkosti, ale tu a tam někdy i ve sboru nebo dokonce v celém národě.

[6:53] Ale abychom tak trochu lépe porozuměli celému tomu poselství, téhle situace a vůbec celé biblické knihy, tak je potřeba, abychom si řekli nějaké věci k úvodu této knize, protože to není běžná kniha, ze které bychom kázali. Ono to je totiž vůbec jako zvláštní kniha. Skoro bych řekl skandální kniha. A v zápěti vysvětlím, proč. Skandální až v takový míře, že Martin Luther o knize Ester prohlásil, že by byl nejraději, kdyby vůbec neexistovala. Důvod, protože příliš prosazuje židovství a obsahuje mnoho pohanských nešvarů. Tak tolik Martin Luther, já si to nedovolím, abych se takhle vyjadřoval k této biblické knize. V každém případě je potřeba říct, že i sami židé byli dost dlouho na pochybách o této knize. Dokonce ještě v devadesátych letech, prvního století po Kristu, byly debaty, jestli to je nebo není kanonická kniha, jestli patří do hebrejského kánonu.

[8:06] A to si vemte, že to už je doba, kdy první církev už řadu desetiletí existuje. Pavel a Petr už je po smrti. A teprve židé jako s konečnou platností v Jamný tuhle knihu Ester zařadili do hebrejského kánonu písma. Mimo jiné, o ní není žádné svědectví v Novém zákoně. Nový zákon vůbec jako k Ester se nevyjadřuje. Proč je ještě skandální tahle biblická kniha? Protože ani jednou nepoužívá slovo Bůh. To je docela zvláština. Máte biblickou knihu, která ani jednou nepoužije slovo Bůh. Biblická kniha, která ani jednou nemluví o modlitbě. Tam není vůbec modlitba. Tam není vůbec uctívání Boha. Tam není vůbec řeč o chrámu.

[9:06] O obětech. Tam není žádný odkaz na proroky. Takže čemu se divit, že to opravdu bylo s velkým otazníkem? Ona je ta kniha problematická i z historického hlediska. Nebojte, už ten úvod za chvilku bude končit. Ale já jako zhledávám, že totiž existují dva takové krajní pozice, jak se z kazatelen ke knize Ester jako kazatelé staví. Jeden postoj reprezentuje třeba i tahle kniha. Český studijní, český ekumenický komentář. Pan docent Petr Chalupa, mimo jiné působící tady v Olomouci na Cyrilometodějské fakultě teologické.

[10:07] Tak mám tady přímo citát z té knihy, týkající se historičnosti knihy Ester. Tak teď budu citovat. Knihu Ester nelze brát jako historický dokument. Tak to charakterizuje tuhle knihu a z toho tohle diska ji tedy jako nedoporučuji ke čtení. Druhý extrémní postoj, a to je besídkové kázání z knihy Ester. Tak jako ve stylu pohádky. Ano, správně řečeno, na besídkách to tak jako úplně jinak nejde, to je jasný. Ale myslím si, že ve sboru bychom neměli jako korespondovat s touhle tradicí besídkovou a že bychom knihu Ester měli jako číst i vykládat trochu jinak. Problém je, že mimo biblické prameny týkající se Perské říše, že král Achašvéroš je perský král, tak o královně Ester vůbec nic neví.

[11:15] Prostě v perských análech taková královna vůbec neexistuje. Proto zřejmě je to jeden z důvodů, proč tahle kniha tvrdí to, co tvrdí. Já to víc rozebírat nebudu. To by bylo na biblickou hodinu. Nebudu kázat ani v jedné z těch extrémních pozicí. Pro mě kniha Ester je historicky záznam a takhle budu kázat. Vysvětlovat to budu až na biblické hodině. Tak jenom abychom si ujasnili východiska. Tak v tom biblickém textu, který jsme četli, tak máme několik postav, které je dobré si tak trochu objasnit, abychom rozuměli celému tomu poselství. Je tam řeč o králi. Ten král je tady jmenován, označen jako Achashverosh. Když vezmeme řecké jméno tohoto krále, tak se jedná o krále jménem Xerxes I. a vládl v letech asi 486 až 465 př. Kristem.

[12:24] Mimo jiné je to jeden z těch králov, který vedl za peršany války proti řekům. Ty, co jsme se učili, vděje by se i na základní škole. Nebyl sám i předcházející panovník vedl tyhle války. Nakonec víme, že neúspěšné války proti řekům. A nakonec Aleksandro Veliký byl ten, který celou tu perskou říši vyvrátil. Ale o x let později. Je dobré souvědomit také to, že v této době, v době vlády králek Xerxe I., tak už židé se vrátili přece před několika deset. ...letími z babylonského zajetí. Už existuje Jucko, už existuje Jorozalem, který byl obnoven, dokonce i chrám. Už i chrám, který byl budován od roku 520, tak v roce 515 už existuje.

[13:26] O tom mimo jiné mluví třeba kniha Ageus, prorok. Na mládeži, když tady pro vás měl výklad Agea, tak o tomhle mluvil, o tehle době. Já si kladu jednu otázku, na kterou nemám úplně odpověď. Pokud židé se vrátili do Jerozalema, do Jucka, obnovili oltář, obnovili chrám, obnovili bohoslužbu, za Nehemiáše později potom obnovili hradby města, co ten Mordokaj a ta Ester, co tam dělali vůbec někde v Súsách? Jako neměli být úplně někde jinde? To je taková otázka. Ta kniha ji úplně neřeší. Ona ta kniha moc, nebo téměř vůbec nemoralizuje. Ona je velmi pragmatická. Ona pragmaticky popisuje, jak to bylo, co se dělo, ale moc nemoralizuje.

[14:30] Zvláštní je také ten Mordokaj, jak se jmenuje. Jeho jméno je odvozeno od babylonského boha Marduk, taky zvláštní. Ester, krásné jméno, které používáme. Do hebreštiny se dostalo právě z perštiny, znamená hvězda. Asi to taky není úplně nic ortodoxního. My jsme teda, kdybychom měli dceru, tak jsme chtěli mít Ester. Takže velmi zvláštní kniha, která vzbuzuje celou řadu otazníků. Vůbec ta kariéra Ester je taky zvláštní. Mám pocit, že oporu v Možišově zákoně pro tu kariéru nenašla. Jako jít a stát se jednou případně z konkubín pohanského krále, to asi není úplně jako košer, židovská představa o životní kariéře.

[15:33] Z boží milosti nakonec se s ní stále královna šel. Se hrála tam role její krása. I krása je hodnota od Boha, která tady jako figuruje a sehrála svoji roli. Z boží milosti, na boží slávu. Ale jako úplně, že by to odpovídalo Možišově zákonu, jak se stavět ve svém životě, tak to si myslím, že taky není úplně košer představa. Takže jsem teďka ty biblické postavy docela srazil až k zemi. Ještě tam je jeden zvláštní moment v téhle biblické knize a to je odvěké nebo hodně starodávné nepřátelství mezi vlastně Izraelem a jedním takovým kočovným jako národem, který se jmenoval Amalek.

[16:35] Totiž na co narážím? Ten Haman, ta hlavní postava, která usilovala o likvidaci Izraele, tak byl Agagovec. A Agagovec znamená, že pocházel z Amaleka. A Amalek to byl národ, který neustále, nepřátelsky se stavěl vůči Izraely. Už když Izrael vycházel z Egypta, vzpomeňte si, tak Amalek vlastně ty nejslabší jedince ze zadu likvidoval a to takovým způsobem, že prostě Mojžíš se musel zastavit a musel s Amálekem bojovat, jestli si pamatujete ten příběh. Celá řada velmi ostrých slov ve staré smlouvě je proti tomuto národu. A nakonec král Saul, první král izraelský, tak byl Bohem povolený. k tomu, aby vedl bitvu proti Amálekovcům. Teď jsem tady slyšel ozvěno sám sebe.

[17:40] Vedl bitvu proti naboží pokyn, proti Amálekovcům. Bylo to velmi přísný, v podstatě měl tenhle lid úplně vyhladit. Vzpomínáte si, jak se nakonec král Saul zachoval. Král ušetřil to i nejlepší a ušetřil krále. Nesplnil boží pokyn. Tohoto nepřítelé prostě na hlavu neporazil. Byla to velká výtka proti králi Savlovi a patřila i mezi to, že král Saul ztratil potom své království a vlastně nezaložil dynastii. Protože neposlouchal hospodina. A hospodin si vybral jako jeho nástupce krále Davida. Ale to už je ale další příběh. To znamená, ani král Saul, ačkoliv měl vlastně toto nepřátelství jednou pro vždy ukončit, tak to nedotáhl.

[18:40] A protože to nedotáhl, tak to nepřátelství existuje dál. A o mnoho staletí později tady máte Hamana, který pochází z Amálekovců. Byl to Agagovec a usiluje o likvidací Izraela. Opět zase to nepřátelství vůči Izraeli. Mimochodem, ten Mordokaj, tam je psáno, že je z pokolení Benjamin. Král Saul pocházel z jakého pokolení? Benjamin. Takže tady máme opět na scéně vlastně bitvu, která už měla být dávno vyřešená x staletí předtím. Královna Ester na místě, kam se z boží milosti dostala, kde mohla ovlivnit vlastně dění, ačkoliv se zachovala proti pravidlům perských zákonů, tak na základě Mordokajových pokynů se postavila za svůj lid a vyhlásila ten půst a šla před krále vlastně orodovat, přimlouvat se za izraelský lid, za judejce.

[20:17] A dobrá zpráva je v tom, že Bůh se k tomu přiznal, našla milost o krále a nakonec bylo nalezeno i řešení, jak tomuto úsilí zamezit. I když perské zákony nedovolili vlastně žádný výnos zrušit, který už byl vysloven, tak, jestli si pamatujete, tak tam byl potom umožněn jakoby protivýnos, kde se židé mohli bránit. A to všechno byl výsledek Esteriny přímluvy a její intervence, ale zatím vším je sám Bůh. A vlastně kniha Ester je úplně geniální literatura, geniální kniha, která ani jednou nepoužije slovo Bůh a přesto ho od začátku do konce v té knize vnímáme.

[21:24] A to jako hodně silně. Jako geniálně napsaná literatura, kde od začátku do konce je zřejmé, že hospodin má všechno pevně ve svých rukách. A to dokonce přesto, že je otázkou, jestli Mordokája a Ester měli být tam, kde byli. Ale přesto... To boží zaopatření svého lidu, říkáme tomu prozřetelnost, je v té knize úplně jednoznačně. A v momentě, kdy královna Esther použije prostředky milosti, které máme k dispozici, a v tomto případě půst, tak pohne dějinami. Není to kniha o tom, že ať děláme, co děláme, taková nějaká osudovost, fatalismus, ať děláme, co děláme, tak všechno půjde tím správným směrem.

[22:24] O tom tady svědectví není. Je to svědectví o tom, že právě tak, jak se zachovala Esther a právě jak se zachovali židé, a že vlastně drželi ten půst. Předpokládejme, i když to tam není napsáno. Když drželi půst, s největší pravděpodobností se také v modlitbě obraceli k Bohu. Zřejmě činili pokání. Zřejmě prostě celou situaci předkládali Bohu. A hospodin se k ním přiznal. A přiznal se i k tomuto prostředku milosti, a to je ten půst, který tady byl vyhlášen. A v celé té biblické knize máme jakoby jednání skrytého Boha, ale to jednání je mocné a slavné. A já mám ten silný dojem, že takhle to je mnohdy i v našich životech.

[23:30] Že ne vždycky hospodin jedná velkolepě, demonstrativně, že by se otřásly budovy, že by padal oheň z nebe, že by na nás přišly jakoby jazyky ohně, takové ty hmatatelné, takové ty viditelné, zjevné prostě projevy demonstrace Boží moci. nijak nepochybuji o tom, že i dnes Bůh takhle může jednat a tu a tam ze své milosti takhle i jedná a že máme i takové zkušenosti. Ale mnohdy je to tak, že je Bůh skrytý a přesto jeho dílo je naprosto patrné a zjevné v našich životech. že zaopatřuje naše životy, že se o nás stará, že mnohdy rozeznáváme jeho milostivou, dobrotivou a mocnou ruku, ačkoliv kolem toho není mnoho rozruchu.

[24:40] Ačkoliv to třeba není úplně rozpoznatelné pro naše okolí. Ale my víme. I o tom je svědectví knihy Ester. Skrytý Bůh, který přesto všechno pevně drží ve svých rukách a to i proti monarchovi ohromné říše. I ten sám byl v rukách božích. Jeho předchudce Kyros Velký, který dobil Babylon, tak dokonce je nazýván v písmu služebníkem božím. I tento Achashvéroš, aniž by tušil, tak je v rukách božích a i když se tam pišní svoji velikostí a dávají okázalé najevo, celé té říše perské, která sahala od Indie až po Kůž, Kůž to je jižně pod Egyptem, dnešní Sudan.

[25:46] Ohromná říše, vele říše, impérium, tak i tenhle panovník, který si myslel, jak je veliký, který nezvládal ani své ženy, tak byl v božích rukách a hospodinu se nic nevymknulo s rukou. A tak je to i v současnosti. Hospodin je nad celými dějinami, a je nad celým mým a tvým životem. A ti, kteří se k němu obracejí, tak se k ním přiznává. Tu nadpřirozeným způsobem zjevně mnohdy často skrytě a přesto to svědectví o božím vedení ve svých životech máme. A poslední, co bych k tomu řekl, nebo poslední dvě věci, které bych k tomu řekl, výsledkem knihy Ester je svátek Porym.

[26:47] Mimo jiné je to vlastně kniha, která vysvětluje vůbec jako původ a existenci tohoto židovského svátku, který je nejveselejší ze všech židovských svátků. Slaví se zhruba v polovině března na jaře. A to druhé, to je to, co jsem říkal na začátek, tak tím chci i skončit. Že půst je dobrý prostředek boží milosti. A když jsme k tomu vedení, tak ho používejme. Amen.

[All sermons](https://baptisteolomouc.cz/en/sermons)

---

HTML version: https://baptisteolomouc.cz/en/sermons/20230108/ester · Last updated: 2026-10-15