# Prorok Ageus

> Sermon from 15 January 2023, Ageus 1,1-15, Miroslav Čížek (in Czech). Recording of the Sunday service of the Baptist church in Olomouc – listen online or as a podcast.

- **Date:** 15 January 2023
- **Preacher:** Miroslav Čížek
- **Bible passage:** Ageus 1,1-15
- **Duration:** 29:29
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2023-01-15-Prorok-Ageus-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2023-01-15-Prorok-Ageus-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Transcript (Czech)

*automatic, may contain errors*

[0:00] Dobré ráno vám všem. Dnes budu mluvit, kázat na starozákonní knihu proroka Agea. Vím, že na kontaktu mladí měli v minulém kalendářním roce vyučování od lendna, byl jsem toho přitomén, tam nahoře, vyměnili se naše role, já jsem byl tam nahoře tehdy, na balkoně a naslouchal jsem, vím, že to bylo dobrý. Tak než budeme číst, než se do toho pustíme, tak kdyby náhodou někdo z vás z mladých měl odvahu přijít sem a během 30 sekund zhrnout to, co tam šlo v tom Ageovi, tak nabízím odměnu čokoládu vlastního výběru, podle vlastního výběru. Zakoupím se ženu, ale pojďte, pojďte dopředu někdo. Máte odvahu to zhrnout?

[1:01] Ne, dlouhou litanii, 30 sekund, 20 sekund, nikdo se nechystá. Tak jsem mírně zklamán, v každém případě na druhou stranu moje peněženka ušetří, ale ani tak z toho nemám radost. Tak proroka Geus, pokud chcete, tak si prosím otevřete první kapitolu a budu číst celou tu první kapitolu. V druhém roce vlády krále Dareja, prvního dne šestého měsíce, stalo se slovo hospodinovo skrze proroka Agea k judskému místo držiteli Zerubábelovi, synu Šealtielovu a k veleknězi Jošovi, synu Josadakovo. Toto praví hospodin zástupů. Tento lit říká, ještě nepřišel čas, čas k budování hospodinova domu.

[2:07] I stalo se slovo hospodinovo skrze proroka Agea. Je snad čas k tomu, abyste si bydleli v domech vykládaných dřevem, zatímco tento dům je v troskách? Nyní toto praví hospodin zástupů. Vezměte si k srdci své cesty. Sejete mnoho a sklízíte málo. Jen jeste, nenasítíte se. Jen píte, žízeň neuhasíte. Jen se oblékejte, nezahřejete se. Kdo se dává najmout zamzdu, ukládá si do děravého váčku. Toto praví hospodin zástupů. Vezměte si k srdci své cesty. Vystupte nahoru, přivezte dříví a budujte dům. V něm budu mít zalíbení. V něm se oslavím, pravý hospodin. Pachtíte se za mnoha věcmi a máte z toho málo. Co přinesete domů, já rozvěji. Proč se to děje, je výrok hospodina zástupů.

[3:07] Protože můj dům je v troskách. Zatímco vy se staráte každý jen o svůj dům. Proto nebe nad vámi zadrželo rosu a za mě zadrželo svoji úrodu. Přivolal jsem sucho na zemi i na hory, na obily i na viný mošt a na čerstvý olej. Na všechno, co přináší role, také na lidi i na dobytek. Na všechno, co se rukama vytěží. Tehdy Zerubábel, syn Šealtielův a velekněs Jošua, syn Josedakův, i celý pozůstatek lidu, uposlechli hlasu hospodina, svého boha a slov proroka Agea, protože ho poslal hospodin, jejich bůh. A lid se začal bát hospodina. Hospodinův posel Ageus řekl z hospodinova pověření lidu. Já jsem s vámi, je výrok hospodinův. A hospodin probudil ducha judského místodržitele Zerubábelá, syna Šealtielová, a ducha velekněze Jošuji, syna Josedakova, i ducha celého pozůstatku lidu.

[4:09] I přišli a dali se do díla na domě hospodina zástupu svého boha. 24. dne 6. měsíce 2. roku vlády krále Daria. Tak bylo to poměrně... delší čtení. Prorok Ageus asi není úplně často čten. Je to jeden z těch dvanácti malých proroků, mimochodem velmi krátká kniha o dvou kapitolách. Zajímavý na Ageovi je, že je velmi přesně datovan. Jsou tam čtyři prorocké promluvy a ty jsou přesně datované, dokonce ne na rok, ale na měsíc a na den. Takže my víme přesně, v kterém dní ta proroctví zazněla. Takže obzvlášť vhodné je tady tak nějak si ta proroctví nebo celou tu situaci, ve které Ageus prorokoval, dát do nějaké té časové osy.

[5:15] Nebudu vás úplně dlouho trápit dějepisem, ale alespoň trochu, protože si myslím, že nám to může pomoct. Jsme v situaci, kdy Izrael nebo judejci vlastně už se vrátili z babylonského zajetí. Babylonské zajetí, když čtete Biblii, tak víte, že to byl v podstatě trest od hospodina za neposlušnost, za modlářství, kdy vlastně babyloněné zlikvidovali Jerozalém, zlikvidovali chrám a v několika vlnách, a ta poslední byla roku 587 před Kristem, byli judejci vlastně odvedeni do babylonského zajetí. Do Babylona. A roku 539 před Kristem, to máte nějakých necelých padesát let poté, přichází na scénu Perská říše, první velký král, Kyros Velký, tak vlastně porazil roku 539 před Kristem Babylon, babyloněny, babylonskou říši.

[6:25] A byl to velmi zajímavý panovník, který zvolil úplně odlišnou strategii pro svoji veleříši, na rozdíl od babyloněnu, umožnil židům, aby se vrátili zpátky do Jucka a do Jerozolema. A aby obnovili Jerozolem. Dokonce, aby obnovili chrám. Vydal svůj edikt a umožnil to. A několik desítek tisíc židů pod vedením už zmíněného Zerubábela a kněze Jošui se vrací zpátky z Babylona do Jucka, do Jerozolema. Mimochodem, ten Zerubábel, když jsme tady nedávno řešili Ježíšův rodokmén, tak je právě jedním z potomků krále Davida. A nacházíme ho i v tom Ježíšově vlastně rodokmenu. Byl to vnuk krále Jojakína.

[7:27] Takže to je vlastně ta davidovská linie. No a když se vrátili, tak přišli vlastně do rozvrácené země, rozvráceného Jerozolema, kde neexistuje chrám, kde neexistují hradby. Hradby potom ještě později, mnohem později vlastně znovu obnovil Mehemiáš. A nastala ohromná euforie, velké nadšení v božím lidu a začali obnovovat chrám. Obnovili, okamžitě obnovili vlastně oltář pod širým nebem a obnovili základy chrámu a začala bohoslužba na tom oltáři, který byl pod širým nebem. jenomže v zápětí to nadšení, ta radost ustala. Protože se vrátili téměř po 50 letech, no jo, ale ten Jeruzalema, to Jucko, nebylo prázdné.

[8:34] Tam prostě byly lidé, kteří vlastnili prostě půdu a vlastnili domy a jako nechtěli se toho vzdát a nechtěli se o to jako jen tak jednoduše dělit. Vemte si, dodnes pro nás v naší zemi jsou Benešový dekrety horké téma. Dodnes. To máme přes 70 let po druhé světové válce. Takže tam nastalo rozčarování, že ti starou sedlíci a ti, kteří nově přišli, tak tam byla taková ostrá linie mezi nimi. Z majetkového hlediska. Navíc okolní vládcové tomu projektu tomu dneska říkáme projekt, projektu prostě jako nefandili a házeli klacky pod nohy. Jo, Kyros velký. Vydal edikt, dal povolení, ale víte jak.

[9:35] Kyros byl daleko. A takoví ti blížší panovníci, tak tomu moc nepřáli. Nemohli se tomu postavit úplně jako jednoznačně vojenský nebo něco takového, protože to by byla jasná vzpoura proti tomu ediktu toho Kyra Velkého. Takže napřímo vojensky se proti tomu postavit nemohli, ale dělali všechno proto, aby jim to znechutili. Házeli klacky pod nohy. A navíc v zápětí nastala neúroda, sucho, inflace. I tady řeč o děravém váčku. Tak o inflaci něco víme, o děravém váčku v současnosti něco víme. A vlastně na to původní načení, na tu původní horlivost a radost přišla skepse.

[10:38] Rezignace, zklamání, skepse. A teď vystupuje prorok Ageus, ale když říkám teď, to není úplně přesný. On vystupuje v roku 520 před Kristem. To znamená, od toho původního rozhodnutí a nadšení a touhy budovat a od toho původního znovu obnovení oltáře uplynulo nějakých 18-19 let a chrám furt neexistuje. Chrám není na scéně. Celá téměř jedna generace, pokud počítáme generaci 20 let, tak vlastně se nic novýho neodehrálo. Všechno zůstalo víceméně při starém, jenom s tím rozdílem, že tam byl oltář, kde probíhala bohoslužba. Ale chrám nikde. Obnova ve větším nikde.

[11:40] A jak na to zareagoval lid? Docela pochopitelným způsobem. Začali mít své vlastní projekty. Začali budovat své vlastní domy. Své vlastní kariéry, svou vlastní budoucnost. Protože přece budovat chrám, budovat boží dům nejde. A Geus tady na to reaguje. Tento lid říká, ještě nepřišel čas, čas k budování hospodinova domu. No ale po osmnácti letech. To je téměř celá jedna generace. Ještě pořád nepřišel čas. A zřejmě, kdyby nepřišla tahle proroctví, mimochodem a Geovým vrstevníkem je Zachariáš, který prorokoval podobným způsobem. Zachariáše máte hned poté. To je trošku delší a i náročnější biblická kniha.

[12:41] Ale byly to vrstevníci, a i Zachariáš prorokoval podobným způsobem. Ve stejné době. Takže A Geus to tady na základě boží inspirace nějakým způsobem znevěrhodňuje. To vyznání, ty myšlenky, ty výroky, Ještě nepřišel čas k budování hospodinova domu. A Ageus říká, to, co prožíváte, to, co se děje, že i po těch osmnácti letech, že stále ještě sejete mnoho a sklízíte málo, že vlastně je sucho, že je neúroda, že ten váček je opravdu stále děravý, že tam jedním slovem prostě nebylo boží požehnání. Tak to dává do souvislosti právě s tím, že boží lid nestavil boží chrám, boží dům.

[13:49] A vybízí je ke změně smýšlení. Vybízí je k pokání, k nápravě. Zajímavý je, že tentokrát boží lid na proroctví zareagoval z naprosto jako vážnosti. A opravdu si to vzal k srdci. To nebylo úplně běžný v Izraeli. Mnohdy proroci, vzpomněte si na Jeremiáše, prorokovali, prorokovali a nenacházeli jasnou odpověď. A kdyby jenom jasnou odpověď. Ale házeli jim klacky pod nohy, přišlo příkoří, pro následování nakonec i mučetnický smrti. Tady je vzácná záležitost, že boží lid reaguje, a vezme si to k srdci, a reaguje velmi rychle.

[14:51] Když se podíváte vlastně do toho dalšího textu, tak tam je ke konci té první kapitoly tak je další vlastně jako časový určení. A to časové určení je zase opět rok 520 před Kristem, ale tentokrát 29. srpna. A to je o nějakých 23 dní později, poté, co Ageus promluvil, tak byly zahájeny práce na chrámu. A to máte za nějaké tři týdny poté, co Ageus promluvil prorocky, tak lid si to vzal od srdci a začal stavět. Zajímavá je ještě ta kritika, kterou tam Ageus vlastně říká ve čtvrtém verši, je snad čas k tomu, abyste si bydlili v domech vykládaných dřevem, zatímco tento dům je v troskách.

[15:58] Samozřejmě ty domy vykládané dřevem, to se netýkalo celého lidu. Ale někteří, ti úspěšnější z nich, tak budovali své domy, které měly vykládané dřevem. Tam je hebrejský výraz u toho slovesa vykládané dřevem, který kromě tohoto místa je ve staré smlouvě ještě na pětí místech. A v naprosté většině se týká chrámu. To znamená, i ten výraz, i to sloveso, i to dřevo, to bylo napřímo určeno pro boží chrám, který měl být vykládan dřevem. A oni vlastně to, co mělo být v chrámě, tak budovali ve svých domech. Tam, kde bydlili. Jistě, že se to nepodařilo všem, jenom některým, ale asi mnozí další podle tohoto vzoru chtěli dosáhnout toho stejného. Domečky vykládané dřevem.

[17:02] Ne každý bydlí ve vile, někdo bydlí v paneláku, ale zeptejte se na to, kde by lidé chtěli bydlet. Jakou mají vizi, jakou mají touhu, jaké mají představy. 23 dní poté reagují, činí pokání a opravdu dochází ke změně. Přijímají tuhle vizi za svou. Poněláme. v nějakých osmnácti letech a dávají se do stavby. A víte, co je zajímavé? Že za necelých pět let, nebo za nějakých pět let, čtyři až pět let, podle toho, kterou literaturu studujete nebo ze které vycházíte, řekněme roku 515 př. Kr. byl chrám postaven. Osmnáct let se to ani nehlo, devatenáct let se to ani nehlo, a za čtyři až pět let je chrám postaven.

[18:03] Vzali vážně tuhle výzvu, změnili smýšlení, pustili se do díla a chrám byl postaven. Někteří samozřejmě, to kdybyste četli dál, Agea, tak měli smutek a problematizovali, jak ten chrám vypadal, že byl nesrovnatelný s tím šalmounovým chrámem, co se týká velikosti nebo významnosti nebo takové té vnější zdobnosti, krásy, bohatství. Ale Ageus později říká v další promluvě, že tento chrám bude slavnější než ten předcházející. Ne proto, že tam bude víc zlatá stříbra. Ne proto, že tam bude heštší, vzácnější, dražší dřevo, kterým ten chrám bude vykládaný. Ne, že bude nějak architektonicky více chválen, vyzdvihován.

[19:08] Ale proto, že to bude dům, do kterého vstoupí Mesiáš. A tak se o několik století později stalo. Do tohoto domu později vstoupil Mesiáš, Ježíš Kristus. V tom je ta větší sláva tohoto domu. To, co Šalmounův chrám nezažil, tak tento chrám byl světkem příchodu Mesiáša. Tak trochu jsem vás potrápil dějepisem, ale tak myslím, že se to dalo přežít, že těch letopočtů zase nebylo úplně tolik. A co my s tím? Já si pamatuju, že v 90. letech, když jsem se na začátku 90. let, když jsem se obrátil a vydal jsem život pánu Ježíši, tak to byla doba ohromný radosti, nadšení a horlivosti.

[20:14] Vznikaly zbory, zástupy mladých a nejen mladých lidí se hlásili do služby. Někteří z nich přímo do kazatelské nebo misionářské služby. A bylo to takové až bláznivé období, kdy byli ochotní a schopní mladí lidé vyměnit kariéry lékařů a inženýrů za kazatelské povolání. Takové nadšení bylo v božím lidu. A očekávali jsme probuzení. Já sám jsem očekával zrovna tak probuzení. Za pár let se situace změnila. Ještě v devadesátkách se to změnilo. A tohle nadšení a tahle horlivost, tahle naděje pomalinku šla spíše ke skepsi, možná někdy i ke rezignaci. A teďka já udělám dlouhý střih.

[21:14] Máme rok 2023. Celá generace uplynula. A možná, že něco podobného, co u toho AGEA, tak může být pod pokličkou i v našich srdcích. Že není takový čas, jak v těch devadesátkách. Není úplně čas dělat velké evangelizace. Není úplně čas zakládat zbory. Není úplně vhodný čas pro misii, pro velké projekty. Já nejsem AGEUS, já tady nebudu... prorokovat. Ale sdělím vám takové tajemství. Já jsem kdysi dávno prožil snad to bylo od Boha touhu vizi pro zakládání zboru. A dodnes to mám v srdci. Protože si myslím, že tahle země potřebuje evangelium, že tahle země potřebuje, aby lidé slyšeli o Pánu Ježíši a že také potřebuje, aby byly místa, kde bude Ježíš ctěn a kde lidé budou nacházet duchovní domov a že stále je tohle aktuální záležitost.

[22:34] Nechci tvrdit, že je nejvhodnější čas. Nechci tvrdit, že když se člověk rozhodne pro tuhle vizi, takže to půjde samo. Nechci ani tvrdit, že tak, jak to bylo u toho AGEA, že když se do toho dáme, tak do pěti let tady budou prostě města Olomouckého kraje plné prostě křesťanských zborů. To vůbec nechci tvrdit. Ale je potřeba v tomhle směru skutečně jako vykročit. Včera jsme byli se Zuzkou na krátkém výletu ve městě Přerov. Kousek odsud. necelých 30 kilometrů. Město Přerov bylo jedno ze sídel staré jednoty Bratrské. To vám asi nemusím nějak sáho dlouze vysvětlovat. Bylo to místo, odkud vzešly takové osobnosti jako Jan Blahoslav, Jan Ámos Komenský.

[23:37] Bylo to sídlo biskupu jednoty Bratrské. Byl tam zbor a byla tam také škola. Bylo to místo, odkud vzešly další a další osobnosti jednoty Bratrské do této země. Když jsme se tam byli podívat, tak po tom starém požehnání jsme tam už našli jenom ani ne rujny, řekl bych jenom naznačené základy toho bývalého Bratrského zboru. Město Přerov si toho váží a nějakým způsobem se k tomu odkazuje, k této slavné době, ale nic z toho nezůstalo. Já tady nechci opivovat jako historii. Teď se bavím o současnosti města Přerov. Město, které má přes 40 tisíc obyvatel. Udělal jsem si takový lehký průzkum. Není tam ani jeden jediný evangelikální křesťanský zbor.

[24:40] Je tam nějaká stanička, jsou tam možná nějaké skupinky, možná některé tradiční církve, které neřadíme mezi evangelikální, ale bída. 40 tisíc lidí. A tak si kladu otázku, na kterou nemám odpověď, ale 10% města Přerov, 4 tisíce, něco přes 4 tisíce lidí. Je tam tolik znovuzrozených, obrácených křesťanů, kteří znají Ježíše. 1%. 400. Počítám dobře, 400, 1%. Je tam tolik obrácených, znovuzrozených křesťanů ve městě Přerov. Pod 1%, 0,5%, 200 obrácených, znovuzrozených křesťanů, kteří znají Ježíše. A tady se přiznám, že už opravdu nevím. Ale co vím, že je to bída.

[25:43] A to je příklad jednoho města, poměrně velkýho města. A takhle to vypadá s celou naší zemi. S celou naší zemi. A to tady ještě možná, na Olmoucku je to lepší než na Jižní Moravě. My jsme z Jižní Moravy a tam je to úplná bída. Jestli někdo chcete prospět Božímu království, tak se hlaste. a kt pláží do království. Od Břeclavska nebo od Landžota až po Jindřichu v Hradec můžete si vybrat a podpoříme vás. Úvolníme finance, budeme vás potvorovat, můžete zakádat zbor. Ale možná, že je to podobné i tady na Olomoucku. A možná, že je to podobné skoro v celé České republice. Není čas budovat Boží království, není čas svědčit o Ježíši, pokud to v tomto stavu zůstane dalších 20 let, celá jedna generace, tak tisíce lidí, kteří jsou kolem nás, a já si to z bolestí roky uvědomuji, tisíce lidí, kteří žijí kolem nás, tak ani nedostanou šanci slyšet o Ježíši s rozumitelným a jasným způsobem.

[27:08] A je to naše zodpovědnost, nás křesťanům. I naše. A ve mně neustále tahle touha se ozývá. Ještě pořád jsem tu vizi neopustil. Já jsem přesvědčen, že vy jste lid misijní, že jste lid, který má na srdci Boží království. Jsem tomu opravdu přesvědčen. A chtěl jsem vás dnes pozbudit, abychom se modlili, abychom hledali, abychom sloužili, svědčili, to děláte, ve své blízkosti, ve svém okruhu, taková ta osobní evangelizace. Ale jestli nenastává čas vykročit ještě nějakým hamatatelnějším a jasnějším způsobem. Možná k městu Přerov, možná k jiným městečkům, které jsou kolem. Možná přichází čas, že někoho z vás bude Bůh volat tak nějak úplně napřímo.

[28:11] Tak jako tehdy, kdysi dávno, malého Samuele. Takže tolik k prorokovi Ageovi a jestli dovolíte, tak já bych to zakončil modlitbou. Děkujeme ti, pane Ježíši, že jsme tvůj lid. Děkujeme ti za to, že ses k nám sklonil a že byli ti, kteří nám o tobě řekli. A já jsem ti vděčný, že i ke mně se dostalo tvé slovo a že byli ti, kteří mě na tebe ukázali. A já tě chci prosit, aby i v těch nejbližších dnech a týdnech, abychom i my měli další příležitosti ke svědectví tam, kde žijem, tam, kde jsme. V rodině, v práci, v zaměstnání, ve škole, mezi kamarády, přáteli. A chci tě, pane, prosit o to, aby přišlo probuzení v této zemi.

[29:14] Prosíme tě, Duchu Svatý, aby ses dotýkal lidských srdcí. A aby celá řada dalších lidí mohla o tobě slyšet a poznat tě jako pána a spasitele. Chvála tobě, pane. Amen.

[All sermons](https://baptisteolomouc.cz/en/sermons)

---

HTML version: https://baptisteolomouc.cz/en/sermons/20230115/prorok-ageus · Last updated: 2026-10-15