# Zavrhl Bůh svůj lid ?

> Sermon from 19 February 2023, Římanům 11k, Pavel Mečkovský (in Czech). Recording of the Sunday service of the Baptist church in Olomouc – listen online or as a podcast.

- **Date:** 19 February 2023
- **Preacher:** Pavel Mečkovský
- **Bible passage:** Římanům 11k
- **Duration:** 28:59
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2023-02-19-Zavrhl-Buh-svuj-lid-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2023-02-19-Zavrhl-Buh-svuj-lid-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Transcript (Czech)

*automatic, may contain errors*

[0:00] Já vám také přeji dobré ráno a Tomáš mluvil ze Starého zákona, mluvil o národu izraelském. Já budu mluvit z Nového zákona, ale budu mluvit o národu izraelském. Takže uděláme takovou věc, kterou jsme už tady dlouho nedělali. Několik měsíců otevřeme si list Římanům. A podíváme se do listu Římanům, do jedenácté kapitoli. A já si myslím, že já jsem o tom přemýšlel, o čem mám dneska mluvit, a tak už nějakou dům přemýšlím, že je škoda, aby jsme ten list úplně ukončili. Ale vraťme se tam. Vraťme se do epištolí Římanům, do jedenácté kapitoli. A ještě předtím, než začnu číst, nebo než se na to budeme podívat, tak bych jenom řekl, o čem je devátá kapitola, o čem je desátá a čím se budeme zabývat dneska.

[1:10] Takže všechny tři kapitoly se zabývají Izraelem, národem izraelským. Ta devátá kapitola se zabývá tím, co pán Bůh působil v Izraeli v minulosti. Ta desátá kapitola se zabývá, jaký je stav, když to poštol Pavel psal, jaký je stav Izraele v té době, v současnosti. A celá jedenáctá kapitola se zabývá tím, co se zabývá v budoucnosti Izraele. Co pán Bůh zamýšlí s tímto lidem. Takže můžeme se podívat na prezentaci, na první slajd. A to je název kázání. Jo, to tam je, že jo. Ale já to tam nevidím. Ta zásadní otázka je, zavrhl pán Bůh svůj lid? O tom budeme dneska mluvit.

[2:11] Toto je něco, co za poštol Pavel chce říct, když psal Římanům, a to chce říct i nám, abychom si odpovědli na toto otázku. Zavrhl pán Bůh svůj lid? Víte, pomnoha jako století byl národ Izraele pro mnoha i křesťany hádankou. A mnoho velkých teologů v minulosti, včetně Martina Lutera, zakladatele nebo vlastně prvního reformátora, všichni se domnívali, že Židé jsou ti, co ukřižovali Krista. Měli bychom být vyhlázeni. Měli bychom s nima skoncovat. Dokonce Hitler použil některé spisy jako spravlnění a pronásledování a vyvražďování Židů. I spisy některých křesťanů. A je zajímavé, že i mnoha církví se vyvinula teologie takzvané náhrady, která říká, že Izrael už není více jako vyvolený, pán mu zavrhl a je tady církev, jenom církev.

[3:11] A říkají něco, vy jsme ten nový Izrael. Takže ta otázka zní, jaké má pán Bůh s Izraelem plány. Skončil s ním na dobro nebo ne? Je tady už jenom církev, my z pohanů nebo jakákoliv. A vlastně celá ta kapitola tady o tom mluví. Nejenom ten postoj, jak měl pán Bůh v minulosti, v současnosti, ale co má do budoucna pro ně připravené. A začíná tou klíčovou otázkou. Zavrhl Bůh svůj lid? Se podíváme vlastně na ten první verž, který tam je. Tak ta odpověď hned je napsáno. Naprosto ne. Tam není napsáno ne. Všimněte si, tam není napsáno ne. Tam je napsáno naprosto ne. Vůbec ne. Zapomeňte na to. To je něco, co on chce, aby tam bylo zdůrazněno. A když o tom dneska budeme mluvit, tak dá takových šest argumentů, proč je přesvědčen o tom, že pán Bůh svůj lid nezavrhl.

[4:19] A snaží se odpět tady na to otázku dát důkazy. A já? Když o tom se zvědčený, důj pan chce vyprávla ně a j czynou a zvary. Důvody, příklady, že pán Bůh neskončil s Izraelem a má pro ně budoucnost. Takže pojďme se podívat na ty jednotlivé. Začneme tím prvním. Já ty verše některé budu číst, některé nebudu číst, budete to tam mít, takže to tak budeme procházet celé. A vždycky se zastavíme o těch jednotlivých argumentech. Takže ten první argument, proč ne, je, a poštol Pavel říká, podívejte se, já jsem příklad. Podívejte se na mé obrácení. Chci tím říct, že Bůh zavrhl svůj lid? Naprosto ne. Vždyť i já jsem Izraelec z potomstva Abrahamova, z pokolení Benjaminova. Kdyby Bůh zavrhl Izrael, a poštol Pavel říká, tak já se nestanu věřícím. Zavrhl mě Bůh? Vzpomněte si na to obrácení a poštola Pavla. Byl přesvědčen, že musí vyhladit sektu, přesťanů. Pronásledoval je, zavíral do vězení a tak dále.

[5:21] Šel proti pánu Bohu. Pak potkal do velké světlo. Viděl toho, který ho pronásledoval. A poštol Pavel, je to napsané ve skutcích, ten jeho příběh, potom v Timotevi říká, došel jsem s litování, aby Ježíš Kristus právě na mě ukázal všechnu svou zhový valost, jako příklad pro ty, kteří v něho věří a tak dosáhnou věčného života. On říká, stejně tak, jako já jsem byl obrácený, tak se obrátí Izrael. Já jsem tím vzorem. Stejně tak může být Izrael spasen. Izraelský národ jednou vidí Mesiáše. Ne všichni. Velká část. A v Zachariáši je proroctví, ale na dům Davidův, na toho jen sídlí v Jeruzalémě, vyjeli ducha milosti a prozep, milování.

[6:23] Budou ke mně zlížet, kterého probodli. Budou nad ním naříkat, jako se naříká nad smrti jednorozeného. Budou nad ním hořce lkát, jako se hořce lká nad provrozeným. Izraelský národ jednou uvidí v Ježíši Mesiáše v roučení pokání. Mně nezavrhl. Tak, jak Apoštol Pavel se obrátil, pámuch se k němu smilová, to stejné má s Izraelem. On říká, jestliže pámuch je mocen proměnit toho zatvrzelého Pavla, tak má moc to udělat s celým Izraelem. První argument. Ten druhý argument je prorok Eliáš. Podíváme se do druhé, druhý verš až pátý verš. Já to přečtu. Bůh nezavrhl svůj lid. Znovu toto mluví. Který si předem vyhlédl. Nevíte z písma, jak Eliáš Bohu naříká na Izrael? Hospodine, proroky mé pobyli, oltáře mé pobořili, tvé pobořili.

[7:26] Já jediný jsem zůstal. A také mě ukládají o život. Jakou však dostal odpověď? Co říká Bůh? Říká, zachoval jsem si sedm tisíc mužů, kteří nesklonili kolena před bálem. A tak i nyní je tu zbytek lidů vyvolený z milosti. Eliáš má pocit, že je sám. Že pán mu ho zavrhl. Bůh opustil Izrael. Říká, ne? Eliáši ne? Eliáš je v depresi. Pokud máte depresi, je to normálně. Eliáš je měl taky. A říká, mám sedm tisíc mužů. Pán Bůh nezavrhl Izrael. Říká, v současné době. V současné době existuje v Izraeli takzvaní mesiášti židé. Slyšeli jste o nich někdy? Jo, to jsou židé, kteří uvěřili v Ježíše Krista.

[8:29] A někteří zostávají dál v synagoze. Někteří se přidali k křesťanským společenstvím. A je to důvod, že oni chtějí zachovat část té židovské identity kvůli svým přátelům. Někteří se to úplně vzdávají. Jsou různé mesiášti. Mesiánské sbory a já jsem se schválně díval, jestli existují nějaké počty. Já vím, že největší sbor je v Haifě, asi 300 lidí a mám tady poslední údaj z roku 2004, nic se mnenáštěma, to je takové tajné všechno, asi 4,5 tisíce lidí jenom jako v Izraeli je mesiánských židů. Je to v roce 2004, dneska jich může být daleko víc. Po celém světě je minimálně půl milionu těch mesiánských židů. Rozdíl mezi těmi sbory jsou v bohoslužbě, v té formi a tak dále. Někteří mají dokonce charizmatický ráz, někteří kladou důraz na Tóru, ale jsou to židé, kteří uvěřili, že Ježíš Kristus je ten mesiáš.

[9:35] Takže i dneska existuje takový zbytek v vozovkách, tak jak to bylo ten krát, to bylo vždycky. A to, co je jako důležité, je si uvědomit, že potom, když se podíváte potom dál, kdybyste se dívali v těch šesti a desáty verš, tak apoštol Pavel říká, já jsem zavrhl judaizmus. Já jsem zavrhl především tu myšlenku, že člověk je možný získat spasení skrze zákon. Nemůžeme si zasloužit spasení skrze skutky, skrze zákon. To jsem zavrhl. Já jsem nezavrhl Izrael. A jenom co říct takovou poznámku jako dneska, to je to stejné. Jako náboženství lidi nezachrání. Skrze skutky, rituály a lidé vymýšlejí strašně moc rituálu, aby se dostali k Bohu. Celý problém je, že to neřeší problém našeho hříchu.

[10:39] Ten dokáže vykoupit jedině Ježíš Kristus. A to se pořád prolíná tím, co apoštol Pavel argumentuje. Ježíš Kristus je a ta alfa-omega je v centru. A to je jedno, jestli chcíš žít nebo jestli chcíš pohán, musíš v něho věřit. Takže máme tady ten zbytek. Pak je třetí argument. Verše jedenáct až patnáct. A ten třetí argument se nachází tady mezi námi. To jsme mi pohané. Já přečtu potom některé verše. Jedenáctý verš přečtu. Chci tedy snad říct si, že klopítli tak, aby na dobro padli, říjměte si, naprosto ne. Zase naprosto ne. Ale jejich selhání Izraele přineslo pohanům z pásu, aby to zbudilo žárlivost židů.

[11:42] Všiměte si, jejich selhání, selhání Izraele, přineslo pohanům nám z pásu. Cíl? Aby to zbudilo žárlivost židů. Proč pán Bůh toto dovolil, aby Izrael odpadl? Aby to zbudilo žárlivost židů. Kvůli nám. Pán Bůh je odmítl nějaký část, částečně, aby zbudil tu žárlivost. Cíl? Pořád je to stejné. Aby dostal Izrael k sobě. Pán Bůh Izrael nezavrhl. On ho neopustil. On používá všechny prostředky, aby ho mohli poznat. Ve čtrnáctém verši je napsáno, abych zbudil žárlivost svých pokrevních bratři. A některé z nich přivedl ke spasení. Znova. A poštel Pavel říká. Vyzbudil žárlivost svých pokrevních bratři. A patnáctý verš. Nebo těsli, že jejich zavržení, Izraele, znamenalo smíření světa. Co jiného bude znamenat jejich přijetí než život pod zmrtvých stání?

[12:46] Jinými slovy, spasení. Izrael znovu dostane příležitost. Přijde tam probuzení. Je to zajímavé. To částečně zatvrzení Izraele bylo taky díky nám, abychom my mohli... Víc pasení. A teď používá v šestnáctém až osmnáctém verši obraz olivy. Když se podíváme na další obrázek, to je strašně důležité, ještě o tom budu mluvit, podívejte se na ten krásný strom, jestli to je oliva, ale na poštel Pavel používá takový obraz, aby to bylo úplně jasné. Říká, co byly prvotiny svaté, je-li svaté těsto, je-li kořen svatý, jsou svaté i větve. A pak mluví k nám a říká, nevynášej se na ty větve, začneš-li se vynášet, vzpomeň si, že ty neneseš kořen, níbrž kořen nese tebe. A poštel Pavel tam právě argumentuje, říká, jsou tady, prostě byly tady ty pravé větve a pak byly ty plané větve. Jedny byly odřezáni, druhý byly naroubováni. Izrael byl ušlechtilý, pohaní jsou plané. Pán Bůh některé oddělal, některé narouboval. Dělal to podle sebe.

[14:19] A říkal, ale podívejte se na kořen. Říká, ten kořen, to je to, co tě nese. A z toho kořenu zrůstají větve, jak ty ušlechtilé, podívá ten Izrael, tak ty naroubované, ty dodané. To jsme mi pohané. Říká, ale všichni, všechno je to podle božího plánu. Je tam jak Izrael, který tam zůstává. Někteří byli odřezání, někteří zůstávají, ale pak jsou tam ještě ty nové. A v té církvi a potom další století docházelo k tomu, o čem tady píše. Nevinášej se na ty větve. Že jako křesťané začali vynášet, že jsou lepší než Izrael, protože oni nesklamali. Izrael zklamal. On říká, začali se vynášet. Vzpomeň si, že ty neneseš kořen. O tobě to není. Nýbrž kořen nese tebe. Co je tím kořenem? A to je ten čtvrtý argument.

[15:21] Co je tím kořenem? 16. a ošos 18. verš. Co nebo kdo to je? Jo? Díky čemu my jako větve vůbec můžeme být nějaké ovoce, můžeme nějak fungovat? To jsou patriarchové. Abraham, Izák, Jakob. To jsou kořeny naší víry. A toto je strašně důležité si do uvědomit. A poštol Pavel to mluví, právěž mluví těm římanům a mluví k nám, 28. verš. Pokud jde o evangelium, stali jste se nepřáteli. Ale vám to přineslo prospěch, pokud jde o vyvolení. Zůstáváte Bohu milí pro své otce. Tí boží dary a jeho povolání jsou neodvalitelná. Říká, ten kořen, co ti otcové víry, ty váš nesou. Jak ty plané větve, tak ty už lechtilé větve. Ti tam zůstávají. Zůstávají, že mu to má vést k děčnosti a ne k píše.

[16:32] Toto je strašně důležité si uvědomit, že já to přečtu, 20. verš až 23. Dobře, některé byly vylomeny pro svou nevěru. Ty však stojíš vírou, mluví k pohanům. Nepovišuj se, ale boj se. Zajímavé, že křesťany mají často tendence se povyšovat nad židi, nad izareelský náron. Říká, bacha na to, nepovišuj se, ale boj se. Jestliže Bůh neušetřil přirozených větví, jim spíše neušetří tebe. Považ dobrotu i přísnost Boží. Přísnost těm, kteří odpadli, a však dobrotu Boží k tobě. Budeš-li se jeho dobroty držet, jinak i ty budeš vyťat. Oni však, nesetrevají v nevěře, budou naroubováni, neboť Bůh má moc. naroubovat je znovu.

[17:35] Všimněte si, pán Bůh neskončil Izraelem. Dokonce tady říká, dobře některé byly vytětí, ale Bůh má moc naroubovat je znovu. Ty si myslí, že tam seš a že se už tebou nemůže ní stát. Myslíte si, že se nám nemůže stát to, co se stalo Izraelcům, že odpadli od Boha? Myslím, můžu říct o církvě jako obecně. Ne, nám se to nemůže stát. To je Izrael. Všechno máme, aby jsme viděli ten špatný příklad. My jsme na tom úplně stejně. Oni jsou stejně lidé jako my. Víte, v Novém zákoně je varování. A poštol Pavel o tom spíše. V Timoteovi 1. 2. v Tesalonickým mluví, když se bude blížit konec světa, tak se bude něco dít z církví.

[18:41] A v 1. Timoteo 4 je napsáno v duch vyslovně praví, že v posledních dobách někteří odpanou od víry. Přidrží se těch, kteří je svádějí démonskými naukami. Jsou to pokrytci, lháři, mají vypálený cech na vlastním svědomí. Měříme, že pán Bůh má moc nás dovést do konce. Ale stejně tak, jak v Izraeli bylo mnoho lidí, kteří odpadli od pána Boha, tak tady se mluví taky o tom varování. A poštol Pavel v tom 22. verši to znovu říká. Říká, pováž dobrotu i přísnost Boží. Přísnost k těm, kteří odpadli. Boží dobrotu k tobě. Budeš-li se jeho dobroty držet. Jinak i ty budeš vyťat. Říká, jako nemyslete si, že vy jste něco víc. Vy jste uvěřili v Ježíše teďka.

[19:44] Je to důležité, je to krásné, je to výborné. Ale nepovyšujte se nad národ izraelský, nad Izraeli. Ty čtyři důkazy, které teďka byly, že pán Bůh nezavrhl Izrael, je a poštol Pavel sám. Eliáš je tam ten zbytek. My jako pohané, kvůli nám. A pak jsou kořeny, patearchové. To tam zůstává. A teďka je pátý a šestý argument. Ten pátý argument má takové těžké slovo, které se jmenuje tajemství. Máte rádi tajemství? Tajemství jsou většinou jako nesrozumitelná a to tady tak zůstává. Takže dvacátý pátý a dvacátý sedmý až dvacátý sedmý verž přečtu. A mluví ten pátý argument je plno z pohanů. A je to něco, co je fakt tajemství. Abyste nespoléhali na svou vlastní moudrost, chtěl bych, bratři, abyste věděli o tomto tajemství.

[20:49] Čás Izraele propadla zatvrzení, avšak jen do té doby, pokud nevejde plný počet pohanů. A pak bude spasen všechen Izrael, jak je napsáno, přijde ze Siona vysvoboditel, odvrátil Jákoba bezbožnost. To bude má smlouva s nimi, až sejmu jejich hříchy. Tady je tajemství. Čás Izraele propadla zatvrzení, avšak jen do té doby, pokud nevejde plný počet pohanů. Co to je? Je to tajemství, tak pojďme dál, že jo? Ale můžeme to takhle udělat a můžeme přemýšlet o tom, vlastně ta myšlenka je, to zaslepení a zatvrzení Izraele není úplné a konečné. Je částečné a dočasné. A existuje nějaký plán, kdy bude spasen Izrael.

[21:50] Co to znamená? Co znamená spasen všechen Izrael? Na tom jsou různé výklady, protože to je tajemství, tak nevíme úplně. A ta první vlastně taková myšlenka, znamená to všichni podle DNA, všichni Izraelci, kdo kdřív donosí DNA příslušnost Izraeli? Ne. Ne. To by popíralo potom celou další pasáže Bible. Jo, protože tam je otázka víry, ne příslušnosti k nějakému národu. Takže nejedná se o všichni Izraele, kdo kdyby byli na světě. Ale kdo je zahrnout v tom všechen Izraela? Co to znamená? Tady jsem si vypučil rozbor od jednou teologa, Bruse, který říká, všechen Izrael neznamená všichni Izraelci, co kdy žili. První věc. A druhá věc je, ani to určitě neznamená každý žít, žijící v době probuzení, které má přijít. Ale pravděpodobně to znamená velká část, to všechen Izraela znamená velká část Izraele, která bude zachráněna.

[23:09] Je to, tady jsou různý první královsky, různý verše. Ale co je důležité, je to slovo všechen, Izraela. Je výraz, který se opakuje v židovské literatuře a nemusí znamenat každý žít bez výjimky. Ale Izrael jako celek, říká právě teolog Bruce. A říká, podívejte se třeba na první Timoteovi, druhé kapitoli, tam je taky použito stejné slovo, kde je napsáno, to je dobré a vítane u našeho spasitele Boha, který chce, aby všichni lidé došli z pásy. Dojdou všichni lidé z pásy? Nedojdou. Všichni nedojdou. A to je to stejné slovo. Jo, všechen Izrael bude spas. Neznamená to každý Izraelec? Ne. Ale Izrael jako celek. V jakém smyslu bude o spasení? Jde o duchovní spasení. Bude zachráněn. Nejde o politické obnovení Izraele.

[24:12] No, o to chci zdůraznit. Jedná se o duchovní spasení. Někteří vidí nějaké politické obnovení, to tam není. Takže Apoštol Pavel nám chce znova říct. Zaslepení a zatvrdzení Izraele není úplné a konečné. A je to částečné a dočasné. Bůh skončil s judaizmem. Spasení skrze zákon. Ale neskončil s židovským národem. A to chci, aby jsme si uvědomili. On má s ním plán. Ten poslední, šestý argument je Bůh sám. Minule jsme o tom mluvili. On je svrchovaný. Bůh si dělá, co chce. Bůh zavrhl Izrael částečně, částečně obnovil, slitovává se nad kým chce. Přečtu 30. až 32. verž. Jako vy jste kdysi Boha neposlouchali. Jo, mluví Římanu, mluví k nám. Nyní však jste došli slitování pro jeho neposlušnost.

[25:14] Tak i oni nyní upadli neposlušnost, aby došli slitování, jakoho se dostalo vám. Bůh totiž všechny uzavřel pod neposlušnost. Aby nade všemi se slitoval. Pánu se dělá, co chce. A bude se dělat, co chce. Bůh totiž všechny uzavřel pod neposlušnost, aby se nad všemi slitoval. Vy jste byli neposlušní, pak jsem se slitoval. Oni byli neposlušní, pak jsem se já zase nad nimi slitoval. On je pán. On si dělá, co chce. Je to jeho plán. On se rozhodl uvést Izrael pod neposlušnost, pak se nad nimi slitoval. To je něco, co si musíme uvědomit. Pán Bůh nezavrhl Izrael. Nenahradil ho k církvi. On má plány s nimi. Je to záměr. Jak to bude dělat? Kdy to bude? To je na něm. A částečně to je tajemství.

[26:14] A když to tady zhrnuje, tady těch šest argumentů nebo šest takových bodů a snaží se to vysvětlit, tak to poktom končí tím třicátým třetím až třicátým šestým veršem. Na to podíváme, na to poslední. A říká, to je tak jako složitý všechno. A říká tady toto, jak nesmírná je hloubka božího bohatství, jeho moudrostí vědění. Říká, jak to geniálně prostě vymyslel. Nemáme šanci to pochopit. Jak nevyspytatelné jsou jeho soudy, nevystopovatelné jsou jeho cesty. Kdo poznal mysl hospodinovu, kdo se stal jeho rádcem. Kdo mu něco dal, aby mu to musel vrátit. Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všechno. Je mu můj cláva na věky, amen. Tím to končí.

[27:14] Je to na naše chápání, je, rozumíme tomu všemu, nerozumíme. Ale poštolpa říká, nemusíte tomu rozumět. Já tomu taky úplně všemu nerozumím. Více méně říká, jak nevystopovatelné jsou jeho cesty. Soudy nevystopovatelné jsou cesty. K čemu nás to má vést? Děčnosti, jak jsme o tom mluvili. Děčnosti za to, že jsme mohli být naroubování na ty kořeny. Že si nás pán Bůh vybral. I díky tomu, že částečně zavrhl Izrael, aby zbudil tu žárlivost. Ale že nejsme víc, než oni. Je to dár. On říká, nevychloubej se, nepovyšuj se nad ty ostatní větve.

[28:14] Nedělej to. Pán Bůh má plán se svým lidem. Který je spojen s probuzením, obrácením mnoha Izraelců. A my jsme do toho plánu zahrnuti. To mi nás milové z děčnosti za tu boží moudrost, boží svrchovanost. za spasení, že jsme mohli být naroubování na tu olivu, ty kořeny. A ve s nás taky pokoře a bázní před hospodinem. Protože on je svrchovaný. A on má svůj plán nejenom s Izraelem, ale s každým z nás. Duvěřujme mu. Amen.

[All sermons](https://baptisteolomouc.cz/en/sermons)

---

HTML version: https://baptisteolomouc.cz/en/sermons/20230219/zavrhl-b-h-sv-j-lid · Last updated: 2026-10-17