# Zodpovědnost za výchovu dětí

> Sermon from 12 November 2023, Přísloví 13:24 Přísloví 19:18 Efezským 6:1-3, Pavel Mečkovský (in Czech). Recording of the Sunday service of the Baptist church in Olomouc – listen online or as a podcast.

- **Date:** 12 November 2023
- **Preacher:** Pavel Mečkovský
- **Bible passage:** Přísloví 13:24 Přísloví 19:18 Efezským 6:1-3
- **Duration:** 7:26
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2023-11-12-Zodpovednost-za-vychovu-deti-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2023-11-12-Zodpovednost-za-vychovu-deti-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Transcript (Czech)

*automatic, may contain errors*

[0:00] Doberé ráno. Já jsem si to pro jistotu zepsala, abych se v tom nestrácala, i když je to můj příběh a znám ho. A ke své škodě jsem si zapomněla takový ty zvětšující sklíčka. Takže ten papír budu mít asi skoro u nosu. Takže ráno bych vám říkala něco o sobě a o své cestě s Bohem nebo k Bohu. Pocházím z Brna a Brno je pro mě spojené s mým dospíváním, dětstvím, studiem na střední vysoké škole a předělem ze studenta na pracujícího. Moji rodiče víru nikdy nepraktikovali. Máma sice vyrostla v katolické rodině, ale do kostel jsme nechodili. A táta se tehdy hlásil k ateizmu a nyní bych řekla, že tak s vírou polemizuje. Je mě slyšet?

[1:02] To je úplně jinak. Tak ze sourozenců mám dvě sestry. Jednu starší. A se druhou mě pojí věkový rozdíl deseti minut. Mám totiž dvojče. Romča se narodila o deset minut dřív a musím říct, že o někdo deset minut se promitlo i do výškového rozdílu mezi námi. Je o deset centimetrů vyšší. Vědět to, tak si pospíším. Tak za své dvojče jsem moc ráda, vděčná. Není nic krásnějšího, než mít spojence. Ona bývala tou hlavou. Vymyslela vždycky nějaký nápad. Rodiči tomu říkali lumbárny. Ale já bych to tak neviděla. A já se ráda přidala. Měli jsme i svůj takový fantazijní svět s množstvím příběhů a postav.

[2:06] A bylo to něco jako seriálné pokrašování. Tak to jsem fakt milovala. Naprostou ránou pro mě bylo, když se naši rodiče rozvedly. Romča zůstala s tátou. A já se starší sestrou jsme byli s mamou. A s Romčou jsme se tím pádem mnohem méně výdali. A navíc jsme každá začala chodit na střední školu. Takže toho času bylo opravdu ještě míň. A to bylo pro mě hodně těžké. A zhruba v té době moje nejlepší kamarádka Miriam uvěřila. A bral mě s sobou na křesťanská setkání. Jednal se o přednášky na fakultách, které pořádali studenti pro krysta. Pozdější název KVŽ, křesťanské vyučování život a nejnější in life, jestli někdo znáte. Tak musím říct, že to byl pro mě úplně nový svět, za který jsem byla nesmírně jako ráda.

[3:08] Že zase, jakou ti lidé mají radost v očích. A co pro mě bylo hodně oslovující, tak byly křesťanské písně chvály. Cítila jsem se tam dobře. Dovídala jsem se o Bohu, o Kristu, rady, jak si uspořádat život, čas, priority, o smyslu života, jak mít dobrý partnerský vztahy a podobně. A samotné moje uvěření proběhlo na jednom setkání, kde byla výzva, kdo chce dát svůj život Kristu. Já zvedla ruku a doufala, že nebude následovat další výzva, abychom my, kteří jsme zvedli tu ruku, přišli dopředu. Následovala. Takže jsem v kruhu ostatních lidí přijala Krista jako svého spositele a pána, vyznámou hříchy a požádala ho o odpuštění.

[4:09] Pamatuju si, že jsem pak měla obrovskou radost, takže jsem fakt vážně jako radostí brečala. Tak, druhý list. Poslední. Původně byly čtyři. Tak... Já jsem se to smrsknout s děčností některým mým posluchačům, na kterých jsem se to natrénuvala. Tak, na Kristu víře bylo pro mě důležité, že mě má rád, že mě má dokonce, že mě miluje dokonce a že mě má rád takovou, jaká jsem a že po smrti se můj život nerozplyne. Já jsem v té době hodně prožívala strach ze smrti, z toho děsivýho prázdna, z té něco ty. A v tom mi byl velkou oporou verze židům, který jsem se naučila ještě jako nevěřící. Protože děti svoje krev a tělo, i on se stal jedním z nich, aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrti vládne, totiž dňávla, a aby tak vysvobodil ty, kdo byli strachem před smrtí v držení po celý život v otroctví.

[5:23] Po uvěření jsem dál chodila mezi studenty, učastnila se různých akcí, které jsme pořádali pro studenty, kteří byděli na kolejích, jako chodili jsme s anketou, pořádali pro ně palačínkové, bramborákové party, akci čisté koše, výstup na sněžku, to byl takový závod po schodech a podobně. Se vstupem do zaměstnání jsem přestala chodit mezi studenty a zapojila se do círke. Nechala jsem se pokřtít v Bratrské jednotě Baptistů na Smetanovi v Brně, po uvěřením, chodila jsem dál na skupinky, kde jsme rozebírali jednotlivé pasáže v Bibli a učili se tak poznávat Boha a naučila jsem se tehdy strašně moc v tom období veršů z pamětí a musím říct, že z toho čerpám dodnes, vnímám to jako velkou devízu nebo vklad nevřetně dobrý do života.

[6:28] A tehdy mě provázalo, co mě hodně oslovovalo, bylo například svou starost vložte na něj, neboť mu na vás záleží. No to je prostě fascinící zpráva, prostě Bohu na mě záleží. A tak bratři, svou sílu hledajte u pána, v jeho veliké moci, nebo pokud vám zanechávám, svůj pokud vám dávám, nejako dává svět, já vám dávám, ať se vaše srdce nechvěje a neděsí. A další. Do tohoto společenství chodím něco málo přes rok a jsem za to moc ráda. Jsem děšná, že jsem se mohla zapojit do besídky a do dorostu. Taky, že už některé z vás víc znám a tak za tím rozhodnutím stát se členem si tím pádem víc stojím. Tak to je všechno. Děkuji.

[All sermons](https://baptisteolomouc.cz/en/sermons)

---

HTML version: https://baptisteolomouc.cz/en/sermons/20231112/zodpov-dnost-za-v-chovu-d-t · Last updated: 2026-10-15