# Žalm 133 a křest

> Sermon from 16 June 2024, Žalm 133 Marek 16:16, Miroslav Čížek (in Czech). Recording of the Sunday service of the Baptist church in Olomouc – listen online or as a podcast.

- **Date:** 16 June 2024
- **Preacher:** Miroslav Čížek
- **Bible passage:** Žalm 133 Marek 16:16
- **Duration:** 15:06
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2024-06-16-Zalm-133-a-krest-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2024-06-16-Zalm-133-a-krest-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Transcript (Czech)

*automatic, may contain errors*

[0:00] Tak, bratři a sestry, je to úžasné, že máme osobního Boha, že Pán Ježíš zná každého osobně, zná naše jméno a každý z nás máme svůj příběh, jak jsme k němu mohli přijít, jak jsme ho mohli poznat. A teď se těším, že uslyšíme ten Adolfův příběh. Prosím. Dobré ráno, bratři a sestry. Děkuji, jmenuji se Adolf Havelka, narodil jsem se do věřící rodiny z mačiny strany. U katolické církve jsem byl pokřtěn, když jsem byl malý chlapec. Chodil jsem do katolického kostela nepravidelně a občas jsem šel na spověď. Čas plynul jako voda. V zábřehu, asi ve 23 letech, jsem si koupil Bibli. A začal jsem číst. Číst a číst Bibli.

[1:04] Věřil jsem v Boha, i když má víra byla někdy slabá a občas jsem klopítl. Jak jsem se ocitl v baptistické církvi v Olomouci? Potkal jsem bratra Tomáše Beneše v Olomouci při obchodní schůzce. A brater Tomáš se mě zeptal, jestli jsem věřící. Odpověděl jsem mu, že věřím v Boha. A nabídl mi, jestli nechci přijít do Lípy v neděli na bohoslužbu. Čas plynul a já jsem nešel do Lípy. Po několika měsících mi opět brater Tomáš zavolal. Jestli nemám zájem se zúčastnit English Campu. Budou tam rodilí mluvči a bude se mluvit o Ježiši. A já jsem se zúčastnil.

[2:05] Byl jsem nadšený a po ukuňčení Campu jsem se rozhodl, že naštívím Lípu v neděli a zúčastním se bohoslužby. Dodnes si vzpomínám na to. Blížil jsem se k Lípě a začalo opět našeptávání mnohokrát, když jsem byl slabý ve víře a Satan poznal moji slabost. Už jsem se chtěl otočit a odejít. V tom jsem potkal kazatele Mirka Číška na druhé straně chodníku. Pozdravili jsme se a kazatel Mirek mi odpověděl. Si vítám a sedni si, kde bude volné místo. Začal jsem chodit do Lípy nepravidelně. Čas plynul. Seznámil jsem se s bratrem Ondrou Pelikánem.

[3:06] S Ondrou se snažím pravidelně setkávat ve skupince. Oba společně čteme Biblii a rozebíráme každou kapitolu a verž Biblii. S bratrem Ondrou jsme se rozhodli jedno do Izraele. Situace nebyla moc dobrá, ale oba jsme byli přesvědčení, že pojedeme za každou cenu. Vše jsme nechali na hospodinu a modlili se, ať se cesta proběhne v pořádku a ať hospodin nám požehná. Dorazili jsme do Izraele a byli jsme oba šťastní. V Izraeli jsme naštívili mnoho míst. Chrám Boží, Zednácku, Olivová hora a další místa. Kde jsem měl opravdu živý vztah s Bohem. Asi proto, že má mysl byla oddána Bohu na 100%.

[4:08] V chrámu Latrunu, kde jsme pobývali, jsme museli dodržovat řád. Ráno od pondělí do pátku jsem se zúčastnil bohoslužby a nevěnoval jsem žádným zbytečným. a nestrácel čas a omezil veškerou komunikaci s internetem. Po návratu z Izraele jsem v lípě na bohoslužbě viděl křest a začal jsem jednat, že není na co čekat. Mluvil jsem s některými bratry, že bych chtěl přijmout křest. Kontaktoval jsem kazatele Mirka a začal jsem usilovně pracovat na přípravě. Evangelium podle Marka, Marek, kapitola 16, ver 16. Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen, kdo však neuvěří, bude odsouzen. Na závěr děkuji hospodinu, děkuji kazateli Mirkovi Číškovi, děkuji bratru Ondrovi Pelikánovi, děkuji všem, co jste přišli a všem, co jste mě podporovali.

[5:22] Ať hospodin prosím všem požehná. Amen. Mockrát děkujeme za svědectví, Dolfo. Já se zastavím u toho verše z Markova Evangelia, které si tady četl. Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen, kdo však neuvěří, bude odsouzen. A to z toho důvodu, že chci říct několik věd ke křestu jako takovému, anebo k praxi, kterou vlastně my jako baptisté děláme. Totiž některé z vás, nebo možná upříjmačů, může znepokojovat, nebo znepokojovat myšlenka, že jste zaslechli v tom svědectví, že vlastně Dolfa byl jako dítě, jako nemluvně pokřtěn. Tak teda vlastně proč křest?

[6:23] Tak my jako baptisté jsme nahlídli z písma, z božího slova, právě třeba i na základě toho Markova Evangelia, což je výrok Pána Ježíše, že nejprve vlastně vzniká v lidském srdci víra a teprve poté, když člověk jako prožil víru v Pána Ježíše, když se ovrátil k němu, stal se jeho učetníkem, následníkem, má pokoj s Bohem, tak v zápěti poté, v Novém zákoně, velmi rychle poté, tak byli lidé křtěni na vyznání své víry, na základě svého vyznání. A byli křtěni ponořením, protože to slovo baptizein znamená skutečně ponořit. Takže my jsme nahlídli, že ten nejlepší možný biblický křest je na vyznání víry, poté, co člověk sám vyzná víru, což jistě nemluvňátko není schopno ani vyznat, ani prožívat víru.

[7:41] A vlastně ponořením, což nejlepší odpovídá tomu řeckému slovu, které se nachází přesně v tomhle biblickém textu. Současně chci ale říct, že jako baptisté si nemyslíme, že jsme nejlepší křesťané na světě, exkluzivní a výluční, nic takového. Respektujeme jiné křesťany a jiné církve, včetně jejich praxe, a nikomu neupíráme spasení ani jejich křesní praxi. Ale pokud člověk sám dospěje k tomu, že vlastně ten jeho nemluvněcí křest není nejlepší možný biblický a dospěje k tomu, že touží pokřtu, dospěje k tomu, že on sám dospěje k tomu, že to vlastně není nejlepší možný.

[8:44] Není křest, a že chce vědomě na základě své víry svůj křest prožít, tak nikomu takovému nebráníme. A současně stále platí to, že si nemyslíme, že jsme nejlepší křesťané na světě. Tak tolik jenom na vysvětlenou v rámci toho, co v tom svědectví zaznělo a v rámci toho, jak tomu Jakubaptisté věříme, jak jsme to z písma nahlédli. A teď ještě několik osobních postřehu k bratrovi, který bude křtěn, k Dolphovi. V rámci přípravy, kterou spolu máme, tak na prvním setkání jsme řešili vlastně otázku víry a otázku spasení z milosti. A když jsem četl s listu Efeským z 2. kapitoly od 8. verše následující slova milosti tedy jste spasení skrze víru, spasení není z vás, je to boží dár, není z vašich skutků.

[10:04] Tak když jsem četl tahle slova a když jsme si je stručně a srozumitelně vysvětlili, tak já nevím, jestli Dolpho si je toho vědom, ale v momentě, kdy tato slova zněla, tak on se úplně rozvářil. Dolpho, jste si toho vědom? Asi ne úplně, že? Ale já jsem to viděl. Já jsem to viděl, on se úplně rozvářil. Nevím, jestli jste někdo zažili ještě ten archaizmus, a to je plynová trouba, která se zapaluje takovou dlouhou sirkou, jestli jste to někdo zažili. To je skoro až nebezpečný ten úklon. To je to jako tak bafné. Tak jsem měl takový pocit, že to se stalo s Dolphou. Že jak zazněla tahle slova, že on byl tak připravený od hospodina za celý ten jeho život, že to zapadlo jak když zapálíte prostě nějaký ten hořák plynový a skutečně takhle se úplně rozvářil.

[11:11] A já sám jsem z toho byl nesmírně pozbúzený, když jsem to viděl a potěšený. A jenom víc takových příběhů. Jenom víc, aby se takhle dělo, že lidé pochopí a porozumí tomu, že spásají z milosti, že to je boží dára. Že to je skrze oběť božího syna Ježíše Krista. Že si to nemůžeme vysloužit žádným naším úsilím. Že si to nemůžeme vykoupit, zaplatit, že nemůžeme žádnou příslušností k žádné církvi, včetně nás, baptistů, žádným úkonem, ničím takovým nemůžeme docílit spasení. Ničím, co je z člověka. Ale pouze skrze milost, která přišla od Boha stvořitele, tím, že poslal svého jediného syna, Ježíše Krista, na smrt, kde umřel na křiži jako zástupná oběť za hřichy celého světa.

[12:11] To je to jedinej řešení. A každý, kdo se k tomu přizná, každý, kdo tuhle nabídku, která platí celému světu. A řekne, ano, je to i pro mě, já to přijímám. Ježíši, já se k tobě obracím. Já tě prosím, staň se mým pánem a spasitelem. Vstup do mého života. Pro každého člověka, bez ohledu na postavení, na věk, na vzdělání, na bohatství, na inteligenci, na barvu kůže, na cokoliv, na co si vzpomenete, pro každého člověka, i pro toho největšího zoufalce, který totálně prohrál svůj život. A už nemá nikde žádnou naději. Dokonce bych řekl, že pro tyto lidi je to úplně to nejlepší. Protože už není na co slehat. Takže to je ta dobrá zpráva. To je základ Evangelia a k této zprávě se přiznal i bratr Dolfa.

[13:18] A tak, Dolfo, já bych tě chtěl vyzvat, jestli můžeš nejprve svými ústy vyznat, jestli si přijal Ježíše Krista za svého pána Spasitele a jestli ho chceš celý život následovat, tak jestli můžeš tady nahlas klidně se postav a obrať se čelem ke společenství a vyznej ano chci. Slyšeli jste to, bratři a sestry? Bylo to srozumitelné a jasné. Já věřím tomu, že i víra, kterou vložil do srdce Dolfy Duch Svatý, takže to potvrzuje a že není žádná překážka pro to, aby teď mohl proběhnout křest. A tak, Dolfo, můžeme vstoupit do bazénku. Drahý pane Ježíši, my ti děkujeme za dnešní společenství, děkujeme ti za křest, děkujeme ti za Dolfu, za jeho život, za to, že jsi ho provázel po celý jeho život a dovedl jsi ho až do dnešního dne, že můžeme vyznat, že skutečně až potud si pomáhal Dolfovi a až jsem si ho dovedl a my vyprošujeme tvoje požehnání pro jeho život.

[14:34] Prosíme, aby si dal Ducha Svatého, aby ho naplnil úplně celé. Prosíme tě, pane, aby si ho chránil, aby si ho provázel, aby si mu žehnal, aby si k němu mluvil, aby nacházel tvoji vůli pro svůj život, aby nacházel svoje místo i v církvi, v tvé církvi, i v tomto společenství a tak ti moc děkujeme za jeho život a tak nech spočine tvoje požehnání na něm.

[All sermons](https://baptisteolomouc.cz/en/sermons)

---

HTML version: https://baptisteolomouc.cz/en/sermons/20240616/alm-133-a-k-est · Last updated: 2026-10-15