# Vykoupení a odpuštění hříchů v Pánu Ježíši a křest

> Sermon from 18 August 2024, Koloským 1:13-14 Efezským 2:1-3, Miroslav Čížek (in Czech). Recording of the Sunday service of the Baptist church in Olomouc – listen online or as a podcast.

- **Date:** 18 August 2024
- **Preacher:** Miroslav Čížek
- **Bible passage:** Koloským 1:13-14 Efezským 2:1-3
- **Duration:** 10:12
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2024-08-18-Vykoupeni-a-odpusteni-hrichu-v-Panu-Jezisi-a-krest-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2024-08-18-Vykoupeni-a-odpusteni-hrichu-v-Panu-Jezisi-a-krest-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Transcript (Czech)

*automatic, may contain errors*

[0:00] Asi jste v očekávání, co se bude dít v tuhle chvíli, co já tady vlastně dělám. Pamatujete si na můj Žíše ze Starého zákona, že měl svého mluvčího, Árona? Tak tím Áronem jsem v tuhle chvíli já. A mám tady před sebou svědectví Sebastiana Švece. Dobrý den, jmenuji se Sebastian Švec a narodil jsem se do křesťanské rodiny. Od malička jsem věděl, že Bůh existuje. Byl to však pro mě pouze fakt a žil jsem si svým vlastním životem plným hříchu. Dlouho jsem jezdíval na letní tábory z Royal Rangers, ale vždy jsem se tam pouze učil křesťanské informace a neměl jsem žádný osobní zážitek s Bohem, což se mi tehdy zdálo normální. Po nějaké době jsem kromě Olomouckého tábora jel i na tábor Royal Rangers zábřeh, což mi úplně změnilo pohled na Boha.

[1:07] Zažil jsem tam intenzivní modlitby, uzdravení, vysvobozování od duchu a spoustu dalších duchovních zážitků. Opravdu jsem uvěřil a chtěl jsem se k Bohu více přiblížit. Byl jsem ale stále natolik ponořený v hříchu, že to pro mě bylo velmi těžké. Oslovil jsem tedy známé z Royal Rangers zábřeh, abychom se za to spolu pomodlili. I po několika takovýchto setkáních to však nepřinášelo žádnou změnu. Až později na jedné akci, kde jsme pokračovali, jsem měl během modlitev nepříjemný pocit a bylo to velmi zvláštní. Ukázalo se, že jsem v sobě měl zlého ducha, kterého pak mi přátelé intenzivní modlitbou vyhnali. Tehdy jsem byl pokřtěn duchem svatým a osvobozen od svého dlouholetého hříchu.

[2:08] Od té doby je mým pánem Ježíš a vím, že mi odpouští všechny mé hříchy. Tak tolik krátké výstížné svědectví a já se, Sebastian, tebe ptám jenom na tu jednoduchou otázku, jestli to můžeš potvrdit, že to je tvoje svědectví a jestli to můžeš autorizovat. A jestli ano, tak řekni ano. Ano. Je to jeho svědectví. Zdravím vás všechny. Mnozí mnoho nejspíš neznáte a tak mi dovolte, abych se vám lépe představil. Mé jméno je Petr Hála, je mi 22 let, mám tři mladší sourozence, žijí ve Zlíně a studují stavárnu na VUT v Brně. Může to být i možná trochu matoucí, že žijí ve Zlíně a jsem tady v Olomouci, a však právě tento fakt hraje v mém svědectví důležitou roli.

[3:11] Pocházím z věřící rodiny, která však nenavštěvuje žádné křesťanské společenství. Společenství. jsem již od rodičů přijal skutečnost, že Entita s označením Bůh je, existuje, je naším stvořitelem a o víc jsem tehdy zájem nejevil. A tak to šlo až do osmé třídy na základní škole, kdy se vlivem jistého incidentu umne uskutečnil přerod z materialisty na idealistů, jemuž jsou v životě oporou především mravní a morální hodnoty. Vlivem této události jsem si začal uvědomovat a vnímat neduhy tohoto světa a společnosti a zároveň jsem si oblíbil též klasickou literaturu z období romantismu, realismu, ale i humanismu. A jednou, když jsme byli s rodinou na výletě v jeseníkách, jsem začal číst knížku s názvem Labirint světa a ráj srdce od Jana Amoce Komenského.

[4:11] Způsob jimž popisoval tento svět mne zprvu překvapilo různé stavy, hrad moudrosti, hrad fortuny, mámil a všudy byl. Brzy jsem však zjistil, že nás Mnohé věci jsem již dávno přišel sám, či se o nich dočetl z jiných knih kritizujících než švary tohoto světa a společnosti. Na rozdíl však od těchto tuctů knih přichází poutník i s řešením. Konkrétně po části v nich byl Šalmounův průvod rozehnán a pobyt, je poutník velmi zdrcen a chce utéci ze světa. Dojde až k bezedné jámě a už už hodlá skočit, když mu někdo řekne. Navrať se. Navrať se, odkud si vyšel, do domu svého srdce. Názvům pod kapitol jsem sprůj nerozuměl, nyní již mi vše do sebe zapadá, neboť jak názvy praví. První obrácení je boží dar, druhé vyžaduje i naši snahu.

[5:13] A tak poutník poslechl hlas a vrátil se. Odstl se v zaprášeném pokoji s umazanými stěnami a spadanými žebříky uprostřed. Na o nich stěnách byly zašlé a vybledlé nápisy. Spravedlnost, opatrnost, střídmost, pokora a tak dál. Tento pokoj měl i jednu další zvláštnost. Nezapáchal ani nehučel tak, jako místa jim, iž poutník ve světě procházel. Bylo tam ticho. Náhle však zaskví z hůry silné světlo. Poutníka naštěvuje Kristus a ptá se ho. Kde jsi byl, můj synu? Kudy jsi chodil? Co jsi hledal ve světě? Potěšení? Kde jinde bys jej měl hledat, nežli u Boha? A kde jinde Boha, než v jeho chrámu? A jaký je chrám Boha živého? Copak to není chrám živý, který jsi pro sebe sám připravil tvé vlastní srdce?

[6:19] Toto místo jsem si zvolil za palác, kde budu přebývat. A chceš-li tu bydlet se mnou, nalezneš zde to, co jsi tak marně hledal ve světě. Pokoj, útěchu, slávu a hojnost všeho. A slibuji ti, že nebudeš zklamán tak, jako tam. Zde již citaciu končím, poměl ať bych takto mohl pokračovat a citovat až do konce knížky. Zkrátka toto řešení mi odpovídalo na všechny mé strasti a těžkosti, již se mi za ta léta nahromadili v mém srdci. Začal jsem si o tom zjišťovat vše, co jsem dovedl a došel jsem k závěru, že je to ta cesta, již se chci v životě ubírat. I v Biblii, v Janově Evangeliu 14.6, vlastně je ta známa zfráze, Ježíš mu řekl, já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k otci, než skrzem je. Věděl jsem, že chci následovat Ježíše, nikoli věci světské, tou marností tak zapáchající.

[7:20] Tak jsem začal vášnivě číst Bibli, pokoušel jsem se modlit, lež připadal mi to takové prázdné, něco tomu chybělo. A bylo to právě ve Zlíně na střední průmyslovce, kde jsem potkal jednoho člověka, spolužáka, dnes již dobrého přítele, Pavla Chmeláře, který mě pozval sem do Lípy na svůj křest. Následně mě pozval i na Kontakt Camp, a tam mi bylo vysvětleno, jak mít ten takzvaný živý vztah s Bohem. Zároveň jsem tam poprvé pocítil stav, jež bych dnes charakterizoval jako boží dotek, hřejivý a láskyplný uvnitř mého srdce. Byla to ta poslední součástka, která chyběla, aby se můj motor víry naplno rozjel. Abych to tak celé schrnul, tak po dočtení labirintu, mé semínko víry puklo a zakořenilo.

[8:20] Avšak až po Kontakt Campu začala má rostlina víry teprve růst. A chtěl bych za to poděkovat Pavlu Chmelářovi, Kontakt týmu a samosebou i Bohu. Neboť o tři roky později zde stojím, plný radosti a nadšení, že dělám další krok víry. A má rostlina povydoste opět o něco výš. Děkuji za pozornost. Mockrát děkujeme za vaše svědectví. Všimli jste si, byť to byly jenom dvě svědectví, že každé je jiné a přesto směřují ke stejnému cíli. Je to úžasný, jak každý člověk je jiná osobnost, jinak utkán, jinak zaměřen a že do každé té osobnosti Bůh mluví velmi zvláštním, originálním, autentickým, specifickým způsobem.

[9:23] A kdyby tady bylo deset lidí a deset svědectví, tak by to bylo deset různých svědectví, rozdílných, originálních a přesto je to jeden Bůh, který mluví do života člověka a právě takovým způsobem, jaký ten daný člověk potřebuje, podle jeho osobnosti. Takže díky moc za vaše svědectví. To, co tady říkal Petr, tak bylo malinko i vlastně do literatury, malinko i lehce do filozofie. Řekl bych i taková příprava už na kázání. A kdybych nahodou teď naskočil a začal říkat svoje svědectví moje, tak se nedivte, že bychom si to nějak přehodili. Moc krát díky, ale za to svědectví.

[All sermons](https://baptisteolomouc.cz/en/sermons)

---

HTML version: https://baptisteolomouc.cz/en/sermons/20240818/vykoupen-a-odpu-t-n-h-ch-v-p-nu-je-i-a-k-est · Last updated: 2026-10-15