# Očekávání na Hospodina

> Sermon from 29 September 2024, Iz 40:26-31, Pavel Mečkovský (in Czech). Recording of the Sunday service of the Baptist church in Olomouc – listen online or as a podcast.

- **Date:** 29 September 2024
- **Preacher:** Pavel Mečkovský
- **Bible passage:** Iz 40:26-31
- **Duration:** 20:59
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2024-09-29-Ocekavani-na-Hospodina-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2024-09-29-Ocekavani-na-Hospodina-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Transcript (Czech)

*automatic, may contain errors*

[0:00] Já bych dneska navázal na ten celý měsíc, co jsme tady mluvili, to tématicky, a to je vztah s Bohem. Jeho blízkost a vztah s ním. Já bych dneska chtěl mluvit o očekávání na hospodina. A bude to z pasáže Izajáře, z 40. kapitola. Ale ještě dnes dřív o tom budeme mluvit, tak bych se rád zeptal, jestli máte někdy pocit, že na vás to všechno prostě padá, ten život. A nevím, jestli to máte jenom vy, nebo teda jenom já, nebo jenom aj vy. Já to mám v poslední době nějak strašně moc nahromaděný, prostě stresy, starosti, úkoly, zdraví, budoucnost, rozhodování. Spoustu věcí dáváme pod kontrolou. A máme v nich nejistotu. A já jsem taky v takové situaci, nebo jsme v takové situaci, a člověk má někdy pocit, že je takový černo, že moc nevidí.

[1:04] A možná už jsme o tom mluvili minule, takový pocit, že pán Bůh na něho nějak zapomněl. Nebo že ho člověk moc nezajímá. Nebo že ty problémy jsou příliš velké. A nebo že nás přehlíží. A všechny tady ty pocity, které člověk má, můžou být legitimní. Občas to přijde, je to v pořádku. A vlastně Izrael, márod Izrael, měl ty stejné pocity. A když budeme číst Izeáše, to je 40. kapitoli, tak ten Izrael si vlastně, 27. verž jenom přečtu, tam je napsáno, proč říkáš Jákobe? Proč Izraeli mluvíš takto, má cesta je hospodinu skryta. Můj Bůh přehlíží mé právo. A člověk má někdy takový stejný pocit, že pán Bůh, že ta naše cesta je mu skryta, že nějak to přehlíží, nějak to nevidí. Ale tady v té pasáži, já jsem o tom přemýšlel, o čem budu mluvit, a to je něco i hlavně pro mě, jak pán Bůh reaguje a co máme dělat.

[2:13] A to je to, o čem jich chtěl dneska mluvit. Takže já bych chtěl přečíst celou tu pasáž. Izrael, 40. kapitola, 26 až 31. K výšině zvedněte zraky a hleďte, kdo stvořil toto všechno. Ten, který v plném počtu vyvádí zástupy hvězd a všechny volá jménem, má obrovskou sílu a úžasnou moc. Nechybí mu ani jedna. Teďka, proč říkáš, Jákobe, proč Izraeli mluvíš takto? Má cesta jeho spojnou skryta, můj Bůh přehlíží mé právo. A Bůh říká, tožpak nevíš, tožpak si neslyšel. Hospodin, Bůh věčný, stvořitel končin země, není zemdlený, není znavený. Jeho rozumnost vystěnou nelze. On dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému. Mladíci jsou zemdleni a onaveni. Jinoši se potácej a klopítají.

[3:13] Ale ti, kdo skládají naději hospodinu, nebo věném překladuji, ale ti, kdo očekávají na hospodina, nabývají nové síly. Znášejí se jako orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení. Na otázku, proč? Proč, pane Bože, zapomněl jsi na nás? Proč v nás přehlížíš? Tak pán Bůh odpovídá, zvedněte k výšině své hlavy a pohledte, kdo to všechno stvořil. Kdo jsem já? Já znám, já jsem všechno, jo, tady vyvádí zástupy hvězd, všechno volá jméne, mám obrovskou sílu, moc. Připomíná vám to něco. Kdo se ptal v Biblii pořád, proč? Proč jsou utrpení? Proč jsou těžkosti? Proč já? Proč ne ten druhej?

[4:13] Job. Přesně tak. Kolikrát pán Boh mu odpověděl na otázku proč? Kolik odpovědí mu dala? Kdo se pomoč existuje? Konec. Moc. Ani jednu. Ani jednou neodpověděl na otázku proč. Ani jednou. Nevysvětlil mu to. To je zkouška Jobé. To je tamto a to. On mu jenom odpovídá, podívej se, kdo jsem já a kdo seš ty. Já to jenom přečtu. Z konce Joba říká, opásej se, chlapče. Jako muž budu se tě ptát, ty mě poučíš. Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, vyšli něco rozumného o tom. Víš, kdo stanovil jej rozměry, kdo na ní na taloměřící šňůru. Říká, jako kdo jsem já? To tímto ti musí stačit, já jsem hospodin. To je tady to stejné.

[5:18] Ta odpověď Izraelcím je, podívej se, kdo jsem já? Co pak nevíš, neslyšel? Já jsem hospodin, který tady to stvořil. Já mám záměry. Ale pokračuje. Co pak nevíš? Co pak jsi neslyšel? Hospodní Bůh, věčný stvořitel, končím země není zemdlený, není znavený, jeho rozumnost vystěnou nelze. To je taková pomoc pro nás. Ten si říkal, on není zemdlený, já jsem. Není znavený, já jsem. On je rozumný, já nejsem. On říká, právě ke mně běž. Nenem, že nás zná, ale on má obrovskou moc. On není unavený, aby nám pomohl. Někdo řekl, Bůh má větší hlavu, větší srdce, větší lásku, větší péči, než my sami. Svěřte se mu. Říká, podívej se, kdo jsem já, kdo seš ty. To ti musí stačit.

[6:19] Já jsem Bůh, který to stvořil, stvořil jsem tebe. A pak se říká, ke konci toho pasáž 29. verš, on dává sílu. On je ten zdroj odvahy po prace se životem. Bůh věčný, tvořitel konční země, není zemdlený, není znavený, dává sílu. Všichni jsme občas zemdlení. Pokud ne, jak to jednou přijde. I ty mladíci jednou budou zemdlení. Jak to tam je. Tyto měly nejvíc síly. Bylo se šrotováni událostmi. V třicátém verši. Mladíci jsou zemdlení, unavení. Jejnoží se potácejí, klopítají. Víte, jako není v našich silách se ze vším popasovat. Není to jednoduché. Nefunguje to, co mělo fungovat. A to je nějaké předpoklady. A je to normální.

[7:20] Izraelci to zažili, my to zažíváme, Job to zažíval. Ale, k čemu nás pán Bůh vede toho dnešního rána? To je ten třicátý první verš. Ale ti, kdo skládají v naději hospodina. Ale ti, kdo očekávají. Nabývají nové sily a tak dále. Takže já bych chtěl dneska zaměřit se na to, co znamená očekávat na hospodina. To je ten klíč. Co si po tím představíte? Očekávat na hospodina. Skládat naději hospodinu. Co to je? V tom studijním překladu je to očekávat. Je přeloženo očekávat na hospodina. V tom kumenickém je to přeloženo mít naději. Očekávají naději je to jako dva prameny. Jednou provazu. A to očekávání, zkusme se to představit. Co očekáváme? Představte si, že očekáváme dědictví, které nám bylo slíbeno.

[8:24] Tak máme nějakou naději, že ty zákony nějak budou fungovat a že se k něčemu dostaneme. Nebo, protože jednoduchá, očekáváme, že prostě dneska v sedm hodin začínají televizní noviny. Se budeme dívat. Očekáváme, že dneska se najíme. Máme tu naději. Je to... Je to taková víra ohledně budoucno a to očekávání, ještě v těch, když jdeme hloubě, je to takové silné přesvědčení, že se něco stane a to očekávání zahradňuje naději. Příklad David, řálemísta David ve 130. verši říká, očekávám na hospodina, očekává duše má, čekám na jeho slovo. Má duše vyhlíží panovníka víc než strážní jítro, víc než strážní jítro. Má duše očekává na hospodina, má duše vyhlíží panovníka víc než strážní jítro.

[9:25] Oni ví, že to přijde, ale je tam ještě něco jiného. Já vím, že to přijde, ale já očekávám, stejně tak, že se to stane, nevím kdy, ale stane se to. Je to něco zvláštního, je to něco důvěrného. Očekávají na hospodina, jak očekávají na východ slunce. Já vím, že přijde, že to tam je. Víte, víra není jenom otázkou poznání, přesvědčení, ale je to především o důvěře. Je to o tom očekávání. A proto se jako třeba dneska scházíme tady, abychom vzájemně se pozbuzovali, slyšeli boží slovo a abychom taky očekávali, že pán Bůh k nám bude mluvit. Problém je, když to očekávání ztratíme. Jak to potom vypadá? Pokud ztratíme očekávání, tak děláme věci ze zvyku.

[10:27] Chodíme sem ze zvyku, posloucháme ze zvyku, pěkné písně, ale já nic neočekávám. Možná něco bude. Možná se něco dozvím. Ale chodím sem, očekává, že se setkám s hospodinem, že hospodin ke mně bude mluvit. Víte, dělábel nejen přichází, aby vzal naši víru, ale aby taky nás okradl to očekávání. Protože on dobře ví, že tí, kdo očekávají na hospodina, tak nabývají nové síly. Znášejí se jako orlové, běží bez únavy, bez umdlení. Možná máme tu intelektuální víru, my si to dobře spočítat. My víme, co a jak, ale to očekávání jde ještě dál. Očekáváme na hospodina, že k nám bude mluvit. Toto je důležité, nepřestat vyhlížet, nepřestat očekávat. Naděje, toužemné očekávání. Pokud tam není, nemáme naději.

[11:31] Jsme lidi bez naděje. Víte, já to očekávání je otázka celého života. Cesta očekávání je na celý život. Jakmile přestaneme očekávat, tvůj život se zastaví. Bude to rutina. My nepřijdeme o spasení, ale přijdeme o vítězství. O zkušenosti s pánem Bohem, s boží věrností. Protože když přestaneme očekávat, tak si to všechno pošéfujeme sami. A myslíme znovu a znovu se rozhodovat. Budu očekávat na hospodina, který mě zachrání, spasí, povede, nebo si to pošéfuju sám. Víra bez očekávání božího jednání, bez očekávání na odpovědě na modlitby, je vlastně taková intelektuální víra, pasivní, která přichází od ty zkušenosti s pánem Bohem. Já to mám vykalkulované. Ale pokud neočekávám, že pán Boh zasáhne, tak se přicházím od ty zkušenosti.

[12:39] Co je očekávání? Strašně důležité. Čekat je vždycky děžké. Já nesnáším čekání. Když je někde nějaká fronta, já se snažím to vyhnout. A většinou se snažím, když je několik front, tak se snažím vymyslet, kde to bude nejrychleji na řadě. Vždycky kam si stoupnu, jak si myslíte, že to dopadne. Čekám nejdýl. Čekat je těžké. Proč? Protože jsme konfrontováni se svou nemohoucností, bezradností a jsme odkázáni na ty vnější zdroje. Zásah mimo nás. Nám se nechce čekat. Čekání vyžaduje odvahu. Já chci čekat na tvé slovo. Mnoho odvahy. Čekání je taky plným soustředěním hledání Pána Boha. Je to přesah toho našeho světa vykalkulovaného, co máme pod kontrolou, do toho světa věčného duchovního.

[13:39] Víte, Pán Bohu možná má úplně jiný záměry, než máme vykalkulované. Čekání je odevzdanost. Čekání je taky naslouchání. Jedna knížka se jmenuje Škola naslouchání. My rádi mluvíme. A málo nasloucháme. My rádi s Pánem Bohem mluvíme, co všechno má udělat pro nás. Máme se s námi. A někdy potřeba naslouchat. Pane Bože, co mám dělat? Je to plné naslouchání. Je to čekání. Je to připravenost vykročit. S vědomým rozhodnutím, že nechci jednat sám. Nejednat bez přípravy. Ale jednat v poslušnosti. S vědomým, že Pán Boh mě povede. Toto je důležité. Čekání není pasivita.

[14:39] To je rezignace. To je něco jiného. Čekání je očekávání. Aktivní postoj, ale bez okamžité činnosti. Čekání je ta příprava na tu činnost. Pán Boh mě chce připravit. Nevzdát se činnosti. Čekání není pasivní. Je to něco aktivního. Já chci očekávat, k čemu mě Pán Boh povede. A pak chci vyrazit. Opak, čekání není pasivita. Ale víte, co je opak čekání. To je právě ta impulzivnost. Rychle to vyřešit. Může být horečná, impulzivní, zmatečná, neuvážená aktivita. Víte, když většinou spěcháme a zmatkujeme, jak to dopadne. Máme někdy zkratkovité řešení. A nedopadá to dobře. Čekání je projevem vědomé potřeby lepšího řešení. Snahy zaměřit se na trvalé a důležité věci.

[15:43] Co je boží, co je věčné. Pro mě to je těžké. Říkám, nemám jednoduchý období, ze zdravým, a chtěli jsme se přestěhovat, nedaří se. Spoustu věcí je těžkých. Já se musím učit očekávat. Nejednadkrát v krozradce. Neusilová to rychlé řešení. A když toto víme, co znamená očekávat, tak potom ten verž je úplně co jiného. Ale ti, kdo očekávají na hospodina, jenom poslouchejte, kdo očekávají na hospodina, nabývají nové síly. Znášejí se jako orlové. Běží bez hůnavy, bez umdlení. To je to zaslíbení. Jestliže já na ně očekávám, tak jak jsme o tom mluvili, mám tu naději, tak můžu nabývat nové síly. Já vlastně obnovuju tu síly, protože já nemusím hned aktivně jednat.

[16:45] Já se můžu nechat vést. Je tam obecné zaslíbení. Kdy očekávají, skládají naději, nabývají nové síly, se podíváme na to, je to zaslíbení něco nového, co my potřebujeme. To zahrnuje naši emocionální, morální i duchovní sílo, někde i fyzickou, která ovlivňuje tu duchovní situaci. A jenom teďka krátce se pojďme podívat, co znamená znášejí se na křídlech, běží bez únavy a jsou bez omdlení. Ti, kdo očekávají na hospodina, znášejí se na křídlech jako orlové. Kdyby jste to měli vyložit, můžete o tom přemýšlet, ale... Může to taky zahrnovat dívat se na věci z nové perspektivy. Vidět situace, problémy z hnadledu, jak ten orel. Někdy totiž jsme pohlcení starostmi, takže nejsme schopni vystrčit hlavu ven a dívat se na ty věci z božího pohledu.

[17:47] Jeho perspektivy, jak někdo jiný očekává na hospodina. Takže znáš je si jako orlové, na křídlech jako orly, dívat se na věci z nové perspektivy. Ta druhá věc je běží bez únavy. To znamená běžet, i když jsou ty věci těžké. Situace, které nás ráží, jsou tvrdé. A čím tvrdší zkouška, tak tím víc nás to přiblížuje ke Kristu. Doslova jsme na něm přilepeni. A protože jsme s ním, tak běžíme s ním. On běží s náma. On nás možná nese na zádech. A si znáte ten příběh stopy v písku. Právě v těch nejtěžších situacích, tam byly jenom ty jedny stopy. A ten člověk si říká, pane Bože, ty jsi mě opustil. On říká, ne, v té chvíli jsem tě nesl.

[18:47] To jsou moje stopy. Takže běží bez únavy, protože na vás pán Bůh nese. A poslední věc jsou bez umdlení. A to jsou každodenní možná situace, které nás čekají. Jsou to možná ty rutinní záležitosti, které nás ubíjí. Něco, co se opakuje pořád okola. A pán Bůh říká, když budete očekávat, já vás s tím pronesu. Provedu. To vše pán Bůh zaslibuje. Tady ty tři věci. A jich je daleko víc. Ale má jenom jednu podmínku. A to je očekávat na hospodina. To je ta otázka na konec. Umím očekávat na hospodina? Učím se to? Nebo, když pán Bůh dlouho nejedná, tak radši chci rychlé odpovědi, rychlé recepty.

[19:51] Kde jsem? Ale ti, kdo očekávají na hospodina, nabývají nové síly. Znášejí se na křídlech, jako orly. Běží a neunaví se. Chodí a neochamnou. Moje přání je, aby jsme na ně očekávali. Vždy a všude. Aby jsme se to učili každého dne. Možná někdy to znamená prostě se sklidnit. Možná to někdy znamená se zastavit. Možná to někdy znamená nedělat vůbec nic. A čeká, až pán Bůh bude mluvit. Protože pán Bůh je stvořitel nebezemě, stvořitel můj, stvořitel tvůj. A ví, co je dobré. Ti, kdo očekávají na hospodina, ti budou vedení. A to je mé přání. Očekávají na hospodina.

[20:54] Nejenom dneska, ale celý život. Amen.

[All sermons](https://baptisteolomouc.cz/en/sermons)

---

HTML version: https://baptisteolomouc.cz/en/sermons/20240929/o-ek-v-n-na-hospodina · Last updated: 2026-10-15