# Ovoce Ducha Svatého je LÁSKA

> Kázání ze dne 21. 6. 2020, Galatským 5:22-25, Petr Coufal. Záznam z nedělní bohoslužby sboru Baptisté Olomouc – poslech online i jako podcast.

- **Datum:** 21. 6. 2020
- **Kazatel:** Petr Coufal
- **Biblický text:** Galatským 5:22-25
- **Délka:** 22:27
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2020-06-21-Ovoce-Ducha-Svateho-je-LASKA-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2020-06-21-Ovoce-Ducha-Svateho-je-LASKA-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Přepis

*automatický, může obsahovat chyby*

[0:00] Dobré ráno vám všem. Teď jsem jednu písničku nezpíval, tak se to hned projeví. Je krásné, že zrovna dnes na Den Otcu máme téma lásky, protože to spolu nesmírně souvisí. A děkujeme za ten úvod. Skutečně je to úžasná připomínka té obrovské lásky, kterou máme v Pánu Ježíši Kristu nebo v Bohu Otci. Dnes začínáme novou sérii kázání a tím bude Ovoce Ducha Svatého. Před několika týdny jsme to slíbili, když jsme právě mluvili o Duchu Svatém na letnice a říkali jsme, že během prázdní nebo asi dvou měsíců se chceme zaměřit na Ovoce Ducha Svatého, které najdeme v Galackým páté kapitole. A vlastně to jsou jenom dva verše a v nich několik takových vlastností.

[1:00] Láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání. Musím říct, že ani jsem si neuvědomil z počátku, jak moc to navazuje na to, o čem jsme do posud hovořili, kdy jsme měli sérii s první Timoteovi, která je o zbožnosti hodně. A v podstatě, když člověk přemýšlí o těchto vlastnostech nebo o tomto ovoci Ducha Svatého, tak dojde k tomu, že to je zbožnost v praxi. Jestli chceš vědět, jak vypadá zbožnost, koukej se na toto ovoce. Žijeme ovšem ve společnosti, kde většinově tady tyto hodnoty, hodnoty, kvality nejsou nějak prosazovány, spíš naopak. Ale možná právě proto je důležité o nich hovořit, je důležité přemýšlet, co tyto úžasné věci, úžasné dary mohou znamenat v našich rodinách, v našich pracovištích, v naší společnosti.

[2:11] A než se podíváme na tu jednoduchou větu pro dnešní den, tedy ovoce Ducha Svatého je láska, přečtěme si několik veršů z této páté kapitoly listu ke Galackým. Budu číst podle ekumenického překladu Galackým, pátá kapitola, verše 22 až 25. Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací. Ti, kteří náležejí Kristu Ježíši, ukřižovali sami sebe se svými vášněmi a sklony. Jsme-li živy Božím duchem, dejme se duchem také řídit. Tento týden jsem na procházce šel kolem zahrádky, kterou jsme před více jak 20 lety vlastnili.

[3:14] A pak jsme ji prodali, protože jsme na to neměli vůbec čas. A co mě překvapilo, že za těch 20 let se tam až tak moc nezměnilo. Ano, mají hezčí chaloupku, to si udělali lepší, ale když jsem se díval na rozestavění těch stromů a na jich stáří, zjistil jsem, že v podstatě všechny ty stromy, ty hrušky, jabka, švestky, třešeň, všechno tam zůstalo. To znamená, že to stále nese ovoce. Já zahradnictví moc nerozumím, ale co jsem zjistil, že když se jedná o ovoce nebo o jakékoliv rostliny, o pěstování, tak to chce trpělivost. Není to hned a často to ovoce může přicházet, někdy třeba obrok, ale někdy pravidelně každý rok a může přinést mnohý užitek.

[4:17] Ale nikdy to není instantní. Není to okamžité. Znovu zrození z ducha svatého, můžeme říct, to je hned. To může být hned. Někdo to tak rozpoznává, někdo ne, ale Bůh v nějakém momentě začne působit v našem životě, ať si to uvědomujeme nebo ne. Ale duchovní růst a nesení ovoce v životě křesťana, to je proces. Někdy se nám nelíbí, možná si říkáme, že to moc dlouho trvá, nebo nevidíme žádné výsledky, ale v takovém případě je to něco jako, když rodič nevidí, že jejich dítě roste, nebo dítě se na sebe kouká a říká, já vůbec nerostu, já to nevidím. Ale vidí to právě ti prarodiče, když přijdou za nějakou dobu a říkají, že ty jsi vyrost. Tak možná tak nějak je to i v našem životě. A pokud je to váš případ, že si říkáte, v mém životě se v podstatě nic moc až tak neděje, tak já věřím, že tato série bude pro vás povzbuzením.

[5:22] Po vzbuzením v tom, že to semínko nějakou dobu klíčí, raší. Možná není vidět. Ale přijde jaro a ukáže se. Ukáže se, co jste zasadili, nebo co Bůh zasadil ve vašem životě. A přinese užitek v pravý čas, říká písmo. Buďme trpěliví. Ovoce ducha svatého je zajímavé. Já jsem na tím vůstatě asi nikdy nepřímýšlel do této série, že ono ovoce ducha svatého je v jednotné číslo. My tam sice máme výčet nějakých devítí vlastností, ale je tam skutečně napsáno, že ovoce, to ovoce je. Ono je. Oni nejsou. Ta ovoce nejsou. Je to v protikladu s duchovními dary, které, jak věříme, dostává každý věřící a dostává každý jinak, každý jiný dar, proto, abychom se obohaťcovali, abychom se navzájem povzbuzovali, napomínali, abychom sloužili druhým lidem.

[6:34] Máme se tam doplňovat, ale co se týká duchovního ovoce, to je něco úplně jiného. U duchovního ovoce si nemůžu říct, no, já mám ten dar radosti, ale trpělivost o mě nechtějte. To teda ne, zvláště s váma. Nemůžu si říct, já mám ovoce pokoje a přitom nešířit pokoj, přitom být netrpělý nebo šířit nelásku. Samozřejmě každý jsme jinak utkaný, každý máme jiné přirozeně dané vlastnosti, a pro někoho je úplně samozřejmé zachovat vždycky chladnou hlavu, například. Ale v křesťanovi se tady toto ovoce spojuje. A spojuje se v něco významného a to je Kristův charakter, který máme odrážet. Naším cílem by skutečně mělo být růst v těchto vlastnostech, o kterých budeme mluvit.

[7:36] Ve všech. Lidé se někdy ptají, no, jak to poznám, že růstu? Právě podle tohoto. Jak poznám, že žijí s božným životem? Přesně podle těchto vlastností. Jak to vypadá, jestliže můj život má být podobný Kristu? Přemýšlej o těchto vlastnostech, tomto ovoci ve svém životě. Ten obraz ovoce najdeme v celé Bibli. Ve starém zákoně pán Bůh mluví k Izraeli jako o vinném kmeni, který vyvedl z Egypta a zasadil ho na poušť. Nebo kniha Žalmu začíná tím známým prvním Žalmem slovy blahoslavený muž, který je jako strom utekoucí vody, který ovoce své vydává v pravý čas. Ježíš řekl svým učetníkům, já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. A když ratolest nepřináší ovoce, je odříznuta a odhozena ke spálení. A říká jim, můj opravdový následovník se pozná podle ovoce. Takže ne podle toho, co člověk říká, ale podle toho, jestli se u něj projevuje láska, radost, pokoj, trpělivost.

[8:44] A to je výzva, že? Kromě toho, že se jedná o jedno ovoce, že to nejde oddělit a chci, abychom ty následující dva měsíce přemýšleli o tom jako celku, protože skutečně to je v singuláru, je zde ještě jeden důraz. A to je, že toto ovoce je důsledkem našeho života. Nebo důsledkem života s Kristem. V Galackým je autor v úžasu nad tím, co to znamená být v Kristu. A ve čtvrté kapitole zaznívá, Ježíš, boží syn, vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, abychom byli přijati za syny. Byli jsme od roky božstev s tím malým B. Nyní jste však Boha poznali. Lépe řečeno, byli jste od Boha poznáni. Bůh pracuje ve tvém životě. Bůh se ti dal poznat. A Bůh způsobuje skrze Ducha Svatého toto ovoce.

[9:45] Je to důsledek proměny, kterou dělá Bůh v našem srdci. Je to ovoce z víry v Ježíše Krista, který do nás vložil svého Ducha Svatého. Ti, kteří náležejí Kristu Ježíši, ukřižovali sami sebe se svými vášněmi a sklony. Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit. Je to Boží vedení, je to Boží řízení skrze Jeho Svatého Ducha, které tě může posunout dál, které tě chce vést k růstu a chce, aby toto ovoce ve tvém životě rostlo. Otázka je, jestli jsi zemřel sám sobě. Jestli skutečně náležíš Kristu. Jestliže ano, pak jsi oživen Duchem a máme se jim dát vést. Tady je důležité se zastavit, protože myslím, že jsou lidé, kteří si říkají křesťané, ale ve skutečnosti jen napodobují křesťanství. Někdo může změnit nějaký vnější způsob chování, jednání.

[10:47] Možná se to změní na venek, ale uvnitř ve svém srdci zůstane stejný. A pokud je to tvůj případ, good luck, to je hodně šestí ti přeju, protože to je strašná makačka. Kdyby jsi vzal jednu z těchto věcí, začněme u té lásky a řekl, já tento rok budu víc láskavý. Je to strašná dřina. Já nemyslím, že to znamená, že křesťané mají být pasivní. Žen máme se snažit. Nakonec písmo na mnoha místech říká, abychom usilovali o tyto věci nebo abychom oblékali krystav. Je to na naší straně spoustu věcí, co můžeme dělat. Ale je dobré si uvědomit, že toto ovoce Ducha Svatého je ovoce Ducha Svatého, ne našeho úsilí, ne naší snahy být lepšími morálně, charakterově. Jestliže to u tebe bude postaveno na tvé snaze, skutečně se nadřeš. A výsledek takový nebude. Není to o tom, co já dělám pro Boha, ale co Bůh udělal pro mě v Kristu skrze Ducha Svatého, když mě usmířil sám se sebou.

[11:51] Martin Luther řekl, jsme spasení samotnou vírou, ale víra není nikdy sama. Timothy Keller řekl, nejsme spasení ovocem, ale vírou. Ale ne vírou bez ovoce. Máme zkoumat, jak žijeme. Zkoumat, jestli skutečně neseme ovoce. Sami sebe se ptejte, říká Apoštel Pavel v 2. Korinským 13.5. Zda v skutku žijete z víry, sami sebe zkoumejte. Je to dřina. Je to makačka, ale k tomu nás písmo vede. Bylo by špatné, kdyby následující dva měsíce a ta kázání, která budeme slyšet, tak kdyby nás vedli k tomu, nebo kdyby nás nabádali k tomu, bylo by dobré, abys měli u sebe trošku více lásky. Pokus se být trošku radostnější nebo o něco víc pokojnější, trpělivější, protože už mi z teba dochází trpělivost.

[12:53] Ne. Ovoce ducha svatého je důsledkem našeho blízkého spojení s Kristem. Je důsledkem toho, že dovolíme duchu svatému, aby nás tímto způsobem například. podnítil, zmocnil k těmto věcem. Na prvním místě je tu láska. A to, že je na prvním místě, bratři a sestry, milí přátelé, to není žádná náhoda. Z lásky totiž vychází všechny ty ostatní vlastnosti. Opravdová láska se projeví v radosti, opravdová láska se projeví v trpělivosti, v sebeovládání. A poštol Pavel říká v listu Římanům 5.5, neboť Boží láska je vylita v našich srdcích skrze Ducha Svatého, který nám byl dán. Boží láska na nás nebyla jen tak stříknuta, nebo nějakou injekci, že by nám Pán Bůh dal, nebo že by nás otřel Boží láskou. Ona na nás byla vylita. To je obrovské kvantum Boží lásky. Je to nádherný obraz díla Ducha Svatého v našem srdci.

[13:56] Ona, ta láska Kristova, je tak nádherná. Jak říká jedna píseň, vysoká je, že ji nepřejdeš. Hluboká, že ji neprojdeš. Široká, že ji neunikneš. Je to nádherná láska. A ono vylití Boží lásky jako červená nit, která je vetkaná do celého písma. Bůh je láska. Je víc než láska a zároveň nic méně než láska. On je zdrojem lásky. Tento důraz na lásku zaznívá už od starozákonních proroků. A nakonec z jeho veliké lásky poslal svého jediného syna Ježíše Krista na svět, aby se za nás obětoval. Tato láska, obětující se láska, byla vylita do našich srdcí. Výjimečná láska. V našem lidském světě většinou, když přemýšlíme o lásci, tak si říkáme, no co z toho budu mít já, když někoho budu milovat. Nebo přemýšlíme nad tím, jestli ten předmět naší lásky je toho hoden.

[14:57] Jestli je ten předmět přitažlivý pro nás. Má to nějakou hodnotu, má to nějakou cenu investovat moji lásku. Ta boží láska, která je vylita v našich srdcích, je úplně jiného charakteru. Mojží řekl Izraeli, Bůh si vás zamiloval ne proto, že jste si to zasloužili, ale proto, že vás miluje. Teďka. Bůh si vás zamiloval, protože se tak rozhodl, že vás bude milovat. Vy jste si to nezasloužili. To je důležité si uvěrovit, protože v naší společnosti je láska často spojená se zásluhami, se vzhledem, se ziskem a bohužel někdy i příslušností, krase nebo barvou pleti. Je nějaké místo, kde mohu zažít tuto lásku. Je tady tak asi 50 lidí, kteří by mohli říct ano. Já vím kde. V církvi. Církev je a má být to místo, kde je možné zažít tuto bezpodmínečnou lásku. Církev je místo, kde láska je vylita do srdcí všech, kteří tam patří.

[16:04] Kdyby láska byla přestupkem, bylo by naše společenství zhledáno vinným. Kdyby se za projevy lásky zatýkalo, usvědčili by nás ti, kteří by nás vyslýchali z porušování tohoto zákona. Je to láska, která je mimo tento svět. Nadpřirozená láska. Taková láska, jakou Bůh má ke člověku a o které řekl, miluj touto láskou svého Boha a miluj svého blížního. Protože když budeš milovat svého blížního, potvrdíš tím lásku k Bohu. Tohle to se pěkně říká. Pěkně se o tom mluví nebo přemýšlí, když je člověk sám v autě. Ale horší je, když se dostane do kontaktu s druhými lidmi. A se pak mohu tisíckrát ujišťovat o tom, že někoho mám rád. Můžu nakrásně zpívat o Boží lásce a o tom, jak moc miluju Pána Boha. Ale on se mě pak zeptá, jaký je tvůj vztah k tvému bratru, k tvojí sestře.

[17:08] V 1. Janově 4, 20 až 21 to Jan vyjádřil takto. Řekne-li někdo, já miluji Boha a přitom nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí. A tak máme od něj toto přikázání. Kdo měl. Miluje Boha, ať miluje i svého bratera. Není střední cesta, není střední cesta. Ta otázka skutečně zní, a to je to těžké, co si musíme pokládat každý den. Jak jsi na tom s Kristovou láskou k Bohu a k bližnímu? Jak vypadá ta tvoje láska ve tvém životě? Je to láska aktivní? Měla by být aktivní. Je iniciativní? Dokážeš se omluvit kdykoliv? Je to láska, která udělá první krok? Je to láska, která nepřehlíží potřeby bratra? 1. Janova 3.17. Má-li někdo dostatek a vidí, že jeho bratr má nouzy a bez soucitu se od něho odvrátí, jak v něm může zůstávat boží láska?

[18:16] Jinými slovy, můžeš sloužit v církvi, jak chceš. Můžeš být plý duchovních darů, říká 1. Korinským 13. Můžeš hodně znát, můžeš hodně vědět z písma. Můžeš být součástí skupinky nebo skupinek studia Bible. Můžeš být zběhlý ve správném křesťanském učení nebo dokonce křesťanské učení dobře obhajovat. Ale Bible se ptá, jak je to s tvou láskou k potřebnému. Odpouštíš bez ohledu na žádost o odpuštění, když někdo ublíží. Ano, samozřejmě, pokud se omluví, že? Ne, i tehdy, když se neomluví. Láska totiž, kterou jsme poznali v Bohu, je přesně taková. Bůh si nás zamiloval ještě tehdy, když jsme žili v hříchu a když jsme byli jeho nepřátelé. Když Bůh je schopen odpustit nám, musíme být i my schopni odpustit a projevit lásku svým blížním. Jak říká jedna píseň, já ho nehledal, on mě našel. Já ho nehledal, on mě zachránil.

[19:17] Je to Bůh, který je aktivní ve své lásce. A jestliže máme odrážet jeho lásku, máme takto jednat i my. Odpouštět druhým jejich přestoupení. Ještě mi dovolte říct, že láska není záležitost pocitu. Tady vůbec nejde o to, jak se cítím, když někomu mám odpustit. Je to rozhodnutí vůle. Je to o tom, že se rozhodnu toho druhého člověka mít rád ve své mysli. Ty city možná přijdou později, možná nepřijdou. Záleží na tom, jak moc nám bylo umlíženo. Ale láska není pocit. Je to rozhodnutí k akci. Jak si na tom s láskou. Dovolte mi zakončit textem z Koloským, třetí kapitoli dvanáctým až čternáctým veršem. Jako vyvolení boží, svatí a milovaní, oblecté milosedný soucit. Je to tedy nějaká akce. Dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost.

[20:21] Snášejte se navzájem a odpouštějte si máli kdo něco proti druhému. Jako pán odpustil vám, odpouštějte i vy. Především však. Mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti. Láska, která všechno spojuje k dokonalosti. To je náš cíl. To je láska, kterou jsme poznali v Kristu. A to je ovoce, které Duch Svatý působí a chce ještě hojněji působit v našem srdci. Odleme se. Pane Ježíši Kriste, my ti děkujeme za tu velikou milost, že jsme směli poznat tvoji bezpodmínečnou lásku. Děkujeme ti za to, že i ti, kteří neměli dobré otce, směli poznat tvoji nesmírnou otcovskou lásku, která je daleko hlubší, širší, větší než jakákoliv lidská láska lidského otce. Děkujeme ti za to, že jsi z nás tak zamiloval, že jsi poslal svého jediného syna, aby se za nás obětoval a že zemřel místo nás, abychom my měli věčný život.

[21:33] A tak tě prosíme, pane, za nás samotné a prosíme tě za tvojí církev, za tento zbor, za tvojí církev v Olomouci. Prosíme tě za tvojí církev po celém světě. Naplňuj nás svým duchem a zmocni nás i k této zboru. o úžasné tvojí lásce. Dej, ať lidé, když přijdou do našich zhromáždění, do našich obecenství, ať pocítí tuto lásku, která je vylita v našich srdcích. Prosíme tě, pozbuď nás k tomu. Napomeň, připomeň nám tu úžasnou lásku, která je v nás, díky tvému svatému duchu. A rozhojni, pane, toto ovoce. Dej, prosíme, růst lásky v našich životech. V našich rodinách, v našem společenství, v naší společnosti. Amen.

[Všechna kázání](https://baptisteolomouc.cz/kazani)

---

HTML verze: https://baptisteolomouc.cz/kazani/20200621/ovoce-ducha-svat-ho-je-l-ska · Aktualizováno: 2026-10-15