# On je dobrý pastýř

> Kázání ze dne 13. 12. 2020, Jan 10,1-6, Petr Čecháček. Záznam z nedělní bohoslužby sboru Baptisté Olomouc – poslech online i jako podcast.

- **Datum:** 13. 12. 2020
- **Kazatel:** Petr Čecháček
- **Biblický text:** Jan 10,1-6
- **Délka:** 20:45
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2020-12-13-On-je-dobry-pastyr-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2020-12-13-On-je-dobry-pastyr-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Přepis

*automatický, může obsahovat chyby*

[0:00] Dobrý den, bratři a sestry, vážení přátelé. Já moc děkuji Ivanovi za ten úvod a za modlitbu. Je to pro mě trochu nezvyk teď stát na tomto místě. Asi bych byl raději v Ivanově kůži. Na druhé straně jsem ale moc rád, že se s vámi můžu sdílet s Božím slovem. Jistě také máte rádi ten slavný vánoční příběh o narození dítěte ve stáji v Betlémě. Já bych dnes s vámi rád stílel jiný a přesto mnohem podobný příběh. Příběh, ve kterém potkáte ovečky i pastýře. A odehrává se pravděpodobně také v zimě. A důležité je, že hlavní roli v něm hraje také náš spasivní. Na tento příběh jsem narazil přičtání Janova Evangelia, konkrétně desáté kapitoly. Čeština je moc krásná řeč. Je tak úžasná, že do všech jejich tajů jsem někdy nepronikl.

[1:01] A tak v ní existují slova, kterým se říká hononima, neboli slova mnohoznačná, která mají dva i více významů, až nás to udiví. A to se mi právě nedávno přihodilo. A taky, když říkám, že jsem při čtení Bible narazil, tak jim nemám na mysli jen, že jsem tu pasáž náhodně nalistoval. Ale také, že mě to slovo opravdu oslovilo a silně se mě dotklo. Děkuji. Byl to pro mě prostě náraz. A tak jsem si uvědomil, že abych se s vámi mohl sdílet o tom, jak ke mně promluvili tyto verše, tak už mi nestačí můj oblíbený prostor v úvodu modlitbám. Že musím víc komfortní zóny. A tak nevím, jestli vznikne zamýšlení nebo kázání. Vlastně na tom ani tak nezáleží. Záleží mi hlavně na tom, aby vás náš pán v tomto čase povzbudil a byl oslaven v našich srdcích.

[2:07] Ale teď už spěchejme do Izraele za pastýři a ovečkami. Ano, bratři a sestry, vážení přátelé. Pro mě vždy desátá kapitola Janova Evangelia s nadpisem o dobrém pastýři byl ten krásný, poklidný a pokojný příběh. Příběh o ovečkách a dobrém pastýři, který se o ně postará. Prostě takové biblické čtení dětem před spaním a najednou, jako bych ho četl jiným a učinil. To slovo není poklidné, není to pohádka před spaním a není pokojné. Je to slovo o boji dobra a zla, o smrti a o životě. Je to slovo, které může rozdělovat. Málo které pasáži Bible mluví pan Ježíš jasněji a otevřeněji o sobě, o Bohu Otci a o nás. O tom, proč přišel na tuto zemi a jaké poslání ze starého zákona.

[3:10] Jeremiáš 23, 1-2 Běda pastýřům, kteří hubí a rozstilují ovce mé pastvy, je výrok hospodinův. Proto hospodin Bůh Izraele praví těm pastýřům, pastýřům svého lidu, toto. Mé ovce rozstilujete a rozháníte je a nedohlížíte na ně. Hlejá vás za vaše zlé skutky strestám, je výrok hospodinův. A pátý a šestý verš. Tehle přicházejí dny, je výrok hospodinův, kdy Davidovi zbudí jim výhonek spravedlivý. Kralovat bude jako král a bude prozíravý a bude v zemi uplatňovat právo a spravedlnost. V jeho dnech dojde jucko z pásy a Izrael bude přebývat v bezpečí. A nazvou ho tímto jménem. Hospodin, naše spravedlnost. Ještě bych přečetl z Ezechiele, 34. kapitoli, sedmý a osmý verš. Slyšte tedy pastýři slovo hospodinovo.

[4:11] Jakože jsem šiv, je výrok panovníka hospodina, mé ovce jsou loupeny a stávají se potravou veškeré polní zvěři, protože nemají pastýře. Moji pastýři mé ovce nehledají, pasou sami sebe, ale mé ovce nepasou. 22. a 23. verž Já zachráním své ovce a nikdo je už nebude loupit. Já vykonám soud mezi ovcí a ovcí, ustanovím nad nimi jednoho pastýře, který je bude pást, Davida svého služebníka. Ten je bude pást a ten bude jejich pastýřem. A 31. verž Budete mými ovcemi, ovcemi, které já pasu, vy lidé, a já vám budu bohem, je výrok panovníka vzbodina. V těchto verších Bůh ústy proroků mluví o sobě, o svém lidu jako o svých ovcích. A také o pastýřích svého lidu.

[5:12] Kárá pastýře za to, že rozhání ovce, nestarají se o svěřené ovce, nepasou je, ale pasou sami sebe. A nejen to. Bůh ve své milosti zaslibuje, že opět zachrání své ovce a ustanoví nad nimi pastýře z rodu Davidova. Ale vraťme se do Izraele v době působení pána Ježíše. Pán Ježíš ví, že se blíží jeho čas, čas jeho ukřižování, jeho oběti. A tak mluví k lidem stále otevřeněji a jasněji. A také otevřeně obvinuje farizeje. A teď volí toto přirovnání o dobrém pastýři a říká. Jan 10, 1 až 6. Amen, amen pravím vám, kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přehlézá ohradu, je zloděj a lupič. Kdo však vchází dveřmi je pastýř ovci. Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas.

[6:14] Volá své ovce jménem a vyvádí je. Když má všechcky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas. Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají. Toto přirovnáním Ježíš řekl, oni však nepochopili, co tím chtěl říci. Pán Ježíš mluví o božím lidu, o jeho špatných vůdcích i o sobě. Jasně se odkazuje na boží slovo, na proroctví ve starém zákoně. A co se stane? Pochopí to? Dojde jim konečně, kdo před nimi stojí? Co čteme? Oni však nepochopili, co tím chtěl říci. Lid, farizeové, ani učedníci nepochopili. Uf, tak zase nic. Ani ti, kteří ho následovali roky, nic nepochopili. Dovedete si představit to zklamání, tu frustraci?

[7:15] Dětři a sestry, často v modlitbách děkujeme za obyť Pána Ježíše na kříži, za jeho utrpení, za to, že přišel na tuto zem. Děkujeme prosím také za jeho trpělivost. Za úžasnou trpělivost, kterou měl a má Bůh s lidmi, s námi. A často si to připomínejme, když nebudeme mít trpělivost k ostatním, nebo sami k sobě. A tak pan Ježíš jim tedy řekl znovu. Jdu číst od sedmého do osnáctého verše. Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce. Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči. Ale ovce je neposlouchali, já jsem dveře. Kdo vejde skrze mě, bude zachráněn. Bude vcházet i vycházet a na lesné pastvu. Zloděj přichází jen, aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měli život a měli ho v hojnosti. Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce.

[8:18] Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání. Tomu, kdo je na zamzdu, na nich nezáleží. Já jsem dobrý pastýř. Znám své ovce a oni znají mne. Tak jako mě zná otec a já znám otce. A svůj život dávám za ovce. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř. Proto mě otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal. Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Takový příkaz jsem dostal od svého otece. Kde to říct ještě jasněji? Je to podrobná, jasná předpověď. A jaká je reakce teď?

[9:20] 19 až 21. Pro tato slova došlo mezi židy opět k roztržce. Mnozí z nich říkali, je posedlý zlým duchem a blázní, proč ho posloucháte? A jiní říkali, tak nemluví posedlý. Což může zlý duch otevřít oči slepých? Ano, je to roztržka. Židej začínají chápat význam slov Pána Ježíše. Dochází k roztržce, k roztělení. Jedni naprosto odmítají Pána Ježíše a obvinují ho, že je posedlý. Ale jiní říkají, tak nemluví posedlý. Na konci desáté kapitoly můžeme číst, že mnoho lidí Pána Ježíše uvěřilo. A tak mezi židy je velký zmatek a nejistota. Židé znovu přicházejí za Pánem Ježíšem ve svátky posvěcení chrámu s otázkou. Jak dlouho nás chceš ještě držet v nejistotě? Silí Mesiář, řekni nám to otevřeně.

[10:21] A to není špatná otázka. Já mám také rád otevřenost. To není špatná otázka. Pokud jste ovšem právě nepřišli soudit Božího syna a nemáte za zády kameny. Na to Pán Ježíš odpovídá také naprosto otevřeně. Ježíš jim odpověděl. Řekl jsem vám to a nevěříte. Skutky, které činím ve jménu Otce, ty o mě vydávají svědectví. Ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí. Moje ovce slyší můj hlas, já je znám. Jdou za mnou a já jim dávám věčný život. Nezahynou na věky a nikdo je z mé ruky nevyrve. Můj otec, který mi je dál, je větší nade všecky a nikdo je nemůže vyrvat z otcovy ruky. Já a otec jsme jedno. A to je nádherné zaslíbení. Pro všechny, kdo ho následují, ale také odhalení všech, kdo ho chtějí zkoušet a nerespektovat ho.

[11:26] A tak pojďme teď opustit zimí Jeruzalém. Přijde mi škoda se více nezamyslet nad jednotlivými verši. Co nám Bůh v tomto přirovnání říká? Stojí to za to. Rád by vás v tuto chvíli o něco požádal. Vás tady v sále, ale také všechny, kteří stále ještě trpějově sledují tento přenos na svých přijímačích doma. Budu teď promítat slajdy z verši. Podle téma. Prosím, přečtěte si je sami pozorně, zamyslete se nad nimi a já se pak s vámi budu sdílet, jaké mě promluvili. Tak můžeme začít. První slajd se jmenuje Nepravý pastýři. Pán Ježíš nejprve ve svém podobenství odhaluje nepravé pastýře. Vůdce Izraele, farizeje, kterým jde jen o bohatství a vlastní význam. Sami neznají cestu k Bohu a ostatním zabraňují po ní jít. To jsou ti zloději a lupiči.

[12:26] Pracují za mzdu a opouští ovce, když přichází vlci. Před lidmi, kteří zneužívají své postavení k církvi, ke svému obohacení, moci a významu. Slouží jen sobě a ne Bohu. Před takovými pán Ježíš varuje. Můžeme pustit další slajd. Jan 10. kapitola 3. až 5. verš. V těchto verších, když pán Ježíš mluví o sobě. Když jsem dříve četl toto přirovnání, tak se mi vždy vybavilo stádo ovcí, které následují pastýře. Ale tady se nepíše o stádu. To není dav. Je to verších. Lice osobní. Je to o blízkém vztahu. Pastýř zná každou ovcí jménem. Volá ji a vyvádí. Vyvádí ji z jejich říchů, se smrti do života. Další slajd. V těchto verších můžeme zjistit, jaký záměr má pastýř se svými ovcemi.

[13:28] Jinými slovy říká, já se o vás postarám. Se mnou jste vždy bezpečí. Kdo ve mně věří, má život. Život vojnosti. Máš přečteno, Tomáši? Dobře. Tyto verše nám konečně objasní, kdo je pastýř. Pratři a sestry, vážení přátelé, toto říká spasitel. Zná svůj úkol a zná cenu, jakou musí zaplatit. Ví, že musí zemřít za naše hříchy a ví, že má moc porazit smrt. Ony Beránek je vítěz nad smrtí. Rozborem všech veršů v této biblické pasáži bychom mohli věnovat celou sérii kázání a určitě vám doporučuji si projít ještě jednou doma. Ale já na závěr promítnu verše 27 až 30, které považují za takové zhrnutí celé desáté kapitoly. Ano, vše, o čem mluvil pán Ježíš v zimním Jeruzalémě, se naplnilo.

[14:32] Ale to už je jiný příběh, ten velikonoční. Není pochyb, že on je ten pravý dobrý pastýř, že je boží syn. Ale co my patříme mezi jeho ovce? Co říká pán Ježíš o svých ovcích? Dovolil jsem si z pasáže, kterou studujeme, vybrat věty, které charakterizují ovce. Nebudu je číst, už jsme je také četli. To, co mě zaujalo na první pohled, je, že boží ovce jsou zde popsány jako velmi aktivní. Nikde nečteme o pasivitě. Jako, že někde leží nebo stojí a přežvikují. To je pro mě trochu varování, protože toto jsou zrovna moje oblíbené činnosti. Když se pozorně podíváme, tak zjistíme, že v těchto verších se opakují tři důležité věci nebo charakteristiky pro boží ovce. První je, který máme je tam, ovce znají pastýře a jeho hlas.

[15:35] Jak můžeme poznávat a znát našeho boha? Izraelci na počátku vztyčovali pamětní kameny, třeba při přejití Jordánu, které jim měli připomínat boží mocné činy. Měli si předávat tyto důležité informace o bohu od otce k synu, od pokolení k pokolení. Později poznávali boží vůhlí skrze proroky a knihy Starého zákona. My to máme mnohem jednodušší. Máme boží slovo, máme Biblii. A dokonce už někteří máme i v tabletu nebo v mobilu, kam se na to hrabou ty izraelské kameny. I když mě někdy přijde užitečnější. Ale nezáleží na formě, odkud studujeme boží slovo. Záleží na touze poznávat skrze ně našeho boha. Jít do hloubky, radovat se z každého verše, který máme a svědčí o boží úžasné spravedlnosti, lásce a milosti.

[16:37] A nejen to. Čím víc známe boží slovo a našeho pastýře, tím víc se mu můžeme podobat. Boží slovo nás v duchu svatém proměňuje k božímu obrazu. A můžeme tak žít naplněný život boží oslavě. Ano. Je velmi důležité znát Pána Ježíše a jeho hlas. Druhá charakteristika. Ovce slyší hlas svého pastýře. Jedna věc je znát pastýře a jeho hlas a druhá chtít ho slyšet a naslouchat mu. To jestli něco slyšíme, je kromě stáří našeho sluchového ústrojí závislé hlavně na vzdálenosti od zdroje zvuku. Neže by se nám Pán Ježíš chtěl vzdalovat, ale my se můžeme vzdalovat jemu. Čím méně mu dáváme místa v našem životě, Konec. Konec. řešíme si věci po svém a nenasloucháme duchu svatému, tím jsme dále od svého pastýře, tím slabší je jeho hlas.

[17:39] A to je velmi nebezpečné. Jak jsme mohli číst, je zde mnoho cizích nepravých pastýřů, lupičů a zlodějů a taky vlci. Ji všichni jsou připraveni zmást a svést z cesty ovce, které přestali slyšet a poslouchat hlas dobrého pastýře. A tak mu buďme co nejblíže. Naslouchejme jeho hlasu od samého rána a žijíme podle něho. Pokud slyšíme jeho hlas, přebýváme v jeho blízkosti. Nic nás nemůže vyrvat z jeho ruky. A poslední slajd. Ovce jdou za pastýřem. Pán Ježíš říká, že vyvádí své ovce a až je má všechny venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním. A tak je to správně. My nemáme jít po boku pastýře nebo dokonce skotačit před ním. Někdy se snažíme Bohu vnutit svou vůli. Nebo mu ukazovat cestu.

[18:40] Říkáme, tohle jsem o tebe, Bože, přece nechtěl. Tak se to nemělo stát. A to není správně. A často to přináší jen bolesto našeho života. Naše místo je hned za pastýřem. Vždyť ho známe. Důvěřujeme mu a víme, kam nás vede. A tak jsme možná udivení, v jaké době žijeme. Možná se nám občas trácí země pod nohama. A přicházíme o věci, na které jsme spoléhali. Ale jedna věc se nezměnila a nezmění. Náš pán a pastýř kráčí před námi. On je věrný. Tak pojďme za ním. Jak jsem už říkal, příběh o dobrém pastýři není poklidné čtení a rozjímání. Je to slovo, které nás vede k rozhodnutí. Co chceme udělat se svým životem? Koho chceme následovat? Možná si myslíš, že znáš Ježíše. Je pro tebe filozof, historická postava, nebo jen jeden z mnoha duchovních vůdců.

[19:47] A nebo si myslíš, že vůbec nepotřebuješ pastýře, kdo by taky chtěl být ovcí. V době, kdy všichni studují na manažery. To není trendy. Pán Ježíš však tomto slovu a příběhu mluví naprosto jasně. On je boží syn a spasitel. A vše, co řekl, se naplnilo. On je dobrý pastýř a nabízí nám život. Přichází dveřmi a volá. Volá i tebe jménem a chce tě vyvést. Vyvést ze tmy do světla, ze smrti do života. Je to tvé rozhodnutí. Je to jen na tobě, zda výjdeš ven a půjdeš za ním. Bratři a sestry, vážení přátelé, na závěr vyhrát promítl ještě jeden slajd. Jedná se o poděkování. Poděkování za inspiraci, pomoc a podporu.

[Všechna kázání](https://baptisteolomouc.cz/kazani)

---

HTML verze: https://baptisteolomouc.cz/kazani/20201213/on-je-dobr-past · Aktualizováno: 2026-10-15