# Největší přikázání

> Kázání ze dne 2. 5. 2021, Marek 12,28-34, Pavel Mečkovský. Záznam z nedělní bohoslužby sboru Baptisté Olomouc – poslech online i jako podcast.

- **Datum:** 2. 5. 2021
- **Kazatel:** Pavel Mečkovský
- **Biblický text:** Marek 12,28-34
- **Délka:** 25:47
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2021-05-02-Nejvetsi-prikazani-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2021-05-02-Nejvetsi-prikazani-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Přepis

*automatický, může obsahovat chyby*

[0:00] Je dobré slyšet živou hudbu, že to je výborné, že jo. Je dobré dokonce i zpívat, vykašlat se na ty roušky občas, ale to se nesmí říkat na hlas. Jsem rád, že dneska můžeme společně se obrát do Božího slova a budeme pokračovat Markovi Evangeliu a budeme probírat 12. kapitolu jenom pár veršů, je to 6 veršů. A nazval jsem to největší přikázání. A řeknu vám na začátku jeden krátký příběh. Jeden člověk z jednoho nějakého zboru, někde jsem to četl, měl různé těžkosti ve svém životě, rodině i v práci. A byl to věřící člověk a tak hodně lidí s ním mluvilo o problémech a dávali mu různé rady, ale nic se nezměnilo. Až jednou se jeden jeho kazatel asi, nebo někdo nějaký moudrý člověk, o tom doslechl a on přemýšlel, jak mu pomoci.

[1:01] A tak mu položil takovou otázku. Přišel za ním a zeptal se ho, víš co, mohl bys mi popsat svůj vztah s Pánem Bohem? Mohl bys Pánu Bohu říct upřímně, mám tě rád z celého srdce? Ten muž se zarazil a říkal, nikdo se mě na to nikdy neptal. Já můžu říct, já poslouchám, sloužím mu, čtu si, modlím se, ale nevím, jestli můžu říct, miluji ho z celého srdce. Ten člověk, jenom říkal, v tom příběhu je, víte, mnoho věcí v jeho životě nebylo v pořádku, protože ta základní věc nebyla v pořádku. A to je vztah lásky k Pánu Bohu. A o tom to dneska bude. O ničem jiným, o ničem víc. Takže pojďme se dneska podívat na ten text 12. kapitoli od 28. až do 34. verše.

[2:10] V prostě celý starý zákon o ničem jiném nemluví. Takže 28. verš budeme číst. Přistoupil k němu jeden ze zákonníků, který slyšel jich rozhovor a zhledal, že jim odpověděl dobře. Zeptal se ho, které přikázání je první ze všech. Ježíš mu odpověděl, první je toto. Slyš, Izraeli, hospodin, Bůh náš, jest jediný pán. Miluji hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé mysli a celé své síly. Druhé je pak toto. Miluji blížněho svého jako sám sebe. Většího přikázání na ty tato dvě není. Řekl mu ten zákonník, správně, mistře, podle pravdy jsi řekl, že jest jediný Bůh a že není jiného kromě něho. A milovatí jej z celého srdce, z celého rozumu, z celé síly a milovat blížního jako sám sebe je víc, než přinášet Bohu obětí a dary.

[3:15] Když Ježíš viděl, že moudře odpověděl, řekl mu, nejsi daleko od Božího království. Potom se už ho nikdo otázat neodvážilo. Tóra v pět knih Mojžíšových mělo 613 příkazů a zákazů. 248 bylo pozitivních, 365 prý negativních. Co dělat, co nedělat? A dokonce jsem četl v komentáři, že vlastně každé písmeno desatera, každé to písmeno, když si představíte desatero, jenom mají ty samohlásky, jenom souhlásky, takže každé to písmenko byl jeden ten příkaz. Takže to bylo 601 písmenek, tam musí být v těch deseti přikázání v tom desateru. No a bylo jich tolik, že ta otázka byla, co je teda nejdůležitější.

[4:20] Některý říkali, nejdůležitější. Toto je důležité, toto je nedůležité. Někteří říkali, všechno je důležité. A tak není divu, že přišli za Ježíšem a i ten zákonník, který chudák toho měl hodně, říká, no tak, který je to podstatné? Ta otázka byla na místě, co je to největší? Na Ježíš, že ho cituje story z páté Mojžíšové, šestou kapitolu, říká, Slyš, Izraeli, hospodin je náš Bůh, hospodin jediný. Budeš milovat hospodina svého Boha celým srdcem, duši i svou silou. Šéma. Základní vyznání židů. Každý den to citovali. Každý den všichni, celá rodina to věděla. Připomínal si, že Bůh jeden a nikdo jiný. Že máš milovat Pána Boha. A je tož zajímavé, to tady není, ale potom v tom sedmém verši, v té páté Mojžíšové, víte, co je tam napsáno?

[5:28] Tam je napsáno, a tyto slova budeš štěpovat svým dětem. Tam je synům, ale svým dětem. To je zajímavé. Tam není o tom, že máš číst z Biblii, že máš dělat všechny tady ty věci. To s toho vyplýváme, že toto budeš štěpovat, že máš milovat hospodina. To je výzva pro nás, rodiče, co učíme své děti. Jestli učíme víc těch aktivit, anebo víc o tom vztahu. Jak milovat? Celým srdcem, celou duši, celou silou. Že to jenom nebudu se tím zabývat nějak podrobně, ale co to domená celým srdcem? Či někoho máte rádi celým srdcem? To je bez přetvářky. No pravdově. Celou duši, co je duše, co je naše emoce.

[6:32] City. Možná psát básně, možná zpívat. Nebo plakat, křičet. Celým člověkem. Celou myslí. Láska taky není bez rozumu. Přemýšlíme o Bohu, jaký je. Porovnáváme ty věci. Studujeme Biblii. A potom i celou silou. Celým tělem. No můžeme to oddělit, ty duchovní věci člověka, od té tělesné stránky. Naše tělo je chrám ducha svatého. Někdo tak parafrázoval a řekl, miluj Boha opravdovou, upřímnou láskou. S maximální vroucností. S plným rozumem. A ze vší silou. A to je konec. Nic víc nepotřebujeme slyšet. Toto dělej, to je to šema, to je to základ. Bůh je jediný a budeš ho takhle milovat. Proč?

[7:32] Proč ho máme milovat? Se podíváme do Jana z první kapitoli, tak tam je napsáno, no protože on byl první. V tom je láska, neže my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého syna jako oběd smíření za naše hříchy. My ho milujeme. Proč? Protože Bůh napřed miloval nás. Jako naše láska je reakci na jeho lásku. Milovat Boha není to, že já usiluju o něco, ale on přišel jako první. To je otázka vztahu. On přišel. On prokázal lásku. Že dál svého syna udělal něco. A každý ten vztah, když s někým chodíte, tak se zamilujete, nějakou sobou, tak s ním mluvíte, poznáváte ji, ale taky to zahraduje určité oddání. A zahraduje to taky, že jsme s tím člověkem rádi.

[8:34] Když někoho máte rádi, tak s ním chcete být. A víte, to je strašně zajímavé, že když Ježíš povolává učeníky, je to Marko, v 13. kapitole, tak on vyvolí dvanáct učeníků. A vidíte, co je na prvním místě? Potom je napsáno, aby poslali kázat evangelium a tak dále. A vidíte, co je na prvním místě? Bůh je, jo, Marek 3, 14, tam je napsáno, Ježíš vyvolil dvanáct učeníků proto, aby byli s ním. Aby byli s ním. Potom je, aby pak je posílal kázat evangelium, pak je posílal i a další věci. Jde o vztah. Vždycky jde o vztah na prvním místě. Když Ježíš se po zkříšení setkává s Petrem, tak on se ho neptá, budeš mi sloužit, budeš dobrým vedoucím, budeš studovat Biblii, budeš poctivý, budeš dávat prachy do zboru. Ne, on se ptá, máš mě rád? Miluješ mě? Třikrát se ho ptá.

[9:38] Všechno ty věci, aktivity jsou dobré, ale všechno začíná tím vztahem. My tam máme tendenci spoustu věcí uspěchávat. Vymezováte se na to všechno určitý čas a někdy jsme jako štvanci. Něco děláme a už přemýšlíme o dalších věcech. Pandemie má jeden výbornou věc, že se jako můžeme zastavit, že se všichni zpomalujeme, celá příroda zpomaluje. A někdo řekl, že právě stála za neprázněnost může působit duchovní neplodnost. Něco jako, když se ocitneme na poušti. Jsme vyčerpaní, žízniví, vyprahlí, bez vody. Nesme schopni přemýšlet o lásce, vnímat ji, přijímat ji, dávat. Jsme prázdní. Na druhou stranu stišení, zastavení se. Přináší příležitost naladit se na Boží zahrnující lásku.

[10:38] Vnímat jeho zvláštní laskavost. To je to, co pán Bohu dělá. Přichází. Dává nám pít. A někdy to ani nestíháme. A ani potřebujeme se zastavit. Bychom vychutnali si ten vztah s ním. Ten vztah s Kristem taky zahrnuje o dání. Tak jako jakýkoliv vztah. Manželství, cokoliv. Jeho podmínka úspěšného manželství je prostě o dání jeden druhému. Ježíš přirovnává vztah církve a Krista manželství. Mysleli by jedna krásná pasáž o hrnčíři a hlíně. Vzpomínáte si z Bible ze Starého zákona. To vědej mi až 18. kapitole, nemám to tady. Ale tam Bůh přirovnává sebe k hrnčíři a Izrael k hlíně.

[11:45] Bůh je hrnčíř, Izrael je hlína. A tady se na tom příkladu se dá krásně ukázat, co to znamená dát se Bohu k dispozici. To je to o dání. Jenom dvě takové věci k tomu. Co v tom příběhu, přemýšlejte, co v tom dělá hlína. Jakou má roli. Co ta hlína vlastně dělá. Tady hlína prostě nedělá nic více méně. Ta se nechá utvářet. To je ta první věc. Hlína si nemůže vybrat, co s ní má být. Květináč, hrnek, cokoliv. Hlína je v rukou to hrnčíře. A on s ní dělá, co potřebuje. A ta druhá věc je, že ta hlína, aby měla nějaký smysl, tak musí zůstat v rukou to hrnčíře. Když to hrnčíř dokončí tu práci, vytvoří tu nádobu, jakou chce, tak ta nádoba sama o sobě nemůže nic udělat. Musí ten hrnčíři vzít, někomu jí dát, naplnit vodou, napít se, cokoliv.

[12:49] Ona se nemůže sama naplnit, někomu se podat. Ona musí zůstat v ruce toho hrnčíře nebo toho, kdo jí používá. A to je stejné s námi. To odání zahrnuje nechat se možná. modelovat, přetvářet, zůstat v rukou hrnčíře. Ježíš říká sám o sobě, syn nečiní sám nic od sebe. Ježíš říká, já všechno dělám, co dělá otec. Ale jestliže my se necháme přetvářet, tak zůstáváme k dispozici. Pán mu chci nás použij, aby uskutečnil své záměry skrze nás. To je ten, to taky zahrnuje ten vztah, to je odání. Pak je to druhé přikázání, a budeš milovat blížního svého jako sám sebe. Co to znamená? Znamená prvně, že taky je potřeba mít zdravý pohled na sebe, že jo?

[13:55] Přijímout se, být vděčný na svoji jedinečnost, učit se milovat sám sebe. Ale taky to znamená, když mám milovat druhé jako sám sebe, tak jsou takové dvě věci. Ta první věc je, musím přemýšlet, co je nejlepší pro jejich dobro. Pro dobroch lidí, kterým jsem a který je můj blížní. Protože to stejné dělám pro sebe. Co je nejlepší v jejich zájmu? Většinou přemýšlíme, co nás to všechno bude stát, ale v Bibli říkám, máš ho milovat jako sám sebe. To, co bys udělal pro sebe. To, co bys obětoval pro sebe. Jak bys investoval do sebe. Tak to máš dělat pro druhého. V Bibli říká, ničem se nedávajte ovládat z žádosti, ani ješitnosti. Nejmuž pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe.

[15:04] Dělám, jako přemýšlím tak, že jsou to dobré věci pro ty nejbližší, jejich nejlepším zájmu. Takže miluj hospodina z celého svého srdce a miluj blížního, jako sám sebe. A tak Ježíš to říká, v 34. verši se ta rola vyměňuje, ten zákoník je učitel, Ježíš je žák, byl zkoušenej. A zákoník mu říká, dobře Ježíši, dobře jsi to zvládl, chlapče. A končí, ale nad to máš pravdu, a to je nad všechny zápaly oběti. To je nad jakoukoliv náboženskou činnost. Neovšimněte si, on to krásně zhrunuje, ten zákoník. Máš pravdu a to všechno převýší ty naše příkazy a zákazy, co jsou okolo. Protože to vychází z lásky. A to je to klíčové.

[16:06] Protože jestliže náš vztah je zdravý, tak potom budeme dělat ty zdravé věci. Budeme chtít číst, modlit se, chodit do sboru. Budeme dělat rádi. Protože máme zdravý vztah s otcem. Co říká Ježíš na to? Říká, dobrý, nejsi daleko od božího království, chlapče. Nejsi daleko, mu říká. Víte, jedna věc je to chápat. Druhá věc je to praktikovat. Poslouchat. Ježíš uznal znalosti, kvality tady toho chlapíka, zákoníka. Zákoník tomu dobře rozuměl. Ale Ježíš říká, nejsi daleko. Ale to nestačilo. Potřeba by se to uvedlo v praxi. Milovat a poslouchat. Jak jsme na to my?

[17:11] Jak jsme na to my? Týmito příkazy. Milujeme? Hospodina? Posloucháme, jo? Víte? Víte? Ten vztah je výlučný. Ten vztah prostě něco člověka jako stojí. Ať máte vztah s kýmkoliv, tak když máte s ním vztah, s ním chodíte, chcete prokázat tu lásku, tak to něco stojí. To znamená říct taky některým věcem ne. Jak v tom vztahu, tak i ve vztahu s Bohem. To znamená jasně říct, že pokud já chci s Bohem, ano, tak některé věci znamenají ne. Nepůjdu chodit na ta místa, kam chodí ostatní. Nebudu se dívat na nějaké věci. Nebudu se zapojovat do nějakých rozhovorů.

[18:16] Prostě znamená to říct ne. Znamená to dělat výběry. Vysto toho, abych uspokojil svoje touhy. Protože mě zajímá, jestli se to líbí pánu Bohu. My jsme byli stvoření, abychom s ním měli vztah. A pán Boh po nás touží. Podívejte se na rto Jeremiáše. Hospodin se ukázal zdaleka, řekl, miloval jsem ti odvěkou láskou. Proto jsem ti tak trpělivě prokazoval milosledenství. Já tě mám rád. Já tě miluju. A já chci, aby ten náš vztah mezi mnou a tebou člověče, říká Bůh, byl ten exkluzivní. To znamená lásku z celého srdce, síly, rozumu i duše. Zároveň to znamená říkat ne některým věcem.

[19:19] Ancel Green, jeden teolog a spisovatel, řekl, lásce Bohu tady toto. Říká, chceme-li to zakusit, lásku k Bohu, musíme zapomenout na svět, na lidi, na sebe. On to říká, odat se Bohu, nořit se do něho, klanět se mu. Neprosíme Boha o nic, ani o vyřešení našich problémů. Zapomínáme na sebe, na své problémy. Nic mu nevyčítáme. Ani se předtím nějak noupspravedlňujeme. Přestáváme kroužit kolem sebe a prostě padáme, protože se nás Bůh dotkl. Protože On je důležitější než naše tělesnost. V nás všech je touha moci konečně jednout, na sebe zapomenout a dovolit Bohu, aby se nás dotkl. A když nám to svytne, tak potom na konci zjistíme, Bůh nám stačí. A pak začneme tušit, co znamená milovat Boha pro něho samotného.

[20:23] David říká, miluji tě v rojsně, hospodine, moje sílo. To vyjadřuje, co se s tím nemaluje. To říká zapojené z ty emoce do toho. Mám tě rád, miluji tě. Když jste naposled byli sami s Bohem nějakou delší dobu. Když jste mu vyjadřili k němu, co cítíte. Napsali mu báseň, nakreslili mu něco. Jaké naše odání je mu. A kdyby se vás někdo zeptal, tak jak se na začátku toho příběhu ptal ten kazatel toho chlapíka, a píka, jaký je tvůj vztah s Bohem. To byste mu řekli. Jaký je naše láska k němu. A nebo co mi brání, abych ho miloval celým srdcem. To je celoživotní náplň.

[21:23] Ve zjevění ve druhé kapitole je známý text těm sedmým zborům a jeden k tomu zboru je popis to, že tam chybí ta láska. A o přečtu. Jano, zjevění Jana, druhá kapitola. Výmoc víc. V těch skutcích, o tvé vytrvalosti, vím, že makáš prostě. Vím, že nemůžeš snést ty, kdo jsou zlí, vyskoušel si ty, kdo se vydává za poštoly, ale nejsou, se dělal si, že jsou lháři, máš vytrvalost, trpěl si pro moje jméno, nepořelil z unavě. Prostě makáš, děláš všechny dobré věci. Ale mám takovou jednu věc proti tobě, říká Bůh, že už nemáš takovou lásku jako na počátku. Rozpomeň se, odkud jsi klesl. Navrať se, nejako dřív.

[22:25] Nejli přijdu na tebe a pohnu tvým svýcnem z jeho místa, jestliže se neobrátíš. Ta věta, ale to mám proti toby, že nemáš, takovou lásku na počátku, to slovo se dá přeložit i tím, že jsi ji ztratil. Že jsi ji nechal jít. A víte, jako nikdo z nás dobrovolně nic nestrácí. Jo, jakože by člověk řekl, tak tady ztratím klíče, tady peněženku. Jako my to ztrácíme pořád. Ale není to tak, že bychom to chtěli dělat. A tady ten verš mluví o tom, to není to, že ty bys to dělal schválně. Že nikdo to schválně nedělá. Ty makáš, makáš strašně moc. Ty podívejte, kolik tam je těch věcí. Dokonce trpíš. Ale nechal jsi jít, ztratil jsi tu lásku.

[23:31] Jediná možnost, jak se navrátit, co dělat, je doplňovat. Jediné, co můžeme dělat, je doplňovat. Doplňovat, doplňovat tu naši lásku. To znamená znova se zvracet. Nic jiného tam není. My to neděláme schválně. To je to stišení. Často ta zaneprázněnost nás vede k tomu, že to ztrácíme. Mám proti tobě, že nemáš takovou lásku, jako na počátku. A to není na počátku, je nadšení, že tam jsou ty emoce a tak dále, ale to je ten komplex. My potřebujeme doplňovat ty věci. Doplňujte. Doplňujte. A to je to zastavení, to je to stišení, to je to naslouchání. To jsou ty emoce, to je ta síla, to je ten rozum.

[24:31] Je to na nás. Dvě jednoduchá přikázání, která zhrnují všechno, co pámu po násce. Miluj hospodina z celého srdce. Miluj blížně jako sám sebe. A vztah této lásky je něco, co se učíme neustále doplňovat. Protože žádný vztah není status quo, není něco, co se nemění. Ten vztah jde nahoru nebo dolů. A je to všechno na nás. Co my s tím uděláme? Protože Bůh je stejný, On to dělá. Říká, miloval jsem tě odvěkou láskou. Tě pořád mám rád. Čekám na tebe. Nakonec bych přečetl modlitbu od Mikuláše z Flue, který říká, Můj pane a můj bože, vezmi mi všechno, co mě od tebe vzdaluje. Můj pane a můj bože, dej mi všechno, co mě k tobě pohání.

[25:37] Můj pane a můj bože, vezmi mě k sobě samému a přivlastní si mě. Amen.

[Všechna kázání](https://baptisteolomouc.cz/kazani)

---

HTML verze: https://baptisteolomouc.cz/kazani/20210502/nejv-t-p-ik-z-n · Aktualizováno: 2026-10-15