# Vztah sbor a starší

> Kázání ze dne 24. 10. 2021, Pavel Mečkovský. Záznam z nedělní bohoslužby sboru Baptisté Olomouc – poslech online i jako podcast.

- **Datum:** 24. 10. 2021
- **Kazatel:** Pavel Mečkovský
- **Délka:** 23:09
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2021-10-24-Vztah-sbor-a-starsi-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2021-10-24-Vztah-sbor-a-starsi-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Přepis

*automatický, může obsahovat chyby*

[0:00] Takže dobré ráno ještě jednou všem, které se nemělo možnost osobně pozdravit. A dnešní téma kázání vychází z toho, co dneska bude pokračovat po zromáždění. A to, o čem jsme mluvili minule. A to je téma staršostvo. Starší. A minule v kázání jsme mluvili taky o tom, nějaké nároky na starší. A já bych chtěl dneska mluvit o tom stahu mezi zborem a starším. Jestli jsou nějaké nároky, požadavky, příkazy, doporučení. Co by zbor, jak by se měl chovat ke starším? Nebo co by měl o nich přemýšlet? Co o tom Bible říká? Stah zboru vůči starším. Jestli tam něco je, nějaké požadavky na členy. Protože na ty starší je spoustu požadavků. Abych mluvil pro ty třeba, kteří jsou tady poprvé.

[1:01] Staršovstvo není od slova starý. I když, jako já už se tam pomalu blížím k tomu. Ale jsem rád, že jsou ještě někteří starší v tom staršovstvu. Ale jsou to vlastně vedoucí zboru, kteří mají zodpovědnost. A na nich jsou kladené určité požadavky, ale ta otázka je, jestli my jako církev, jako členové, jestli taky na nás něco kladeno. Jestli jsou nějaké pravidla, nějaké fungování. Jak by to mělo vypadat v takovém nedokolaném společenství? Co má dělat zboru vůči starším? Takže já se chci s vámi zaměřit na takových pět věcí, pět požadavků na zbor. A to bych chtěl s vámi probrat a chtěl bych se nad tím zamyslet. Takže pojďme na to.

[2:02] Pojďme se podívat na ten první požadavek, který je napsaný v první Timotový v páté kapitole 22. a potom v první Timotový v třetí kapitole desátý verž. Já to přečtu. Neustanovoj nikoho v církvi ukvapeně, abys neměl spoluvinu na cizím říchu. Uchovej se čistý. A potom další. Ať jsou nejdříve vyskoušení a teplhé potom, když jim nelze nic vytknout, ať konají svou službu. Ta první věc je, ten první požadavek, co má zbor dělat, je prověřit je. Přemýšlet o nich. Jo, my jsme měli možnost přemýšlet a určitě přemýšleli. Dneska budou volby právě těch vedoucích staršostva o těch kvalifikacích. A když si to budete číst, já jsem to znova četl dneska, tak ty nároky na ty starší, oni nejsou tady.

[3:02] Oni nejsou ani tady. Oni jsou tady, ty nároky. Strašně moc vysoko. A když budu poctivý, já si říkám, Pavle, to tam vůbec jako nesplňuješ spoustu věcí. A většina starších z nás to vidí, my to nesplňujeme. Rádi bychom. Je to takový cíl, kam by se měli směřovat. Všechno je můžeme splnit. Ale Biblia říká, abyste je prověřili. Abyste je vyskoušeli. A to, když dneska budeme toto dělat, tak vlastně všichni, co jsme ve staršostvu nebo kdo, budeme jako volení, tak nás znáte. Můžete nás posoudit, můžete nás prověřit, jak na tom jsme. A pokud, já říkám, pokud mám někoho vést, od někoho se starat, já potřebuji důvěru. A důvěra se prokazuje časem. Proto říká poštol Pavel, neustanovuj nikoho rychle a ukvapeně.

[4:05] Ten čas to prověří. Jako vidíte, jak ten člověk se chová. A ne rok, dva, ale možná deset let. Víte, ohledně voleb, to nejde o nějakou oblíbu tady ve sboru. Ale rozpoznání. Důvěřují ze strany sboru, člověk o tom přemýšlí, je ten člověk vhodný pro to, aby vel sbor, důvěřují mu. A to znamená přemýšlet, modlit se, investovat do toho, přemýšlení, jak to bude dál. A v otázce právě staršostva a starších ve sboru to platí ještě víc. Jednou z častých příčin selhání starších v církvi je skutečnost, že byly ustanoveni příliš rychle. Že ty lidé nebyly zralí a kvalifikovaní. Ta zralost je otázka času. Někdo rychle může vyrůst, když to má pevné kořeny, tak zase spadne dolů.

[5:07] A jako v církvi to tak vždycky platí, že božím lidu vždycky naléhává potřeba starších, kteří jsou zralí. Pokud není vybudovaný charakter, není patřičné obdarování, tak potom ty starší odchází brzo, nebo se tam děje něco, co není v pořádku. Proto apoštol Pavel říká, prověř je, vyskoušej je, dívej se na ně. Na nikoho nevkládej ruce ukvapeně, nespěchej s tím. A právě naopak, pokud jsou ustanoveni starší muži, kteří naplňují ty biblické kvalifikace, tu zralost, tak je to pro ty lidi snažší. Jedná se o ty, kteří jsou moudří, pokorní a kteří prokázali jako schopnost vést telší dobu. A pak je to daleko jednodušší, protože mají naši důvěru a jsme ochotní za nima jít, poslouchat je následovat jejich příkazu.

[6:10] Takže ta první věc je, ten první požadavek, co se čeká od každého člena. Prověřte je. Neustanujte nikoho rychle, prověř to, vyskoušej to. A to vyžaduje čas. Ta druhá věc. Uznávejte své starší, važte si jich a milujte je. To je pěkné, co? V tesalonickém napsáno, žádáme vás, bratři, abyste uznávali ty, kteří mezi vámi pracují. Jsou vašimi představenými v Kristu, napomínají vás. Velmi si jich važte a milujte je pro jich dílo. Žijte mezi sebou v pokoji. Jiný překlad, převelice si jich v lásce važte. Tady je napsáno, žádáme vás. To není příkaz, to je prozva. Poštol Pavel prosí, žádáme vás, bratři. Použijí to slovo, které jde trochu dál, než ta normální prozba.

[7:12] A většina těch překladů tady říká, žádáme vás. Taková výzva, vybídnutí. To se nedá naordinovat. Vás žádáme, prosíme, abyste nějakým způsobem se k ním chovali. Važte si je, milujte je pro jich dílo. To není rozkaz, protože vedoucí v církvi starší nejsou vládci, ani zaměstnavatelé. Ty lidé by neměli vládnout druhých, protože jako křesťané máme jenom jediného vládce a to je Pán Ježíš Kristus. Ale tady je taková prozba, tady je taková žádost. Važte si jich pro jich dílo, protože, a poštel Pavel připomíná právě starším, protože ty starší mají se chovat ne jako pání nad těmi, kteří jsou vám svěření, ale buďte jim příkladem. Protože tam je, važte si jich, milujte je pro jejich dílo. Ne protože vám přikazují, ale protože jsou takoví, kteří se chtějí starat.

[8:16] Jsou ty pastýři. A ta výzva pro boží lid je uznávat své starší a milovat je pro jich práci. Tady je to rozpoznání těch vedoucí, uznání, respekt, úcta, láska. Víte, podstatou každé služby je věrnost. A teprve ta věrnost vytrvala spolehlivost v těch malých věcech. Je základem pro takovou dlouhodobou službu. To je ovoce služby, které máme hledat. Věrnost v malých věcech. Proto ten požádavek je, prověřte je a važte si jich za jich dílo. A to dílo je dlouhodobá záležitost, to není otázka měsíce. A právě z takových lidí rostou vedoucí, starší pastýři, kterou vedou boží lidi, když jsou věrní v těch malých věcech. Takže ta práce toho vedoucího nebo staršího nezačíná tím, že je ustanovený, ale jejich službou, která je za ním vidět, věrnou, trpělivou, vytrvalou, v malých věcech.

[9:20] Jestliže má by někdo ustanoven v církvi, dneska o tom budeme to dělat, tak jako starší už předtím musí sloužit. Dělat skoro všechno, od těch malých věcí až po ty velké věci. A poštolpa říká, jak teda máme přistupovat takovým starším, jaký je ten požadavek? Máme uznávat, vážit si a milovat je. A v tom originále, já než jsem tu hřečtinu zapomněl, přiznám se, ale jsem si četl, nám je napsáno dokonce, přenesmírně si jich v lásce važte. Doslova považujte si je nad míru, smyšlejte o nich tím nejvyšším způsobem. A to všechno v lásce. To je ta výzva, co poštolpa říká. To není kvůli ním, ale to je kvůli tomu, že rozpoznávám, že pán Bůh je vede a že já chci je takhle takovým způsobem respektovat.

[10:22] Prověřte je, važte si jich a přenesmírně v jejich lásce. Ta třetí věc je, ctěte je, neboli starejte svojich praktické potřeby. V Timotově je napsáno, starším, kteří svou službu konají dobře. Ať se dostane dvojnásobné odměny, zvláště těm, kteří nesou břemeno kázání a vyučování. A tady je vždycky taková zajímavá věc, co ta odměna je. A tady to slovo má několik významů. A znamená to právě i ta čest, máme ctít, znamená to i odměna. Takže je to obojí. To stejné slovo je použito v těch verších předtím, když se to mluví o péči, o vdovy. Kromě ctí, to samozřejmě zahrnuje i tu praktickou stránku. Víte, v prvodní církvi nebyly kazatelé, nebyly pastoři, kteří byli placeni za to, za vyučování.

[11:25] A ti lidé, nebo starší vedoucí, to dělají dobrovolně všechno. A často na úkor práce, zisku, možná na úkor rodiny. To je ale ze vzduchu se nedá žít. A jeden člověk řekl, evangelium je zadarmo, ale někdo ho musí přinést a to stojí peníze. A hodně peněz. A poštol Pavel apeluje právě na církev, starejte se i ty praktické potřeby. Těch, kteří nesou břemeno kázání a vyučování. Někdy mají lidé pocit, že cokoliv je pořádáno křesťany musí být zadarmo. Ne. Další verš, hned tady zatím je napsáno, hoden jezdělník své mzdy. říká, pokud to dělají dobře, ať se jim dostane dvojnásobné odměny. A poštol právě to říká, musíte o tom přemýšlet. Ať se dostane dvojnásobné odměny.

[12:27] Nevím, co to znamená. Vůbec nevím, proč to tam je napsané, dvojnásobná odměna. Vůči komu, vůči čemu. Vůbec o to nejde. Ale co já tady z toho mám, tady z toho textu, je, abychom neopomíjeli jejich potřeby. Abychom možná dvojnásobně zamysleli nad tím, jestli mají všechno, co potřebují. Samozřejmě i ta dvojnásobná úcta, to souvisí s tím, co bylo předtím, že si máme vážit. Ale přemýšlet taky o tom, o těch praktických potřebách. Ti, kteří než jsou břemeno vyučování a kázání. Víte, církev je... Dvousměrný provoz. Církev není pro lidi, kteří se chtějí jenom vozit zadarmo. Přijít, podívat se na nějakou tady show a zase odejít. To je sobecké. Křesťané by neměli být sobci. A tady se říká, starejte se o ně. Ať se jim dostane, pokud to dělají dobře, ať se jim dostane dvojnásobné odměny.

[13:31] To znamená, dvojnásob, o nich přemýšlejte. Jak v úctě, tak i v těch praktických potřebách. Prověřte je, respetřtěte je, mějte rádi. Čtvrtá je, co se nám možná nebude líbit. Poslouchejte je a podřizujte se. V Židům 13. kapitola je napsáno tady toto. Poslouchejte je a podřizujte se. Poslouchejte ty, kteří vás vedou a podřizujte se jim. Protože oni bdí nad vámi. Budou se za vás odpovídat. Kež to mohou činit s radostí a ne s nářkem, to by vám nebylo na prospěch. Kdy je potřeba se podřídit? Základní otázka. Když je všechno hladce, když polusouhlasíme, když prostě nemáme žádné spory, tam to vůbec není potřeba. Ve všech stazích takhle funguje. Podřízenost nebo nějaké pravidla fungují tehdy, až se nezhodneme.

[14:37] Až jsou tam spory, až jsou tam problémy, až máme jiné názory. A tehdy Biblia nás vede k nějakým pravidlům, nějakým principům, aby se to nerosypalo. Protože, to si budeme povídat, každý z nás jsme jiní. Jsme někdy umínění, pišní, zatvrzeli, a vzdorovití, a paličatí, a tak dále. A Biblia mluví o tom, že tady existuje nějaká podřízenost. Právě v tehdy, když ty situace, když se na ně nezhodneme. A někdo musí jat závěrečné rozhodnutí. V Biblia se mluví o tom dětí, podřizujte se nedokonalým rodičům. Ženy problémovým manželům někdy. Zaměstnanci náročným zaměstnávatelům. A to stejný odsboru se žádá, aby podřizoval, poslouchal své starší, i když jsou nedokonalí. Proč? Protože byli ustanoveni. A protože nesou tu zodpovědnost.

[15:42] Nejsou dokonalí, proto můžeme najít různé problémy. Ale my je máme ctít, respektovat a projevovat právě v okamžiku, kdy se nezhodneme, tak někdo musí udělat to závěrečné rozhodnutí. Někdo musí vzít tu zodpovědnost. A to je stejný tak v rodině. Nakonec ty rodiče musí vzít tu zodpovědnost. A i do toho. I když se to třeba nelíbí ostatním. Požadavek podřizovat se neznamená nicméně slepou, bezmyšlenkový toho poslušnost. Není to otázce prostě ve základních věcí, morálky, kdy těch starší jsou úplně vedle a musíme následovat. Ne. Ale protože si je člověk vybere, když jsou osvědčení, tak k tomu nedochází. Ani to neznamená, že by starší prostě měli vždycky pravdu. Ale někdo to musí vzít tu zodpovědnost. Protože starší zodpovědají za zbor a zbor musí vést starších zodpovědnosti.

[16:48] Je to zaště zajímavá taková věc, taková jednou poznámka na okraj, taková ochrana starších. A to je před nějakým falešným obviněním. V Timotevi napsáno ve stejné kapitole stížnost proti starším nepřijímej. Hleda na základě výpovědí dvou nebo třích světků. Ty, kteří hřeší, kárej předevšemi, aby se báli ostatní. To znamená, vždycky budou existovat lidi, a to je v pořádku, kterým se něco nelíbí. A pokud se vám něco nelíbí na starších, musíte přijít. Týká se to nějakých morálních obvinění. A je to v pořádku. Přiďte. A jako my, starší, musíme jat v to, že to musíme provědnit. Věřit, jestli to je skutečně, jestli to je pomluva, a stalo se nám to taky, anebo jestli to skutečně zatím něco je. Proto říká, stižnost proti starším nepřijím je hleda na základě výpovědí dvou nebo tří světků. Když máte velký sbor, tak vždycky se někomu něco nebude líbit. A člověk, kdyby řešil jakýkoliv stižnosti, tak by na tom staršostu v podstatě nic jiného nedělal.

[17:52] Ale pokud něco vážného, no prověří, vidí, že to i další světkové jsou tam, tak starší musí s tím něco udělat. Proč je ten požádavek na to podřízování? Protože nesou zodpovědnost a budou se zodpovídat. To je to, co je tady napsáno. Kež to mohou činit s radostí, ne s náškem, aby vám to bylo na prospěch. Nebylo na prospěch. Prověřte je, ctěte je, uznávejte, starejte se o jejich praktické potřeby, poslouchejte a podřizujte. A to poslední je modlete se za ně. To je požádavek, co říká poštol Pavel pro celý sbor. V tesalonickém napsáno, bratři, modlete se i vy za nás.

[18:55] Proč je to důležité? Víte, a poštol Pavel byl borec. A přesto tady ten borec říká, prosím vás, modlete se za mě, já to potřebuju. On se nepovažoval za duchovního supermana. To říkám já, že byl ten borec. Ale on ukazuje, jak je potřeba, jak potřebuje člověk modlitby. Jak potřebuje to, aby se lidi za něho modlili. On se nebojí o to žádat. Není pišný a přesvědčený, však já mám zkušenosti zjevění od Pána Boha. Já to všechno zvládnu. Já to ne, a přece to nepotřebuju. Ale on říká, naopak, modlete se vy za nás. On je realista. On ví, já potřebuju modlitby druhých lidí. Bratři a sestry, my jako starší, zoufale potřebujeme modlitby vás všech.

[19:58] Potřebujeme, aby z nás Pán Boh vedl právě v těch různých rozhodnutích. Právě v tom, jak máme kázat Boží slovo. Na co dát důraz. Stejně tak, jako poštoupal říká, tak taký bratr Pavel říká to stejné. Prosím, modlete se za nás. Já vím, že to děláte. Ale pokračujte v tom. Budeme mít nové staršostvo dneska. Modlete se ještě víc. Máme nového kazatele, máme spoustu nových věcí. Modlete se za nás. Potřebujeme to. Potřebujeme moudrost od Pána Boha, potřebujeme zmocnění, potřebujeme nové nápady. Takže to je těch pět věcí, o kterých jsem chtěl dneska mluvit. A to zhrnutí, co poštoupal Pavel říká, který se mě nejvíc líbí, je na závěr, žijte mezi sebou v pokoji.

[20:58] Žijte mezi sebou v pokoji. To je cíl. Cíl není, aby jeden měl pravdu a druhý slepě poslouchal. Cíl je, aby jsme dobře fungovali. Protože jako v nás je často pícha, sobectví, touha možná prosadit se, nebo závist, cokoliv. Ale Bůh v nás vede na první místě, aby jsme fungovali v pokoji. Ten vztah mezi vedoucími v církvi a tělem, to není mechanická záležitost. To je něco živého. To prostě pracuje. A ten vztah není vztah mezi vládou občany, mezi králem a podanými, mezi zaměstnáncem a zaměstnavatelem. Je to spíš tak, jako je v rodině. Tato forma je tam asi nejpřijatelnější. A tady nejde v té rodině taky půjčovat. Pokoj za každou cenu. Vždycky to v té rodině nefunguje, jak by to mělo. Děti a rodiče se někdy hádají, mají různé názory a je to v pořádku.

[21:59] Ale cílem je, abychom došli k pokoji, abychom se někam dostali. A pokud se nedohodneme, tak kdo má tu zodpovědnost té rodině? Právě rodiče. Kdo má zodpovědnost v tom zboru? Právě ti starší. A cílem je, aby ten zbor, aby ta rodina se někam posunula, aby rostla. Abychom nezůstávali na místě. Aby ten zbor a ten mým přáním a naším přáním byl zralejší. Abychom dosahovali toho zralého lidství. Abychom byli nejen přitažliví pro lidi zvenku, ale aby každý z nás, který je součástí toho společenství, rostl ke zralosti. Byl podobný více Kristu. A to je něco, co je naším přáním. Abychom my potom, jako ti vedoucí, jako starší, měli v tom moudrost, jak to dělat.

[23:00] Jak to vést a kam se posunovat. To je mým přáním pro nás, pro všechny. Amen.

[Všechna kázání](https://baptisteolomouc.cz/kazani)

---

HTML verze: https://baptisteolomouc.cz/kazani/20211024/vztah-sbor-a-star · Aktualizováno: 2026-10-15