# Syn Boží zmařil skutky Ďáblovy

> Kázání ze dne 26. 12. 2021, 1J 3:8b, Miroslav Čížek. Záznam z nedělní bohoslužby sboru Baptisté Olomouc – poslech online i jako podcast.

- **Datum:** 26. 12. 2021
- **Kazatel:** Miroslav Čížek
- **Biblický text:** 1J 3:8b
- **Délka:** 23:19
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2021-12-26-Syn-Bozi-zmaril-skutky-Dablovy-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2021-12-26-Syn-Bozi-zmaril-skutky-Dablovy-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Přepis

*automatický, může obsahovat chyby*

[0:00] Dobré ráno, bratři a sestry, při svátečním zhromáždění ještě pořád máme Vánoce a tudíž budu mít vánoční slovo, ale tak trochu jako jinak. Budu číst prvního listu Janova, třetí kapitola, osmý verš, nebo druhá část toho osmého verše z českého studijního překladu. Je tady řečeno, že se zjevil syn boží, to si připomínáme právě o Vánocích právě teď a je tady dokonce řečeno, k jakému účelu. V tomto případě je jasně řečeno, aby zmařil skutky dňáblovi. Je to možná netradiční Vánoční slovo, ale v každém případě je třeba si ho připomenout a připomínat.

[1:06] Protože byť máme krásný čas Vánoční, tak nejsme v ráji, jsme na této zemi, což je místo zápasu, duchovní války, boje o každou lidskou duši, o každého človíčka a je zde pochopitelně nepřítel. A boží syn přišel mimo jiné proto, aby mařil a zmařil skutky tohoto nepřítele. Samozřejmě, že přišel proto, aby nás zachránil, aby nás spasil, o tom jsme mluvili minulou neděli, samozřejmě přišel proto, aby povolal svůj lid do církve, samozřejmě přišel proto, aby dal svého svatého ducha, ale přišel také i proto, aby to, co se vzpírá, to, co se staví proti božím plánům a záměrům, a ne to, ale ten, který se vzpírá tak, aby jeho skutky mařil.

[2:14] A v tom je také dobrá zpráva, že ten, kdo přijal Pána Ježíše Krista do svého života za svého Pána Spasitele, tak je ospravedlněn, ospravedlněn vírou skrze Ježíšův kříž, skrze Ježíšovou oběť na kříži. Otec na tebe kouká, dívá se na tebe jako na spravedlivého. V Pánu Ježíši jsi znovu zrozen, dostal jsi nový rod, jsi nově narozený, jsi narozený z ducha svatého, z Boha. V Pánu Ježíši je ti odpuštěno, všechny hřichy jsou ti odpuštěny. V Pánu Ježíši jsme také byli přenesení z království temna, právě z toho Diablova království, do království Božího syna.

[3:14] Skutečně došlo k přenesení, skutečně došlo ke změně panství nad mým a tvým životem. A v tom je přece dobrá zpráva. Že pro Božího syna, který vládne tvému životu, tak ďábel na tebe už nemá žádné právo. Nemůže vládnout tvému životu. Skončila jeho vláda. A není to jenom nějaká teologie, není to jenom nějaká nauka. Je to prostě realita. Je to duchovní realita. A je dobré si to připomenout. Já přečtu z listu, teda z listu, z první knihy Bible, Genesis, třetí kapitole, čtrnáctý až patnáctý verš. Je to slovo našeho pána, živého Boha, hospodina, k ďáblovi, k tomu zlému, po té, co vlastně svedl Adama a Evu k říchu.

[4:18] A dovedl je tak ke vzpouře. Je to Genesis. Je to připomenout. z třetí kapitola, čtrnáctý až patnáctý verž. A hospodin Bůh řekl hadovi, protože jsi to učinil, buď proklet a vyvržen od všech zvířat a od veškeré polní zvěře. Budeš se plazit po bříše a žrát prach po všechny dny svého života. A položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi símě tvé a símě její. On o tobě rozdrtí hlavu a ty je mu rozdrtí špatu. Je tady boží řeč k hadovi. My pochopitelně už na základě celého zjevení písma víme, kdo tím hadem byl, že nešlo pouze o jakési zvířátko, o živočicha, protože žádný živočich za normálních úkolností nehovoří a nepřemýšlí. Takže za tím hadem musí být skutečně někdo jiný.

[5:22] Byť ve starém zákoně o tom zlém, o satanovi, toho moc není. Jestli se nepletuji, tak výslovně jsou to snad jenom dvě místa. Možná si vzpomenete na knihu Job, kde vystupuje satan. A ještě mám za to, že v knihách Paralipomenon. Myslím takhle jako výslovně, takhle jako označen úplně jednoznačně jako satan. Moc toho ve starém zákoně takhle není. Ale nový zákon nám dává jasný zjevení, a já v tuhle chvíli ještě přečtu, aby se nám to spojilo právě s tou genezí, zjevení 12. kapitola 7. až 9. verš. A tím se nám to celý propojí. Vlastně první kniha Bible a poslední kniha Bible, zjevení 12. kapitola 7. až 9. verš. A v nebi nastala válka, Micháel a jeho andělé museli bojovat s drakem. Drak i jeho andělé bojovali, ale neobstáli.

[6:23] A už pro ně nebylo místo v nebi. A byl svržen veliký drak, ten dávný had, nazývaný Ďábel a satan, který svádí celý obydlený svět. Byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním. Tak vidíte, že tady je řeč o velikém draku, který je nazývaný také Ďábel a také satan. A je o něm řečeno, že to je ten dávný had. Takže vlastně kniha zjevení, společně s knihou Genesis, první a poslední kniha Bible, tak nám dává plné zjevení a dává nám naprosté jasno. A já se vrátím do té geneze. Čteme tady o hadovi, ke kterému zní boží slovo. A je tady jasně řečeno zaslíbení, dá se říct, že i proroctví. Vlastně první zaslíbení, první proroctví, které směřuje až ke Kristu. A to je v té druhé části toho patnáctého verše, kde je řečeno, ono tobě rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtí špatu.

[7:36] To ono, to je to símě, to je to zaslíbení, to je to proroctví až směrem ke Kristu. Já když jsem tady opůlnoční četl ty tři biblické texty, taková ta proroctví směřující ke Kristu, které jsem se snažil i časově zařadit, ne, že by se mě to úplně dobře podařilo, nebyl to nejlepší výkon, tak vlastně tohle, co tady čteme, to je vůbec to první zaslíbení a vůbec to první proroctví směřující ke Kristu v písmu. A dokonce to církevní otec Irenaeus ve druhém století po Kristu nazval jako takzvané protoevangelium, prvotní evangelium. Jasné zaslíbení, že to símě, které vzejde z ženy, rozdrtí hadovi hlavu. Pochopitelně je tam i naznačeno, že to nebude úplně bezbolestný.

[8:37] Je potřeba si ještě uvědomit, že to símě ono, tak jak to tady máme naznačeno, který ještě uvědomit. Který ještě uvědomit. Tak pokud někdo máte doma staré katolické překlady, tak ty staré katolické překlady na základě vulgáty tam mají nikoliv ono, ale ona a vztahují to na Marii. Ale to je chyba. V hebrejštině není žádný ženský rod, žádné ona, ale je tam skutečně jasně gramaticky to vstažené na to símě. Tudíž ne ta žena, ale ten potomek, to símě. A z tohoto hlediska je to úplně jasný, že to směřuje k pánu Ježiši, který přišel právě před více jak dvěma tisíci lety. A to si právě dnes připomínáme. Aby naplnil ty starozákonní proroctví, které tady jsou jasně předpovězeny. A aby to, co tady ve starém zákoně, to, co jsme četli i na té půlnoční, tak aby se naplnilo a stalo realitou.

[9:42] A skutečně je to tak, že kdo patří celé pánu, kdo mu vydal své srdce, své nitro, kdo ho přijal ze svého pána a spasitele, tak je nové stvoření. A dňábel na nás nemá žádnou moc, žádnou autoritu. Patříme Ježíši. On je naším pánem, on je naším králem. A je to realita našich životů. Je to realita našich životů nikoli jenom ve chvíli, kde jsme silní, kdy jsme zdraví, kdy si připadáme, že jsme na výšinách. Ale je to realita, i když večer usínáš a noříš se do něčeho, nad čím nemáš svoji kontrolu a vládu, spánek. Je to realita, i když se probouzíš. Je to realita, i když přichází nemoc, a jakože přichází nemoc. Je to realita Ježíšovo panství, které nás chrání před mocí veškerého zla, toho zlostníka. Je to realita dokonce i v hodině smrti.

[10:45] I tam, kdy člověk se připravuje na odchod k pánu a opouští tento pozemský svět, je to ve slabosti, někdy v bolesti, tak i v té chvíli jsme jeho. A přichází anděle, jak je řečeno v tom jednom podobenství, a přenáší nás do božího království, do ráje, k pánu. Ani v té chvíli nad námi nemá moc dělá. Jsme celé jeho. A je úžasný, když potom člověk i slyší jasná svědectví. Že to není jenom nauka, že to není jenom tradice, že to není jenom zborové učení nebo církevní učení, ale že skutečně ten, kdo vydal svůj život Ježíši, že prožil osvobození, že prožil vytržení z moci zlát, z moci toho zlého. A naprosto konkrétně známe lidi, máme lidi mezi nás, bratry a sestry, kteří byli vytrženi z alkoholismu, z drogové závislosti, z vazep a otroctví, ze kterých si člověk sám o sobě velmi těžko spíš vůbec nerukáže poradit.

[11:56] I taková malá věc, v uvozovkách malá věc, ale ona je to velká věc, ale sponěn o těch, kteří prošli všemi možnými závislostmi, tak říkají závislost na nikotinu, na cigaretách. Vypadá to jako taková maličkost. Ale někteří echt narkomani kdysi dávno tvrdili, že z pervitinu pro něj bylo jednodušší se dostat než z nikotinu. I z takovýchto záležitostí. Hospodin vytrhuje. A není to vždycky jednoduchý. Není to vždycky jednoduchý boj. Víme a známe svědectví, kde to bylo jak lusknutím prstu. Kde skutečně z minuty na minutu došlo k osvobození. Znám svědectví těch, kteří těžci kuřáci nikotinu a uvěřili v pána Ježíše a vykouřili poslední cigaretu a konec. A už nikdy víc. A já to teda říkám trošku špatně. To vypadá, jak kdyby se s tím nějak těžce loučili.

[12:56] Jak kdyby to byl nějaký rituál. Prostě v mžiku z toho byli vysvobozeni. Někdy. A taková svědectví také máme mezi sebou. taková svědectví. Jsou to těžké zápasy. Ve Znojimě máme sestru, která byla kdysi těžkým kuřákem a byl to boj, byl to zápas. Nebylo to jednoduché se z této závislosti dostat. Ale Ježíš je osvobodil. A byly to zápasy, že se třeba v noci probudila a měla sen jak kouří. A cítila, přímo fyzicky cítila ten tabak, který nikde nebyla, ale cítila ho. A mezi prsty se jí to začalo tak jako různě ošívat. Jsou to až neuvěřitelné věci. Někdy jsou to těžké zápasy, ale z boží milosti to bylo probojováno a Ježíš ji osvobodil a je z toho venku. A tak by se dalo dál hovořit.

[13:58] A pán Ježíš je mocen skutečně mařit skutky dňábla. Lidé, kteří si zahrávali s okultismem, všeho možného druhu, byli povázaní, měli velmi skomplikovaný život tím, čím si do té doby prošli. Ježíš je mocen skutečně reálně všechny tyhle vazby rozlámat člověka, vysvobodit a skutečně ho uvést do svobody božích dětí. V pánu Ježíši dokonce dochází ke svobodě dokonce od sebe sama. Možná to zní docela divně, co teď říkám. Dokonce od sebe sama. Tradiční výborný autor, očmen Ný, kdy si napsal knihu osvobození ducha, kdy si dávno se mi četl, a je to úžasná kniha. A skutečně boží dítě potřebuje prožít osvobození dokonce od sebe sama.

[15:04] Umřít sám sobě. A je v tom nakonec svoboda. A je v tom radost, a je v tom pokoj. Jenom si zkuste vybavit, kolik dneska lidí prožívají trápení sami se sebou, když řeší svoji vlastní identitu. Jak je to aktuální téma moderní, kdy člověk neví, kým je a čím je. Nevím, kolik dneska se hlásá vůbec po hlaví. Už jsem ztratil o tom přehled. A skutečně jsou to zmatky a je to trápení a mnozí lidé nevědí si sami se sebou rady. Když člověk přijíme Ježíše za svého pána a spasitele, tak skutečně nachází novou identitu jako boží dítě. A do jeho života přichází řád, do jeho života přichází stvořitelský řád. A můžu mluvit i o svém životě, kde skutečně i já v těchto věcech jsem prožil svobodu. Radost a srovnání, podle božího slova, a je v tom vysvobození, a je v tom pokoj, a je v tom radost.

[16:13] A chtěl bych tady jasně říct i vyhlásit, že i v těch každodenních bojích, který bude třeba zítra, možná pozítří, protože jsme nikoliv v ráji, ale na místě boje a zápasu, kde stále ještě existuje ten nepřítel, ten satan, ten dňábel. Správně ve studijním překladu je jeho jméno s velkým písmenem. Je to skutečná bytost, nikoliv jenom nějaký princip, ale skutečná bytost duchovní. A na základě listu Jakubova, čtvrtá kapitola, sedmý až osmý verš, můžu jasně vyhlásit naše vítězství, které můžeme aplikovat, přijímat, uplatňovat každého dne, sami za sebe ve svých vlastních životech, kde je řečeno, poddejte se tedy Bohu, postavte se proti dňáblu a uteče od vás.

[17:15] Přiblížte se k Bohu a přiblíží se k vám. Platí všechny ty části té věty jedna po druhé, jak jsme je četli. Všechno tady má svůj význam a svoje souvislosti. Proti nepříteli totiž nemůžeme stát ze svých vlastních sil, ze svých vlastních možností. My musíme stát v boží moci, v boží síle, ve jménu Pána Ježíše Krista. To je to, podejte se tedy Bohu. Člověk tam nemůže být sám za sebe. Ale když se člověk podává Bohu, je božím dítětem, žije s Pánem, tak skutečně postavte se proti děvlu a uteče od vás. To je věta oznamovací, prostě úplně jasná. Tam není žádný jiný východisko. Když se postavíš proti nepříteli, uteče. Musí utect. A nezůstat jenom u toho, ale přibližte se k Bohu a přibliži se k vám.

[18:16] Utíkat se k Pánu, do Jeho přítomnosti, do Jeho blízkosti. Zůstávat v Jeho přízně, v Jeho prostoru. Je třeba, abychom bojovali pochopitelně ve jménu Ježíše. Ne ve svém vlastním jménu. Ne ze svých vlastních možností. Nevím, já už dlouho nesleduji Vánoční pohádky, ale jedna mě utkvěla. Ani nevím přesně, jak se jmenuje. Princa Večernice, nebo jak se to jmenuje. Jak tam toho zlostníka hraje Radek Brzo Bohatý. Taková, jako řekl jich pohádka, na které se dá učit duchovní boj. Kdy tam ten človíček bojuje proti tomu, ani nevím, jak se jmenoval, ale tak pracovně Radek Brzo Bohatý. A píchal tam do něj mečem ze svých vlastních sil a Radek Brzo Bohatý se mu tam vysmíval. No a když si stoupli ti tři bráchové, to je jeho, jak to bylo, Zuzku, pomož mi.

[19:18] To je jeho Večernice. Už je to dávno, co jsem to viděl. Stará pohádka. A velmi dobrá, velmi dobrá. Nevím, jestli letos byla v televizi. Mrakomor. Mrakomor. Děkuji za pomoc. Nebiblické jméno, ale Mrakomor. Jedno z dalších jmén v případě. Tak skutečně, když tam stál v jejich nějak autoritě, nebo tak nějak v jejich, ani nevím, jestli stínu, nebo jak to říct, tak v té chvíli byl konec. Byl konec toho Mrakomora. Opravdu pohádka, která mě inspiruje v duchovním boji, my musíme stát v moci našeho pána. Nemůžeme stát ve svém vlastním jménu. Jenom se svými zdroji, jenom se svými zbraněmi, ale skutečně je to tak, že jeho jméno, jeho blízkost, jeho přítomnost je s námi, tak, jak jsme to tady četli v tom listě Jakubově, a potom, když se proti němu postavíme, tak musí utéct.

[20:20] Tady není žádná jiná alternativa. To není o nějaký diskuzi. A já jsem vděčný, že jsme vítězové. Že jsme na straně vítěze. A mnohdy si to představuji tak, že jsme byli přenesení zachránění na tu vítěznou loď, na loď vítěza. A už jenom člověk, když je na té vítězné lodi, tak patří do té posádky, nebo do toho společenství, do toho lidu, který je zachráněný. A já jsem za to nesmírně vděčný, protože vím, co ten zlostník v mém životě kdysi dávno udělal, co se mnoho udělal. Když si pamatuju na ty destruktivní činy, se kterými jsem se potkával ve svém vlastním životě, jako mladý člověk, jako mladý muž. A jsem vděčný, že jsem z jeho milosti svoboden, že jsem na straně vítěze, že patřím do božího lidu.

[21:24] A jsem potěšen, že takové svědectví, takové vyznání máte zcela jistě i vy všichni, kdo patříte pánu. A že si to můžeme právě i teď připomínat, že i za tímto účelem, z tohoto důvodu přišel syn boží. Že z tohoto důvodu byl zjeven syn boží. A jestli dovolíte, já bych se na konci mého kázání ještě chvíli stišil a pomadlil. Děkujeme ti, pane Ježíši, že jsi přišel v čase a skutečně jsi porazil dňábla na kříži, že tvoje oběť byla pro něj porážka a pro nás záchrana a vysvobození. Děkuji ti, že v tobě jsme ospravedlněni, že jsme se mohli nově narodit, že v tobě je nám odpuštěno, že jsi nám dokonce dal svého ducha svatého, že jsi nám dal ducha Kristova, že nejsme sami, že nejsme sirodci, že na ten život tady na zemi skutečně nejsme sami, že nám dáváš své mocné zdroje, že jsme účastní tvého království, že sami patříme do tvého království, že jsme byli přenesení ze smrti do života, z království temna do království tvého požehnaného syna.

[22:49] Já ti děkuji, že v tobě můžeme vítězit, že jsme na straně vítěze. Děkuji ti za tohle společenství, děkuji ti za tento zbor, za bratry a za sestry. Chci ti žádat do toho, aby si nás zmocňoval, abychom i zítra, po zítří, do nového roku, abychom šli v tvém jménu, ve tvé autoritě, ve tvém vítězství, v tvém pokoji a v tvé radosti. Děkuji ti za to, Pane Ježíši. Amen.

[Všechna kázání](https://baptisteolomouc.cz/kazani)

---

HTML verze: https://baptisteolomouc.cz/kazani/20211226/syn-bo-zma-il-skutky-blovy · Aktualizováno: 2026-10-15