# Podvodník je podveden

> Kázání ze dne 10. 7. 2022, Genesis 29-31, Pavel Mečkovský. Záznam z nedělní bohoslužby sboru Baptisté Olomouc – poslech online i jako podcast.

- **Datum:** 10. 7. 2022
- **Kazatel:** Pavel Mečkovský
- **Biblický text:** Genesis 29-31
- **Délka:** 31:43
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2022-07-10-Podvodnik-je-podveden-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2022-07-10-Podvodnik-je-podveden-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Přepis

*automatický, může obsahovat chyby*

[0:00] Tak ještě jednou dobré ráno vám přeji. Nakonec nás tady není tak málo, jak to vypadalo. Takže i když jsou prázdní léto, člověk to jako tomu rozumí, že je rozježděný, tak tady můžeme být, dokonce máme tady hosty, kteří bojují ze sluchátky, ale i tak je vítáme. To nemusíš překládat všechno, ale vítáme je. Toto léto máme volné témata, což jsem rád. A já jsem přemýšlel, o čem mám kázat, jsem o tom, dvakrát jsem to změnil. Takže dneska budu kázat o podvodnících. Nevím, jestli se vás to týká, ale budu mluvit o jednom podvodníkovi, který byl nakonec podveden. A budu mluvit o jednom část příběhu nebo života Jákova.

[1:02] Ale ještě předtím, než se tam dostaneme, tak jsem si tak nějak uvědomil, že já jsem to kázání někdy měl v roce 2007. Doufám, jestli to nepamatujete, a kdyby jo, tak vás obdivuju, protože si já si to vůbec nepamatuju. Jsem měl takovej článek tam. Čínský podvodník, který z deseti tisící lidí vylákal 387 milionů dolarů na investice do mravenců. Dostal stres smrti. To je prostě drsné. 7 miliard korun nebo korun vylákal prostě od lidí. Aby investovali do mravenců. Takže na to si dejte pozor, to je jen tak na začátek. Ale on už asi nežije, takže po této stránce je to, co lepší. Nicméně podvody jsou pořád, budou.

[2:06] A podvody se nám vrátí často. A dneska bych chtěl mluvit o jenom podvodníkovi, který byl nakonec podveden. A to je o Jákobovi. Je to v genezí z 29. kapitoli až 31. kapitoli. Takže pokud máte Biblii, nebo aspoň mobil, tak se na to budeme průběžně dívat. Některé verše budou promítnuty, ale ne všechno. Ale já bych chtěl na začátek uvést ten kontext. Takže máme tátu Izáka. Máme Izáka. Izák měl dva syny. Ezau a Jákob. Ezau je starší. Jákob je mladší. A měli taky mamku. Mamka se jmenovala Rebeka. A ten Ezau, teda ten Izák, měl rád Ezaua. Ale ta Rebeka měla ráda koho? Toho nejmladšího. Toho svýho miláčka, Jákoba.

[3:08] A vlastně došlo k tomu, že společně Rebeka s Jákobem vymysleli plán, jak podvést Izáka, jak podvést tátu. Takže společně s svojím mamkou, byl to i miláček, co by pro něho neudělala, podvedli Izáka a požehnání, které měl dostat prvorozený, to je Ezau, dostal Jákob. A udělali to tak, to je důležité, protože dneska o tom budeme mluvit, tak se mu to přesně stejným způsobem vrátilo. Takže slovo prvorozený a převlek. Takže Jákob se převlíkl za Ezaua. Kůži, aby ten otec, který byl slepý, nepoznal, kdo je kdo. Takže tím to začíná, tady ten jeho příběh. A ještě jednu takovou důležitou věc bych tam chtěl říct úplně na začátek.

[4:12] Podvedl Jákob za pomocí Rebeky, své mamky, podvedl prostě svého tátu. A kdyby se... Jsme měli jenom povídat o těch vztazích, to je zase úplně na jiné téma, to je jenom taková jedna důležitá věc, je, že já jako vlastně v té době byl dospělý člověk, to nebylo žádné dítě, to byl dospělý chlap, ale jednal jako malej kluk, jednal vlastně, nechal, aby za něho rozhodovala jeho máma. On nepřevzal zodpovědnost za svůj život, nechal se jí ovládat. A jako v dnešní době to není nic neuvvyklého, že dospěláci, dospělí chlapy, bydlí doma, nechají se ovládat svojí mámami, svojí maminkou. A ten vztah nebyl zdravý. Je jedna zajímavá věc, že pán Bůh s Jákobem nechtěl do té doby nic společného.

[5:13] Víte, kdy pán Bůh promluvil k Jákobovi a začal s ním jednat, teprve tehdy, až opustil domov. Poté, co vyšel z domu, byl vyhnán, až se potom setkává s pánem Bohem v Bételu. Do té doby byl v područí své mamky Rebeky. Nepřevzal zodpovědnost za svůj život. A je to často, že chlapec, který neodešel z domova, nebo od toho se rodiče neodpoutali, tak má problémy stát se jako zralým mužem. A tady to je úplně jasné. A to se potom opakuje několikrát. Ale opustíme tady to téma. Propouštění dětí a stání se jako zodpovědným. Ale i toto je jako důležité na začátek suvědomit. Co se opakuje u těchto patriarchů ve starém zákoně, že pán Bůh s něma nejedná, dokud ty chlapi neopustí domov.

[6:17] Dokud nezačnou jednat sami za sebe. Takže udělali tady ten podfuk a teďka Jákob utíká. Utíká před Ezauem. Je na útěku a dostává se do Cháranu. Do Cháranu města, ze kterého vyšel Abraham. A setkává se s Lábanem, jeho strýcem. A ten Lában má dvě dcery. A o tom si už přečteme tento příběh. Takže podívejme se v Genesis 29. kapitola. Teďka už to můžeme promítnout. Potom řekl Lában Jákobovi. Což mi budeš sloužit zadarmo, jen protože jsi můj příbuzný? Pověz mi, jaká má být vám zda. Lában měl dvě dcery. Starší se jmenoval Lea. Mladší Ráchel.

[7:18] Lea měla mírné, nebo jiný překlad, mdlé oči. Jinými slovy nic moc. Protože tam je ten kontras. To je můj výklad jenom. Kdežto Ráchel byla krásné postavy, krásného vzezření. Jákob si Ráchel zamiloval a proto řekl. Budu ti sloužit sedm let za tvou mladší dceru Ráchel. Lában souhlasil. Lépe, když ji dám tobě, než někomu jinému. Zůstanu mě. Jákob tedy sloužil za Ráchel sedm let. Bylo to pro něho jako několik dní. Protože ji miloval. V té době byl takový zvyk, že pokud jste si chtěli jakou vzít, tak ženích měl dát rodičům, nevěsty, v té době asi 50 šekelů, což byla mzda za asi pět let. Takže Jákob tu Ráchel trochu přeplatil a nabízel, ale stála mu za to, nabízel sedm let jako vhodný dár.

[8:25] A to se Lábanovi líbilo. A je tam napsáno, že to uteklo jako voda. A do té doby to vypadá všechno v pořádku. Všechno je OK. Je daleko od bratra, blízkosti milované osoby a už se nemůžeme. Může dočkat, až si ji vezme. A teď to přichází, 21. verž. Potom řekl Jákob Lábanovi, dej mi tu ženu, má lhuta už uplynula, to už jim po ní. A Lában zhromáždil všechny muže toho místa a uspořádal hody. Večer znal dceru Leu a uvedl ji k Jákobovi a on k ní vešel. Teď podvodník narazí ještě na většího podvodníka. Mazanějšího. Jákob, to slovo hody, je podstatě pitka největšího kalibru, který si to budete představit.

[9:26] Cílem bylo napojit toho mladého žizního muže alkoholem úplně ospít a potom šikovně zaměnit ty svoje dcery. A to byl plán Jákova, Lábana. A když se potom, když budeme čistá, 25. verž, ráno Jákob viděl, se probral z té kocoviny, že to je Lea. Vyčítal Lábanovi, co jsi mi to provedl? Co jsi mu tebe nesloužil za ráchel? Proč jsi mě oklamal? Lában odpověděl, u nás není zvykem, aby se mladší vdávala dřív než prvorozená. Všimněte si to slovo, poprvorozená. Zůstaň u ní po celý svatevní týden, dáme ti tu mladší za službu, kterou si u mě odslouží v dalších sedmi letech. Jákob se ráno probudí, podívá se, říká, to je někdo jiný. Stejnej šaty, jo, zase. Oblečeně stejné, ale pod tím je někdo jiný.

[10:30] Hle, a místo Ráchel, to asi naštve, co? Bacha na ty dvojčata, no. Ale zajímavé, že Lában v klidu. Říká, víš, my máme takovej zvyk, jsem ti asi zapomněl říct, že jo. Jsem ti asi o tom neříkal. Asi jsem zapomněl, promiň. Ale, jo, musí prvorozená, musí být první. Takže víš co, služ mi ještě sedm let a dám ti hned potom Ráchel. Bereš to? Co měl dělat? Ale všimněme si, že ten 26. verš právě ukazuje na to, že Jákob nese důsledky toho, co on udělal. Úplně stejně. Podobný podvod. Je tam přestrojení a je tam prvorozenství. Pod tím nevěstinným závojem není Ráchel, ale Lea. Mladší, na místo mladší, dostal prvorozenou Leu.

[11:31] Úplně stejný princip, co udělal on. Jako ne, že by člověk musel vždycky vytrpět přesně ty stejné skutky, které on udělal. To tak jako není, ale Jakob trpce poznává svou vlastní povahu. Jako znamená uskočný. Někom jiném. Právě v Lábanovi. Víte, co je zajímavé? Když se podíváme na další ten slide, tak Leša podvod se táhne prostě v celém tom rodě. Abraham lže o své ženě. dvakrát podvádí krále. To stejný dělá Izák. Lže o své ženě Rebece. Podvádí krále. Potom zase Jákob lže. Podvádí otce. A nakonec on sám je podveden. Lábanem. Víte, co je zajímavé? Že pán Bůh vždycky zasahuje do toho života.

[12:31] Pán Bůh si použil Abrahama, Izáka, Jákoba. To není, že to je konec. Ale člověk si nese důsledky. Ten sklon tam je. Jako kdyby ten syn to odkoukalo svého otce. A tady jsem se musel zastavit. A musel jsem položit si otázku. Jaký příklad já jako rodič nechávám svým dětem? Příklady táhnou víc než jaké jsou. jakoliv slova. Samozřejmě to stejné i v dobrém. Izák, otec, posílá Jákova do cháranu, aby si bral manželku mezi věřícími. To stejné dělá Abraham si zákem, aby si našel ženu mezi tím širokým příbuřenstvem, protože to je kvůli víře.

[13:32] Jo, vždycky ty příklady táhnou nejvíc. A my si, ať chceme nebo nechceme, neseme určité rysy z naší rodiny. Dobré? I méně dobré. A je často potřeba se zastavit a zeptat se, co předávám? Chci, aby moje děti jednali a žili stejným způsobem jako já. Je to dobré? Jsem dobrým příkladem? Je potřeba něco změnit? Víte, někdy si říkáme, toto v životě nechci to dělat jako můj táta. A pak zjistíte, že to děláte úplně stejně. Pán Bůh nás mění. Pán Bůh je schopný měnit naše postoje. Ale čas od času my se musíme zastavit a uvědomit. Si to pěhat se do zrcadla Biblie, podívat se do zrcadla, to, jak funguju.

[14:38] Nedělám nějaké věci automaticky, protože se to tak vždycky dělalo. Co říká Biblia na mé jednání? Příklady táhnou a my si to neseme. Takže máme u toho Jákoba je to viditelné v celém tom rodu. Nicméně jedna taková důležitá věc je, že pán Bůh jako neopustil Jákoba. Pán Bůh s ním pokračuje. Ale realita je taková, že my si vždycky neseme důsledky našeho jednání, našeho hříchu. Pán Bůh mu odpustil. Pán Bůh odpouští naše hříchy. Ale ne vždycky jsou smazány ty důsledky. Neseme si je po celý život. Když Jákob podvedl Ezaua a připravil ho o požehnání, dotklo se to celého života.

[15:43] To stejně má Jákob, když si vzal prostě Leu, kterou jako si vzít vůbec nechtěl. Dotklo se to celého jeho života. A možná každý den si uvědomoval, co udělal. Víte, někdy si myslíme, že to odpuštění, že pán Bůh je takovej, že odpustí všechno, prostě my jsme něco špatného, my mu to řekneme, on nám to odpustí a jdeme dál. A je to pravda. On odpustí. Ale důsledky zůstávají. Jeden člověk říkal, ale představte si to, jako kdybyste vyskočili prostě z patnáctého patra a nejenom jste se uvědomili, že to je hloupost. Říká, pane Bože, prostě to je ta nejhloupější věc, co jsem udělal, odpust mi to. Můžeš mi to odpustit? Už jste v tom desátém patře. Jasně, můžu. A můžeš to vymazat zcela jako ze svých záznamů? Už jste v pátém patře. Jasně, můžu.

[16:43] Mažu. Už si na to nikdy nespomenu. Mí to zcela vymazáno. Buď v klidu. A muž padá dál a musí narazit. My často musíme narazit, abychom stali a změnili to naše jednání. Musíme přemýšlet o tom, že to, co děláme, nějaké důsledky. Že to není jedno. Jsem četl takový článek, kde autor píše, je to normální. Je normální, aby si někdo postavil domek prostě blízko řeky, kde pravidelně jsou záplavy. Je normální, aby si někdo postavil vilu na ostrově Svatá Helena, kde je aktivní sopka. Konec. Je normálně, aby někdo hladil nosorožce, aby zjistil, jestli je krotký. A ta poslední se mě líbí nejvíc. Je to normálně, aby si někdo zapadil sýrku a šel se podívat, jestli má plnou nádrž u auta.

[17:45] A ten auto říkal, odpověd na ty otázky už vám nikdo neřekne, protože ty věci se staly a ty lidi už nežijou. To se fakt stalo. Všechny tady ty hlouposti v uvozovkách. Proč? No, protože si neuvědomé důsledky. Myslíme si, že to nějak dopadne dobře, že pán Bůh to vyžehlí. Že nebudou žádný negativní výsledky. Biblia říká, neklamte se. Bohu se nikdo nebude posmívat. Co člověk zase je, to taky sklidí. Víte, co je zajímavé, že když opustil ten Jákob, když opustil domov, tak se setkává s Bohem v Bételu. Pán Bůh mu zaslibuje, že s ním bude, že s něm vzejde národ, protože mu požehná. A za pár let prostě on sám je podveden.

[18:46] Dokonce dvakrát. Opustil ho pán Bůh? Neopustil. On si jenom nese důsledky svého jednání. Strašně zajímavé. Potom násil dalších šest let. A dokonce v Biblii je napsáno v té 31. kapitole, že Lában desetkrát změnil jeho mzdu. To ne, že ho podvedl jenom s těma dcerama. Podvádí dál. Když chtěl odjejit se svojou rodinou zpět, tak to je napsáno, říká svým ženám, váš otec mě obelstil. Desetkrát změnil moji mzdu. Bůh však nedovolil, aby mi to, aby provedl něco zlého. Pak se ho pán Bůh zastává. Potom, až je podveden, desetkrát se změní jeho mzda, tak pak pán Bůh zasahuje. A v 31. kapitole, můžete čiš, ve snu přišel boží posel, 11. verši.

[19:47] Řekl Jákobe, odpověděl tu jsem. Řekl, rozhlédni se a víc, všechní samci skákající na ovce a kozy jsou pruhovaní, skvrnití a stříkaní. Viděl jsem ti všechno, co ti Lában dělá. Já jsem Bůh z Bételu, kde jsi olejem pomázal posvátný sloup a kde ses mi zavázal slibem. Víjdi teď hned z této země a navrát se do své rodné země. Potom všechno, co se stalo, až si zakoušil ty důsledky, tak pán Bůh znova k němu promluvil. A říká, já jsem to viděl, já jsem to viděl celou dobu. Já jsem viděl, že ti ho krádá. Já jsem to dopustil. Ale já jsem ten Bůh z Bételu. Vidí teďka z této země navrát se do rodné země.

[20:48] A Jakob vychází tajně, protože ví, že by ho Lába nepustil, ten jeho strejda. Ale co je důležité? Až teďka se ten Jakob začíná měnit. Až teďka už přestával hát, podvádět. A uvědomuje si, že všechno, co má, už není díky jeho podvodům, ale díky hospodinu. V 31. kapitole, 41. a dál, ty dva verše, říká Jákob. Celých 20 let jsem ti v domě sloužil, říká Lába novi. 14 let za obě dcery, 6 let za tvůj brav. 20 let prostě důsledku. Mzdu si mím změnil 10krát. A teďka. Kdyby se mnou nebyl Bůh mého otce. Bůh Abrahamův, strach Izákův, propustil bys mě teď s prázdnou, ale Bůh viděl mou trízeň. A námahu mých rukou a na dnešek se můžeme.

[21:50] Tam rozsoudil. Všimněte si ten posun. Kdyby se mnou nebyl hospodin, Bůh mého otce, tak bys mě propustil bez ničeho. Teď je se mnou hospodin. Teď si to uvědomuji. Už to není díky mně, díky mým podvodům, ale ty zasáhl do mého života. To je ta změna. To je ten důvod, proč si to Jákob musel všechno zakusit. Aby došlo k té změně. Aby možná dopadl na zem, aby si je namlátil. Pak vstál a uvědomil si, že ty podvody nefungují. Tak, jak si představoval. Už je to jiný Jákob. Ale ještě potřeboval jednu lekci, a to je potom v dalších kapitolách. A tady ještě jedna taková zajímavá věc.

[22:56] Jákob má dvě ženy. A dvě ženy u nás to nějak nenosí. Mně se líbí takový... Čeští na to tak si s tím krásně hraje. Já to tak jako použiju. Dva ostrovy jsou ostrovy. Je to tak? Dvě sochy jsou soší. A dvě ženy je soužení. Přesně tak. A vám, že si zapamětejí něco jiného. Má dvě ženy. Má Leu, kterou tam nastrčil tata, a má Ráchel, kterou miloval. Jednu si vzít musel, druhou chtěl. Jedna je nemilovaná, druhá je zbožňovaná.

[23:58] Přemýšlejte, jak to tam vypadalo. To bylo soužení. A to, co následuje, je podobně smutné, jako ta rivalita mezi Ezaujem a Jákovi. Je to něco podobného. Lea a Ráchel začínají soupeřit. Přemýšlejte, jak se ta Lea musela cítit. Žít s někým, kdo ji nemiluje. Denně vidět, jak Jákob si všimlá Ráchel. Bylo jí těžko a bylo jí smutno. Cítila si odstrčená na okraji, sama bez nějaké opory, podpory. A chtěla Jákoba získat. A v té 30. kapitole je nadpis Zápas Jákobových žen. To není nějaký pěstný souboj. Ale to jsou ty intriky, to je ta manipulace. Jak si toho Jákoba naklonit? Tím, že mu dá syny. A každá z nich má něco, po čem potom touží ta druhá.

[25:00] Ráchel touží po dětech, Lea touží po Jákobově lásce. A to pak vidíme, jak ji dává prostě jména těm svým synům. Ale co se děje dál? Víte, co je zajímavé? Že já, pán Bůh to vidí. Pán Bůh se ujímá té leji, která tam byla nedobrovolně. Jak se tam dostala? Mohla za to Lea? Lábany tam strčil, její táta. To nebylo její rozhodnutí. Ona se dostala do té situace bez vlastního nějakého zavinění. Ale co je nádherné? Pán Bůh to viděl. Pán Bůh se jej ujálo. V tom 29. verši, 29. kapitule, když hospodně viděl, že Lea není milovaná, otevřel její lůno. Ráchel však zůstala neplodná.

[26:00] Pán Bůh se přiznal. Otevřel její lůno, aby zabránil tomu, že Ráchel by měla všechno. Ale co je strašně zajímavé, co mě úplně fascinovalo, co jsem si nikdy neuvědomil, otevřel její lůno. Že přesto, že Jákob se z Leo oženil omilem, tak Bůh tu odmítanou Leo chrání a utěšuje. A narodí se šest synů a jeden z těch synů se jmenuje Juda. A z Judy pochází David, Šalamoun a Kristus. Z té leji, ne z Ráchel, ne jste milované, ale přímo z té leji. Z Judy pochází ten, který potom převezme to klíčové žezlo. Ne je to zajímavé, jak pán Bůh prostě viděl tu Levu a dal jí šest synů a jeden z nich je Juda.

[27:02] Pán Bůh se dívá na lidi, ujímá se jich. A potom pán Bůh vidí trápení Ráchel. A v geneziste 30. kapitole je napsáno, že rozpomenul se Bůh na Ráchel a vyslyšeli. Otevřeli její lůno, otěhotněla a porodila syna a řekla, Bůh odňal mé pohanění. Dala mu jméno Jozef, to je přidej Bůh. A Bůh si všímá potom Jozefa. To stejné byste přečetli, když Abraham měl Sáru a potom otrokyní Hagar. A vyhnal jí ven a pán Bůh si zase všímá. Pán Bůh není zdálení trápení. Těžkostem. Pán Bůh zasahuje. Mě k tomu napadl ver. Žálm 145. přeštu kousek z toho, kde se mluví o tom, že pán Bůh vidí, slyší a bere to vážně.

[28:03] To naší situaci. Žálm 145. 14 až 19. Budu to číst. Nemám to tam. Hospodin podpírá všechny klesající. Všechny sehnuté napřímuje. Oči všech z nadějí zlíží k tobě a tým dáváš pravý čas, dáváš pokrm. Otvírá svou ruku a ve své přízní si tíš všechno, co žije. Hospodin je spravedlivý ve všech svých cestách, milosrdný ve všech sítzkucích. A teďka. Blízko je všem, kteří volejí k němu. Všem, kteří ho volejí opravdově. Vyplňuje přání těch, kteří se ho bojí. Slyší, když volají o pomoc. A zachrání je. On slyše Leu. On slyšel i Ráchel. On se jí ujálo. Tak to je část toho Jakobova života.

[29:05] Kdybych udělal takové zhrnutí. Podívejme se na to, co se z toho můžeme naučit. Ta první věc je příklady táhnou. Dobré i špatné. Neseme si vzorce z naší rodiny. Některé věci prostě nejsou moc dobré a člověk se jako stydí za to, ale už se staly. Nicméně Pán Bůh to může změnit. My si nemusíme ty vzorce přenášet dál. Pán Bůh má moc. Ty věci mění. Nicméně některé věci si musíme uvědomit, že nejsou dobré. Je potřeba na tom pracovat s boží pomocí. Ta druhá věc je odpuštění maže hřích, ale ne důsledky. Co člověk zase je, to bude sklízet. A to poslední je Pán Bůh slyší a odpovídá. Těm, kteří se ho bojí a slyší, když volají o pomoc.

[30:11] Pán Bůh slyšel Leu i nakonec tu Ráchel. Hospodní je blízko všem, kteří k němu volají. Všem, kdo ho volají opravdově. Vyplňuje přání těch, kdo se ho bojí, slyší, když volají o pomoc a zachrání je. Tak to bylo část toho Jákobova života. A mým přáním... je, aby aspoň jedna věc, o které jsme teďka slyšeli, něco možná, co se nás týká, buď jsme v trápení, potřebujeme pozbudit, nebo přemýšlíme si některé věci udělat, nebo neudělat, přemýšlejme o důsledcích a taky přemýšlejme o tom, jestli jsme příkladem pro naše nejbližší, anebo jestli si neděláme některé věci automaticky, protože jsou to ty vzorce. A já jesky říkám, je potřeba to přefiltrovat přes Bibli, jestli to je správné.

[31:17] Ať nás Pán Bůh vede tady v tomhle a ať Pán Bůh nám ukazuje věci, které je potřeba proměnit, ať nás pozbuzuje v tom, v čem je potřeba vytrvat a taky nám všem přeji, abychom volali k Pánu Bohu opravdově celé s vírou, že nás slyší. Amen.

[Všechna kázání](https://baptisteolomouc.cz/kazani)

---

HTML verze: https://baptisteolomouc.cz/kazani/20220710/podvodn-k-je-podveden · Aktualizováno: 2026-10-15