# Setkání žen - povzbuzení

> Kázání ze dne 9. 10. 2022, Pavel Mečkovský. Záznam z nedělní bohoslužby sboru Baptisté Olomouc – poslech online i jako podcast.

- **Datum:** 9. 10. 2022
- **Kazatel:** Pavel Mečkovský
- **Délka:** 30:12
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2022-10-09-Setkani-zen-povzbuzeni-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2022-10-09-Setkani-zen-povzbuzeni-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Přepis

*automatický, může obsahovat chyby*

[0:00] Dobré ráno, já jsem daraz spíš možná poledne, odpoledne, jsem tak jako naladěná z té postele rovnou sem a já jsem vám chtěla říct, že mi obrovským potěšením, že se s vámi můžu podělit o něco, co prožívám, buďte úplně v klidu, já jako vůbec si neberu jako takovou troufalost, že bych vám tady říkala něco, co prostě už dávno všechno víte, spíše to o tom, že si budeme připomínat nějaké věci, no to vůbec není špatné, když si něco připomínáme, spíš to mám formou prostě takových dvou svědectví a tak když dovolíte, tak já bych začala tím, že bych chtěla moc poděkovat Elence Koukalové, která stvořila tady ten plagátek, který vidíte a ten její maják, protože věděla, že se to celé jmenuje prostě o pomoci, tak to byl její nápad a já si myslím, že nějaký verš o majáku by klidně prostě mohl v Bibli být, protože Bůh je skutečně takový maják, takže já Elence za to moc děkuji a může se už chystat, až ji zase prostě oslovíme, aby dělala další letáčky.

[1:11] Taky jsem vám chtěla říct, že poprosím teda o další slide. Já jsem si netroufla nějaké moje velké vlastní myšlenky a tak jsem se nechal inspirovat na takové průvodní slovo tady z té knížky, která se jmenuje Kingdom Woman, což znamená něco v překladu jako královská žena nebo žena z království a je z pera mého oblíbeného autora a jeho dcery. Tak já poprosím o další slide a než to samotné zamišlení prostě začnu, tak dovolte, aby jsem se pomodlila. Já bychom ti svatý pane chtěla moc poděkovat za to, že ty si používáš úplně obyčejný lidi k tomu, aby mohli povzbudit druhý a tak bychom ti chtěla moc poprosit o to, aby cokoliv tady bude řečeno, tak aby nás uvádělo dopravdy o tom, kým ty skutečně jsi a vlastně taky o tom, jak jsme my a co u nás vlastně žádáš a taky moc děkujeme za to, že ty si ten, kdo slíbil, že když budeme žádat o tvojí přítomnost, takže tady s námi budeš přítomen a tak moc o to prosím, aby se byl tady s námi, dotýkal se každého z nás v jeho srdci podle toho, jak to potřebujeme. Amen.

[2:45] A já si s dovolením sednu a máme tam další slide. To byl takový pokus o úsměv, já nejsem moc humorná žena, jako nebyl mi dáno do vínku moc humoru, tak alespoň na začátku se lehce zasmějte a až se budete těšit, až jako skončím, tak má to celkem devět slajdů, tohle už je třetí, takže tady máte takového pomocníka, jeho v současné době prostě plná společnost, je to takový ten společník, který rychle přiletí, z pravidla je připravený, dovede prostě udělat úžasné věci, je to takový borec, někdy bývá i velkorysí, tak já prosím o další slajd. Tohle je prosím jiný borec, to je Eva, to je první žena v Biblii a ona vlastně byla také jaksi stvořena, aby byla pomocí. A kolikrát se prostě, jak si říká, že ta pomoc od ní prostě se vnímá, že je taková jako kdyby podřadná, na rozdíl od toho hrdiny, že?

[3:56] A tak se potřeba podívat, co opravdu písmo říká, jaká ta Eva teda skutečně, nebo proč byla vlastně stvořená pro Adama. Je to hned z Genesis, 18. verž, a já tady pro vás mám dva různé překlady a s dovolením je přečtu. Hospodin Bůh také řekl, není dobré, aby člověk byl sám. A také řekl, není dobré, aby byla vlastně stvořená pro vás mám dva různé překlady. příjmu rovnocenou oporu. I řekl hospodin Bůh, není dobré, aby člověk byl sám, učinímu pomoc jemu rovnou. To původní slovíčko, které je tady vlastně přeloženo, jakožto pomoc nebo opora, tak to je vlastně slovíčko z hebrejškiny, které se jmenuje, nebo se mu říká ezer. A to slovíčko znamená doslova ulehčovat, podporovat. Je to spojenec, zachránce, někdo, kdo přiběhne, když člověk začne volat o pomoc.

[4:58] Je to takový ten pomocník, který okamžike všeho nechá a prostě přiběhne na pomoc. A teď prostě poslouchejte, teď je to strašně silné, mi se to strašně dotklo. To slovíčko ezer je v písmu 21x. Ve starém zákoně najdete ho v prvních knihách Mojžíšových několikrát, najdete ho hodně v žálmech, najdete ho v prorocích, jako je Daniel, jako je Ozeáš, jako je Ezechiel a ještě v první Samuelové, jak byl Samuel prorok. Tak tam všude je uvedeno ezer jako pomocník. A teď se držte devatenáctkrát a dvakrát. Dvakrát je tady to slovíčko ezer zmíněno a vstaženo na evu, jako pomoc. A to stejné slovíčko, které bylo vstaženo na evu, proč byla stvořena, je hádejte na koho vstaženo.

[6:03] V těch prorocích a deuteronomiu a v žálmech hádejte na koho. No, všichni to víte, že jo. Ano, taková těžká otázka, jak u maturity. A je to Bůh. Bůh sám o sobě říká, že je prostě ezerem pro nás, že je takovým pomocníkem. Takže když nazývá evu pomocníkem, a nejenom evu, my jsme její potomci. A takže i my máme být pomocí. A teď je vám jasné, jakou pomocí. Žádnou podřadnou. Žádná služka, co jenom dělá prostě snídaně. To je skutečně jako nesmírně hodnotná pomoc. A vlastně, jak nás Bůh utvořil, podle svého obrazu. Není to tak? Tak když on je pomoc, tak i my můžeme být úplně stejná, rovnocená pomoc. Pro mě to bylo obrovské povzbození. A poprosím o další slide. Tady tohle je právě jeden z příkladů z toho Deuteronomia.

[7:08] Například jsem vybrala, kde to slovíčko pomoc, vidíte ho na prvním řádku ke konci, není nikdo jako Bůh, ješůrůne, který jezdí na nebesích, tobě ku pomoci, ve své velebnosti na oblacích. Příbytkem je Bůh dávnověký, pod tebou jsou paže věčné. Tak to je jeden z kých veršů, kde právě je zmíněný Bůh jako ten ezer, jako pomoc. A vás tam určitě zaujalo to slovo ješůrůne. A určitě mnozí z vás víte, i co znamená. Je to vlastně taková osobní, osobní, hluboce osobní pojmenování Izraele. Takové domácké oslovení Izraele samotným Bohem. A je to podobné, tak jako já, když se jmenou Irena, tak mě doma neříkají Ireno, mě prostě moji rodiče říkali Renko. A když přijdu za někým, koho mám jako ráda, tak mi taky neříká Ireno, ale prostě různé varianty.

[8:08] Irčo, Iri, Rení. A vy to máte určitě úplně stejné. Když přijdete za někým, kdo vás má rád, nebo za členama rodiny, tak použije zdrobně liny vašeho jména, a prostě varianty vašeho jména, protože se tam odráží váš osobní vztah. A mě strašně povzbudilo, když jsem si uvědomila, že ten verš, bědě z Deuteronomia, tak platí i pro mě, protože vlastně Bůh takhle oslovoval svůj milovaný lid. On miloval ten svůj izraelský lid a proto mu takhle... říkal, no a my přece díky pánu Ježíši jsme také milovaný lid. Takže ten verš, který tady vidíte, tak si za něj klidně můžete dosadit. Nikdo není jako bůh, hrení a pokračovat dál. A to, co je vlastně v tom verši dál, tak o tom se teďka budu trošičku dál zamýšlet.

[9:09] A jenom jsem vám k tomu chtěla říct takové kratičké svědectví, které to propojí. Mnozí z vás ví, že prostě můj otec měl asi před dvěma měsíci strašně těžký úraz a z aktivního táty se stal prostě ležící táta a já za ním prostě chodívám do nemocnice a ty chvíle s ním jsou strašně intenzivní, neskutečně silné a když jsem od něho odcházela teď naposledy, tak prostě až venku mě přemohly takové jako kdyby emoce a prostě jsem k nímu cítila hlubokou lásku a tak jsem si tak jako prostě pobrečela a uprostřed tady těch myšlenek najednou přišla taková prostě myšlenka, jako kdyby ze zhora taková otázka a jako kdyby se mě Bůh ptal, co máš mě taky tak hrozně moc ráda?

[10:10] A mě to strašně moc oslovilo, protože jsem si říkala, no jo, ale když já mám mít přece někoho ráda, tak ho musím znát. A jak ho můžu znát? No jedině tak, že s ním prostě trávím čas, že ho nějak poznávám. Tak pojďme se podívat na další verž, další slajd, co k tomu říká samotný pán Ježíš. Tak tady vidíte ovečky, je to strašně slavný verž, kdy on říká, já jsem váš pastýř a znám svoje ovce, to my víme, že nás zná, ale to, co je tam tučně, to mi tak ožilo před očima, moje ovce znají mne. Wow. Jako to znamená, že on se nám vlastně dává poznávat. A ještě, ještě jde hlouběji, protože říká, otec zná mne a já znám otce. Toto je ale hluboce o rodině. On přirovnává, jako tak, jak my se známe v rodině, a upřímně vidím tady i mladé holky, a my, co jsme starší, si to taky velice dobře pamatujeme, děti znají velice dobře svoje rodiče, moc dobře vědí, jak prostě na ně, prostě ty vztahy v té rodině jsou takové jako hlubší zpravidla.

[11:25] A pán Ježíš říká, že tak jako otec zná mne, a tak jako já znám otce, tak takhle já znám vás, a takhle v podstatě moje ovečky mohou znát mne. No jo, ale co potřebujete k tomu, abyste někoho takhle poznávali? Potřebujete nejenom si o něm číst v Biblii, anebo se jenom k němu modlit v uvozovkách jenom, ale potřebujete s ním mít i společné zážitky. Není to tak? Není to, co vás vlastně spojuje s lidma? Tak jsou to společné zážitky. Někam jedete, něco prožijete. A tak já poprosím o další slajd. My se tady bavíme o pomoci a prostě z pravidla o tu pomoc žádáme, když jsme v nějaké bouři prostě životní a pojďme se na tu bouři podívat trošku víc. Tak tady to je samozřejmě výjev. My učitelky z matersté, z té biblické školky velice dobře tady ten příběh známe.

[12:30] Je to úžasné sloužit dětem ve školce. K tomu vás můžu povzbudit. A tady vidíte takový výjev, kdy učedníci byli vysláni 12 chlapů, rybářů, kteří perfektně uměli prostě tady to galilejské jezero dobře znali, na lodí uměli jezdit, bouří prožili prostě spousty. A najednou tady těch 12 silných chlapů se dostává do situace. Začínají se bát. Běžte se podívat do Evangelia. Jako fakt tam je vidět, jak prostě pišký a prostě... bojí se, protože je tam jasně napsáno, že si mysleli, že tuhle bouři tentokrát nezvládnou a že ji prostě nepřežijí. A já mám na vás otázku, kdo je na to Galilejské jezero poslal? No, oni předtím byli s pánem Ježíšem, když nasytil těch x tisíc lidí a pak je vyslal někdy asi odpoledne, aby vyjeli na to Galilejské jezero a Ježíš s něma nešel, protože šel nahoru a šel se modlit.

[13:36] A v jiném evangeliu se dokonce rozvídáme, za co se modlil. On se modlil za jejich víru, aby neselhala. A tady ti chlapi, když se dostali prostě do prostřed toho jezera, tak najednou se strhla tady ta bouře a oni ale byli v perfektní vůli boží. Oni byli prostě na správném místě ve správném čase a to se úplně může stát i nám, že ta bouře, která přichází do našeho života, tak není jako proto, že jsme něco zhřešili a Bůh nás teďka trestá. Ale my jsme se dostali prostě do bouře. To úplně evokuje, že on je v podstatě do té bouře poslal. Co pak jako pán Ježíš, když řekl jako jeďte na druhou stranu a já vás dojdu, co pak nevěděl, že přijde bouře? No on určitě věděl, že přijde bouře. A teď proč si myslíte, že on tu bouři prostě jako dovolil? Proč jí prostě jako schválil jeho milující ruka?

[14:36] A úplně to evokuje právě ty společné zážitky. Když totiž Bůh je tam nahoře, tak on po té bouři umí úžasným způsobem. On to vidí jako úžasnou cestu prostě k nám. Jemu se strašně dobře po těch bouřích k nám dostává, protože naše modlitby v tu chvíli nejsou žádnou ozdobou, ale jsou prostě vroucné, skutečné. Tak stejně tak jako prostě ti učedníci, tak i nám prostě dopouští, abychom se dostali do bouří. Ještě to specifikuju. Oni totiž se něco jako kdyby naučili. Když půjdete do Evangelia, tak vždycky uvidíte, že on je něco jako kdyby naučil, nějaké učení, něco dělali a pak je někam poslal. Tak možná je to i v našem životě ta bouře proto, že něco jsme se prostě naučili a pán nám nechá, abychom si to prožili.

[15:36] To je podobné, jako když si budete číst Izraelce, když prostě v nedělce děláme s dětskama Izraelce, jak vždycky viděli zázrak, reptali, viděli zázrak, reptali, viděli zázrak, reptali. To se prostě pořád opakuje. Ale když se to stane vám v životě, tak najednou chápete, proč reptáte, najednou si skěžujete. Bych jste předtím něco od Boha viděli. Tak je docela možné, že pán nám tady ty zkoušky dává, abychom ho mohli poznat z jiné stránky. Já bychom vám chtěla k tomu říct takové svědectví, jak si pán Bůh prostě použil těžké věci. Nebyly to moje těžké věci, byly to těžké věci jedné mojí strašně blízké sestry. Ta sestra není z Olomouce, takže nehledejte prostě spojitosti tady s nějakou členkou zboru. Tu sestru nejspíš neznáte. A ona prožívala fakt strašlivě těžký věci.

[16:39] A když mi je líčila, mi to bylo strašně těžký. A hledala jsem, jak jí můžu prostě pomůct. A pán Bůh má prostě fakt dobrý smysl pro humor. Teda poslouchejte, co jsem dostala za dar do vínku. Já umím naslouchat, ale už neumím poradit. To je takový dobrý, že? Jako fakt takový dobrý humor. A nicméně tu sestru mám natolik ráda, že jsem hledala prostě, šla jsem na kolena a říkala jsem, pane, jestli chceš, tak si mě prostě použijí, abych ji strašně ráda prostě byla tím pomocníkem, kdo, jako skrze koho, budeš prostě ji nějak jako posouvat, v té procházce to bouří. A víte, co se stalo hned na druhý den, když jsem si dělala... Tichý čas, to je takové, já to dělám z YouVersion, to je takové instantní, fajné, rychle, jsou tam videa, jsou tam prostě nějaká prostě zamišlení a úplně super to nastartuje do života, tak já jsem měla pocit, že to zamišlení je prostě přímo pro ní, jo, to úplně tak jako bylo z toho vidět jako kousek cesty, po které by se mohla vydat.

[17:52] No a pak jsem si říkala nic, tak půjdu prostě ven, dala jsem si pecky do uší a poslouchala jsem kázání jednoho kazatele a ačkoliv to bylo úplně z jiného zdroje, tak prostě ty myšlenky, které mě tam zaujaly, ty zase prostě směřovaly do toho jednoho stejného bodu a já jsem si začala být prostě jistá, že to může být taková prostě dobrá rada pro ní, která je skutečně od Boha. A takhle to prostě šlo dál a dál, jo, vždycky jako kdyby posunula se o kousek a zase jsme viděli jako, že takhle, takhle jako pán mi dával, že jsem viděla jako zase jako kdyby do té situace, jak se lehce změnila, tak zase. A takhle to prostě trvá roky, jo, no to jako kdyby se ještě nezměnilo, ale víte, co se změnilo, jak člověk takhle jde prostě s pánem, tak se změní najednou váš, vaše perspektiva. Už to nevidíte jenom ze svého úhlu pohledu, ale najednou to začnete vidět jakousi duchovní optikou, jako kdyby vám někdo dal prostě brýle a začínáte rozeznávat některé věci.

[19:01] A to ještě není všechno, ještě zároveň cítíte, jak jste budování uvnitř, jak najednou prostě třeba po půl roce, jak takhle prostě s ní hledáte odpovědi, tak, jak prostě někdo, jak se říká, prostě pročišťuje vaše nitro. Takže jsem najednou zjistila, že v některých situacích, ve kterých bych měla druhým tendenci se třeba omlouvat, ne, pardon, jinak, vysvětlovat tu situaci, tak místo ní jsem se najednou omluvila a nedělalo mi to problém. Prostě člověk je najednou prostě budovaný a to vlastně všechno vzniklo jenom z toho, že člověk se nabídl na pomoc a najednou sklízal jedno požehnání za druhým a najednou jsem začala vidět Boha a to je asi ta největší výpověk, kterou bych tady chtěla říct, že najednou jsem začala vidět Boha úplně z jiné stránky. Tak jak prostě tě učedníci, když se nejdřív jako báli, že je to přízrak a Ježíš jim říkali, já nejsem přízrak, já jsem to, tak najednou vnímáte jako Boha úplně z jiné stránky.

[20:14] Normálně najednou ho začínáte mít rádi. A nejenom, že začínáte mít rádi jeho, ale začínáte mít rádi i ty, které on má rád. To znamená jeho církev, jeho nevěstu. Najednou vám začne víc záležet prostě na lidech, kteří jsou ve sboru. A nejenom ve sboru, ale on má rád i lidi, kteří jsou v našem okolí. A získáte úplně jiný přístup a náhled. A víte, co ze mě vyjelo jednoho dne. Já jsem normálně Bohu řekla, to by mě nikdy nenapadlo. Pane, jako kdo jsem, že ke mně prostě, že mi tolik dáváš. A pak jsem si uvědomila, že to je ale verš prostě ze Žálmu. Takhle reagovali jako David, když mu Bůh takhle prostě žehnal. A když si to prožijete, tak je to úplně něco jiné. A najednou získíte, že vám i služba pro sbor začíná strašně chutnat. Máte tam úplně jinou prostě motivaci. A to prostě jenom proto, že já jsem se cítila až trapně, že jsem v podstatě Boha poznala skrze cizí trable.

[21:19] A tak jsem vám chtěla říct, když se tady bavíme o pomoci, tak Bůh totiž, když my se k němu modlíme, tak se někdy modlíme jako k džinu z láhve. Jako pane, já tady vidím, jak bych potřebovala, jak by se to mělo udělat. A to úplně změnilo, přetočilo můj postoj, když jsem si uvědomila, ke komu vlastně mluvím a že mám naopak jeho nechat, aby to bylo jeho řešení, protože my nevidíme na všechny ty pucle, z kterých on prostě tu situaci... a si skládá úžasnou knihou, na to je Ester, kdy tam uvidíte, i když se tam neřekne jedinkrát Bůh, tak jak prostě je ten timing, to správné načasování, strašně důležité na tu pomoc a spíš se o něho opřít a trávit čas třeba s lidma, kteří jsou Bohu blízko, fakt si prostě jako číst písma, protože Bůh skrze to neskutečně mluví, trávit čas na modlitbách a najednou vám to prostě všechno se propojí a máte radost. A já bych chtěla ještě tady zmínit jednu postavu, která je ve vodě, to je Petr. Petr totiž vlastně budoucí apoštol, Petr neboli taková opora církve, tak jako jediný vlastně vyslovil žádost touhu jít za Ježíšem. Je to vlastně tak, že Ježíš kráčel po tom problému, kteří ty učedníci měli, čili i Petr.

[22:49] A Petr jako jediný řekl, pane Ježíši, já ti chci jít prostě naproti. A Ježíš, víte, co mu řekl? Jedno slovo, jedno jediné slovo mu Ježíš řekl. On mu řekl, pojď. On mu řekl, pojď. A tak Petr fakt vystoupil. A pán Ježíš říká i tohle. Vždyť je psáno, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám, tak on jde po tom vašem problému v té bouři, kterou prožíváte, a on vám říká, pojď. A co dělal Petr? On se díval na Ježíše. A dokud se díval na Ježíše a na ten problém vlastně jako tolik ne, tak fakt kráčel. A ve chvíli, kdy si začal uvědomovat ten vítr a prostě ty okolnosti, tak najednou dostal strach. Ta víra byla pryč a prostě začal klesat, začal se topit. A tak prostě, když máme problém, dívejme se víc na Ježíše. Hledejme, najděme si prostě někoho, nějakou sestru, která nám jako pomůže. Třeba nést to břemeno, jak je psáno, néste břemena jedni druhým.

[23:56] A dívejte se víc na Ježíše a dívejte se míň na ten problém. A pan vás kým problémem provede. Je to tak, že on nás někdy z těch bouří vysvěbozuje, ale někdy to dělá tak, že prostě nás té bouře záměrně nevysvobodí, ale chce nás provést tou bouří. Proto, aby se nám jako dal poznat. Já dokonce podezřívám, že to obdarování takovéto, já teďka mě nenapadají, jak se to říká, takovéto napůl obdarování, kdy umím naslouchat, ale neumím dávat radu. Že to udělal schválně. Protože člověk, když si ví se vším rady, tak v podstatě Boha nepotřebuje. A tak mě to strašně pomohlo, když mám jako nějaký problém a necítím se, jako já vám řeknu, když tady mám před váma mluvit, já se cítím jak Gedeon, který prostě taky se necítil, aby šel jako někde něco prostě pro Boha dělat, ale řekla jsem si, to je proto, abych já na něm byla závislá, abych ho pouštěla do těch svých problémů a abych ho vlastně mohla poznávat.

[25:02] Tak já poprosím o poslední slide. Víte, on pán, pán nám strašně rád ukáže stejný skutky, jako zažívali lidi v písmu. Akorát jsem se musela naučit, že když je král, tak za ním jako za králem musím přijít jako za prvním. Ne až myslel, že Google a všecky rady kamarádek, ale jít za ním opravdu jako za prvním a stejně tak mu dát příležitost, aby on byl tím hlavním zdrojem té pomoci. Nehledat jako kdyby ještě podzdroje, ale nechat ho, aby on sám mi poslal nebo otevřel ty podzdroje, kterými mi potom prostě pomůže projít tou zkouškou. Tak já jsem si říkala, aby nezůstalo jenom u slov, takže bychom se mohli prostě rovnou modlit, protože každá z vás určitě jste buď teď právě před bojem, aniž byste o tom věděli, nebo se právě nacházíte v nějaké bouřce, v nějakém boji, možná jste právě z nějakého boje vyšelili.

[26:12] možná máte všechno dohromady a tak jsem vás chtěla vyzvat a mě samozřejmě samotnou taky, abychom si tak ve svém srdci a ve své mysli řekli, jestli chcete, abych se teď tu modlitbu, kterou se budu modlit, abych ji prostě se modlila i za vás. Tak jestli někdo z vás chce, abych se za něho teď modlila, nemusíte ani zvedat roce, ani nic, ani se hlásit, prostě jenom si ve svém vnitru řekněte, ano, já bych si teď přála, aby se za mě někdo pomodlil. Tak já bych se svatý pane chtěla k tobě modlit, protože my tě potřebujeme a já bych se chtěla modlit za ty, které touží a mají potřebu k tobě volat. Za ty se modlím, pane, protože těch bouří, které v životě prožíváme, tak těch je celá řada.

[27:16] Máme finanční bouře, bouře ve vztazích, v práci, ve škole, bouře doma, či zdravotní bouře. A taky když jsme zraněni uvnitř, tak ten seznám, pane, ten by mohl pokračovat. A tak, pane, ty jsi zaslíbil svoji pomoc. Je to, pane, pro tvoje jméno, ne pro naše jméno, ale pro tvé jméno a pro tvoji spravedlnost, ne pro tu naši spravedlnost. Taky prosím za každou sestru, aby si k ní sestoupil, stejně jako jsi v dávných dobách sestupoval ke svému milovanému lidu. Prosím moc za to, aby si kráčel po té bouři jejich v životě a aby si jim dopomohl, aby pokud je tam nějaká nedověra, tak aby si jim pomohl a aby tě mohli skrze ty problémy poznávat, pane, a aby tě mohli mít rády, aby, pane, mohli poznávat a mohli tě skutečně milovat. A tak, jak je psáno v modlitbě, kterou z nám naučil, kterou z nás naučil, pane, při tvé království, jako je prostě tvoje vůle v nebi, tak nech tě i tady na zemi, pane, už teď, už dnes a pomoct nám, abychom byli těmi, které bych jsme i uprostřed problémů, tak si připomínali, že ty nám říkáš, já jsem ten vinný kmen a vy jste ratolesky a tak jako ratoles nemůže nést sama prostě ovoce a nemůže sama růst, tak potřebujete být napojení, potřebujeme být napojení na tebe, pane.

[29:00] A zároveň si nás vyzval, abychom si nedělali starosti a to je jediné, potom nám pomáhá, abychom ji u prostředkých starostí nebyli zaměřené sami na sebe, ale i tak hledali tvoje království a spravedlnost tvou a byli ti k dispozici každý den pro ty, kterým ty chceš, abychom posloužili. Taky si řekl, že nám dáváš pokoj a tak za to ti chci moc poděkovat, že jsem si i sama mohla prožít a tak vyprožuji i pro sestry, aby v těch těžkých bouřích, i když jsou hrozně těžké, mohli prožívat tvůj pokoj a tu jistotu, že ty jsi s nimi a že ten problém vidíš jako fantastickou cestu k jejich srdci, k jejich budování a k tomu, aby tě mohli poznat a milovat. Tak díky tobě za všecko chvála, že ty jsi to vzkříšení, které dokáže dát vzkříšení věcem v našich životech, ve kterých my jsme si mysleli, že už v životě vzkříšení nemůže přijít.

[30:05] Tak chvála tobe, chceme tě vyvyšovat a moc tě děkovat. Děkujeme. Amen.

[Všechna kázání](https://baptisteolomouc.cz/kazani)

---

HTML verze: https://baptisteolomouc.cz/kazani/20221009/setk-n-en-povzbuzen · Aktualizováno: 2026-10-15