# Původ Ježíše Krista

> Kázání ze dne 25. 12. 2022, Matouš 1:1-17, Miroslav Čížek. Záznam z nedělní bohoslužby sboru Baptisté Olomouc – poslech online i jako podcast.

- **Datum:** 25. 12. 2022
- **Kazatel:** Miroslav Čížek
- **Biblický text:** Matouš 1:1-17
- **Délka:** 27:34
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2022-12-25-Puvod-Jezise-Krista-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2022-12-25-Puvod-Jezise-Krista-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Přepis

*automatický, může obsahovat chyby*

[0:00] Dobré ráno vám všem. Minulou neděli jsme mluvili na téma Pán Ježíš Kristus jako to slovo, jako to slovo, které bylo u Boha, to slovo, které bylo Bůh. Věnovali jsme se té linii božské přirozenosti, jako božího syna. Dnes se budeme věnovat tématu spasitele po té linii člověka po té linii lidské přirozenosti Pána Ježíše. A když se podíváte do Evangelia podle Matouše, tak hned první kapitola v ekumenickém nadepsáno Původ Ježíše Krista. Bude to trošku složit i čtení. Každý, kdo nabízíte nové zákony lidem hledajícím, tak asi si uvědomujete, že když doporučujete čtení Matoušova Evangelia, které je na počátku nového zákona, takže hledajícím lidem hned v té první kapitole nastává trochu jako drama.

[1:18] Jako přelouskat ta jména, která tam jsou. Aby se na tomto místě lidé nezarazili a Biblii nový zákon nezavřeli, tak dneska to zkusíme spolu přečíst. Takže od prvního verše budu číst z ekumenického překladu. Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova. Abraham měl syna Izáka, Izák Jákoba, Jákob Judu a jeho bratry. Juda Farese a Záru z Támary. Fares měl syna Chesroma, Chesrom Arama, Arama měl syna Aminádaba, Aminádab z Násona, Náson z Salmóna, Salmon měl syna Boazé z Rachaby, Boaz Obeda z Růd, Obed Isaije a Isai Davida krále. David měl syna Šalmóna z ženy Uriášovi, Šalmóna Roboáma, Roboám Abiu, Abia Asafa, Asaf Jošafáta, Jošafat Jorama, Joram Uzijáše, Uzijáš měl syna Jotama, Jotam Achaza a Ezechijáše.

[2:32] Ezechijáš Manase, Manase měl syna Amose, Amos Joziáše, Joziáš Jechoniáše a jeho bratry za babylonského zajetí. Po babylonském zajetí Jechoniáš měl syna Saletiela, Saletiel Zorobábela, Zorobábel Abiuda, Abiud Eliakima, Eliakim Azora, a Zor Sádoka, Sádok Achima, Achim měl syna Eliuda, Eliud Eleazara, Elezár Matana, Matan Jákoba, Jákob pak měl syna Jozefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš, řečený Kristus. Všech pokolení, od Abrahama do Davida, bylo tedy čtrnáct, od Davida po babylonské zajetí čtrnáct a od babylonského zajetí až po Krista čtrnáct. Tak chtělo by se mě říct, slyšeli jste slovo Boží. Byla to skutečně jako dřina, to by jenom přečíst, to si uvědomujete, zkuste si to doma u zrcadla.

[3:39] A tohle čeká každého, kdo otevře nový zákon a začne od začátku. Proto někteří doporučujete číst od Janova Evangelia. A nevím, co pak doporučujete, jestli Matoušaž úplně nakonec, pozjevění, nebo potom zase zpátky. Já teda to vždycky risknu a doporučuju lidem, normálně jak to leží a běží nový zákon od Matoušova Evangelia a musí prostě lidé podstoupit tohle martýrium. A ono jako následovat pána je i trochu martýrium. naštěstí teda je to jenom 17 veršů a ty jména končí někde u toho 16. verše. Pro nás je to utrpení to číst, ne tak pro ty, kteří pochází z židovského prostředí. A ono, když se podíváte na Matouše, na Evangelium, tak tohle Evangelium bylo psáno především pro Židy.

[4:39] Tak jako Lukášovo Evangelium bylo psáno spíše pro Pohany, nebo Markovo Evangelium, Matoušovo bylo psáno spíše pro posluchače, chce tedy čtenáře, židovského původu. A když takový ortodoxní žid, pokud vůbec překoná tu překážku a opravdu nový zákon, jako otevře, tak narazí přesně na tenhle původ Ježíše Krista a pro něho to je úplně jiný čtení, než pro nás, co jsme z Pohanu. Jako tam se otevírají neskutečný obzory pro toho, kdo je z židovského prostředí. Totiž to je celý jeden velký příběh židovského lidu, to je celý jeden příběh, dějin z pásy a takovému židovi okamžitě naskakují jako souvislosti. A skutečně pro takového žida to může být, že uslyší slovo Boží. Tak jako pro nás my přečteme a neslyšíme skoro nic. Pokusíme se to dneska trochu napravit.

[5:40] I v dnešní době každý z nás máme doma někde v šuplíku, já přesně vím kde, rodný list. Máte doma rodný list, že jo? Víte kam šáhnout, když po vás někdo chce rodný list. Přiznám se, že v těch našich rodných listech toho moc není. Tam už se o pradědičkovi nedozvíte vůbec nic. Já jsem měl chovný psi s rodokmenem. A tam jsem se vždycky o tom rodu, toho mého pejska, dozvěděl mnohem víc, než o svém vlastním rodu v mém rodném listu. Rozhodně on měl rodný list jako zajímavější a heštší než já. Dneska už i kočky, dokonce jsem slyšel, že i chovní potkaní mají rodokmeny. Odpustte mi, prosím vás, tenhle příměr. Ale tak trochu nám některé věci jako neúplně dochází. Znáte někdo příběh svých pradědečků a prababiček? Možná ještě. Možná ještě.

[6:42] Někteří si myslí, že ani ne. Někteří možná ano. Ale když před to pradáte ještě jedno pra, tak jsme v koncích. Netaku židu. Netaku židu. Je jasný, že když se podíváte na tenhle, někdo říká rodokmen, ono je to ve skutečnosti nadepsané listi národu Ježíše Krista. Tam máte to první slovo listina, tak tam je to slovo biblos, které znamená listina, ale také třeba kniha. A to druhé slovo rodu, tak tam je řecké slovo geneseos. To znamená rod, ale tak je klidně počátek. Vzpomeňte si na minulé kázání, na počátku bylo slovo, a vzpomeňte si, že jsem odkazoval na genezis, zase tam máte to slovo genezis, kde je na počátku. A tady máte hned druhé slovo zase genesis, v určitém pádovém tvaru. Takže to může být listina nebo kniha rodu, ale klidně také počátku, nebo také příběhu.

[7:48] Takže klidně můžete na to, co následuje, nahlížet jako na příběh. Na příběh, který jde s izraelským národem až ke Kristu, také příběh dějin z pásy. A na konci naznačím, že i příběh ještě něčeho jiného, než jenom příběh z pásy. Když porovnáte tuhle listinu rodu ještě s jednou, viděli byste kam sáhnout, který evangelista ještě se zabývá předky pána Ježíše Krista? Lukáš, přesně tak. Moc krádíky. Marek tuhle záležitost neřeší a evangelista Jan už vůbec. A když porovnáte Matouše a Lukáše, tak se dostanete do velkých problémů. Toho jako hodně sedí a hodně nesedí.

[8:49] Když se podíváte vlastně už jenom od krále Davida na linii u Matouše, tak vlastně tady přes Šalomouna a po té linii Královské. Když se podíváte do Lukášova, rodokmenu chcete-li, tak už od Davida to jde přes jinýho syna, nikoli přes Šalomouna, ale přes Nátana. To znamená, všechna ta jména jsou úplně odlišná a spojují se v obou rodokmenech až u Zorobábele, což byl zase velmi důležitý předek Pána Ježíše Krista, který byl vlastně tím nástrojem, kdy izraelský národ byl vyveden z babylonského zajetí. Zase velmi důležitá postava z té Davidovské linie. No a aby se to zase v zápětí o kousek dál, zase rozdvojilo a zase ta jména šla úplně po, jiné linii a když se podíváte na Josefa, manžela Marie, tak už jeho otec se v obou rodokmenech liší.

[9:56] Takže nevím, jestli jste si toho někdy všimli, ale když to porovnáte, tak se dostanete do velkých problémů. Nesedí to ani početně. Matouš velmi schematizuje a je symbolický. Dělí to vždycky na nějakých čtrnáct pokolení. Od Abrahama po Davida, od Davida po babylonské zajetí a pak od babylonského zajetí po Krista. Tak říká čtrnáct. Už když to výslovně podle té číslovky spočítáte, tak zjistíte, že v jednom případě to nesedí. Že v jednom případě je třináct. Tak to doma zkuste spočítat. A když se podíváte do té královské linie, tak zjistíte, že tři krále tam vynechal. Jen tak jako na okraje. To ne, že by měl Matouš jako neznalost, ale jako naprosto cíleně a záměrně. To znamená, ten rodokmén, chcete-li, nebo prostě ta listěna původu nebo rodu, tak je schematizovaná a je symbolická.

[11:04] A ty generace se jakoby nekryjou ani číselně Matouša Lukáš. Tak nevím, jestli jsem právě dneska některým z vás způsobil problém. Někdy neznalost je poženaná. No a jestli čekáte, že to vyřeším, tak to nevyřeším. Mám tady publikaci, která se jmenuje Záhada Ježíšová rodokmene od Dana Drápala. Ve skutečnosti ta publikace, která se takhle jmenuje, tak má vícero témat. A pouhých 14 stran, nebo kolik se zabývá tímhle tématem. A ve skutečnosti pak budete mít ještě více otázek, než odpovědi. Takže úplně řešení to nepřinese. Je to spíš jako docela marketingová záležitost. Když to uvidíte jako někde v knihupectví, tak se natchnete, to si koupím. A pak jako to řešení tam úplně jako by není. Přičemž ta kniha je zajímavá. Abych jako Dana Drápala nějak tady nekritizoval.

[12:04] Je zajímavá. Ale určitě to nerozlousknete. V každém případě zajímavý je, že vlastně v prvním století, možná i v druhém ještě, tak židé záležitost Ježíšova rodokmenu nějak moc neřešili. To asi o něčem vypovídá. Všichni odpůrci, kdyby jenom trochu mohli spochybnit jeho původ z Davidova rodu, tak by to hrozně rádi udělali. Všichni ti farizeové, saruceové, všichni ti odpůrci, kdyby jenom trochu mohli se do toho navrtat, tak by to s chutí udělali. Ale neudělali to. To znamená, i když my dnes v 21. století nemáme na mnohé věci jako odpovědi, tak v prvním, v druhém století to nijak moc vášně nebudilo. A ani na tom nebyla postavena nějaká výrazná jako spochybnění Ježíše jako takového.

[13:04] No z největší pravděpodobností ty... Pro dokmeny, to, co tady čteme, i u Matouše, i u Lukáše, tak odpovídalo dobovým záznamům, dobovým znalostem, dobovým nějakým análům, ze kterých bylo možné tyhle věci vyčíst. A mimo jiné, pro Matouše i pro Lukáše bylo cílem nic jinýho, nic víc a nic míň, než doložit, že Ježíš je Davidův syn. A nečekejte, že písma inspirace Božího slova znamenala, že Matouš seděl se zavřenýma očima a že duch svatý mu diktoval jména. To opravdu nečekejte. Inspirovaný je to, že Matouš a Lukáš šli a z dobových možností, které byly, zaznamenali to, co zaznamenali a znovu opakuju, nespůsobovalo to žádný velký kontroverze v té době. Nevím, jestli jsem vám tím teď pomohl, ale nic moc víc nám nepomůže.

[14:07] Jako úplně to nevyřešíme, úplně to nerozlouskneme. A mimo jiné, ještě je to taky dost dobrý důkaz, protože v Biblii není kniha zmanipulovaná, protože kdybych já chtěl Biblii manipulovat, tak bych určitě tyhle rodokmeny za každou cenu chtěl zharmonizovat. Aby ten problém tady nenastal, aby to nikoho nedráždilo. Rozumíme si? Je to přesně přesný opak. Je to důkaz toho, že křesťané a předtím ve staré smlouvě židé měli takovou úctu k božímu slovu, že nezasahovali do textu i tam, kde vznikají otázky, i tam, kde to dráždí, i tam, kde to provokuje. A kde už ruka by chtěla harmonizovat. Uklidit ten problém. A mimo jiné, jeden rukopis, bezův rukopis, tak se snaží harmonizovat, že v té části rodokmenu, kde se Lukáš liší od Matouše, tak používá ten jeden z toho druhýho, aby to zharmonizoval.

[15:16] A tenhle rukopis se neprosadil a tenhle rukopis nepatří mezi ty nejvážnější. A dodnes máme v písmu tyhle dvě varianty, tyto dvě verze. A znovu říkám, je to potvrzení autentičnosti, důvěryhodnosti, Bible jako božího slova. Tak to jenom na začátek. Druhá věc, kterou jsem chtěl zmínit, je to ve skutečnosti vůbec jako rodokmén? Je to vůbec ve skutečnosti jako kniha původu Ježíše Krista? Jak to vlastně bylo s jeho narozením? Jak to vlastně bylo s jeho početím? Vyčteme tady genetiku, je to biologie. My jako lidé, kteří věříme v písma a bereme písma tak, jak leží a běží, tak přece vyznáváme, že Ježíš byl narozen z Pany a byl počat z Ducha Svatého.

[16:25] A že ve skutečnosti ten Jozef biologicky u toho nebyl. Je to tak? Souhlasíte s tím? Takže ve skutečnosti biologicky vzato, geneticky vzato, to není kniha původu Ježíše Krista. Ale co se tam stalo? A to je to nesmírně důležitý. Když byl Ježíš počat z Ducha Svatého a Jozef chtěl přece Marii Snoubenku propustit, tak ve snu mu bylo zjeveno, že to je z Ducha Svatého. Že to je Boží plán. A Jozef na základě tohoto Božího pokynu tak celou situaci, celý Boží plán přijal. Na základě čeho? Na základě víry.

[17:28] Vlastně skrze víru se stal adoptivním otcem Ježíše Krista. A v zápěti, když je 12 lety v chrámě, tak Marie mluví k malému Ježíši a říká já a otec. Nikoliv geneticky, nikoliv biologicky, ano, adopci a hlavně skrze víru. Jozef boží plán přijal. A tak se stalo. A já mám takový silný pocit, že v křesťanské historii, v dějinách je velmi preferovaná Marie, a budíš ji přáno, ale že je tak trochu zapomenut Jozef. Už jsem to tady možná zmiňoval. Když jsem se v římskokatolické diecézi brněnské díval, které kostely jsou zasvěcené Marie a které kostely jsou zasvěcené Jozefovi, tak Marie je zasvěcenou mnoho kostelů na Ježdní Moravě.

[18:37] Jozefovi teď si nepamatuji už úplně přesně, jestli jeden nebo dva. Mám za to, že dva. A ve Vyšovicích, že jo, ve Vyšovicích. Máme na Znoemsku sourozence, kteří jsou z Jevišovic, ale to bylo takové velmi odbojné městečko v historii, tam sídlili jako husité a ten jeden husita se jmenoval Suchý Čert, tak tam je kostel, který je zasvěcený svatému Jozefovi, takže to je na počas tedy Jevišovic. Takže je tak trochu jako ten Jozef v ústraní, ale to byl akt víry, že přijal boží plán, že přijal Marie, že přijal vlastně syna, který byl počas ducha svatého a vlastně tímto aktem víry přijal Ježíše, který tedy se stal i synem Davidovým. Ne biologicky, skrze víru. A já si toho nesmírně vážím, toho skutku, který a toho rozhodnutí víry, které vykonal Jozef.

[19:51] Potom další záležitost, která je tam nesmírně zajímavá v tom rodokmenu, tak tam je jmenované několik žen. To úplně není obvyklé. Židovské rodokmeny ženy nezmiňují a vůbec najdou poliny žen. Mimo jiné, jedno řešení v dějinách církve, jak vyřešit ty konflikty rodokmenů, tak říkají, že Matouš vlastně jde v rodokmenu poliny Jozefa a Lukáš, že jde poliny Marie. Že to je rodokmen Marie. No, to je nesmysl. Prostě to je snaha zase to nějak harmonizovat, nějak ten problém lacině vyřešit. Žádné židovské rodokmeny nikdy nejdou přes ženy, vždycky přes muže. Můžem si o tom v 21. století v korektní době v Evropě říkat, co chcem. Prostě tak to je. Ale v tomto rodokmenu jsou, jestli jsem dobře počítal, čtyři ženy.

[20:53] A velmi zajímavé ženy. Tak první z nich je Támar. Támar, žena, která usilovala o potomka a potomka se jí nedostávalo. Ten příběh si můžete přečíst doma, protože vlastně manžel zahynul a ten její tchán neustále oddaloval prostě řešení. Až se Támar jednoho dne rozhodla, že se převleče za prostitutku a že políčí na svého tchána a past sklapla. Ten ji jakože najal a byli z toho potomci. A takto pokračuje rodokmen Davidův. A Páne Ježíše Krista, tak to je Támar, nesmírně zajímavá žena, která se převlékla za prostitutku.

[21:59] O kousek dál, Rachab. Ta už se nemusela ani převlíkat za prostitutku. Ta už skutečnou prostitutkou byla. Je ta Rachab z Jericha. Nejsou to úplně ženy z nejlepší pověstí, které jsou prostě v rodokmenu krále Davida a potaž mu potom směrem ke Kristu. V každém případě, v jejím případě, to byl také akt víry. A písmo si ho velmi cení. A ona se stala součástí izraelského lidu a jak vidíte, i součástí rodokmenu krále Davida a pak až Ježíše Krista. No a další žena, ta pro jistotu není ani jmenovaná. My víme, že to je Bačeba. Ale v rodokmenu je pouze označena jako žena Uriášova. To bylo to cizoložství krále Davida. Ten hřích, kterého pak v 51. žalmu nesmírně lituje.

[23:05] A kdyby jenom cizoložství. Potom ukladná vražda, likvidace Uriáše. Jednoho z nejvěrnějších služebníků krále Davida. To byl příkladný služebník voják krále Davida. A David ho zlikvidoval. Proto, aby zakryl to, co se stalo, ten hřích, cizoložství, který zakrýt nešel. A tady máte krásný příklad, jak hřích plodí hřích. Až z toho byla nakonec vražda. A tak Bačeba ani jménem v tomto rodokmenu není jmenovaná. A naopak je tam jmenovaný Uriáš. Aby na něho nikdy božilid nezapomněl. Na tohoto věrného služebníka. Ačkoliv není součástí toho rodokmenu. Tak je tam jmenovaný. Já si toho nesmírně cením.

[24:06] No a další žena? No Marie. Svobodná matka. Jozef by chtěl potají propustit. Tak vidíte, že ty ženy, že to není úplně jako seznam dobré pověsti. V každém případě ty ženy charakterizuje také víra. A v každém případě ten seznam charakterizuje boží milost. Boží dobrotu a lásku. A jak jsem říkal, že tady máte seznam, chcete-li příběh dějin z pásy, tak současně to je také příběh dějiny hříchu. Našeho problému. Celého lidstva. I těch jednotlivých lidí, kteří tady jsou jmenovaní. A do toho seznamu se svým způsobem můžeme zařadit i my.

[25:09] Nikoliv pokrevně, ale do těch dějin hříchu. A skutečně Ježíš Kristus, boží syn, spasitel celého světa, přišel, vzal na sebe lidský tělo, jako ten Ježíš z Nazareta. Ten boží syn, který byl od věků a navěky, neustále ve společenství s Otcem, ve svatosti, čistotě, dokonalosti a harmonii, vzal na sebe lidský tělo, vzal na sebe i tento rodokmen, jenom kvůli nám. Jenom, aby se stal tím mesiášem, tím pomazaným, tím spasitelem světa, aby vyřešil problém člověka, můj a tvůj, od Adama až dodnes, abychom nemuseli skončit v zatracení, v záhubě, ve věčné smrti, tak se spojil s člověkem.

[26:13] Až tak nás miloval, až taková boži milost se v něm projevila. A až takovou to boži milost si uvědomujeme a připomínáme právě i dnes o Vánocích. A jestli dovolíte, tak já bych se na závěr mého kázání pomodlil. Drahý pane Ježíši, my ti děkujeme, že jsi přišel, že jsi přišel jako ten, který přišel vyřešit problém lidstva celých dějin od počátku do dnes, našeho říchu, mého, každého z nás. Děkuji ti, pane, že seš tím beránkem božím, že seš tím, který přišel jako oběť, nakonec oběť na kříži. Začalo to o Vánocích a končí to o Velikonocích a za to ti nesmírně děkujeme.

[27:14] Pane, tak vyprošuji i požehnání pro každého z nás, kdo jsme tady, také pro ty, kdo nás sledují u počítačů, abychom prožívali tuhle radost, tohle potěšení, také osobně tuhle milost a také víru v našich osobních životech. Amen.

[Všechna kázání](https://baptisteolomouc.cz/kazani)

---

HTML verze: https://baptisteolomouc.cz/kazani/20221225/p-vod-je-e-krista · Aktualizováno: 2026-10-15