# Nespokojuj se s málem

> Kázání ze dne 2. 7. 2023, 2Král 4:1-7, Miroslav Čížek. Záznam z nedělní bohoslužby sboru Baptisté Olomouc – poslech online i jako podcast.

- **Datum:** 2. 7. 2023
- **Kazatel:** Miroslav Čížek
- **Biblický text:** 2Král 4:1-7
- **Délka:** 31:56
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2023-07-02-Nespokojuj-se-s-malem-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2023-07-02-Nespokojuj-se-s-malem-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Přepis

*automatický, může obsahovat chyby*

[0:00] Dobré ráno, bratři a sestry, chci vás tady pozdravit ve jménu Pána Ježíše. Už bylo správně řečeno, že jsou prázdniny, takže pro naše mladé nejúžasnější část celého kalendářního roku. Také tady máme nemálo učitelů a 1. červenec to je ten nejúžasnější den v roce a já vám to ze srdce přeji. Chtěl bych tady přivítat naše hosty ze Spojených států. Přeji vám, aby se vám tady v naší země líbilo, aby se vám líbilo v našem zboru, abyste tady byli požehnaní, aby si vás Bůh mocně používal. Při této příležitosti ono se to nemá generalizovat, paušalizovat, ale já si to tak trochu jako dovolím. Celoživotně nebo dlouhodobě si na amerických křesťanech uvědomuji a oslovuje mě to, inspiruje mě to a to je vaše ochota dávat, vaše ochota být štědří, velkorysí a to je něco, co mě dlouhodobě oslovuje. A nesmírně si vážím toho, že jste přijeli, že dáváte svůj čas. Čas je pro všechny z nás vzácný, jak pro Čechy, tak pro Američany a my si toho ceníme. A pro nás, pro Čechy, abychom se necítili méně cení, tak zmíním také vlastnost, která je zase na nás pozitivní.

[1:53] Kdysi jsem dostal otázku, jestli na našem národě vidím něco pozitivního. A já jsem v té chvíli od novinářky a já jsem v té chvíli nebyl schopen odpovědět. Hned mě napadaly negativa, ale nic pozitivního jsem nenacházal. A tak jsem si dovolil čas na rozmyšlenou, 24 hodin, že se nad tím hluboce zamyslím a že odpovím. A když jsem byl doma a přemýšlel jsem nad námi, nad Čechy, tak jsem přece jenom našel jednu velmi pozitivní vlastnost a to je míru milovnost. Tak to je zase pro nás, pro Čechy. Tak a já bych už teď chtěl do Božího slova Kdo si chcete otevřít Boží slovo, tak je to 2. královská, 4. kapitola, prvních sedm veršů. 2. královská, 4. kapitola, prvních sedm veršů.

[3:09] A budu číst z českého studijního překladu. Jedna žena z žen prorockých žáků úpěnlivě volala k Elišovi. Tvůj otrok, můj muž je mrtev. Ty víš, že se tvůj otrok bál, hospodina? Přišel však věřitel, aby si vzal mé dva chlapce za otroky. Eliša se jí zeptal, co mám pro tebe dělat? Pověz mi, co máš doma. Odpověděla, tvá otrokyně nemá doma nic, jenom malí čbáné koleje. Na to řekl, jdi, vyžádej si nádoby od jinot, od všech svých sousedů prázdné nádoby. Nespokojuj se smálem. Pak jdi, zavři za sebou a za svými syny dveře a nalévej do všech těch nádob. Plné dávej stranou. Odešla od něj a zavřela dveře za sebou a za svými syny.

[4:12] Oni k ní přinášeli nádoby a ona nalévala. I stalo se, když byly nádoby plné, že řekla svému synovi, přinez mi další nádobu. Konec. Odpověděl jí, další nádoba není. A olej přestal téct. Šla a oznámila to muži božímu. Ten řekl, jdi prodej olej, zaplať svůj dluh a ty se svými syny budeš živa z toho, co zbude. Velmi zajímavý oddílek, velmi nadpřirozený, ale než se pustíme do toho textu jako takového, tak přece jenom nějaký jako úvod, řekněme, reálie k tomu oddílku nebo k tomu textu a k té době, ve které se to odehrálo všechno. Je tady řeč o prorokovi Elišovi, což byl následovník, nástupce proroka Eliáše a nacházíme se vlastně v severním Izraeli v devátém století před Kristem.

[5:29] Když si zamyslíte, nebo když si vzpomenete z Biblie, tak je to období úpadku. Vůbec vznik severního Izraele je úpadek. Je to neustály boj s modlářstvím, s bálismem, vlastně s nevěrou Izraele, s hříchem. A prorok Eliša prorokoval nebo sloužil v době králu, teď to bude trošku těžký pro šárku, Achaba, Achaziaše, Jorama, Jehu, Joachaze a Joáše. Asi není nutný překládat. V každém případě bylo to období více jak 50 let. A Eliša se z největší pravděpodobnosti dožil alespoň 80 let. Takže byla to poměrně dlouhá služba, kdy skutečně vyoral hlubokou brázdu v Izraeli.

[6:31] Zvláštní je si uvědomit, že vlastně Eliáš a Eliša, to je jako kumulovaná boží moc. A zvláštní si uvědomit, že se tak děje v severním Izraeli. Přirozeně bychom asi očekávali spíše v Jucku. V severním Izraeli nebyl ani jeden jediný zbožný panovník. To byly všechno hřišníci. Jako kdybychom tam měli dát znamenko plus nebo mínus, u všech by bylo mínus. U některých úplně ohromné mínus. Achab. To byla, žeho doba je zábel. A zvláštní, že právě v tomhle severním Izraeli byli povoláni takovýto mimořádní proroci s takto mimořádnou kumulovanou boží mocí. Hospodin chtěl svůj lid povolat k sobě a to i tímto velmi dramatickým nadpřirozeným způsobem.

[7:34] A ono to úplně nezafungovalo. Izrael se neobrátil a v dalším století přestali existovat. Přišly soudy a přestali existovat. A severní Izrael se už nikdy neodnovil. Kdy kam si do Asýrie, do zajetí a ani ta takto kumulovaná boží moc, která měla být varováním, která měla vést pokání k nápravě, tak nezafungovala. Jinak Elíša vlastně z hebrejštiny znamená Bůh je z pása. I to je vyjádřený jeho jménem, co hospodin chtěl v severním Izraeli dělat, co chtěl zvěstovat. Vždycky jméno proroka bylo, nebo vůbec jako jméno Izraelce, mělo poselství, mělo zvěst, někdy dokonce i prorocký jako dosah. Takže Elíša Bůh je z pása.

[8:35] Izraelci nebo židé mají také své výklady a celý tento oddílek interpretuji. Vlastně v tom smyslu, že ten prorocký žák, že ten prorok, že to ve skutečnosti byl Obadiáš, což byl zprávce Achabové domu, který vlastně chránil a stranil skutečným opravdovým prorokům, které vlastně ta Jezábel likvidovala. Jestli si pamatujete příběh Eliášův, Eliáš v jednom momentě volá k Bohu, zůstal jsem jenom já sám. Ta Jezábel likvidovala hospodinovi proroky a ten Obadiáš měl být ten, nebo byl ten, který je chránil. A židovský výklad má za to, že tahle vlastně vdova a tihle syrodci, tak to je rodina Obadiáše. Je to podle i hebrejského vlastně slova, kde ten Obadiáš znamená služebník hospodinov.

[9:43] A tady máte v textu služebník hospodinov, nebo otrok hospodinov. Takže je to na základě i vlastně toho hebrejského kmene. Stejný názor zastává i Josefus Flavius. Máte první století po Kristu. Žid, který vysvětloval bídu rodiny právě tohoto zemřelého proroka tím, že ten Obadiáš musel si půjčovat peníze, aby ty proroky zajišťoval, aby je sytil, aby je zachraňoval. Tak tolik k židovskému výkladu. To, prosím vás, co jsem teď říkal, to není písmo. To je prostě tradiční židovský výklad. V každém případě my nevíme, o kterého prorockého žáka nebo o kterého proroka se jednalo. Ale je dost možná, že skutečně umřel v mučednickou smrti právě za Achaba a Jezabel. To je dost možný. Protože tam opravdu docházelo k fyzické likvidaci prostě proroku.

[10:48] A tahle vdova se dostala do ohromné existenční nouze, kde upadla do dluhu, dá se říct, do bankrotu, nebo těsně před bankrotem. O kousek dál čteme, že jediný, co měla, tak byla baňka s olejem, už nic jiného neměla. A byla před ní hrozba, že přijde věřitel a že vlastně bude muset své dvě děti, věřiteli, vydat a stanou se otroky. Nezapomeňte na to, že to byla otrokářská společnost a i v Izraeli otroci existovali. My víme z Mojžíšova zákona, že přece jenom otroci byli Mojžíšovým zákonem chráněni, protože to určitě není řecko-řimský otrokářský systém. A také víme, že sedmého roku měli být otroci propuštěni podle Mojžíšova zákona.

[11:51] No jo, ale to je ideální svět, kde se boží slovo poslouchá. A tato situace, to není ideální svět. To byla doba, kdy se boží slovo neposlouchalo. A tudíž byla hodně malá pravděpodobnost, že by se naplnilo i to, že po sedmě letech by ti kluci se stali svobodnými. Když neposlouchá Izrael boží slovo, tak neposlouchá ani tyhle zákonitosti. Takže úplně zoufalá situace, kritická situace. A vdova oslovuje Elišu, aby jí pomohl, aby se jí zastal. Smutný je, že do té doby se jí nikdo nezastal. Normální společnost, která by ctila Boha, tak předpokládá, že měla širši rodinu.

[12:52] Ale když ne širši rodinu, tak měla sousedy. Tak měla známé. A očekávali bychom, že by přece někdo pomohl. Že by známí lidé prostě zasáhli. Tak měla. Tak měla. A tomu se tak tady nestalo. Jako to je velmi smutná záležitost. A tak ve své zoufalé situaci, když Elíša je v blízkosti, tak ho oslovuje a žádá o pomoc. Je dobré si v téhle chvíli připomenout, že hospodin má zvláštní vztah, zvláštní, jestli si můžu dovolit říct, slabost, lásku, potřebným a slabým. A konkrétně výslovně k vdovám a sirotkům. Přečtu z Deuteronomia 10. kapitola 17. až 18. verš.

[13:57] Vždyť hospodin váš Bůh je Bůh Bohu a Pán Pánu, Bůh veliký, všemocný a vzbuzuje vázeň, který nebere ohled na osobu a nepřijímá úplatek, ale zjednává právo sirotku a vdově, miluje hosta a dává mu chleb a šat. Pro překlad to nejdůležitější je, zjednává právo sirotku a vdově. A možná ještě pro naše americké přátelé, miluje hosta, jeho božím slově. A podobným způsobem i žálon 146, 7. až 9. verš, utištěným dopomáhá k právu, hladovým dává chleb, hospodin osvobozuje vězně, hospodin sehnuté napříjmu je, hospodin ochraňuje ty, kdo jsou bezdomová, ujímá se sirotka i vdovy.

[15:02] Zase pro překlad, ujímá se sirotka i vdovy. Takže zvláštní láska nebo zvláštní vztah k slabým a potřebným. A ta vdova ve svém okolí nenacházela zastání, praktickou pomoc. A víte, ono nám je to docela vlastní, jako lidstvu, jako lidem, jako lidem poznamenaným hříchem. Vím o tom, že každého z nás oslovují, inspirují silné osobnosti, talentovaní lidé, zábavní lidé, lidé, v jejich blízkosti je dobře. Z jejich přítomnosti něco můžeme mít. Ať hmatatelně, ať duševně, ať duchovně.

[16:06] Jakýmkoliv způsobem. Když doma poslouchám podcasty, koho si myslíte, že poslouchám? Inspirativní osobnosti. Ne lůzry, outsidery, a tak dále. Ale hospodin miluje slabé a potřebné. A my bychom se to měli od našeho pána učit. Měli bychom vyhledávat náš zájem a pomoc těm, kteří, kteří jsou slabí a potřební a z jejich života, z jejich okolností života, třeba taky nic nebudeme v životě mít. A my máme být tím požehnáním. Prosím vás, varujte se, abyste se dneska rozběhli a v našem zboru, v našem okruhu se vydali tímhle směrem.

[17:15] Bylo by to trapné, bylo by to nemístné. Určitě nechci, aby se tak dělo v tuhle chvíli nějak jako cíleně. Spíš to přijmíme jako pravidlo do našeho života. Dlouhodobě, stále. Já si to chci připomínat a chci na to myslet, protože vidíte, že to je boží program, to je boží srdce, hlabý a potřebný. Nejenom tam a u těch, ze kterých něco máme. Druhý bod, který z toho textu chci vypíchnout, kterého se chci dotknout, tak je mimořádná boží moc divy, znamení a zázraky. Už jsme se toho lehce dotkli. Ne vždycky, ne za všech okolností, Bůh jedná, nebo náš Pán jedná stejně, konstantně.

[18:18] V toho období, kdy jedná mimořádným způsobem, v toho období, kdy je to jalové. Sami přemýšlejte, v jakém období se nacházíme teď, my tady v Olomouci. Chci to nějak potvrdit nejenom tím úžasným obdobím Eliáša a Eliši, to je mimořádně kumulované boží moci, ale třeba období, kdy Samuel byl chlapcem. Bylo to období Eliho, vlastně ještě soucovské období, kdy Eli soudil a vykonával svou službu. A v první Samuelově, třetí kapitola, první verš, je řečeno. Mládenec Samuel vykonával službu hospoděnovu pod dohledem Eliho. V těch dnech bylo hospoděnovo slovo vzácné, prorocké vidění nebylo časté.

[19:20] Takže když porovnáte dobu Eliáša a Eliši a naopak Eliho, tak vidíte, že to není konstantně stejný. Že ta doba Eliho byla na divy znamení zázraky moc proroctví chudá, jalová. Na rozdíl od období Eliáše a Eliši. To je potřeba si uvědomovat, že hospodin je suverénní, jedná podle svého umážení a my přemýšlejme v České republice, v jaké době se nacházíme. A může-li se v tom něco změnit. Ještě k samotné boží moci. Když čtu tenhle příběh, tak je to pro mě až neuvěřitelný. Jako když se zamyslíte nad džbánkem oleje, ze kterého teče a teče a teče, nad tím rozum stojí.

[20:25] Tam jsou porušeny veškeré fyzikální, chemické, biologické zákony. A pro některé teologie je to velký problém. To jsou legendy. Znáte pohádku Hrnečku váš? Já věřím v Boha zázraku. Věříte v Boha zázraku? Věříte, že nejsme v kategorii legend? Ale že, když se hospodin suverénně rozhodne zasáhnout do běhu tohoto světa, kde on dal svoje zákony. Zákony jsou od něj dané. Ale může je porušit. Může zasáhnout. Nemusí. Nikomu není zavázán. Takže já si to nedovedu představit, jak to bylo. Moje představivost na to nestačí. Ale moje víra říká ano. Věřím. Věřím v Boha zázraku. A on je stejný včera, dnes i zítra.

[21:27] On může i dnes jednat velmi dramatickým, nadpřirozeným způsobem. A my potřebujeme jeho boží moc. My potřebujeme, aby pán jednal svým způsobem. Aby zvěstování Evangelia provázel svou přítomnosti a svoji moci. A teď řeknu několik myšlenek, kde nyní nemluví pán, ale váš kazatel, že si to myslím. Jestli i my v tomhle ohledu můžeme něco změnit, nebo jestli můžeme sehrát nějakou svou roli. Domnívám se, je to lidské slovo, co teď řeknu, že když budeme více a více hledat Boží království, když budeme více a více hledat samotného Boha, chválně jsem neřekl více a více se modlit, protože když to někdy řekneme, tak už se z toho osypeme.

[22:36] Více a více žít s Bohem, více a více hledat Jeho přítomnost. Když, děkuji za kulturní vlašku, když se budeme více a více starat o šíření Evangelia, o to velké poslání, tak se domnívám, je to můj názor, není to slovo Boží, co teď řeknu, protože kdo jsem já, ale domnívám se, že se více budeme setkávat s Boží mocí a případně dokonce i s divě zázraky. Alespoň moje zkušenost a můj život to potvrzuje, že na dovolených u pláže jsem zažil méně zázraků, než při misijních výjezdech. A my máme před sebou teď misijní výjezdy.

[23:38] English camp, v zápěti poté mládežnický camp. My potřebujeme Boží moc, my potřebujeme přítomného Boha, který bude dělat třeba i divy a zázraky. A už jenom to, že se jeden člověk obrátí k živému Bohu, tak je zázrak. Je to stoprocentní zázrak. A my to potřebujeme. A třetí věc, poslední věc z toho textu, na kterou bych chtěl poukázat, tak je víra aktivního očekávání. Vdova prosí Elišu o zastání, o pomoc. A Eliša, nevím jestli mohl, ale tak si to aspoň zkusme představit. Mohl šáhnout do kapsy, poprosit hospodina a vytáhnout zlatou cihličku.

[24:38] Nebo něco jiného. Nezachoval se tak. Ptá se, co máš doma. Skutečně tam byla jenom baňka, olej, nic víc. Už nic jiného nezbývalo. To znamená, že vedli k tomu, aby bylo použito to, co má doma. A vedli k tomu, aby projevila víru a aktivního očekávání. Říká, sežeň všechny možné nádoby od svých sousedů, mimochodem od těch sousedů, kteří asi nepomohli a nezastali se jí. Tak alespoň prázdné nádoby ti možná půjčí. Sežeň prázdné nádoby a nespokojuji se smálem. A teď dojde na tu akci a olej teče. Nepředstavitelná záležitost.

[25:39] A ona plní a plní a plní jednu nádobu po druhé. A teď naplní další nádobu a synkovi říká, dones další. Už další není. A v tu chvíli olej se stal tenc. Zkusme spekulovat. Kdyby byla další nádoba, další barel, dva, tři barely teklo by olej, Elíša řekl, nespokojuji se smálem. Měla jen určitou míru víry, ta míra víry nebyla malá, stačila na to, aby dluh byl zaplacen a aby ještě zbylo a aby měli z čeho žít, ale mohlo být ještě víc. A ona, když potom byla světkyně té boží moci, tak najednou to očekávání a ta víra tam byla ještě větší. Dnes další, ale v té přípravné fázi víc se nenachystala a v tom se to zastavila.

[26:50] Eliša říkal, nespokojuj se smálem. I my, každý z nás, máme určitou míru víry. Říká to Apoštol Pavel v listu Římanům 12. kapitola 3. verš, lépe řečeno 2. část toho 3. verše. Nesmýšlejte víš, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh. Každý z nás má určitou míru víry. Ale zas ta míra víry není konstantní, stála. Ve víře totiž je možné růst. A měli bychom to mít na paměti. Mělo by to být něco, o co nám jde, abychom rostli ve víře.

[27:54] Víru lze trénovat, cvičit. Naše zkušenosti s Pánem nám poslouží k tomu, aby jsme ve víře mohli růst. Od zkoušky, kterými projdeme a kde zvítězíme, nám slouží k růstu víry. Takové ty časy, kdy je člověk zoufalý, tak jako tahle vdova, kde koukáš doleva, doprava, není odkud pomoct. Voláš k Bohu, Bože, zachraň mě. Dravý prout mě, vleče prostě, vír mě. Potápí, žalmy jsou toho celé. Známe to z našich osobních životů, kdy je nám zlé, kdy už není lidské řešení. A potřebujeme, Bože, zastaň se mě, uzdrav mě, pozvedni mě, otevři předenou dveře, veď mě, nenech mě bloudit. Projdeme tím, tou zkouškou a ono nás to něco naučí.

[28:57] My rosteme ve víře, neseme více, dovedeme si pak představit více. To naše aktivní očekávání a víra potom skutečně se rozšiřuje. Víru lze ale také ztrácet. Také můžeme ochobovat. Také můžeme usínat a jít jaksi dostracena. I na to myslíme. Elíša řekl, nespokojuj se smálem. Asi chápete, že dnešní kázání nazvu nespokojuj se smálem. Ve svém osobním životě. Mějme vyšší a vyšší cíle pro Boží království. V životě s naším pánem. Nechtějme ten život jenom tak nějak prožít.

[30:01] Protlout se tady. Jenom takovým nějakým šedým průměrem. Nespokojuj se smálem ve svém životě. Míř víš, Bůh je mocem v našich životech udělat víc, než co si dokážeme představit. Máme Boha zázraku. V tom Deuteronomii bylo řečeno Bůh Bohu a Pán Pánu. Týká se to i našeho společenství. V tom Deuteronomii bylo řečeno Bůh Bohu a Pánu. Nespokojujíme se s málem. Já si teď dovolím říct něco nekorektního. Dovolím si teď nemyslet a nemluvit politicky jako Jasánek. To je narážka na český film. Máme také dobré české filmy. Myslím si, že náš sbor má navíc. A můžeme víc.

[31:06] A myslím si, že náš pán chce s námi a skrze nás dělat víc. Nespokojujme se s málem. A mimochodem využijme i ty týdny, které jsou před námi. Nakonec máme obavy, tlačí nás to ke dnu, voláme k Bohu. Je to moc dobře, že voláme k Bohu. Potřebujeme jeho přítomnost. Potřebujeme jeho vedení, jeho blízkost. A kežby i ten English Camp, i ten mládežnický camp, dětský tábor a vůbec ten čas prázdnin, tak, abychom měřili vysoko, aby hospodin se k nám přiznal, aby se staly velký věci. Tyhle prázdně ne. Konec. Konec.

[Všechna kázání](https://baptisteolomouc.cz/kazani)

---

HTML verze: https://baptisteolomouc.cz/kazani/20230702/nespokojuj-se-s-m-lem · Aktualizováno: 2026-10-15