# Zodpovědnost za sbor

> Kázání ze dne 22. 10. 2023, Židům 10:24-25 Efezským 4:1-3, Pavel Mečkovský. Záznam z nedělní bohoslužby sboru Baptisté Olomouc – poslech online i jako podcast.

- **Datum:** 22. 10. 2023
- **Kazatel:** Pavel Mečkovský
- **Biblický text:** Židům 10:24-25 Efezským 4:1-3
- **Délka:** 25:49
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2023-10-22-Zodpovednost-za-sbor-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2023-10-22-Zodpovednost-za-sbor-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Přepis

*automatický, může obsahovat chyby*

[0:00] Dobré ráno, já vám všechny zdravím, zdravím přítomné tady fyzicky, zdravím lidi, kteří se dívají online a ve víře zdravím lidi, kteří se ještě na to jednou budou dívat, protože to téma se týká jich, co tady nejsou a co se možná na to podívají. Mám takovou naději, a víru i naději mám, že se to někdo poslechne. Celá ta sérii, o kterých mluvíme, je zodpovědnost. Mluvíme zodpovědnost za svatost, modlítevní život, za své dary a dneska je zodpovědno za sbor. Takže dneska budeme mluvit o postoj, nebo co to znamená být zodpovědný za sbor, ve kterém jsem.

[1:04] To členství ve sboru přináší řadu požehnání, ale i zodpovědnosti. Možno sloužit, ale i taky nechat si sloužit. A já schválně jsem říkal, že zdravím i ti, kteří třeba se dívají online, nejsou tady, nebo se na to budou dívat, protože se to týká jako nás všech. Protože my stvoříme jedno tělo. A každý z nás máme nějakou zodpovědnost i za tento sbor. Když stoupíme k tomu sboru, tak není to jenom o tom, co získáme. V každém tom členství v cirkuji to členství přinásí řadu povinností, očekávání, zodpovědnosti. A jako můžeme mluvit o spoustu věcech. A já jsem vybral tři věci, co si myslím, že jsou jako důležité. Z mého pohledu. No, z mého pohledu ne taky, ale věřím, že Biblia o tom mluví. A těch věcí se dá jako najít víc.

[2:08] A to první je Židům desátá kapitola. Židům desátá kapitola, známý verž. Židům 10, 24, 25. Mějme zájem jeden od druhého. Pozbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům. Nezanedbávejte společná zromáždění, jak to někteří mají ve zvyku. Ale napomínejte si tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův. První věc je nezanedbávejte společná zromáždění. To je naše první zodpovědnost. Nebo jedna z prvních. Já si říkám, proč to tam je napsané, vždy je to tak jasný. To přece normální, ne? Tak někam patřím, někam jsem součástí, no tak tam chodím, ne? A realita je taková, že se to neděje jenom dneska, dělo se to i ten krávnou zákonní církví. A píše se to tam. Mějeme zájem jeden od druhého, pozbuzujeme se a nezanedbávejme společná zromáždění.

[3:14] Proč to tam je napsané? Víte, ono, jak můžete projevit zájem jeden od druhého? Jak můžete pozbudit jeden od druhého? No, když se nevidíme. Když vlastně nevíme, co se děje v životě toho druhého, co ten člověk prožívá. Když spolu netrávíme čas. Jo, potom ani se nedozvíte, jak Tomáš pěkně recituje a skládá básně. Asi to nebylo jeho, ale snažil jsem, musel jsem to říct. Je to ten společný čas. Mějme zájem a pozbuzujme se. Ale to znamená, abychom byli spolu. Jako neznamená to, že člověk nikdy nevynechá. Já jsem tady 14 dní nebyl.

[4:16] A právě jsem přišel a říkal jsem si, ty panely už tam jsou? Skoro. Prvný pokrok, že ono je takové dobré, když člověk má nějaký odstup občas a vidí, kolik se tady toho posune, ale jako samozřejmě nejde to, nebudeme moci, ale očekává se, že budeme chtít být na společné bohoslužbě se svojí rodinou. A dokonce je to příkaz, nezanedbávejte společná zromáždění. Jak to někteří mají ve zvyku? Může si na to člověk zvyknout? Může se zanedbávat něco? No jasně, dá se zanedbávat spoustu věcí. Ještě o tom budu vlastně mluvit. Jo, samozřejmě, nemoci, dovolené, osobní důvody, jako nejde to vždycky, ale my si musíme uvědomit, že toto je moje zodpovědnost.

[5:22] Jedna z těch zodpovědností, kterou máme. Být ve zromáždění nebo v tom společenství. Nejenom nedělí, budeme ještě mluvit o tom, co se děje mimo nedělí. Pokud nepřijdu, tak přichází mi o možná večeři páně, kterou máme, kázání slova, společenství a další spoustu věcí. A možná se vyhýváme jednou z hlavního prostředku, který pán Bůh určil k tomu, aby nás budoval. A možná nepřiháním, když řeknu, že takové to postupné zanedbávání nebo to pravidelně vynechávání z bodu z banálních důvodů může mít jako velké duchovní důsledky. Jako problém je, že si na to zvykneme. Přece jsou důležitější věci. Nic se tak nestane. Nic se tak jako nikdo nebude postrádat. No ale stane.

[6:24] Duchovně budeme chřadnout. Nemáme vyživu. A kus těla chybí. Biblia mluví o tom, že je jako zbor, jako církev své jedno tělo. A když tady nejsme, tak chybíme. Jinými slovy, bez tebe jsme neúplní. Jsme jedno tělo vzájemně. Tady je napisáno se pozbuzujme mě mě zájem. A to slovo nezanedbávejte nebo postupně neodpadejte. To je strašně důležité, protože asi znáte ten příklad, jak uvaří džábu. Když ji chcete uvařit a hodíte ji do horké vody, tak ona vyskočí. Potvora jedna. Ale když ji chcete uvařit, tak ji dáte do studené vody a postupně zahříváte. Ona se na to zvykne, zvykne, zvykne, zvykne. A až pak můžete servírovat, pokud vám to chutná.

[7:31] Postupně. Této slovo, jo? Nezanedbávejte společná zromážení. Postupně. To se tak děje, že lidi postupně míň, míň, míň, míň, až je pak nevidíte. Máte jenom nějakém seznamu. Víte, nejde o tom jenom, co získáme, ale co taky můžeme dávat. Dietrich Bonhoeffer ve své knize Společný život říká, fyzická přítomnost ostatních křesťanů je prověřícího zdrojem radosti a síly. Fyzická přítomnost ostatních křesťanů je prověřícího zdrojem radosti a síly. Víte, je rozdíl, když nás tady 30 nebo 80. To není, že to je jedno. Už jenom to, že přijdete tady a jsme tady fyzicky, tak je to pozbuzením pro ostatní lidi. Možná se nám nebude chtít vždycky do sboru. Mně se taky někdy nechce. Jo? Zvlášť, když mám tady někdy vystoupit, tak jsem takový nervózní.

[8:32] Říkám, co? A mně to nejjednoduché. Ale pánu si to použije. I to, že člověku se tady nechce, tak pánu k němu promlouvá. Zvlášť, když mám tady nechce. Skrze své slovo, skrze ostatní lidi. Takže někdy je dobré nedat na ty pocity. Ty pocity nejsou rozhodující. Protože když jsme se ředili podle pocitů, tak by to nedopadlo dobře. Ale i když se nám jako nechce, tak můžeme tolik získat. Víte, jako církev není lidský výmysl. To není proto, aby jsme byli někde zapsaní. To plámohu stanovil. A nejde jenom o tu neděli. Přemýšlejme o tom společenství mimo neděli. Existuje mnoho těch způsobů, jak trávit s ostatními lidmi čas ve skupinkách, ve službě, biblické studium. Další jako možnosti, kde se můžeme pozbuzovat, modlit, sdílet se, poznat jeden druhého, vést jeden druhého odpovědnosti.

[9:42] A nebo k tomu, abychom rostli, abychom se posunuli. Jako Biblia mluví o tom, že jsme údy jednoho těla. Ta víra je sice osobní, ale nemá být soukromá. Neběžte křesťanský závod sami. My se potřebujeme. My potřebujeme ten tým. My potřebujeme to pozbuzení. Protože někdy padáme, někdy jsou těžké chvíle, ale jsme jedna rodina, jedno tělo. A pokud se tady neobjevím, nebo pokud nikde nebudu, tak chybím. Já chybím i pro někoho, ale možná mě něco chybí. Takže ta první věc je, nezanedbávejme společná zromáždění. Společné setkání, ať je to kdekoliv, ať je to v neděli, ať je to během týdne.

[10:44] Ta druhá věc, to si myslím, že je důležitá, je zachovávejte jednotu. Efeským 4. Proto vás já, vězeň kvůli pánu, prosím, abyste tomu povolání, kterého se vám dostalo, dělali čest svým životem. Vždy skromní, tiší, trpělivý. Snášejte se navzájem v lásce a usilovně hleďte zachovat jednotu ducha spojení s váskem pokoje. Když se na to podíváte, já jsem si říkal, proč tam je napsaný prostě hleďte zachovat jednotu ducha. Tam je napsáno usilovně, aktivně. Říká, dělejte něco pro to. To jenom tak jako nejde. Víte, možná se vám nelíbí několik věcí v našem sboru nebo obecně.

[11:46] Je to normální. Málo komu se líbí prostě všechno. Ani tomu kazateli se všechno nelíbí. Samozřejmě, pokud nejde nějaký velký hřích, tak tedy o tom třeba jako mluvit, tak většinou to jsou takové malé věci, takové drobné nepříjemnosti. A někdy takové ty drobné nepříjemnosti vedou právě k tomu rozdělení. K tomu, kdy jsme v pokušení se být za to, hádat se. Protože to je tak strašně důležité. To někde je dobré se poznést na některé věci, malicherné, malé. Modlit se za ty lidi, kteří vám prostě třeba vadí. Kteří mají jiné názory. A pokud si s někým potřebuje o tom promluvit, udělejte to. Usilovně hleďte zachovávat jednoho ducha. Snášejte se navzájem v lásce.

[12:47] V součásti zachování tady té jednoty je respekt a úcta. My jsme povoláni k tomu, abychom respektovali se navzájem. Abychom projevali úctu. V židům 13. kapitole se píše, poslouchejte své vedoucí, podřizujte se jim nebo... Oni nad vámi bdí, nad vašimi dušemi, jako ti, kteří budou muset skládat účty. Ať to dělají s radostí, ne s nářkem, protože vám by to nebylo k ničemu. To znamená to, že máme slepě poslouchat, když prostě starší nebo kazatel prostě vedou špatně nebo učí nebiblický, samozřejmě, že ne. Ale znamená to naopak, že máme podporovat, modlit se, respektovat autoritu těch, kteří byli jmenováni. Buď budeme výzvou o požehnáním, buď budeme být problémem nebo pozbuzením.

[13:47] A to se jenom netýká jako starších a kazatelé. Respekt a úcta se týká jako kdyby všech vedoucích. Testalonicky napsáno, žádá vás, bratři, abyste uznávali ty, kteří mezi vámi pracují, jsou vašimi představenými v Kristu a napomínají vás. To je jakýkoliv vedoucí. Abyste uznávali ty, kteří mezi vámi pracují, slouží a jsou představenými v Kristu. To je vedoucí hudební skupinky. To je v kdokoliv. Proč je to důležité? A protože to vede prostě k řádu. Církev, zbor potřebuje mít řád. Opak řádu je co? Chaos. Pán Bůh je Bohem řádu, ne chaosu. A to je jako něco, co se nám možná nelíbí, ale jde o systém autority a podřízenosti.

[14:55] A to téma se táhne od začátku Bible. První hřích je neposlechnutí autority. Poslední hřích bude to stejné. My musíme tomu rozumět, že to patří do našeho života a je to k našemu dobru. Já jsem teďka byl týden v Rakousku na teologickém semináři v TCM a toto bylo jedno z hlavní témat. Autorita a podřízenost. Vyučoval to člověk, který sice je američán, ale od roku 1988 bydlí v Rakousku, tak už je Rakušan. A to bylo tak silné, že to já jsem ještě nikdy neslyšel tak něco komplexního. O autoritě a o podřízenosti. Jak je důležité správně pochopit autoritu? Jak je důležité správně pochopit podřízenost? Je to pro naše dobro. Je to základ.

[15:56] Je to základ jako všeho. A není to o tom, že mám menší hodnotu nebo větší hodnotu. Vůbec ne. Bůh je Bohem řádu. Usilovně zachovávejte jednotu ducha. To znamená, mě to musím respektovat. Já se to musím učit. Pokud máme zachovávat jednotu, tak to zahrne respekt, úctu i podřízenost. A to nejenom starším, ale vedoucím jiných službách. Není to jednoduché, ale je to biblické. Opakem je spoura, rebélie, která vede k chaosu. A chaos ničí církev. Podívejte do první korinským. Tam je prostě chaos. Proto je ta apištola tak tvrdá. Pavel se s něma nemazlí. Říká, dělejte toto, toto, toto, toto. Nemohli byste dělat. Ne, dělej, dělej, dělej, dělej. Jako vyvolení boží, píše se v Koloským, svatí milování, oblesté milosrdných soucí, dobrotu, skromnost, pokoru, trpělivost, snášejte se navzájem.

[17:05] A odpouštějte si, máli, kdo něco proti druhému. Jako pánu tu stilu vám odpouštějte i vy. To je naše zodpovědnost. Máme usilovat o jednotu. Máme se snášet. Máme si odpouštět. Bez toho to nepůjde. snášet odpouštět si navzájem. usilovat o biblické a Bohem ctěné smíření, když dojde ke konfliktu. Konflikty vždycky budou. Hátky, pomluvy, rozkoliby neměl rozdělovaná život, život věřících, život zboru. My si toto přemýšlejme, jak já můžu aktivně usilovat o jednotu. A to je respekt a úcta. Ta třetí věc je budovat církev, věrně sloužit.

[18:06] Já vím, že jste mluvili minule o darech, nebudu to nějak rozdělovat, teda rozvíjet, ale každý z nás dostal schopnost a příkaz, aby sloužil v jakémkoliv postavení. Ve Feským je napsáno, toto jsou dary, v Feským 4.11. Jedný povolal za apoštoly, jiné za proroky, jiné za zvěstovatele Evangelia, jiné za pastýře a učitele. Aby svoje vyvolené dokonale připravil k dílu služby k budování Kristova těla. Aby svoje vyvolené, aby tebe, mě, dokonale připravil k dílu služby k budování Kristova těla. Zajímalo to, zarazilo to slovo dokonale, aby připravil. Pán mu chce nás dokonale připravit v dílu své služby. A je potřeba, aby každý z nás se do to zapojil.

[19:06] Aby každý z nás použil ten dár, který má. Aby to bylo dokonalé. Nezakopávejme své talenty do země. My to máme použít ve prospěch božího lidu. A to je jelko jedna strana, to jsou naše obdarování. Na druhé straně je mnoho věcí, co se dá udělat, kde se dá sloužit, zapojit bez toho, že jste v tom obdarovaní. Někteří lidé pořád čekají, až objeví ten svůj speciální dár. Možná nikdy neobjeví. Protože nikdy nezačali. Nemusíte být specialiste, abyste pomáhali s panelama tady. Nalepili. To i já už jsem udělal. Ale ne flexou, že jo. To je jiná záležitost zase.

[20:07] Víte, někdy je potřeba jako vstoupit do těch věcí. Budovat círke, věrně sloužit. To znamená i obyčejné věci. A právě u toho můžu objevit, kde jsem užitečný. Spoustu věcí, kde nemusíme mít speciální dár. A my si někdy vymluváte, já neumím. Jasně, no a co, tak pojď. Se naučí některé věci. V podnikání biznisu existuje takový princip, nazývá se paretu v princip. V podstatě to znamená, že 20% lidí vykonává 80% práce. Nebo přesně řečeno, 80% výsledků pochází 20% zdrojů nebo impulzu. Platí v podnikání biznisu. A bohužel, to platí někdy v církvi. 20% lidí dělá 80% práce. To je blbě, to je špatně.

[21:09] To mě bylo pačně. Aspoň 80% aktivních lidí. To by ten zbor, to by raketově letěl. Pokud jsme křesťané, patříme do zboru, tak jsme součástí toho těla. A smyslem toho duchovního dáru, který máme, není to hromadit, pořbívat. A není to ani to, abychom používali k tomu, abychom vypadali úžasně. Ale abychom byli součástí té dokonalé přípravy. By to tělo mohlo fungovat. My máme být aktivních lidí. v budování těla Kristova církve, v zboru, kam patříme. Nečekejte, až objevíte dár. Zapoj se a pak ho třeba objevíš. Jakékoliv zapojení je dobré. Všechno, co budete dělat, je dobré.

[22:13] Nej to vynikající, nemusí to být, ale je to dobré. Promluvte si s někým, kde můžu se zapojit, kde můžu sloužit, co můžu udělat. Tolik věcí. Ať už děláte cokoliv, tak nezakopávejte své dáry, které vám pán Bůh svěřil. Je zajímavé, že první Timotevi, a to je ten poslední verš, co chci citovat, první porovnění Timotevi 4.14 je napsáno, nezanedbávej svůj dár, který ti byl dáno. Nezanedbávej společenství, nezanedbávej svůj dár. Jakmile to člověk začne zanedbávat, tak možná to ani nevyhráme pak. Prach na to sedne. I my můžeme svým odkládáním brzdit požehnání. Protože zrovna ty v tom těle chybíš. Protože je tady napsáno, aby dokonalé připravil. Proto jsou ty dáry, aby dokonalé připravil to tělo.

[23:18] Připravil k dílu, dokonalé připravil k dílu služby, k budování Kristova těla. A možná ty chybíš té dokonalosti. To je zodpovědnost. A to nikdo jiný neudělá, to za nás nikdo neudělá. Spousta věcí se dá udělat. Ale to, co za nás neudělá nikdo. Protože každý z nás je důležitý a výjimečný tady v tomto. Nezanedbávej svůj dár, který ti byl dáno. Tak, kdybych to zhrnul. Jo. Tři věci, tři jednoduché věci. Nezanedbávejte společná zromážděný a jeho aktivity. Je to příkaz. Nej to. Nevím. Prostě nedělej to. Usilovně zachovávejte jednotu. To znamená být v tom aktivní.

[24:18] Nemusí se ti všechno líbit. A můžou být nějaké roztržky, spory. Ale bud aktivní, aby se to dalo do pořádku. A zachovávání jednoty znamená respekt a úctu. Třetí věc je, buduj Kristovo tělo. Zapoj se. Každý je potřebný a důležitý. Nikdo to za tebe neudělá. Je to tvoje zodpovědnost. Pane Ježíši, děkujeme za to, že se nás postavil do tohoto zboru. Této církve. Že to není náš výmysl, ale tvůj výmysl. Děkuji ti za každého člena. Děkuji ti za to, že ty máš plán s tímto zborem. Máš plán s každým z nás. Chceš, abychom rostli, měnili se. Abychom byli solí a světlem.

[25:21] Pro okolí, pro toto město. Prosíme ti o to, aby jsi nám ukazoval každému, čem se můžeme měnit. Kam se můžeme posunout a co po nás chceš. Děkujeme ti za to, že ty jsi naším zdrojem. Ty jsi naší nadějí a i silou v těchto oblastech. Amen.

[Všechna kázání](https://baptisteolomouc.cz/kazani)

---

HTML verze: https://baptisteolomouc.cz/kazani/20231022/zodpov-dnost-za-sbor · Aktualizováno: 2026-10-15