# Následování Krista zahrnuje službu

> Kázání ze dne 17. 3. 2024, Jan 12:26 1Petr 4:10, Pavel Mečkovský. Záznam z nedělní bohoslužby sboru Baptisté Olomouc – poslech online i jako podcast.

- **Datum:** 17. 3. 2024
- **Kazatel:** Pavel Mečkovský
- **Biblický text:** Jan 12:26 1Petr 4:10
- **Délka:** 23:23
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2024-03-17-Nasledovani-Krista-zahrnuje-sluzbu-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2024-03-17-Nasledovani-Krista-zahrnuje-sluzbu-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Přepis

*automatický, může obsahovat chyby*

[0:00] Já jsem minulý víkend byl na pusté rybné z mládeží a byl jsem tam v kuchyni jako pomocný kuchař. Trájel jsem, míchal jsem, občas jsem něco přisolil a bylo mi tam dobře. V té kuchyni, Robert to tam vedl, takže veškerás odpovědnost byla na něm, ale spokojenost byla veliká, takže to bylo fajn. A bylo to dobře z mládeží. A tam jsem přemýšlel právě o tom tématu, kterému dneska chci mluvit. Když jsem se tam díval po té mládeží, díval jsem se, kolik tam těch věcí je potřeba udělat. To nebylo jenom kuchyň, to byly hry, to bylo slovo, to bylo vedení skupinek, v těch her se prostě střídalo množství lidí. A bez toho by to nešlo, kdyby to bylo na jednom člověku. Pak tam byly lidi, co ani nebyli vidět, co to celé přepravili dopředu.

[1:04] A já jsem si říkal, jak je to výborné, jak to takhle jako funguje, jak je to důležité a možná někdy neviditelné ty věci. A já bych chtěl zkamluvit o službě. Co to znamená jako sloužit? A chtěl bych mluví o následování. Následování Krista zahraduje službu. A přečetl bych verš z Janova Evangelia z 12. kapitoli, kde je napsáno toto. Jan 12, 26. Kdo mě chce sloužit, ať mě následuje. A kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mě slouží, dojde cti od otce. Dnes bych chtěl mluvit o tom, že následování zahraduje služba. Co to znamená? Nejenom, co služba, co všechno máme, dělá. Mohl bych tady vyjmenovat ty věci. Ale naše postoje, těch lidí, kteří jsou v té službě. Služba Bohu je především služba lidem.

[2:10] To je, jako můžete sloužit Bohu, ale sloužíte tak, že sloužíte lidem. A týká se to každého. Když se podíváme na ten verš z 1. Petra, ve čtvrté kapitoli, tak je napsáno, každý, ať slouží darem milosti. Až každý slouží druhým tím darem milosti, který přijal, tak bude ty dobrými zprávci milosti Boží v její rozmanitosti. Je napsáno každý, ať slouží darem, který přijal. Někdo bude krájec té kuchyni, někdo tam bude hrát fotbal, někdo tam bude prostě zametat, každý dělá nějakou tu službu. Ale ta služba je důležitá v tom, nebo ta služba začíná jako naším postojem. Postojem z toho služebníka. A to je postojem srdce, to je pokora. Bez pokory to nejde. Protože ten služebník, jako samozřejmě, můžete sloužit tím, že chcete, aby vás viděli lidi, jak to pěkně zametáte, nebo chcete ty pochvaly a tak dále.

[3:19] Ale když potom jdete do hloubky, tak vidíte, že to je o pokoře. Že já chci sloužit někomu jinému. Ve Filipským je napsáno, každý, ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jenom jemu. To není o mně. To je o tom, že já chci sloužit druhým lidem. Tam to začíná. Pán Ježíš je tím příkladem. A ještě o tom budeme mluvit. Samozřejmě ta služba má nějaký užitek. Sami se učíme, jsme proměňováni. Dokonce, když sloužíme věrně, tak dostáváme ještě víc úkolů. Dostejí ta naše zadpovědnost. A někdy se stane to, že vidíme nějaké ovoce. To není vždycky. Ta služba není jenom o ovoci. Někdy vidíme růst, někdy nevidíme nic. Ale to, co je důležité, o těch několik věcí, o čem chci mluvit, je, komu ta služba patří. Jak být zklamaný ze služby.

[4:21] A co pod nás... Spamu vlastně chce. Ta první věc je, to je hodně důležité, komu ta služba patří a kdo nás hodnotí. Patří to nám ta služba? Je to naše? Je ta mládež naše? Já jsem ten vedoucí? Ne, vůbec. Hodnotí nás jako tady lidé starší ve sboru? Možná někdy jo. Ale kdo je naším šéfem? Jak to máme dělat? Kdo, komu se budeme zodpovídat? To je, při té práci nás nehodnotí hlavně lidé, ale hodnotí nás pán Bůh. A ten vidí do srdce. Ten vidí úplně co jiného často. Naší práci nebudou hodnotí hlavně lidé, ale jednou pán Bůh, pán Ježíš. Druhé korinským je napsáno v páté kapitole všichni se musíme ukázat před soudným stolcem Kristovým, aby každý dostal odplatu za to, co činil ve svém životě.

[5:31] Ať dobré, či zlé. Každý. Všichni se tam ukážeme. A je to zajímavé. Každý dostal odplatu nebo v jiném překladu odměnu. a to je v pořádku. Možná lidé budou říkat, to je skvělé, to je výborné, co si děláš. Výborná práci, výborná služba. Ale to konečný výrok má pán Bůh. Pán Bůh rozhodne o tom hodnocení. On jediný totiž zná naše srdce, naše touhy, motivace, postoje. Žádný člověk to nemůže posoudit. A na druhou stranu jsou věci, které my děláme a možná o nich vůbec nevíme. Ale pán Bůh to vidí. A on říká, za to dostaneš odměnu. Lidé to vůbec nevidí. Ale já to vidím. Teda služba patří pánu Bohu. Ne lidé, ne je to naše služba. Tam byla svěřena. On je mistr, my jsme služebníci. A my se vždycky účastníme, to je jeho práce.

[6:32] My jsme v tom zapojení. Někdy máme takovou tendenci, si to všechno vést a říkám, pane Bože, máme tady ty plány. Jsem to dobře vymyslel, naplánoval, prosím tě, dej tam to razítko. Ale my si musíme uvědomit, pane Bože, co chceš, abych dělal v té službě? Co po mně chceš? Kam mě chceš vést? Protože, víte o co jde? Kdo má hlavní vliv v té službě? V té službě? O kom to je? V komentě, když si myslíme my, tak budeme jako lidé v Korintu, kdy se ptali, kdo je důležitější? A poštol Pavel říká, jako nikdo. Říká v 1. Korintským 3.6. je napsáno, já jsem zasadil, říká poštol Pavel. Apollo zaléval, ale dodává růst.

[7:35] Bůh. Bůh dává růst. A tak neznamená nic ten, kdo sází, ani zalévá, nebož Bůh, který dává zrůst. Jako my si někdy myslíme, důležitější je tady ten bubeník, nebo důležitější je tady to, nebo důležitější je tady ten člověk. Vůbec ne. Se porovnáváme. Myslíme, asi bez toho by to nešlo. Samozřejmě šlo. Nikdo není lepší. A to jediné počasí pramení v tom Korintu, to je otázka píchy. A poštol Pavel říká, já jsem zasadil, Apollo zaléval, ale Bůh dal zrůst. To jak když někomu svědčíte, on se slyší třeba pětkrát a úplně u toho pátého člověka, ten člověk třeba uvěří, ale my nevíme, co se dělo předtím. Náš postoj ve službě je my se připojujeme k božímu dílu.

[8:35] My objevujeme to, co Pán Boh má pro nás připravené. A to je důležité. On je šéf. O nás bude soudit. Někdy jsem třeba byl u studentů, tak se hodnotil, jak ta služba je úspěšná. Možná mládej, že to taky můžete hodnotit, nebo jdekoliv. Kolik těch lidí tam chodí, nebo ty kazatelé. Kolik lidí je ve sboru. To je jak dneska, kolik výrobku jste prodali. Jak vstouply tržby. Jestli jsme předvěli konkurenci. Je to taková hra z čísli. Co to je úspěch? Někdy máme dobrý pocit, že děláme dobrou službu. A to často je problém, že ty lidi si to spojují se svojí hodnotou. Ale pojďte se na Ježíše. Jak skončil? 12 ustrašených lidí tam. Respektive ještě jeden se mu oběsil, takže 11. Jeremiáš. Celý život volal, aby se obrátil Izrael.

[9:39] Nula. Nikdo se neobrátil. Pojďte se na ty proroky. Nebylo žádné ovoce. Nic. Já po těch zkušenostech jsem velice opatrný. Hodnotí nějaké věci, není na základě čísel. Ony někdy jsou pomocné, ale často jsou zkreslující. To je posluzování služby druhých lidí. Jak je to skutečně? Jaká je kvalita? Co po nás pánu žádá? To je jedna věc, co po nás žádá. Pravě poštol Pavel v Korinským ve čtvrté kapitole. Máte to tam napsáno. Říká, proto, ať nás všichni pokládají za služebníky Kristově a správce božích tajemství. Od správců se nežádá nic jiného než, aby měli velký zbor, aby měli dostatek lidí, mládeži, aby bylo hodně peněz a tak dále.

[10:39] Vůbec ne. Od správců, od služebníků se nežádá nic jiného, aby každý byl z hledám věrným. Protože to, jak to dopadne, hodnotí pán Bůh. Když apoštol Pavel mluví o Timoteovi, tak říká, proto jsem vám poslal Timotea svého v pánu milovaného a věrného syna. Já jsem poslal Timotea milovaného a věrného syna. To je o vysoké hodnocení. To není o úspěchu. To je o věrnosti. Jak by nás hodnotili lidé? Co by o nás řekli? Jsme úspěšní nebo věrní? Co je úspěch ve službě? Když dělám to, co pán Bůh mi položil na srdce a dělám to věrně.

[11:42] Vy tedy se podíváte na život třeba Jozefa. Byl věrný. A skončil ve vězení. Patriarcha ve starém zákoně. Mohl bych zatrpklý. Mohl říkat, pane Bož, jak jsem ti věrní tak dlouho a ty nic neděláš. Ty mě neodměňuješ podle svojech představ. Ale pak se to změnilo. Pán Bůh si ho použil. Protože ho musel něčemu naučit. Jeden citát je takový, který říká, Bůh dělá větší věci skrze naše slabosti, než skrze naše silné stránky. Jako ve slabosti se projevuje ta boží moc. Protože když je to v našich silných stránkách, tak to jsem já udělal. Pána Bova podstatě nepotřebuju. Jeden misionář, Jack Shiflett, mluvil ve sboru. Měl takové svědectví, který podporoval dlouho jeho službu. Strávili jedenáct let ve Španělsku.

[12:45] A většina lidí, se kterými se setkali, odmítli evangelium. Nikdo neuvěřil. Byla to pro ně těžká doba, říká. A během posledních dvou let, Jack a jeho žena Cheryl začaly vidět ovoce. Nejméně sedmnáct lidí přijalo pána Ježíše do svého života. Byla to nádherná zkušenost. Po tolika letech, bez výsledků vidět obrácené lidi. Aby zdůraznil vděčnost za věrnost toho sboru, tak nakonec z toho svědectví říká toto. Když jsme se vrátili po osmí letech ze Španělska zpět a řekli jsme vám, že se nikdo neobrátil, my jste nám řekli, jděte zpátky, stojíme za váma. A říká, toto nám nejvíc pomohlo. Protože ty lidé si uvědomili, že znakem služebníka je věrnost, ne výsledky. Výsledky jsou v božích rukou. To je dílo Ducha Svatého. My jsme jenom nástroje.

[13:47] Pána Boha více zajímá naše věrnost, než naše výsledky. Jak být zklamaný ve službě? Víte, oblíbená můj slogan je Práce s lidmi je dobrá až na ty lidi. Budeš vždycky zklamaný, pokud budeš očekávat ohodnocení od lidí. Víte, být závislý na Bohu nebo závislý na lidech. To je prostě důležité. Zaměř se více na lidi, než na Pána Boha, budeš vždycky zklamaný. Lidé tě zklamou. Mám to z vlastní zkušenosti. To je prostě, my jsme hřišní. A lidé, kteří se zaměří na druhé lidi, budou zklamaní. Často nacházíme nepochopení, neporozumění, to bolestivé.

[14:51] Lidé nás zklamou. A jestli, že hledáme ocení od lidí, kterým sloužíte, zemřete ve zklamání. Někdo řekl, hledej ocenění a uznání o lidí a budeš zklamáno. A poštol Pavel, na tom byl úplně stejně. Říká, démas mě opustil, protože si více zamiloval svět, odešel do Testaloniky. Krescent odešel do Galácie. Titus do Dalmácie. Na prvním soudu mě všichni opustili, říká. Při první obhajově nikdo při mě nebyl. Všichni mě opustili. Keším to Bůh nepočítá. Představte si, kdyby Apoštol Pavel se zaměřil na lidi v té službě. Nejbližší spolupracovníci ho opustili. Jak by dopadl. Zaměř se na lidi a zůstaneš zklamaný. To, kdo je pevný, je Pán Bůh. Musíme se určit vyzávislí na něm.

[15:52] Jinak zkolabujeme. Moc v té službě právě pochází z jiného zdroje, než co vidíme kolem sebe. A to je Pán Bůh sám. Ještě jedna věc, kde můžeme být zklamání ve službě, a to je, když se porovnáváme. A to, když se snažíme aj přemýšlet o jiných lidech v tom porovnání. Pán Ježíš, když je to v Janově Evangeliu, když potom mluví s Petrem pod vzkříšení, tak je tam napsáno tady toto. Když potom mluví s Petrem. Jan 21. a říká své toto. Všimněte si toho. Amen, amen, pravým tobě, to říká Petrovi. Když jsi byl mladší, sám se zpřepásával, chodil jsi, kam jsi chtěl. Ale až zestárneš, stáhneš ruce a jiný tě přepáše a povede, kam chceš. To řekl, aby mu naznačil, jakou smrti oslaví Boha.

[16:52] Po těch slovech mu řekl, následuj mě. Petr se obrátil a spatřil, že za ním jde učení, kterého Ježíš miloval. Ten, který byl při večeři po jeho boku a který se otázal, pane, kdo tě zrazuje. Když Petr spatřil toho učeníka, to byl Ján, řekl mu, pane, a co bude s ním? Já dělám na se, a co bude s tím? Jakou máš voli pro něho? Ježíš mu řekl, jestli chce, aby to zůstal, dokud nepřijde, není to tvář. věc, ty mě následuj. Mezi bratří se potom rozšířilo a říkalo se, že onen učeník nezemře. Ježíš však neřekl, že nezemřený byl řekl, jestliže chce, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, není to tvá věc. V tom jiném překladu je krásné slovo. Ježíš mu řekl, jestli ho to chci nechat, dokud nepřijdu, co je ti potom?

[17:54] Ty mě následuj. studijní překlad říká, to není tvoje starost, co je ti potom? Jaký mám plán s Janem? Co je ti potom, co dělá ten druhý člověk, jak slouží? Jsem měl to jednoho kázání a zamišlení nádherný, když říká, co je ti potom, co je ti do toho? Co je ti do toho? A Ježíš ještě dodává, ty mě následuj, staraj se o sebe, to je tvoje zodpovědnost. Co děláš, jak děláš? To je především tvoje zodpovědnost. Co je ti do nějakého Jana? Ty máš následovat mě. Já mám pro tebe úkoly, já mám pro tebe službu. Nestarej se o druhé. Následování, spasení, povolání, osobní věc. A Petr na to nějak zapomněl.

[18:54] To nechtěl přiját. Říkal, co máš pro toho Jana? Jak to, že on nezemře? Co to je? Jsem někdy v pokušení se porovnávat. Co děláme, jak děláme, možná závidět, možná určovat, kdo co má dělat, přisuzovat boží vůli druhým lidem, nebo službu. Můžeme druhé vyzvat, pozbudit, modlit se za ně. A to je všechno. Pán Bůh je povolává. Co je ti potom? A každý má jedinečnou úlohu a poslání. Co řekl pán Ježíš Petrovi? Ty mě následuj. Ty mě, Petře, následuj. Ty se nestarej o druhé. Starejme se o sebe. Jestli děláme to, co pán Bůh po nás chce. Jestli sloužíme. Jestli ho následujeme. Nenechme se ovlínit druhými lidmi. To je naše záležitost.

[19:56] My jsme zodpovědní před pánem Bohem. Kdybych to zhrnul, jsme povoláni ke službě. Podle daru. Každý, ať slouží pánu Bohu. Tím dárem, který dostal. A mi je napsáno každý. Všichni, kdo jsme tady. Ta druhá věc je, ta služba patří Bohu. Ježíš je nás šéf. On nás odmění. Třetí věc je, pán Bůh po nás žádá věrnost a vytrvalost. Nežádá ovoce. To je jeho práce. Zůstává, říká, buďte ve mně, Jan 15, a ponesete ovoce. My se někdy zaměřujeme na to ovoce. To blbost. My se máme zaměřit na to, jestli jsme v Kristu. Jestli zůstáváme v něm. O tom jsme mluvili na pusté rybne, na mládeži. Ta třetí věc je, zaměř se na Boha, ne na lidi. V momentě, kdy se bude zaměřovat na lidi, budeš zklamaný.

[20:57] Budeš vždycky zklamaný. Lidi tě zklamou. A ta pátá věc je, nesrovnávej se, nedívej se na druhé. Dívej se na Boha. Jestliže On řekne, ty mě následuj, tak to je tvoje zodpovědnost. Ne zodpovědnost někoho jiného. Čemu mě pán Bůh povolává v tomto sboru? Jak tu službu, kterou mi svěřil, dělám? Má ze mě radost? On slíbil velké požehnání všem, kdo mu věrně slouží. Chcete dojít cti od otce? Kdo mě slouží, dojde cti od otce. Kdo mě slouží způsobem, který se mě líbí, říká pán Bůh. Přemýšlejme před pánem Bohem. Prosti, jestli dělám to, co pán Bůh po mně chce, jakým způsobem to dělám, jestli má ze mě radost, jestli jsem na tom místě, kde mám být, jestli se zbytečně nestarám o druhé lidi, jestli se zaměřuju na něho samotného.

[22:15] To je to, o čem jsem přemýšlel před tím týdnem a já bych se pomodlil na konec. Děkujeme ti, pane Ježíši, za to, že tvoříme tvoje tělo. Děkujeme za to, že nás povoláváš. Ty jsi hlava, my jsme údy tvého těla. Prosím o to, aby jsi nás proměňoval, aby jsme si uvědomili, že naš jedinou z odpovědnosti je zůstávat v tobě. A když zůstaneme v tobě jako ta ratoles kmení, tak poneseme ovoce. Uč nás, co to znamená mít postoj služebníka, co to znamená být závislý na tobě. A děkujeme ti za to, že ty jsi naším zdrojem a že na tebe můžeme očekávat ve všem, co děláme. Tak prosím o to, ať tento zbor může růst právě v té kvalitě, kdy každý bude dělat to, co ty po něm chceš. Amen.

[Všechna kázání](https://baptisteolomouc.cz/kazani)

---

HTML verze: https://baptisteolomouc.cz/kazani/20240317/n-sledov-n-krista-zahrnuje-slu-bu · Aktualizováno: 2026-10-15