# O moudrosti

> Kázání ze dne 26. 5. 2024, 1Korintským 2k, Pavel Mečkovský. Záznam z nedělní bohoslužby sboru Baptisté Olomouc – poslech online i jako podcast.

- **Datum:** 26. 5. 2024
- **Kazatel:** Pavel Mečkovský
- **Biblický text:** 1Korintským 2k
- **Délka:** 32:53
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2024-05-26-O-moudrosti-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2024-05-26-O-moudrosti-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Přepis

*automatický, může obsahovat chyby*

[0:00] Tak ještě jedno dobré ráno vám přeji a můžeme se vrhnout do těžkého textu. Hodně těžkého textu, ale nevím, prostě jsem tak věděl, že to mám dneska říct, tak se na to podívejme. Podívejme se do první korinským druhé kapitoli. První korinským druhá kapitola a dneska budeme mluvit o moudrosti. Je to těžký text, možná by zasloužil několik hodin, ale prostě si myslím, že je dobré, aby jsme o něm dneska mluvili. Ale dříve ještě než budeme číst první korinským druhá kapitola, celou tu kapitolu, tak jenom na začátku bych krátce řekl pár věd, aby jsme porozuměli, proč Apoštol Pavel píše, o čem píše. Je jenom takový krátký kontext. Apoštol Pavel v Korintu vyučoval 18 měsíců, zhruba učil lidi a potom tam 2-3 roky nebyl.

[1:01] A pak dostal dopis s různými otázkami a on na ně reaguje. A to je jedna jako z reakcí. A co je jako důležité si uvědomit, že vlastně Korint byl ovlíměný kým nebo čím, hlavně řeckou filozofií. Jeho kulturní život vládala řecká filozofie, hledání moudrosti, zaměření se na oslavu člověka. Když si představíte ty sochy z antiky, prostě člověk, dokonalý člověk. Důraz na rétoriku, moudrost, znalosti. Kromě toho, že tam bylo množství různých chrámů pohanských, tak je tato kultura do filozofie. A teďka možná vám to pomůže porozumět, proč apoštol Pavel mluví, o čem mluví. Tak se podívejme teďka do 1. korintským 2. kapitoli a já to budu postupně číst.

[2:05] Ani já, bratři, když jsem k vám přišel, nepřišel jsem vám hlásat boží tajemství, nanesemí slovy nebo moudrosti. Rozhodl jsem se totiž, že mezi vámi nebudu znát nic jiného než Ježíše Krista, a to Krista ukřižovaného. Přišel jsem sláb, velkou bázní a chvěním. Má řeč, na mé kázání se neopěrajo ve mluváná slova lidské moudrosti, ale prokalizovaly se duchem a mocí. Aby se tak vaše víra nezakládala na moudrosti lidské, ale na moci boží. Moudrosti se učíme, ale jen ty, kteří jsou dospělí ve víře. Ne o všem moudrosti tohoto věku, či vládcu tohoto věku, spějící k záhubě, nebož moudrosti boží, skryté v tajemství, kterou Bůh od věčnosti určil pro naše oslavení. Tu moudrost nikdo z vládcu toho věku nepoznal, nebo kdyby ji poznali, nebyly by ukřižovali pána slávy. A jak je psáno, co oko nevidělo, ocho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.

[3:10] Nám však to Bůh zjevil skrze ducha. Duch totiž zkoumá všechno, i hlubiny boží. Nebo kdo z lidí zná, co je v člověku, než jeho vlastní duch, duch. Právě tak nikdo nepoznal, co je v Bohu, než duch boží. My jsme však nepřijali ducha světa, ale ducha, který je z Boha. Abychom poznali, co nám Bůh daroval. O tom i mluvíme, ne tak, jak nás naučila lidská moudrost, ale jak nás učí duch a duchovní věci vykládáme slovy ducha. Přirozený člověk nemůže přímo věci božího ducha, s omi bláznostvím nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen duchem. Člověk obdařený duchem je schopen posoudit všechno, ale sám nemůže být nikým správně posouzen. Že kdo poznal mysl páně a kdo ho bude poučovat, my však mysl Kristovu máme. Takže je to dlouhá pasáž, ale první otázka, co se tam nejvíc opakuje?

[4:15] Dvě slova, když se na to podíváte. Co se tam opakuje nejčastěji v tom textu? Duch a moudrost, přesně tak. Když zapamatujete duch a moudrost, je to jako výborné. A vlastně Apoštol Pavel, já to můžu rozdělit na dvě části. A první část je, kdy Apoštol Pavel mluví, že se spolehá na boží moc a moudrost. Jo, to jsem potřeboval. Výborně, děkuju. Na boží moc a moudrost. A ta druhá část vysvětluje rozdíl mezi boží a lidskou moudrostí. Takže já jsem to nazval dneska, co je, kdo je skutečně moudrý. Co je ta pravá moudrost? Protože my chceme, my usilujeme o moudrost. Jsou to znalosti? Co to je? A Apoštol Pavel o tom dneska mluví a bude o tom mluvit právě v tomto textu.

[5:21] Takže, co si korintané mysleli? Když se podíváte do čtvrté kapitoli, na osmý, desátý verš, tak oni si mysleli, jak jsou moudří. Dokonce si mysleli, že jsou slavní a bohatí. Že na všechno mají. Já to jenom přečtu. Čtvrtá kapitola, osmý verš. Už jste nasycení, už jste zbohatlí, vy jste vešli do božího království. A my ne. Keďž byste skutečně vešli do království, abychom jimi královali spolu s vámi. My jsme blázní pro Krista. Vy však to rozumní. My jsme slabí, vy jste silní. Vy slavní, my jsme bezectí. On říká, vy už si hrajete na to, že jste vláci a králové. Vy jste už borci, říká poštol Pavel. Měli k tomu důvody. Když budete číst celý ten líst a určitě to udělejte, tak na základě čeho si mysleli, že jsou borci?

[6:23] Na základě toho, že možná tam byly nějaké duchovní dary, jazyky, možná uzdravování, možná další věci. On říká, my jsme už borci. Je to známka zralosti, ptá se poštol Pavel. On říká, opak je pravdou. A poštol Pavel jim znova říká, že vaše jednání není moudré nebo dospělé. Říká, to je hloupé a dětinské. Když se podíváte na první kapitolu, oni se tam hádejí jak malí kluci. Kdo je prostě větší. Soupeřili mezi sebou. Takže je to jako zajímavé tady tohle. Takže co to je ta pravá moudrost? Proč o tom a poštol Pavel vlastně mluví? Prvních pět teďka veršů. Podívejme se jenom krátce na to. A poštol Pavel říká něco, co je v kontrastu k té řecké filozofii.

[7:25] On říká, já se zaměřuju na koho? Na Krista a ještě ukřižovaného. V porovnání dokonalého člověka a plného. Protože na tom si jako zakládali. Na čem si zakládali? Na rétorice. Dobře vykládat. Všechny až manipulovat. Co říká poštol Pavel. Přišel jsem k vám v slabosti. V bázni. Rozechvělí. Mé poselství, kázání nespočívalo v přesvědčivých a moudrých řečech. Říká, já dělám přesně to opačné. To není o rétorice. To není o znalostech na prvním místě. To není o tom, že všechno znám. Já mluvím o pokoře. O kříži. Lásce jednotě. Říká, já jsem se rozhled raději přijít do Korintu v pokoře a spoléha na boží moc, která je schopná vás zachránit.

[8:34] Proč? Ten pátivě říká. Aby se tak vaše víra nezakládala na moudrosti lidské, ale na moci boží. Strašně důležité. Důležité. Já to chci oddělit. Já chci, že byste věděli, že toto jsem přišel, aby se vaše víra nezakládala na moudrosti lidské, ale na moci boží. Jak vznikají sekty? Přesně takhle. Jsou schopní zmanipulovat množství lidí. V Korintu byl takovej chaos. Protože ta boží moc vás může spasit, ne tam lidská moudrost. Počto Pavel není proti moudrosti. Ale jako celá Biblia mluví o tom, třeba příslovy říká, doufej hospodina, ale na svou moudrost nespoléhej. To neznamená, že ho nemáme. Že nemáme studovat a tak dále. Proč je nebezpečná ta lidská moudrost? Tři věci. Nebezpečná je proto, protože lidská moudrost je zaměřena na člověka.

[9:41] Nezávislost na Bohu. Soustředněna sama na sebe. Já to zvládnu, já to znám, já mám zkušenosti, já to dokážu. Jsem přece moudrý. Vlastním úsilím to nějak zmáknu. A do toho je kříž. Dár. Bez úsilí. To je pro ty řeky bláznoství. To se vymýká logice. Ta druhá věc je, proč je lidská moudrost nebezpečná je, protože má špatné motivace. Používám moudrost proč? Abych něco získal, aby byl lepší v porovnání s ostatními, aby byl obdivován, měl navrh. A už jsem to citoval. Oni si mysleli, my jsme borci, my jsme vládci, my jsme to zvládli, máme nějaké pozice. Mnoho jich asi umělo řečnit. Byla tam ta retorika. Ta třetí věc je, proč je nebezpečná, je krátkost raka, je dočasná. On nevidí za horizon, nevidí dál, nevidí, co bude.

[10:44] Proto jim i lidi pohrdají. Je poštol proti vzdělání? Určitě není. Říká, jo, vzdělávejte se. On byl sám vzdělaní. Měl několik škol. To je na to ten druhý extrém. Tak, to znamená, a poštol Pavel těch prvních pětí verších dává důraz právě na to, co znamená ta boží moudrost. A teďka jde dál. Vysvětluje boží a lidskou moudrost a co to pro nás znamená. Ta první věc je, co není moudrost. Co není ta boží moudrost? Jak pámuk sděluje moudrost? Kdo nechápe boží moudrost? To je třetí bod. A kdo je moudrý? Jak jí poznat? To jsou ty čtyři věci, o kterých chci teďka mluvit. V tom šestém verši a dále je napsáno, moudrost sice učíme, ale nej to moudrost tohoto věku ani vládců. Co tím myslí?

[11:44] Zkusme o tom přemýšlet. Nej to moudrost toho věku ani vládců. Dvakrát se v tom tam změně v té pasáži. Nej to moudrost vládců toho věku. Proč? Koho má na mysli? Má na mysli jednak nejvyšší kněže. Má na mysli Piláta. Má na mysli Heroda Antipa. Víte proč? Protože všichni tady ti měli podíl na smrti Kristově. A nikdo z nich nepoznal, že toho, koho ucuzují, je Mesiáš. A tím argumentuje. Říká, tuto moudrost nikdo z vládců tohoto věku nepoznal. Nebo kdyby ji poznali, nebyli by ukřižovali pána slávy. Říká, kdyby to věděli, tak by ho neukřižovali. To není moudrost, která je zjevená. Obecně často lidi jsou kouzelní svojou moudrosti, chytrosti. Říká, já jsem tak dobrý.

[12:47] Ale nepoznají, že Ježíš Kristus je pán. O pomoci své moudrosti a své pozice jsou tak zaslepení, že nevidí. To stejné Ježíš říká farizeum. Mnoho farizeů nepoznalo Mesia. Aše, i když to věděli, byli moudří, měli znalosti, ale měli to zjevení. Proto taky mluví o těch vládcích, že mluví o těch koryntěnech. Oni si mysleli, že automaticky to moudro vede k tomu, že budou mocní a slavní. Že se chovají jako králové. Že kdo je moudrý, má velké postavení. Opak je pravdou. Říká, to není moudrost. To je slušně řečeno vychytralost často. Protože chytří lidé mají pozice, mají slávu. Ale to nesouvisí s moudrostí. Ten, kdo miluje moca slávu, má taky velké problémy.

[13:51] A není schopný vidět, že ten ukřižovaný Ježíš Kristus je skutečný Bůh a vykupitel. A teď je taková pasáž, jak pámuk sděluje svoji moudrost. O deváto do třináctého verše. Jak jí zjevuje? Jak jí zděluje? Jsem to jako trošku nakousl právě tím zjevením. Jenom poslouchejte. Jak je psáno, co oko nevidělo, ucho neslyšelo. Co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují. Nám však to Bůh zjevil skrze ducha. Duch totiž zkoumá všechno i hlubiny Boží. Co to znamená? Říká, člověk všechno nemůže objevit rozumem. Boží moudrost je skrytá v tajemstvích. A jediný způsob, jaký lze získat, nebo jeden ze způsobů je, druhá korintským, nám však, říká apoštolům, to Bůh zjevil skrze ducha.

[15:00] Skrze zjevení. Pán Bůh se dává poznat. A to je jako strašně zajímavé. Můžete číst ty věci, můžete studovat spoustu věcí, a najednou pán Bůh vlastně otevře vaši mysl. Zjeví vám věci. Protože Bož požívá takovou analogii, že jenom duch člověka ví, co je v něm. Jinými slovy, vy vlastně nemůžete vědět, co si já myslím. Jaké mám touhy, jaké mám přání, pokud vám to neřeknu, pokud vám to nezjevím. Vy se můžete domnívat, můžete hádat, můžete z mé mimiky odezírat, jak jsem na tom. Ale pokud vám to neřeknu, tak to nevíte. Já vám to musím zjevit. Můžeme hádat, ale nepochopíme, neznáme. To stejné někde máme u pánu Bůh. Můžeme hádat, přemýšlet se, jak by to mohlo tak být.

[16:01] Ale potřeba by vám pán Bůh to zjevil, ty věci. Pán Bůh se dává poznat. To znamená, on říká, skrze ducha svatého pán Bůh zjevuje svoji moudrost. Je to zjevená moudrost, přijímaná moudrost, taky vyučovaná moudrost. Takže pokud máme ducha svatého, máme přístup moudrosti. Neznamená to, že každý máme stejnou moudrost, aniže všemu porozumíme. Ale každý věřící může porozumět tomu tajemství, nebo Kristovu evangeliu, poselství. To pán Bůh zjevuje. A vypráví se takový jeden příběh o muži, který byl ruskou vězně v malé kamenné celé a neměl tam co dělat. Jediný nápis, který tam byl na té zdi, byl verš Jan 3,16. Ten člověk neměl žádné povědomí o Kristu, ani o Bohu, takže nevěděl, co ta slova znamenají.

[17:05] A protože neměl co dělat, tak stále to četl dokola. A nakonec Boží duch pronikl do jeho srdce a on si uvědomil, že ta slova, nebo tak Bůh miloval svět, že dal jiného syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný, platí pro něj. To nebo na základě znalosti. Nevěděl, kde je Ježíš. Ale pán Bůh mu zjevil tu pravdu. To je něco, co pán Bůh dělá, on zjevuje ty věci. A poštol Pavel mluví právě o dalším zjevení, co my třeba známe, nefeským v třetí kapitola. Tam je napsáno, slyšeli jste přece o milosti, kterou mi Bůh dal podle svého plánu, udělil kvůli vám, dal mi ve zjevení poznat tajemství, které se vám právě před několika slovy vypsal. Říká, pán Bůh mi zjevil tajemství, které nikdo neznal, a to je o církvi, církev z Pohanu.

[18:13] Takže pán Bůh to zjevuje. A toto je strašně důležité si uvědomit, jakým způsobem to pán Bůh dělá. Pán Bůh to zjevuje. Zjevuje to nám. Dřív neměli nový zákon, dneska o máme. Máme zjevení právě v Biblii. Dnes máme celou Biblii. Máme známe plán spasení. Ale spoustu věcí, které neznáme. Jako třeba druhý příchod Krista. Ale my dnes máme ducha svatého, který nám zjevuje ty věci. Zjevuje tu moudrost. Jeden verš, můj oblíbený verš, v páté Mojžišové, kde se právě mluví o tom tajemství, kde je napsáno tady toto. Pátá Mojžišová 29, 28. Skryté věci patří hospodinu našemu Bohu. Ale zjevné však patří na věky nám a našim synům, abychom dodržovali všechny slova tohoto zákona.

[19:19] Říká, jsou skryté věci, které patří hospodinu, našemu Bohu. Když on bude chtít odhalit odhali. A možná nikdy. Ale zjevné věci patří nám na věky a našim synům, abychom dodržovali všechny slova tohoto zákona. To znamená, že my musíme číst, studovat, sdílet ty věci. Kdo nechápe boží moudrost? 14. a 16. verš. Kdo ju vůbec nechápe? Pro koho je nesrozumitelná? To je přirozený člověk. Nespasený člověk nemůže porozumět těmto věcem. A my se tomu nemůžeme ani divit. Často pro lidi, kteří neznají Pána Boha, je to k smíchu, proč jednáme tak, jak jednáme. Lidé neznají hodnotu těch věcí, neporozumí nám. A my jim to nemůžeme mít za zlé.

[20:19] Je to realita. Bez božího ducha, který to zjevuje, prostě to nejde. Neřešte to. Nemá cenu. Lidé kolem nás neporozumí tomu. Co se musí stát, to musí zjevit Pán Bůh. Tak jako Nikodémovi. Vyzpomínáte si Nikodéma, vzdělaný člověk, vzdělaný farizeus. Inteligentní muž. Přišel za Krystem. Jak se může dostat do nebe? Ježíš říká, musíš se znovu narodit. Tento vzdělaný člověk říká, a to mám vstoupit do těla své matky. To se mám podruhé narodit. Ježíš mu říká, pokud se nenarodíš z vody a z ducha, nikdo si to nepochopíš. Takže osoba bez ducha svatého není schopná porozumět boží moudrosti.

[21:27] Pokud jsi přijal Krista, mění se pohled jako na všechno. Vidíte najednou ty hodnoty úplně jinak. Postoj k rodině, k penězům, práci. To je úplně jiný pohled, jiná moudrost. Ale to nelze udělat bez přijetí Krista. Proto třeba nemůže fungovat dobře vztah mezi věřícíma. nevěřícím, protože mají jiné hodnoty, jiné zjeveny, jiné poznání. A toho poštel Pavel o tom mluví. Tak, teďka co s tím? Kdo je teda moudrý? Jak to poznat? To je možná nejdůležitější pasáž toho, o čem dneska budeme mluvit. Když říkáme, kdo je moudrý, možná se nám představí nějaký vzdělávací systém. Máte titul před, titul za, mezi tím je co, jo? Co to je? Kdo je ten moudrý?

[22:29] Někdo si myslí, že ta moudrost je spojená s úspěchem, se znalostmi. Ale to je chytrost. A někdy ta chytrost vede prostě k aroganci, k píše, sobectví, kontrole ovládat. Lidi jsou chytří, politici jsou chytří. Dovedou naslíbovat všechno. Mají výbornou rétoriku, se naučili o těch řeků. Ale ve skutečnosti tyto lidé odmítají prostě něco, co je zásadní. A to je ten zdroj. Kristův kříž. To je pro ně bláznoství. Znova se ptá, kdo je moudrý? Nebo k čemu vede ta boží moudrost? Jak se projevuje? Ta boží moudrost je spojená s Kristem. To je první věc, co chci, aby jsme věděli. Boží moudrost je spojená s Kristem. Boží moc, boží moudrost. Ta druhá věc je strašně zajímavé. To je ten šestý verš. Moudrost učíme, ale jen ty, kteří jsou dospělí ve víře.

[23:34] Moudrost je spojená s dospělostí, zralostí. Když se podíváme do jiných překladů, o moudrosti mluvíme mezi dospělými. Ovšem není to moudrost současného světa, ani o pomýmých vůdců. To znamená, o té boží moudrosti se mluví mezi dospělými, mezi duchovně zralými lidmi. Moudrost učíme zralé, dospělé duchovní lidi. To je v těch 12. až 13. verš. Jsou všichni věříci zralý? Nejsou. V porovnání v té třetí kapitole, když se podíváte, on říká, já jsem k vám nemohl mluvit jako k těm, kteří mají ducha, myslí po lidsku. Opak zralosti je postoj nemluvňat. Věřící člověk může pořád myslet po lidsku. To jsou nemluvňata. A tyto nemluvňata nejsou schopní přijímat boží moudrost.

[24:37] To je opak dospělosti. Mají ducha, ale myslí po lidsku. Jenže já jsem s vámi, bratři, nemluvňat jako s duchovními, ale jako s tělesními, jako s nemluvňatý. Třetí kapitola, první verš. Říká, tady ti korinčtí, kteří si mysleli, jaký jsou borci, jaký jsou králové, jaké mají pozice, jak jsou moudří. On říká, já jsem s vámi nemluvňat jako s duchovně dospělými, ale jako s prďoši, jako s malýma děckama. Já jsem vám musel vysvětlovat úplně základy. To chcou, aby jsme jako si uvědomili. Jsou tří kategorie tady lidí. Zralí lidé duchovně, pak jsou tělesní lidé nedospělí a pak je přirozený člověk, nevěřící. A on říká, já jsem vám tu moudrost, vy nejste schopni to přijmout, tu boží moudrost. Vy nejste zralí. Jak se pozná zralý člověk?

[25:41] Ten, kdo je veden duchem svatým. Ten, u kterého se projevuje ovoce ducha svatého. Se podíváte do Galackým, 5. kapitola, 16. verš, ovoce ducha svatého, láska, radost a tak dále. A pak na konci té kapitoly, nebo v té první kapitole v 6. verši napsáno, bratři, kdyby byl někdo z vás přiští, že v nějakém přestoupení, vy, kdo jste duchovní, napravte toho člověka v duchu mírnosti. Říká, vy, co jste? Jste duchovní. Vy to dělejte, protože jsou tady lidi neduchovní. Tam se pak mluví právě o tom odlářství a tak dále, hádky, žálivost, vášeň. Projev moudrosti nemá co dělat s inteligenci. Projev boží moudrosti nemá co dělat s inteligenci, zkušenosti ani s děláním, ale s morálkou. To je asi nejdůležitější věc. Ne vzdělání, ale posvědcení kvalifikuje člověka přijímat boží moudrost.

[26:43] Není to otázka darů, talentů, ale je to otázka pokory a vedení duchem. Toto je strašně důležité si uvědomit. A úplně nejasně je to napsáno v Jakubově, třetí kapitole. Jakub 3, 13 až 17. Jenom přečtu některé verše. Kdo je ve zimámi moudrý a rozumný, říká Jakub. A teďka poslouchejte. To není, ať to ukáže svými znalostmi, jaký má přehled v Biblii a tak dále. Ať ukáže své skutky dobrým způsobem života v tichosti, kterou mu dává moudrost. Ještě jednou. Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať ukáže své skutky dobrým způsobem života v tichosti, kterou dává moudrost. Ale máte-li v srdci hořkost, závis, svárlivost, nechlupte se moudrostí. Nelžete proti pravdě.

[27:44] To přece není moudrost přicházející z hůry, říká Jakub. A je to živočišná, dňábelská. Kde je závis, svár, tam je zmatek, špatnost. Moudrost z hůry je čistá, míru milovná, ohledu plná. Ochotná dá se přesvědčit, plná slitování, dobrého ovoce, bez předsudku a přetvářky. Ovoce spravedlnosti sklidí u Boha ti, kdo rozsejevají pokoj. Kdo je moudrý? Ten, který to žije. Ten, kde se projevuje ovoce ducha svatého. Ten může přijímat boží moudrost. Pro nevěřitěho člověka je to nesmysl. Pro nemluvně je to vyšší level. On nemá na to. Všem člověk, který přijal ducha a chce poznávat Pána Boha, Pán Boh mu to zjevuje. Ale ta boží moudrost, to je poznání aplikované v praxi.

[28:48] To se projevuje na životě. Toto je strašně důležité. Protože mnoho lidí znají věci a nejsou schopní to aplikovat. V Židům je napsáno toto. O tom bych mohl co mluvit, ale je to těžké vám to vyložit, protože nejste ochotní slyšet. Za takovou dobu byste měli být sami učiteli. Ale zatím opět potřebujete, aby vás někdo učil abecedě boží řeči. Potřebujete mléko, ne hutný pokrm. Každý, kdo potřebuje mléko, protože nepřivlko slovu spravedlnosti jako nemluvně. Hutný pokrm je pro vyspělé, pro ty, kdo mají cvičením své mysli vypěstováne tak, aby rozeznali dobrého a špatného. Aby doveli rozsoudit dobrého a špatného. Říká, jako vy máte obrovské znalosti, ale nemáte boží moudrost, protože to nežijete.

[29:50] Pokud chceš růst do dospělosti, musíš dělat, co ti pámuch ukazuje v Bibli. Musíš to začít dělat prakticky, cvičit se v tom. A on ti ukáže dál. A ty porosteš a budeš moct rozeznávat. Jako znak zralosti je rozeznávat dobrého a špatného. Jak to člověk může dělat? No, protože mu to zjeví pán Bůh. To je na jedné straně a na druhé straně cvičením. To znamená, já to musím číst, já musím rozeznávat ty věci. Aplikovat ty věci. Úplně na závěr. Žečná moudrost. Jsem tady někde četl takové rozhezle, někdo napsal tady toto. Tam, kde pozemská moudrost je poháněna arogancí a vede k disharmonií, ta duchovní moudrost, která pochází z kříže, se projevuje pokorou a vede k harmonií.

[30:52] Tam, kde pozemská moudrost ji nárokuje práva i na úkor druhých, ta duchovní moudrost se vzdává práv pro dobro druhých. Tam, kde pozemská moudrost se zaměřuje na svůj prospěch, ta duchovní moudrost se obětuje pro druhé. Tam, kde světská moudrost se odpláce za každou cenu, ta duchovní moudrost vyhledává odpuštění. Tam, kde pozemská moudrost působí rozdělení, ta duchovní moudrost vede a udržuje jednotu. Tam, kde pozemská moudrost manipuluje s lidmi a okolnostmi, ta duchovní moudrost se zříká kontroly a nechá se vést. Chceme být moudří? Pokud jsme uvěřili v Pána Ježíše Krista, máme ten nejlepší zdroj. Ale je otázka, jak to využíváme. Pámuch zjevuje moudrost, dává moudrost, zjevil nám ji v písmu, ale my musíme s tím něco dělat.

[31:56] Jinak zůstáváme nemluvňata. Když nám Pámuch ty věci ukáže a že mám něco udělat, něco změnit, dělám to, projevuje se ovoce ducha v mém životě, právě že tyto věci se mění. Cvičím se v tom, abych se změnil, jsem aktivní. Moudrost je spojená s morálkou, charakterem více než čímkoliv jiným. Moudrost není především slyšet. ale je vidět na mém životě. Mým přáním je, aby tato moudrost se projevila právě v nás. Kdo je moudrý, ať to ukáže svým životem. Držme se Krista a nechme se proměňovat jím samotným. Amen.

[Všechna kázání](https://baptisteolomouc.cz/kazani)

---

HTML verze: https://baptisteolomouc.cz/kazani/20240526/o-moudrosti · Aktualizováno: 2026-10-15