# Vyproste si déšť

> Kázání ze dne 5. 1. 2025, Matouš 28:18, 1 Timoteovi 2:3, Ezechiel 18:23, Zachariáš 10:1, David Sláma. Záznam z nedělní bohoslužby sboru Baptisté Olomouc – poslech online i jako podcast.

- **Datum:** 5. 1. 2025
- **Kazatel:** David Sláma
- **Biblický text:** Matouš 28:18, 1 Timoteovi 2:3, Ezechiel 18:23, Zachariáš 10:1
- **Délka:** 30:46
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2025-01-05-Vyproste-si-dest-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2025-01-05-Vyproste-si-dest-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Přepis

*automatický, může obsahovat chyby*

[0:00] Ptali jste jednoho 90-letého muže, co je tajemství jeho dlouhověkosti. On řekl, hlavně nepřestat dýchat. To je téma toho, čemu dneska uslyšíme, o dýchání. Co je pro vás, jo? Přemýšlejte, co je pro vás dýchání. Jak se ráno rozhodujete, jestli budete dýchat nebo ne. Jo? Co děláte, že máte problémy s dýcháním? Jsem minulý rok měl problémy a jeden večer to bylo takový, že jsem malém volal sanitku, jsem se nemohl nadechnout. Jo? Vlastně dýchání je základ. My o tom nepřemýšlíme, my to děláme. Neustále dýcháme. A jeden verš v Biblii, první tesalonický, taky mluví o tom, co máme dělat neustále. A to je neustále se modlete.

[1:09] To je to dýchání. Člověk by o tom neměl přemýšlet, jestli ano nebo ne. To je tajemství té dlouhověkosti. Nepřestat dýchat. Hlavně nepřestat dýchat. Tak já bych už poprosil bratra Davida, aby nám o tom dýchání něco řekl víc. Jsem si vzpomněl na jeden vtip, jestli můžu. S tím dýcháním přijde pan do holičství, nevím, jestli to znáte, a má sluchátka na hlavě. A teď se nějak komunikuje s tou paní, co ho bude stříhat. A říká, hlavně mi nesundávajte ty sluchátka, prosím vás, nesmíte. A ona říká, jako proč? Tak ho začne stříhat. A pojďme říká, to není možný. Musím ho stříhat po tímu, musím dát i sluchátka, a on se za chvíli svalí na zem úplně. A teď ona neví, co, tak si nasadí ty sluchátka, a tam je právě výdech, nádech, výdech, nádech.

[2:11] Takže to je, to dýchání je naprosto nezbytná věc. A jsem rád, že to Pavel takhle uvedl. Nepřemýšlíme o tom, a když by to bylo s námi v tom našem duchovním životě taky tak. Ani nepřemýšlíme o tom, že se musíme nutit do modlitby, ale aby to bylo něco přirozeného. A čím žijeme? Každý den, každou chvíli, když něco, cokoliv, přichází do našeho života, aby jsme na to mohli reagovat modlitbou. A modlitba je zároveň práce nebo služba. A tak bych nás chtěl všechny pouzbudit k tomu, aby pokud někdo má dojem, že ničím neslouží ve sboru, anebo že už ani nemůže sloužit, někdy si starší lidi postesknou, tak jako já bych rád ještě něco dělal. A už nemůžu, už mi to nejde.

[3:12] Takže se můžete modlit. A že to je ta nejzákladnější, nejpotřebnější věc vůbec v tom našem křesťanském životě. Bez modlitby, bez toho, aby jsme volali k Bohu, aby jsme Ho prosili o Jeho milost, se věci moc nedějí. Tak já bych chtěl dneska jenom uvést modlitby. Takže to mám takové krátké, jen takové povzbuzení, spíš než kázání. A zároveň ještě jeden příklad. Když se ptali Spurge'na, někde jsem to četl, chtěl by to ověřit u informaci, ale tak jsem to četl, že ptali se taky Spurge'na, spočívá úspěch jeho kázání. A toho byl to kazatel v Londýně a měl obrovský zbor.

[4:12] A lidé tam přicházeli, obraceli se. Je ta služba tohohle kazatele. Říká se máky kníže kazatelů, jeden z největších. všichni kazatelů a v protestantských možná všech dob, tak se optali, v čem spočívá to tajemství. A on říká, víte, pokaždé v neděli, tady je, teď nevím, jestli říkal 40 nebo kolik lidí, během toho schromáždění se modlí. A tak to není díky mně, ale díky tomu, že tam jsou lidi, kteří volají k Bohu a že Bůh jedná. My potřebujeme modlit Bůh. A dneska se máme modlit za důležitou věc a to je misijní práce nebo misijní služba. Dostali jsme takovou výzvu všechny zbory v naší jednotě v Čechách, aby jsme se připojili ke 40 dnům modliteb a, kdo může, tak také postu za misijní práci nás jako jednotlivců, taky jako zboru a taky jako těch všech zborů v naší jednotě.

[5:33] Protože sdílení Evangelia a té dobré zprávy o Pánu Ježíši Kristu je důležitá věc, aby lidi se mohli dozvědět, proč Ježíš přišel, co udělal pro každého člověka, jak na to můžou reagovat, jak ho můžou následovat. Potřebují to slyšet, ale to se nedá bez modlitby, tenhle úkol. A Páne Ježíš, když vyslal učetníky do světa, ten Matouš 28, jak je ten závěr, tak ještě než je posílá, tak tam říká, a dána je mi veškerá moc na nebi a na zemi. A jeden náš učitel nás upozornil na jednu úžasnou věc, kterou si doteď pamatuju. A říká, a na to, aby se někdo obrátil a stal se učetníkem Pána Ježíše Krista, je potřeba veškerá moc na nebi i na zemi.

[6:35] Protože to, co se tam stane, tak to je nové stvoření, znovu zrození. A na to, aby se někdo obrátil, aby někdo uvěřil, je potřeba všechna moc na nebi i na zemi. A tak než nás Ježíš poslal s tím posláním, tak říká, mně je dána. Ony má a my můžeme se modlit, aby tahle moc působila. Když žijeme, když sdílíme evangelium, když mluvíme s našimi přáteli, nebo si kamarády, anebo kážeme, tak to je pozvání k tomu, aby jsme se modlili, aby tahle moc, ta moc Pána Ježíše Krista působila. To obrácení se lidí, ani růst zborů, ani zakládání nových zborů nepřichází od nás. Ani z naší síly nebo zkušenosti, ani z nějakých dobrých programů.

[7:36] I když jsou to dobré věci, potřebujeme napnout sílu, můžeme uplatnit všechny zkušenosti, které máme, můžeme použít nějaký dobrý program, který máme, ale to samo o sobě nestačí, protože je tam potřeba tahle boží moc, která když tam není, tak je to prostě prázdné, je to jenom forma. A tak za to je potřeba se modlit, protože všechno to dobré pochází z boží milosti, z jeho působení, působení jeho ducha. A zároveň si můžeme připomenout to, že když chceme svědčit, že boží vůle je, aby lidi se obrátili. Že to je boží vůle. Že když se takhle modlíme, tak se modlíme podle boží vůle. To je první Timoteova, druhá kapitola, třetí. Neboť boží vůli je, aby všichni lidé poznali pravdu a došli spasení.

[8:40] To je boží vůle. A je ze chvíli, Kiel 18, 23 říká, pán Bůh, nemám zalíbení ve smrti hříšníka. Nechci, ale chci, aby se odvrátil od svojí cesty. Takže když se chceme modlit za to, aby lidi uvěřili, tak můžeme prosit s tou důvěrou, že to je něco, co Bůh chce, co je na jeho srdci. Teď se můžeme někdy modlit za to, aby to bylo i na našem srdci. Aby i já to chtěl, aby my jsme to chtěli. Opravdu. To je něco, nad čím já přemýšlím. Chci to, opravdu to chci. A možná se za to musím modlit, abych to opravdu chtěl. A proč se za to potřebujeme modlit? Ježíš nás učí, když nás učí tu modlitbu páně, tak tam je jedna věta, buď vůle tvá, jak? Jako v nebi, tak i na zemi.

[9:44] Nevím, jestli jsem už to tady neříkal, ale to je zase jedna věta, která se mi zhrila, že boží vůle je v nebi. Je dobrá a je dokonalá. Ale to, jestli ta boží vůle v nebi bude i tady na zemi, záleží na tom, jestli se někdo bude modlit. My za to musíme prosit. Taková, jaká je ta tvoje vůle, to, co ty chceš, tvoje úmysly s každým člověkem, s námi, ze sborem, s jednotou. Prosím, ať se stane i tady na zemi. A to je v tom, že hledáme tu jeho vůli. My přicházíme i s našimi touhami a přáními, a můžeme je Bohu říkat. Ale zároveň si musíme uvědomit, že modlitba a půst není to, že Pána Boha přinutíme, aby udělal to, co my chceme. Ale že naopak modlitba je poddáním se Bohu. My hledáme jeho, jeho tvář.

[10:45] Hledám tvoji tvář, pane. Ta tvoje vůle, jaká je, jak se můžu modlit, co, Bože, ty chceš, aby se stalo tady na zemi. A můžeme čekat, naslouchat. A když nám to Bůh dá na srdce, nebo potvrdí i ty naše touhy a přání a sny, tak si můžeme s takou jistotou a přesvědčením se modlit. Pane, děkuji, že víme, že to je tvoje vůle. Prosíme, aby se stala i tady na zemi. Ale modlitba je hledáním jeho vůle. Poddáním se jemu. Ještě jeden úžasný příklad s tou modlitbou. A pamatujete si na zápas Jákoba s hospodinem. A zápasil Jákob, nevěděl, kdo to je, s tím andělem, s hospodinem. A říkám, nepustím tě, dokud mi nepožehnáš.

[11:48] Ale jak přišlo to požehnání? Jak odchází, nebo s čím odchází Jákob z toho boje? Má vykloubenou kyčel a kulha. Je mrzák. Až tehdy, když se poddal Bohu, když a uznal vlastně, říká potom, že vlastně se vydává pánu Bohu. A to je vidět v tom, kdy Bůh se ho ptá, nejdřív se Jákob ptá na to jméno. On říká, proč se ptáš na moje jméno? Je podivuhodné. Jak se jmenuješ ty? A tam přichází ten moment toho Jákobova vzdaní se. Protože on říká, jsem Jákob. A to znamená podvodník. Lstivec. Ka bože, to jsem. Tam se Bohu poddal, tam se mu vydal. A tam nastává ta změna. Kdy pán Bůh mu říká, už nebudeš Jákob. Bůh budeš Izrael. Ten, který zápasí s Bohem.

[12:50] A odchází z toho zápasu s vykloubenou kyčlí, ale s božím požehnáním. Takže to je náš zápas, když pozýváme k tomu, aby jsme se modlili za naši jednotu. Tak máme touhy, máme přání, máme sny, které můžeme Pánu Bohu vydávat a zároveň potřebujeme Ho hledat. Jaké jsou ty tvoje touhy? A chceme požehnání, to znamená, že potřebujeme kapitulovat před Bohem. Někdy přiznat to, jak na tom jsme, jaký jsme, aby nás Bůh mohl vyčistit, aby nám mohl požehnat. Aby to požehnání, které nám dá, nás nezabilo, nezničilo, nepokazilo, aby jsme Ho dokázali vzít a být takovým kanálem toho požehnání, které Pán Bůh má, kdy budeme vědět, to není země, ale to udělal Pán Bůh.

[13:57] Takže to je jedna část toho povzbuzení k modlitbám, aby jsme se modlili. A modleme se za sebe. A ještě to potom zopakujeme znovu na konci. Modleme se za náš zbor, za boží milost, za to, hledejme to, co Pán Bůh má i pro náš zbor, to, co On chce dělat, zkazujeme jednotlivce i nás jako celek. A modleme se i za všechny ty ostatní zbory v naší jednotě. A to povzbuzení číslo dvě, nebo výzva, je z proroka Zachariáše. Četl jsem předevčírem a oslovil mě tam verš z desáté kapitoly, první verš. A tam Pán Bůh skrze Zachariáše říká, vyproste si od hospodina dešť v čas jarních dešťů.

[15:00] Hospodin tvoří bouřková mračna, hojnými dešti je naplňuje. Bylinu na poli dopřeje každému. Dešť je životně důležitá věc. Bez vláhy není úroda a není život. Zemědělci a zahrádkáři to znají velmi dobře, protože jsou na dešti na vláze závislí. A když to není dlouhodobě, tak je to problém. Pamatuju si, že jeden rok jsem byl v Brništi na praxi. To bylo takové sucho, že se opravdu musela zalívat i tráva. A potom už se ani nemohla, protože už byly, myslíme, nějaké omezení, aby se šetřilo vodou. Když není vláha, tak je to problém. A my neumíme udělat nic proto, aby pršelo, nebo aby pršelo tak, aby to vyřešilo naše problémy se suchem.

[16:03] Že jsme závislí. Jsme závislí, někdo by řekl, na přírodě. A my můžeme vyznat, že jsme závislí na Bohu. Protože věříme a víme, že On je Ten, který dává dešť. A dešť je i symbolem duchovních požehnání, nebo těch duchovních potřeb, které máme. Potřebujeme vláhu, potřebujeme boží přítomnost, boží požehnání, boží moc, božího ducha. A ono to přichází jako ten dešť požehnání. A Bůh nás zve k tomu, aby jsme prosili o dešť. O požehnání, o to, co potřebujeme. A to nám říká něco o Bohu, o tom, že je to jenom On, kdo ten dešť může dát.

[17:05] Je tam jedna taková zajímavá, nebo zajímavá je ta věta. Vyproste si od hospodina dešť v čase jarních dešťů. Proč prosit o dešť, když prostě v Izraeli jarní a podzimní dešt sklizně a takhle tu sklizeň tam mají dvakrát do roka. Jarní a podzimní deště. Je čas jarních dešťů, tak čas jarních dešťů. Říkáme, že bude pršet, proč se za to modlit? Ale my víme, že to není samozřejmé, že bude pršet. A tak nás pán Bůh je k tomu vyzývá, aby si uvědomili, že ten déšť nemůžou, že to není samozřejmost, že nemusí být a že za něj potřebují se modlit. Nemůžou ho udělat oni, nemůžeme ho udělat my, nemůžeme způsobit probuzení a obrácení, jsme říkali, že je to boží vůle, aby lidé uvěřili, tak proč se za to modlit?

[18:07] Nemůžeme vypůsobit to zajištění našich duchovních potřeb. Je ten jeden verž, když Bůh ví už dávno, nebo co potřebujete, už dávno to ví, tak proč se za to modlit? Vyproste si od hospodina odpuštění, pokoj, radost, probuzení, novou naději, novou energii, nové směřování, nebo potvrzení něčeho, co člověk potřebuje, jak to říká jeden žalm, ano, toto je cesta, jdi po ní. Jenom Bůh to může dát. Učí nás to pokoře. To je zase něco o nás. Že nemáme věci ve své ruce a ve své moci a my se potřebujeme pokořit a říct, ano, pane Bože, prosím.

[19:16] Učí nás to závislosti na Bohu, aby jsme nežili tak nějak samozřejmě, že prostě nějak to plyne. Nějak plyne život i ten tělesný a nějak plyne ten náš duchovní život. Ale že jsme závislí na něm. A vtahuje nás to do toho, aby jsme se zapojili, aby jsme prosili. Učí nás to důvěře v Boží dobrotu. Důvěře v Jeho slovo a v Jeho milost. Učí nás to nedoufat sami v sebe, ve svoje zkušenosti, jak jsme říkal, nebo ve druhé lidi, nebo v programy, které jsou dobré a můžeme je použít, když Pan Bůh nás k tomu vede. Ale aby jsme nedoufali v to, tak to zase říká jeden šálm, naše doufání není v sílu koní a válečných vozů, ale v tebe, hospodine. A aby jsme doufali v Něho.

[20:16] By to soustředilo ten náš pohled na Něj. A to je zase ta závislost na Něm. A ještě jednu věc nás to učí o Bohu. O dvě. A to je to, že Bůh je dobrý. Bůh je tak dobrý. On chce dát déšť. Chce dát požehnání. Vždyť nás k tomu zve. Říká vyproste si to. Pojďte ke mně. Modlete se. Žádejte. A jak to potom řekl Pán Ježíš. Proste. A bude vám dáno. Hledejte. A naleznete. Tlučte. A bude vám otevřeno. On chce dát. On nechce, aby byl hlad. Chce dát svoje požehnání. Chce naplnit naše potřeby. Tak v tom je úžasný ten postoj těch modlitevníků se zdviženýma rukama, který ukazuje na to, že ty ruce jsou prázdné. A že očekáváme to, že je Bůh naplní. Možná proto, říká Pavel, chci, aby se muži všude ve schromáždění modlili s pozdviženýma rukama.

[21:26] A učí nás to o Bohu to, že on je mocný. Že dá to, co zaslibuje. Hospodin tvoří bouřková mračna. Hojnými dešti je naplňuje. Bylinu na poli dopřeje. Každému. To, co Bůh slíbí, to naplní. A my to můžeme očekávat. Tak to je povzbuzení k tomu, aby jsme se modlili. A teď budeme vidět před sebou ty modlitevní předměty, za co se konkrétně můžeme modlit. Já je přečtu, aby jsme je tak nějak začali vztřebávat. Jsou to tři oblasti. Za nově obrácené, za nové služebníky a za nové sbory. Tak za nově obrácené lidi. Za naše evangelizační nasazení tam, kde jsme. V práci, ve škole, mezi našimi sousedy. To, jak můžeme využít svoje koničky. A to, co děláme rádi ke sdílení evangelia.

[22:28] Potom za misijní otevřenost a aktivity našeho domovského sboru. A máme jich několik těch misijních aktivit, jako je kontakt. Mládež, která je otevřená nevěřícím přátelům. Modleme se za ně, aby jim pán Bůh žehnal, aby je vedl ve sdílení evangelia. Fusion. Služba otevřená nevěřícím lidem, kde se setkávají s věřícími lidmi. Mají tam zamišlení o Bohu z Bible. A možná je to první moment, kdy se vůbec potkají s vírou a s věřícími lidmi. Scout. Dorostenci a děti. I z nevěřících rodin, kteří můžou přicházet. English Camp. Čtení Bible v angličtině. Tábory letní, které se dělají. Každé naše nedělní schromáždění. Můžou lidi přijít. Můžou si poslechnout vysílání.

[23:29] Modleme se i za to, aby to pán Bůh používal. A děkujeme za ty, kteří se o to starají. Možná uvažuje se o nějaké evangelizační skupince. Takže to jsou aspoň některé ty evangelizační aktivity našeho zboru. Modleme se za ně konkrétně. A za mislíní probuzení ve všech zborech. Tak potom je za služebníky. Za duchovní růst nových i stávajících členů v poznávání a následování Ježíše Krista. A modleme se jeden za druhého. Za učetnické struktury a procesy v našich zborech. Za naše skupinky, vzdělávání. Máme několik biblických skupinek, které se schází. Tak, aby pán Bůh tam působil a požehnal. A máme i v našem zboru ty, kteří se připravují na službu.

[24:29] Pavel Chmelař, Nikol a ještě doufám, že jsem na někoho nezapomněl. Veronika, která pracuje s mládeží a další ty služebníci, těch vedoucí těch složek a zborových. A někteří další uvažují a cítí boží povolání k tomu, aby se připravovali na službu. Tak modleme se. A za povolání nových vedoucích do služby, do staršovstva, za kazatele, za misionáře, za kladatele sboru. Za nové sbory. Za to, ať pán Bůh vyšle dělníky na svou žení, na nová místa. Za rozvoj, růst a požehnání misijních stanic a z nich, aby vznikly nové sbory. Zbor ve Vysoké mítě pracuje v Hradci Králové, v Pardubicích, chtěli něco začít. Jsou různé misijní stanice, třeba v té Brně, jak jsme přispívali, na Bysterc, Medlánky a další.

[25:38] Zbor 21. století v Praze má křesťanskou školku a misijní stanice. Za hledání společné cesty pro naši jednotu v misijní oblasti. Je toho hodně, že? A ono to půjde asi jako smyčka, jestli to půjde, tak to může jít jako smyčka teď při našich modlitbách, takže když nebudete vědět za co, tak pozdvihněte svoje zraky k horám, k obrazovkám a můžeme se modlit. A můžeme se modlit dneska a ode dneška do pátku i doma. A potom ještě jeden den můžeme potom vyhlásit jako speciální den, kdy se bude modlit za tyhle věci náš zbor. Připomínám znovu, že to je za jednotlivce, za náš zbor a i za celou jednotu. A pokud byste se někdo chtěli zapsat přímo do toho modlitevního řetězce, na nástěnce je plakát s odkazem, anebo můžete říct mě.

[26:45] A teď, jak se budeme modlit teď? Chtěl jsem, abysme po trojicích, čtveřicích, tak jak sedíte, nebo i po dvojicích, se se otočili k sobě a modlili se v takových menších skupinkách. Několik důvodů. Vystřídá se víc lidí v kratší čas. A opravdu se lidi budou modlit. Doufám, že se budou modlit. A někteří mají problém modlit se nahlas před celým schromážděním. A je to někdy takové pochopitelné a někdy smutné, že člověk vyzve za to, aby jsme se modlili za něco a modlí se tři, čtyři lidi. Tak doufám, že tohle bude takové pouzbuzení, aby jsme se modlili co nejvíce. A čtvrtá věc. Pokud se nechcete modlit, nebo z jakýchkoliv důvodů, ať už prožíváte něco těžkého, nebo potřebujete nejdřív něco vyřešit, nebo prostě jakákoliv překážka je, v pokoji se nemodlete.

[27:59] A jde o to, aby jsme se modlili, že chceme, ze srdcem. A nebo se modlete potichu. Ani se nemusíte, ani v těch skupinkách se nemusíte modlit nahlas. Jde o to, aby jsme se co nejvíce zapojili. Takže zkuste se k sobě nějak obrátit, otočit, se skupit. A já to po nějaké chvíli ukončím hlasitou modlitbou. To, že názveš k tomu, aby jsme si od tebe vyprosili tvoje požehnání, tak dej ať jsme spokojení s tím tvým požehnáním, s tím, co ty pošleš a posíláš. Pane, oslav se a dej na milost očekávat na tebe. I na ty věci, které děláš a ty, které chceš dělat nově. V našich životech i v životě našeho zboru.

[29:00] I v té existenci BJB, prosíme, za požehnání. Těch jednotlivých zborů, bratrů a sester, staršovstev, služebníků. Aby si nás sjednocoval, zapaloval tým tvým zápalem, láskou k tobě i k blížnímu. Aby ty nejzákladnější přikázání o lásce jsme dokázali každý den žít, aby to na nás lidi mohli vidět. Tak prosíme za tvůj pomoc. Požehnej, prosím, každému, kdo slouží v našem zboru, každému jednotlivci, který sem chodí. A prosím za staršovstvo, aby si požehnal bratřím. Aval nám tvůj moudrost, jak sloužit v těch jednotlivých oblastech služebnem. I v kázání. Dávej nám tvoje slovo, aby skrze nás jsi mohl sytit bratry a sestry tak, jak to potřebují.

[30:01] Prosíme za to, aby i mohli mezi námi uvěřit noví lidé. I ve schromáždění, nebo v rodinách. Nebo jist v krstovysílání, které se vysílá. Služby. Prosím, Pane Ježíši Krste, za tvůj milost. I pro ty, kteří od tebe odešli, nebo ještě z našich rodin neuvěřili, aby se mohli vrátit, obrátit se. Prosíme tě za to, Pane. Děkuji, že ty potom toužíš. Požehnej, prosím tě. k onymu výboru a dávej jim ta moudrost, co dělat a co nedělat, pane. Na tebe chceme očekávat a děkujeme ti za to. Amen.

[Všechna kázání](https://baptisteolomouc.cz/kazani)

---

HTML verze: https://baptisteolomouc.cz/kazani/20250105/vyproste-si-d · Aktualizováno: 2026-10-15