# Základy o duchovních darech

> Kázání ze dne 9. 11. 2025, 1 Korintským 12:1-14, Pavel Mečkovský. Záznam z nedělní bohoslužby sboru Baptisté Olomouc – poslech online i jako podcast.

- **Datum:** 9. 11. 2025
- **Kazatel:** Pavel Mečkovský
- **Biblický text:** 1 Korintským 12:1-14
- **Délka:** 34:50
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2025-11-09-Zaklady-o-duchovnich-darech-audio.mp3](https://baptisteolomouc.cz/wp-content/uploads/2026/03/2025-11-09-Zaklady-o-duchovnich-darech-audio.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Přepis

*automatický, může obsahovat chyby*

[0:00] Dobré ráno, bratři a sestry. Ivan se ptal, jestli může posloužit mužu. Takže to jsem chtěl tím nějak odpověd, já se tady s tím musím nějak vypořádat. A tak jdu sloužit. Takže dneska nás čeká pokračování v Korinským, 12. kapitole. A já bych jenom na začátku rád připomenul, co tam všechno bylo. Jakoby jsme si představili ten zbor v Korintu. A kdybyste to měli nazvat jedním slovem, ten zbor, nebo ty lidi. Představte si lidi, kteří tam byli, většina členů byly pohané, kteří se oprátili ke Kristu a potřebovali základní učení. Protože v tom zboru byl veliký chaos. To je prostě základ.

[1:00] Chaos. A v podstatě celá epištola Korinským 1. i 2. Ten dopis je, dejme ten chaos do nějakého řádu. Uděláme v tom prostě pořádek. Takže chaos v zrčeři páně. Mluvili jsme o tom. Chaos prostě, co to je pravá svoboda. Chaos, co jíst a nejíst. A dneska se dává do pořádku, co s těma duchovníma darama. Takže dnes dnešní téma je, já jsem nazval od chaosu k řádu základní učení o duchovních darech. A je to úplně nová kapitola, o které budeme mluvit. A už jsme tady o tom mluvili. Dokonce jednotlivé dary se probíraly na biblických hodinách. Že my to nebudeme dělat. Úplně takhle do detailu. Ale to dnešní kázání se bude právě jenovat té 12. kapitole. A je to úplně nové téma, které vlastně pokračuje 13. a 14. kapitolou.

[2:04] Tak jak je to s těmi dary? Takže dřív, než to budeme číst, já budu číst, jako budeme to číst celé možná postupně. Ale jo, jenom takové otázky. Kdo dává duchovní dary? K čemu jsou? Jak je dostat? Mají všichni stejný. Kdo má větší? Mám o ně usilovat? Proč jich je tolik? Jak k ním mám přijít? Na co ukazují? A to všechno budeme dneska probírat vlastně v této kapitole. Tak já bych na začátku přečetl prvních 11 veršů. A můžete zůstat sedět, protože dneska bychom se nastáli jako dlouho. Takže 12. kapitola, prvních 11 veršů. Pokud jde o duchovní dáry, bratři, nechtěl bys vás nechat nevědomosti.

[3:08] Pamatujete, že když jste byli pohané, táhlo vás to neodelatelně k němým modlám. Proto vám zdůraznuju, že žádný, kdo mluví z ducha božího, neřekne Ježíš buď proklet. A že nikdo nemůže říct, že Ježíš je pán, leč v duchu svatém. Jsou rozdílná obdarování, ale tentyž duch. Rozdílné služby, ale tentyž pán. A rozdílná působení moci, ale tentyž bůh, který působí všechno ve všech. Každému je dán zvláštní projev ducha ke společnému prospěchu. Jednomu je skrze ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož ducha. Někomu zase víra v témž duchu, někomu dár uzdravování v jednom a též duchu. Někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dár mluvit ve vytržení, jinému dár vykládat, co to znamená. To všechno působí jeden na tyž duch, který uděluje každému zvláštní dár, jak sám chce.

[4:17] Kdybychom se na to prostě podívali a rozdělili tady těch jedenáct veršů, tak vlastně tam máte takovou osnovu, to si můžete přečíst, a to nebude ani říkat, když si to můžete přečíst. A je zbytečný. Povaha těch duchovních darů. Prvně ta definice. Co je jako důležité se uvědomit? Když vy zkuste svívat svi nějakou definici. Já bych si to odpověděl, co to je ten duchovní dár? Duchovní dary jsou Bohem darované schopnosti pro duchovní službu. Liší se od přirozeného nadání. I když obojí mají původ Bohu a může v určitých případech působit společně. To jsou ty charizmata. Milost. Charizm, milost, nezasloužená přízeň. Takže pojďme se teďka podívat, co to je v těch prvních jedenácti veršech. A poštol Pavel chce jim říct, aby jsme se dostali od chaosu k tomu řádu.

[5:23] Ta první věc je, říká, já vás nechci nechal nevědomosti. To je ten první verš. Nechtěl bych vás nechal nevědomosti, bratři. Já chci, abyste je užívali. Abyste je dobře užívali. Ale musí to mít nějaký řád. A znovu si uvědomte, víme, že tento dopis je adresován nedospělým křesťanům, kteří se klanili modlám, uctívali modlí, přišli vlastně ze světa a měli v tom chaos. A oni některý ty praktiky přenášeli vlastně používání těchto darů. A tak jim dává základy. A ohledně projevu, říká, musíte, tam je dvojnásobný test toho, jak to má fungovat. Kdo stojí za duchovním projevy.

[6:23] Jestli to je duch svatý nebo ne. Ten negativní test je, že člověk, který má ducha svatého, nikdy neřekne, Ježíš, buď proklet. Říká, jestli tam je duch svatý, tak žádný z vás nemůže toto říct, Ježíš, buď proklet. Pak je ten pozitivní test. Vlastně, to je, pokud má ducha svatého vlastně, nebo kdo má ducha svatého, Jaké to tady je? Neřekne Ježíš je pán. Takže toto je prostě důležité o rozpoznávání duchovních darů. Otázka zní, pořád otázka zní, týká se to Ježíše. Vždycky duchovní dary se týkají pána Ježíše. Kde je napsáno, kde je v podstatě otázka, oslavuje ten člověk svými dary Ježíše Krista?

[7:28] Viano je napsáno, až přijde přímluvce, kterého vám pošlu od otce, duch pravdy, jenž o to, co se vychází, ten vydá svědectví. On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co ode mě přijíme. Jinými slovy, služba ducha svatého, a poštol Pavel znova to přimluvá, je oslavit Krista, ne člověka. Toto je ten první bud. Duchovní dary vedou vždycky k oslavě Krista. Proto ten test je jedině člověk z ducha svatého, může prostě říct Ježíš je pán. Takže říká, takhle se dívejte, pozorujte. Jestliže někdo bude vykládat cokoliv ve sboru proti Ježíši, nebo jo, tak nemá ducha svatého, říká. A potom jde dál. Říká, co mají různé, co je různé a co je společné. To je čtrnáct až tvrtý až ten šestý verš.

[8:28] Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž duch. Rozdílné služby, tentýž pán. Rozdílná působení moci, tentýž bůh. A tak dále. A teď toto je důležité. Říká, nejenom, že jsou různé dary, služby, ale taky jsou různé projevy těch darů. Různé dary, různé služby, různé působení boží moci. O tom ještě budeme dneska mluvit. Někdo možná řeknete, tak, dár evangelizace, to znamená být něco, jak Billy Graham. Pokud ho nemám, pokud nepřivádím tisíce ke Kristu, tak ho nemám. Vrátíme se k tomu. Jeden dár, jedna služba, jeden projev, ne. Různé dary, různé služby, různé užívání a různé projevy moci těch darů. Toto je strašně důležité si uvědomit.

[9:31] Tak jako je jeden Bůh ve třech osobách, tak se musíme dívat na tu různorodost. Ale cíl je společný. A to je společný růz, to je to budování. Společný zdroj. Takže je to různé. Různé projevy, různé služby, různé dary, které vedou ke společnému růstu. A v tom sedmém verši říká, každému je dán zvláštní projev ducha ke společnému prospěchu. Každému. Každému, jak tady jste. Každému věřícímu člověku, který přijal pána Ježíše, je v něm duch svatý, tak má duchovní dár. K čemu? Ke společnému prospěchu. Dary jsou vždycky ke společnému prospěchu. A možná, možná ti korynšti říkají, co, co to znamená?

[10:34] Každému. Nerozumíte tomu, a to pokračuje a říká, jednomu je skrze ducha dán slovo moudrosti, druhému slovo poznání, někomu zase víra, někomu uzdravování, a tak dále, a tak dále. Někomu působení mocných činů. Je to různé? Je to různé? Otázka, jak k tomu rozpěš? Kdo to rozhoduje? Proč je to různé? Máme se postit, modlit se za jeden ten dár? Každému je dán různý dár. A v ten jedenáctým verště důležitá pasáž. To všechno působí jeden a ten týž duch, který uděluje každému zvláštní dár, jak věřící prosí. To všechno působí jeden a týž duch, který uděluje každému zvláštní dár, jak sám chce.

[11:37] Duch svatý to rozhoduje. Víte proč? Protože duch svatý vidí to tělo. Vidí to olomouc. Vidí, co potřebujeme. My bychom chtěli všichni něco. Ale duch svatý vidí ty naše potřeby, jak on sám chce. Proč nemáme všichni stejný dár? Proč nemáme všichni zázraky? Uzdravování mocné činy? Proč je to různé? Protože on ví, co je potřebné. On ví, co potřebujeme. A to je něco, co chci, aby jsme si znova uvědomili dneska. Že jestli, že my věříme v Pána Boha, jestli, že jsme jedno tělo, jestli, že jsme tady, máme ducha svatého, modlíme se k Pánu Bohu, on nás vidí, co potřebujeme. A on uděluje tady ty dary, abychom, ke společnému růstu, aby tento sbor mohl růst.

[12:41] a je to tak rozdílné a je to tak prostě různé a je v tom takový chaos, že poštol Pavel tomu věnoval celou kapitolu, aby řekl, možná se cítíte mé něcení, možná se cítíte, že tam vůbec nepatříte, možná se cítíte nevýznamní, možná si říkáte, proč je to tak různé? Má to vůbec smysl spolupracovat? A o tom je potom ten zbytek, kde mluví, my jsme jedno tělo. A teďka jenom chvilku poslouchejte, protože já to jenom chci udělat takové ty základy. Jenom poslouchejte, co poštol Pavel říká, když budeme číst dál toho dvanáctého, jak je to prostě důležité. Ta různorodost, aby to fungovalo. Dvanáctý verš a dál. Tak jako tělo je jedno, ale má mnoho údu.

[13:44] A jako všechny údy těla jsou jedno tělo, a če je mnoho, tak je to i s Kristem. Neboť i my všichni, židé, či řekové, otroci, či svobodní, byli jsme jedním duchem pokřtění v jedno tělo, A všichni jsme byli napojeni tíž duchem. Tělo není jeden úd, ale mnýbrž mnoho údů. Kdyby řekla noha, protože nejsem, ruka, nepatřím k tělu, tím by ještě nepřestala být částí těla. A kdyby řeklo ucho, protože nejsem oko, nepatřím k tělu, tím by ještě nepřestalo být částí těla. Kdyby celé tělo nebylo než oko, kde by byl sluch. A kdyby celé tělo nebylo než sluch, kde by byl čich. Ale Bůh dal tělu údy a každému z nich určil úkol, jak sám chtěl. Všimněte si, Bůh dal tělu údy a každému z nich určil úkol, jak sám chtěl. Kdyby všechno bylo jen jedním údem, kam by se podělo tělo?

[14:44] A ve skutečnosti však je mnoho údů, ale jedno tělo. Oko nemůže říct ruce, nepotřebuj tě. Ani hlava nemůže říct nohám, nepotřebuj vás. A právě ty údy těla, které se zdají méně významné, jsou nezbytné. A které pokládáme za méně česné, těm prokazujeme zvláštní čest. A neslušné, slušně ji zahalujeme. Jako to naše slušné údy nepotřebují. Bůh zařídil tělo tak, že přehlíženým údům dal hodnější čest. Aby v těle nedošlo k roztrčce. Aby údy zhodně pečovali jeden o druhý. Trpili jeden úd, trpí spolu s ním všechny. Docházeli slávy jeden úd, všechny se radují spolu s ním. Vy jste tělo Kristovo. Každý z vás je jedním z jeho údů. A v círky ustavili Bůh jedný za apoštolí, druhé za proroky, třetí za učitele. Potom jsou mocné činy, pak dary uzdravování, služba potřebným, řízení církve, řeč ve vytržení.

[15:49] Jsou snad všichni apoštoli, jsou snad všichni proroky, jsou všichni učiteli, mají všichni moc činit divy, mají všichni dar uzdravovat, mají všichni schopnost mluvit ve vytržení rozličnými jazyky, dovedou je všichni vykládat, usilujte o vyšší dary. A ukážu vám ještě mnohem zácnější cestu. A poštol Pavel, je to dlouhé, já vím, ale já chci, abyste měli ten kontext. Říká, už tomu rozumíte. A znova jim říká, kdo je to tělo? 27. verž. Vy jste tělo Kristovo. Vy, vy. A každý z vás je jedním z jeho údů. A teďka je důležitá věc. Tady je obraz církve jako tělo. A co dělá Bůh skrze Ducha Svatého? Duch Svatý tě křtí do těla Krista.

[16:50] Vy jste součást jednoho těla skrze Ducha Svatého. Tě křtí ponořuje do toho těla. A mimochodem, tady je o křtu Duchem Svatým. To je jediná zmínka v novozákonních listech, kde se používá, že jsme pokřtění Duchem Svatým do těla. Potom to najdete v Evangelích akorát. A tady vlastně, když se pojádáte na tu osnovu, je otázka jeden celek, který je tvořen mnoha částmi. Každá část je za potřeby. Každá část potřebuje toho druhého. Aby nedošlo k tomu napětí, tak Bůh to zařídil tak, že se dává ctí částem, který se cí nedostává. A způsobuje, že o mě pečují jiné části. Rovnoceně. Jsou různé dary a žádný dar nemají všichni. A to je ten základ, co jim chce říct.

[17:52] Cílem těch jednotlivých darů je pečovat jeden od druhého ke společnému růstu. Protože jsme jeden orgán. Jsme jedno tělo. To je něco, co bych chtěl, aby jsme si jako uvědomili. Možná se vám to zdá jako samozřejmě, známe to, ale představte si obraz toho těla. Každý obraz, každý ten orgán je jedinečný, potřebný. Každý má vědět, kde v tom těle má to svoje místo. Jak spolupracovat. Ty orgány jsou propojení. Jsou na sobě závislí. Ve zdravím těle to takhle musí fungovat. Když jeden orgán přestane fungovat, přichází nemoc. Je prostě prušvih. Představte si, že jako spíte a najednou se probudí játra a řeknou si, ten žaludek nějak omezuje. Nebo prostě, já nevím, co tam je vedle, jo. Prostě končím spolupráci, kašlu na ně.

[18:55] Nebo jiný orgán si řekne, já jsem nepotřebný. Já jsem tak malý, já jsem úplně zbytečný, já ničemu nepřispívám. Jak by to tělo celé začalo fungovat? Nemoc. Je něco špatně. Protože ty játra nedělají, co mají dělat. Jednou se prostě cítí omezovaní, jednou se cítí, že prostě bez nich by to nešlo. Je to vymyšlené. Možná to zní hloupě. Dětinsky. Ale to stejné funguje u nás. My úplně stejně přemýšlíme o sobě. Na jedné straně někdo si bude myslet, bezemě by to tady nešlo. Na druhé straně já jsem k ničemu. Ztratím vůbec i toho nikdo ani nevšimne. Někteří se podceňujeme, někteří se přeceňujeme. Přehlížíme věci.

[19:59] A popočtol Pavel jako znova říká, já vám to řeknu ještě jednou. Jako nikdo nemá stejný dár. My jsme prostě jiní. A když vám lidé budou tvrdit, vy musíte mít jenom tento speciální dár, tak apoštolové říká, poslouchejte, tak to vůbec není. V 28. verši já to tomu přeštu. V církvi Bůh ustanovil jedni za apoštoli, druhé za proroky, třetí za učitele. Potom jsou mocné činy, pak dary, uzdravování, služba potřebným, řízení církve. To je taky dar řídit církev. Řež ve vytržení a tak dále. Jsou všichni apoštoli, všichni proroci, všichni učitele, všichni mluví jazyky, dovedou to všichni vykládat? Odpověď je ne. Říká, nemáte stejné dary a nebudete mít. A je to v pořádku. A nemáte stejné úkoly. A je to v pořádku. Protože Duch Svatý dává tak, jak sám chce.

[21:00] Vaše jediná zodpovědnost je co? Ten dár využívat. Každý z vás je důležitý. Nikdo není nadřazený nebo postradatelný. Nikdo nemůže říct, já na to nemám, já nemám žádný dár, já nemám žádné schopnosti, já nestojím za nic. Jsem špatný, bezcený, já nic se nehodím. Pojďte se, kolik je tady obdarovanějších lidí. Těch se ptejte. Pokud jsi uvěřil v Krista, je v tobě duch svatý, byl jsi obdarován a máš něco, čím můžeš přispět do celého zboru. Do celého těla. To je, to říká Bůh. Mojí zodpovědnost je zkoumat, zkoušet, přemýšlet, kde se mám zapojit. To nemusí být nějaká křeč. Možná i most ostatní se máme dívat, pozbudit, ocenit, pomoci.

[22:00] Když tě Bůh přivedl do toho těla, a když jsi byl pokřtěn do toho těla, máš to tělo čím obohatit. Asi důležitý. Někteří lidé říkají, pokud nemáš, pokud, nebo zralost, křesťana se pozná, kolik máš těch darů. To je pravá dospělost. Pojďte se tam na toho, jak to využívá. Ale duchovní dary nejsou vůbec otázkou dospělosti a zralosti. Víte, proč je potom, proč následuje třináctá kapitola? Protože ten verš, ta dvanáctá kapitola, končí. Usilujte o vyšší dary. a ukážu vám ještě mnohem zácnější cestu.

[23:04] Co máme usilovat? Jaký dar? Máme skutečně, po čem máme toužit? Potom máme usilovat je žít podle lásky. To je cesta k dospělosti. To je ta vyšší cesta, o které mluví. Protože ta třináctá kapitola říža, i kdybych měl dar, já bych byl schopný mluvit andělským jazyky, neměl lásku a tak dále. Dary jsou pouze prostředek k vyjádřením lásky. Dary jsou obalem. Tedy bez obsahu té lásky je prázdný. Obsah je víc než obal. Obal se prodává často, že jo? To jsou reklamy, jsou na obal. Ale to je to stejný s duchovníma darama. To je někdy obal. V tom smyslu, že přitavují pozornost. A člověk říká, jo, já chci být.

[24:07] A člověk se setkává s lidmi, kteří mají různé dary. Ale někdy jim chybí láska. Někdy jim chybí pokora. Když chcete horlit, usilovat, tak usilujte ho zralost. A zralost se projeví jako láskou. Jenom přeskočím ve 14. kapitole, první verš, je napsáno držte se lásky a usilujte o duchovních dary nejvíce o dar prorocké řeči. Jiným překladem je následujte lásku, horlete po duchovních dárech nejvíce však, abyste prorokovali. A všechny komentáře říkají to slovo následujte nebo držte se lásky je daleko silnější, než to sloveso usilujte, které se potom týká těch darů. Jako kdyby tam bylo napsáno vším, co máte, držte se lásky.

[25:11] To je prostě základ. To je zralost. A potom, když toho se budete držet, tak bude jakýkoliv dár vlastně daleko se silnější a silněji bude projevovat. Mimochodem, prorocká řeč není ani vyučování, ani kázání. Je to jenom, že člověk promlouvá k někomu. To budeme brát ve 14. kopitole, jenom to chci uvést. Ten však, kdo má prorocký dár, mluví k lidem pro jejich duchovní užitek. Napomenutí i pozbuzení. To je ten prorocký dár. Člověk vidí, kde potřebuješ napomenout, kde potřebuješ pozbudit a zase tento dár vede ke společnému růstu. Proto o to máme usilovat nejvíc. Slovo pro druhé.

[26:12] Pán Bůh ti mimořádně zjeví, co máš říct. O to máme usilovat. Zralost se nerovná mý duchovní dary. Zralost je otázka ovoce Ducha Svatého. A tím hlavním ovocem Ducha Svatého je láska. Protože v Korintu toto chybělo, tak jim to pořád říká do kola. O to usilujte. Držte se lásky. Ukážu vám ještě vyšší cestu a mluví o lásce. Toto je důležité. Ne, co mám, nemám, jak to je, jo. To je důležité. Bylo takový období, kdy člověk aj v mládeži a všude prostě bylo období, když já za mého mládí, jo, když se hodně diskutovalo o duchovních dárech.

[27:17] Ježdilo se dokonce na Slovensku, aby člověk dostal dal jazyku. Já když o tom teďka přemýšlím, tak se prostě skupina odjela na Slovensku, ne za Duchem Svatým, ale na Slovensku, do nějaké vesnice, aby dostali Ducha Svatého, aby dostali dar jazyku. Někteří ho dostali, někteří nedostali. Ale víte, k čemu to vedlo? To je moje zkušenost. Rozdělení toho té mládeže. Já jsem si říkal, ta Biblia je tak jasná. Dary jsou k budování a ke společnému růstu. Někteří se vrátili jako borci, někteří byli strašně zklamaní. Najednou se vytratila láska. A já jsem si říkal, jsem jo mladý.

[28:18] Já jsem si říkal, jak to? Jak to? Jak to, že pán můh působí rozdělení? Jak to, že ty lidi, kteří prostě tak pěkně mluví, najednou mluví tak jako na foukaně, sobecky. A já myslím, že podobné věci zažíváme pořád. Možná netak silně. A ty věci zažívaly v Korintu znova. Čemu to má působit? Budování těla. Tři věci, co bych chtěl říct. Časté nepochopění duchovních darů. Ta první věc je, že zaměňujeme duchovní dary za znak duchovní dospělosti. O tom jsme mluvili. V náš Korintu, ty, co mluví jazyky, jsou něco víc. To se pořád opakuje. Dary nejsou znakem dospělosti, zralosti. Znakem, po čem poznáte dobrý strom. Ne, že jsou tam navěšený dárky. Mě strašně líbí ten obraz.

[29:20] Zdravý strom, ovocný strom, nepoznáte, že tam někdo navěší dárky. To jsou ty dáry. Ale podle ovoce. Ne po ovoci. Ne po dárech, ale po ovoci, pardon. Ovoce, duchy, láska. Ta druhá věc je, často může vést tomu odmítání s odpovědností. Člověk slyší, vymluví, ale já na to nemám ten dár. Všichni je, co máte. Ale je potřeba, víte, jak se ten dár taky pozná, že člověk začne něco dělat, že se tam zapojí. A teďka budu zakouší větší působení nebo menší působení. My potřebujeme se zapojit, abychom objevili, co pán Bůh pro nás má. I když to není můj dár, tak můžu se toho zúčastnit. Můžu pomoct. Ta poslední věc, jak je to špatná definice darů.

[30:21] O tom jsem už mluvil. Jsou takové dvě chyby. První věc je, že my porovnáváme tu efektivnost. Jak jsem řekl, dár evangelizace znamená být jako Billy Graham. Vůbec ne. A my si nemůžeme prostě dát nějakou exponovanou osobu. Jsou lidi, kteří chodí do kavárny, kteří evangelizují a možná desítky přichází skrze ně a mají oba dva stejný dár. Takže stejný dár, to bylo na začátku, se projevuje o různých lidí různě. Nelze to srovnávat. Zkusme o tom přemýšlet. Jestli máme nějaký dár, jakýkoliv. Tak my se nemusíme srovnávat. Protože se to může projevit úplně jinak. Že kdybych to zhrnul, kdybych měl ty základy, když to tam dáme.

[31:23] Tak, kdybyste si toto, kdyby toto všichni věděli v našem sboru, tak my budeme šťastní. Zdroj duchovních darů je Pán Bůh. Jsou ke společnému růstu. Duch svatý tě křtí do těla. Jehož je hlavou Kristus. Každý má dáro. Vždy, vždy půjde jenom o oslavu Krista. Pán Bůh dává duchovní dary, jak sám On chce. Dary jsou různé. Žádný nemáme všichni. A dary nejsou znakem dospělosti. Tím je láska. Jako toto, kdybychom je věděli. Toto, kdyby tam zůstalo. To je to, co apoštol Pavel chtěl říct. Toto je ten základní řád. A když na tom to budeme stavět, tak se můžeme posunovat dál. On říká, ukážu vám ještí cestu. Ukážu vám, co znamená usilujte o proroctví. Usilujte o tady tyto věci.

[32:25] Toto je ten úplný základ. Toto je potřeba, abychom si odnesli. Nechme to tam. To je prostě základ tady toto. A se ptejme, jak o sobě já přemýšlím. Znám své dary? Kde se nacházím v našem zboru? Neporovnávám se s ostatními dary? Nebo lidmi, kteří mají podobné dary? Nežárlím na druhé, že mají takový dar? Jsem si v jednom faktu, že jsme údy jednoho těla a že navzájem se potřebujeme a máme se o sobě starat. Jinak budeme nemocní. Jinak tento zbor bude nemocný. Pokud ty jednotlivé orgány nebudeme prostě dělat to, co máme.

[33:27] A všichni si přejeme, abychom byli zdraví. A je proto, já jsem strašně rád, že máme tady ty setkávání, jak jsme měli předtím, diskuzi, kde vidíme, že nás něco bolí. Kde vidíme, že jsou nějaké symptomy. Že to nefunguje, jak by to bylo. A my se modlíme, aby jsme byli zdravou církvi, zdravým zborem, kde všichni budeme využívat to, co nám pán Bůh dal. Abych to zakončil veršem z 1. Petrovi, 4. kapitoli, kde napsáno, každý, ať slouží druhým, tím darem milosti, který přijal. A tak budete dobrými správci milosti Boží v její rozmanitosti. Každý, ať slouží tím darem milosti, který přijal. Tak budete dobrými správci milosti Boží v její rozmanitosti.

[34:28] Potřebujeme se. Dělejme to. Jsme za to zodpovědní. Nikdo to za nás neudělá. Nikdo jiný. Když si ten dar dostal, pán Bůh ví proč. A ty to máš rozvíjet a sloužit tím ke společnému budování. Amen.

[Všechna kázání](https://baptisteolomouc.cz/kazani)

---

HTML verze: https://baptisteolomouc.cz/kazani/20251109/zaklady-o-duchovnich-darech · Aktualizováno: 2026-10-15