# Láska - vztah s Bohem

> Kázání ze dne 18. 10. 2026, Marek 12:29-34, Pavel Mečkovský. Záznam z nedělní bohoslužby sboru Baptisté Olomouc – poslech online i jako podcast.

- **Datum:** 18. 10. 2026
- **Kazatel:** Pavel Mečkovský
- **Biblický text:** Marek 12:29-34
- **Délka:** 26:21
- **Audio (MP3):** [https://baptisteolomouc.cz/media/audio/2026/2026-10-18-laska-vztah-s-bohem.mp3](https://baptisteolomouc.cz/media/audio/2026/2026-10-18-laska-vztah-s-bohem.mp3)
- **Nedělní kázání:** [Spotify](https://open.spotify.com/show/1R9jA3GOFep6EaH6p1td0a) · [Apple Podcasts](https://podcasts.apple.com/us/podcast/id1777286837) · [RSS](https://baptisteolomouc.cz/feed/kazani-podcast/)

## Přepis

*automatický, může obsahovat chyby*

[0:00] Dobré ráno a pokoj vám, bratři a sestry. Jsme zpívali písně o vztahu dneska k Ježíši, k význání a o tom bude i to dnešní kázání. Bude o našem vztahu k Pánu Bohu. My jsme, celý tady ta série se jmenuje Na cestě. My jsme na cestě. A na té cestě máme poslání. Jsou takové dvě věci, které si budeme připomínat. To první je, že jsme tady, abychom odráželi jeho charakter. Abychom odráželi boží slávu. A tím druhým je, abychom byli světlem. Abychom byli světky. A činili učeníky. A tady na té cestě, na které vlastně jsme, zakoušíme různé překážky, těžkosti, o kterých budeme mluvit. A se kterými bojujeme. A taky na té cestě nejdeme sami. Je nás víc. A nejenom tady v Olomouci, ale v různých městech.

[1:04] na celém světě. Já jsem minulou nedělí kázal ve Znojmě u bratra Číška, Mirka. A říkal, musíš je pozdravovat. Takže vás chci od něho osobně pozdravovat. A říkal, že vzpomíná na ten čas tady. Takže máte osobní pozdravení od bratra kazatele. Večinou to nevyřizuju, ale když kážu, tak jsem si říkal, že to tam dám. Nejdeme sami. Ale taky v tom společenství, ve kterém jdeme, jsou taky různí lidé. Mají různé ražení, různé povahy a my se musíme snášet navzájem. Dneska jsme o tom měli úvod. Ale o tom to bude příště někdy, jak se navzájem snášet a jak se pozbuzovat. Ale dneska bych se chtěl zabývat takovou podstatnou věcí, takovým základem. A to je zdroj na té naší cestě.

[2:05] Bez kterého to nepůjde. Kde vlastně my čerpáme? Kde se nabíjíme? Co nás pohání? Kde bereme tu energii? A to je vztah lásky s Pánem Bohem. To je to spojení s tím kmenem, kde je napsáno vlastně, Ježíš říká, pokud nebudete jako ty ratolesti v kmení, tak bezemně nemůžete, ne z ovoce. A že o tom dneska budeme mluvit. Takže podívejme se do Marka, do dvanácté kapitoli a podíváme se na vztah lásky. Marek, dvanáctá kapitola, dvacátý osmí až třicátý čtvrtý verž. To je to největší přikázání. Přistoupil k němu jeden z zákonníků, který slyšel jejich rozhovor a zhledal, že jim dobře odpověděl. Zeptal se ho, které přikázání je první ze všech. Ježíš odpověděl, první je toto. Slyší, Zraeli, hospodin, Bůh náš, jest jediný pán. Miluji hospodina svého Boha z celého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly.

[3:13] A druhé je toto, miluji bližněho jako sám sebe. Většího přikázání na tyto dvě není. Řekl mu ten zákonník správně, mistře. Podle pravdy si řekl, že je zjediný Bůh a že není jiného kromě něho. A milovat jej z celého srdce, z celého rozumu, z celé síly a milovat bližního jako sám sebe je víc, než přinášet Bohu obětí a dary. Když Ježíš viděl, že moutře odpověděl, řekl mu, nejsi daleko od Božího království. Potom se už ho nikdo otázat neodvážel. Jeden člověk z jedné církve měl těžkosti ve svém osobním životě. V rodině, v práci, nějak se to tak sypalo na něho. Hodně lidí s ním mluvilo, o pojeho problémech, ale nic se nezměnilo. A když se to kazatel doslechl, tak přemýšlel, jak mu pomoci. Ale přišel za ním a zeptal se ho, měl bys mi popsat svůj vztah s Bohem?

[4:17] Co to pro tebe znamená? Mohl bys říct o tom vztahu, že máš rád Pána Boha z celého srdce? Ten muž se zarazil a řekl, na to se mě nikdo nikdy neptal. Jako můžu říct? Já mu sloužím, poslouchám ho, modlím se k němu, ale nevím, jestli můžu říct, mám ho rád z celého srdce, nebo miluji ho z celého srdce. Víte, všechno jeho v životě bylo v nepořádku, protože ta základní věc nebyla v pořádku. A to je vztah lásky s Bohem. A v podstatě starý nový zákon o ničem jiném nemluví. Mluví o našem vztahu lásky s Pánem Bohem. To je základ. Když ten zákonník přišel za Ježíšem, tak se ptá, co je pro Pána Boha to nejdůležitější? Co skutečně očekává? Jaký je smysl všech těch náboženských příkazů a zákazů?

[5:18] Kde ta celá tóra obsahuje 613 příkazů a zákazů. 248 je pozitivních, co máme dělat. A 365, to je jako den v roce, je, co jsou zákazy, co nemáme dělat. A pro ně to bylo důležité, je jich tolik. A ti pro ty učitele, zákonníky, farizé, to byl klíč. Šeptali se, dobře, tak co je teda to největší? Co je na prvním místě? A Ježíš to vzal těch těch 613 pravidel, příkazů, zákazů a říká láska. Láska k Bohu. Cituje pátou Možišovu. Slyší, Zraeli, hospodin je náš Bůh, Bůh jediný. Budeš ho milovat, hospodina svého Boha, celým srdcem, celou duší, celou svou silou. Zajímavý ten verš, který pokračuje. A toto bude vštěpovat svým synům, svým dětem.

[6:22] Jenom taková vsuvka, jo. A jsem se musel zamyslet, co my předáváme našim dětem? Jak jim představujeme naši víru? Co musíš, nesmíš? Nebo miluj Pána Boha? A Ježíš to cituje. Cituje to šéma, to je to vyznání, co židé každý den vlastně cituje o své modlitbě. Kdo je Bůh? A na první místě je, jako všimněme si, nejdřív je to slovo miluj. Ježíš neříká boj se Boha, poslouchej Boha, pracuj pro Boha, věř Bohu. A říká miluj Boha. To je křesťanství, není v první řadě o systému nějakých pravidel. Je to o vztahu. Poslušnost je důležitá, ale musí vycházet z lásky.

[7:24] Člověk může dělat správné věci a přitom být daleko od Pána Boha. Může mělat spoustu věcí. Říká si, co z toho budu mít. Jaké ovoce. A když říká, miluješ Pána Boha pro něho samotného? A teďka to rozebírá. A jak teda milovat? Jak milovat Pána Boha? Miluji Pána Boha. A teďka celým srdcem. Pojďme se chvilku na to podívat. Co to znamená celým srdcem? V tom biblickém myšlení to srdce je centrem člověka. To je rozhodování, touhy, vůle, myšlení, charakter. Takže milovat celým srdcem znamená, Bůh má mít první místo v tom, po čem toužím, pro co se rozhoduju, o čem přemýšlím. Má být ten filtr, který se ptám, jsou ty věci dobré, líbí se to Pánu Bohu?

[8:24] To není jako v tom, když se takhle rozebereme, tak to není o tom, mám rád Pána Boha. Ale co ve skutečnosti je na prvním místě v mém srdci? Jak se to promítá? Můžeme říkat, já miluji Pána Boha, mám ho na prvním místě, ale ten život to ukazuje, ta realita, ty naše priority. ty, milovat bez přetvářky opravdově, celým srdcem. To po nás Pán Bůh chce. Kam směřují naše touhy, naše rozhodnutí, naše starosti? Je tam ta otázka, líbí se to Pánu Bohu? Pak je celou duší. Pán Bůh nechce jenom naše chování, ale chce nás samotné, chce nás živo, naše radosti, bolesti, vítězství, pády, naše emoce, naše vyjadřování.

[9:24] Někteří to mají jednodušší, píšou básně, zpívají, ale to znamená i plakat, to znamená křičet, to znamená zapojit svoji duši. Pak je celou myslí. Ta naše láska není bez rozumu. My musíme přemýšlet o tom, jaký Pán Bůh je. A Pán Bůh se ukazuje v Biblii ve svém slovu. To není vypnutí rozumu. Já miluji někoho, kdo se nám dává poznat. Biblii. Máme hledat Pána Boha. Poznávat jeho slovu. Přemýšlet o tom, co od nás očekává. Jaký je. To není něco falešného. Jsou různé karikatury Boha. Knižka, myslím, která tady je, je výborná knižka. Karikatury Boha. Jak si lidé Pána Boha prostě nějakým způsobem posunujou. Ne, my máme ho poznávat. On se dává poznávat. Potom je celou silou. To znamená našimi schopnostmi.

[10:26] Tam je čas energie, prostředky. Ta láska Boha se musí někde projevit. Já bych řekl, že i to celou silou pro mě znamená i zapojit celé tělo. Víte, my nemůžeme oddělit tu duchovní složku člověku, to je tělesné. Naše tělo je taky chrám Ducha Svatého. My tím uctíváme Pána Boha. Jak fungujeme, jak se staráme, jak používáme naše tělo. Miluji Pána Boha. Proč čtyři části? Nevím, jestli jste si někdy o tom přemýšleli, proč to tam je takhle výjmenovaný. A možná v podstatě celá ta myšlenka nejde o to rozebírat ty jednotlivé části. Ale jde o to, aby všechny tady ty čtyři části, můžou být pět, můžou být tři, to je jedno. V podstatě říkají Pánu Bohu jde o celého člověka.

[11:29] To je ten základní význam toho verše. Pánu Bohu jde o celého člověka. Nenech Bohu jenom část sebe. Jestliže má být ten vztah, tak ji má být plný. Celý. Celé já. Miluji Pána Boha opravdovou, úpřímnou láskou. s maximální vroucností, s plným rozumem a ze vší silou. To pánu po násce. A každý si to může promítnout jako do těch oblastí. Možná si může říct, v které té oblasti mi to jde, v které mi to nejde. Proč? Proč máme milovat? Protože on nejdřív miloval nás. Jenom přečtu z prvního Jana. V tom je láska, že ne my jsme si zamilovali Boha, ale on si zamiloval nás a poslal svého syna jako oběd smíření za naše hříchy. My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás.

[12:30] Jako ta naše láska, to není, že se já prostě musím snažit, snažit, snažit, ale to je prostě reakci na tu boží lásku. On si mě vybral, on si mě zamiloval, on chce mít se mnou vztah. Milovat znamená být s ním, právit s ním čas, naslouchat mu. To je součást vztahu. To je, jak když začnete s někým chodit, se zamilujete, tak o něm přemýšlíte. Chcete s ním být, píšete si, když byli lásky, Opisí, dneska to je jednodušší, můžete si volat, že jo, videohovory, možná teď spolu nemusíte ani chodit, že jo, a blízku. Ale to pánu po nás nechce, abychom s ním měli videohovory. U nás chce, aby jsme byli s nimi, aby jsme budovali ten vztah. Jak se máme poznávat, když s ním nejsme?

[13:32] Když mu nenasloucháme, když s ním nemluvíme? Když si Ježíš vyvolil dvanáct učeníků, to je Markově, třetí kapitole, tak je napsáno, já jsem je vyvolil proto, aby byli s ním tady do vztah. Prvně, aby byli s ním, potom mě posílá kázat, potom mě posílá dělat další věci. A zajímavé je, po vzkříšení, když se setkává s Petrem, teda, ano, už to len Petrem, tak se optá na jednu otázku. Třikrát se optá na stejnou otázku. První otázka, budeš mě sloužit. Druhá otázka, budeš dobrý vedoucí. Třetí otázka, budeš dobře studovat písmo. Ani jedno to tam není. Víte, co na to se optá třikrát? Miluješ mě. Miluješ mě. Miluješ mě. Máš mě rád. Pořád se vůbec neptá na to, co bude dělat.

[14:34] Ale jaký máš vztah? Petře, miluješ mě? To, čeho ono zradil. A to je něco, co se nás taky pán Ježíš ptá. Pán Bůh, miluješ mě? Pavle, miluješ mě? I ten vztah, který máme, každý vztah zahradné oddání. A vlastně církev, nebo Biblia přerunává vztah církve a Krista k takovému manželství. A podmínka dobrého manželství, úspěšného, je odezdání se jenem druhému. Ježíš se nám dal. Dal se círky, dal se nevěstě. Otázka je, jestli my jsme se odevzdali. Jestli jsme se mi oddali jemu. A já bych tomu přečetl z Jeremiáše, se podíváme na další slajd, z 18. kapitolí, to o podobenství hrnčířa hlína.

[15:36] Slovo, které se stalo odoslovně k Jeremiášovi. Vstáň, sestup do hrnčířova domu. A tam ti holásím slova. Sestoupil jsem tedy do hrnčířova domu, právě když pracoval na tom hrnčířském kruhu. Ale nádoba, kterou vlastní rukou z hlíny zhotovoval, se nepovedla. Začal znovu a udělal z ní jinou nádobu. Dělal, co se mu zdálo správné. I stalo se ke mně slovo hospodinovo. Co pak nemohu naložit s vám jako ten hrnčíř, dome izraelský? Je výrok hospodinu. Hle, jste v mých rukou jako hlína v rukou hrnčířových, dome izraelský. Bůh je hrnčíř, Izrael je hlína. A tady na tomto příkladu je napsáno, co znamená oddání, co znamená být k dispozici. Co v tom příběhu dělá hlína? My jsme tou hlínou. Ta první věc je, ta hlína se nechá modelovat.

[16:37] On nemůže dělat nic. A ten hrnčíř modeluje tu hlínu. Někdy se to povede, nekdy se to nepovede. A teď napsáno, že začal znovu udělat z ní nádobu jinou. Dělal, co se mu zdálo správné. Odání je nechat pána Boha, aby s námi dělal, co se mu zdálo správné. A pak je ta druhá věc. Když hrnčíř udělá tu nádobu, tak ta nádoba by měla smysl. Tak musí jako zůstat rukou to hrnčíře. Ten hrnčíř určí, k čemu to bude. Ten hrnčíř vlastně si s tou nádobou potom dělá, co chce. Ta nádoba sama o sobě nemůže dělat nic. Ta je někde postavená. Potom někdo hrnčíř nebo někdo vlastně ji naplní. Nebo může někomu podat. Ten číř potom ji využívá, jak on chce. A to je něco, co je důležité. My jsme to hlínou. A to odání znamená v tom, že se máme nechat přetvářet, jak on chce a zůstat k dispozici, k čemu on chce.

[17:46] On si ty tvary bude dělat, jak on potřebuje s náma. Každý je jiný. A potom tu nádobu použije svým způsobem. Každého chce použít svým způsobem. To je to odání. My sami od sebe nemůžeme dělat nic, pokud nebudeme horkou hrnčíře. Nebo pokud nebudeme jako ty ratolesti napojení na ten kmen. Ale jestli, že se necháme přetvářet a zůstaneme k dispozici, tam se já můžeme mocně použít. Právě na té cestě. Je zajímavé, že ten zákonník, který všechno toto znal, v tom 34. verši říká mistře, že já to přečtu. Správně, mistře. Podle pravdy si řekl. Jo, je strašně zajímavé, že ten zákonník vrstě říká, dobře, dobře, žáku. Ježíš je ten žák, on je ten borec.

[18:47] Dobře, žáku. Dobře si to řekl. A říká zajímavou věc. A říká, končí slovy, milovat je víc, než zápaly a oběti. A jenom mu to došlo. Že ten vztah je daleko víc, než jakákoliv činnost. Jakýkoliv zápaly, jakýkoliv chození, jakákoliv náboženská svatá činnost. říká, to je daleko víc. Ta vnitřní motivace, to, co vychází z našeho srdce, to je klíčové. Protože pokud budeme, my by byl ovládání těma vnějšíma věcma, musím číst, musím se modlit, musím tam to dělat, co si řeknou ty ostatní. Tak to dělám, nejde to špatný, ale náš vztah upadá. Bude to k pokrytectví. Víte, co je zajímavé, co Ježíš potom mu říká?

[19:48] Nejsi daleko od Božího království. A víte, proč mu to říká? Říká, ty jsi to dobře pochopil. Výborně jsi to pochopil. A my to známe. Výborně chápeme. Ale chybí ti ty skutky. Chybí ti na praxe. Jak se to projevuje? Zákoník to chápal, ale nepraktikoval. Co my? Jak jsme na to my? Milovat Boha celým srdcem. Celou silou. No, bude nás to něco stát. To není levné. To není levná záležitost. To znamená celé žít pro Pána Boha. To znamená taky říkat některým věcem ne. Nepůjdu chodit na místa, kam chodí ostatní. Nebudu se možná dívat na věci, na které se dívají ostatní. Nebudu se zapojovat do věcí, do kterých se druzí zapojují.

[20:50] Budu si vybírat. Žít pro Pána Boha znamená dělat výběry v životě. místo uspokojovat své vlastní představy, touhy a přání. My si musíme klást otázku. Líbí se to Pánu Bohu? Miluji ho celým srdcem. A to znamená, projevuje se to někde? My jsme byli stvoření. Proto abychom s ním měli vztah. A Pán Boh touží po nás. Po našem vztahu. Po vztahu s námi. O Sponín, v Jajdem Jášově je napsáno. O Sponín soukázal daleka. řekl, miloval jsem tě láskou, proto jsem ti tak trpělivě prokazoval milosedenství. Pán Boh nás miluje. A chce po nás, abychom reagovali na jeho lásku.

[21:51] Vy přečetl jen citát od jednoho teologa, spisovatele Ansela Greena, který říká, a chceme-li to zakusit a tuto boží lásku, musíme zapomínat na svět, na lidi, na sebe, odat se Bohu, nořit se do něj, říká, padnou doslova, předním klanět semu. Při od adorací nechceme pro sebe nic, neprosíme Boha o nic, ani o vyřešení našich problémů. Zapomínáme na sebe, na své problémy, nic si nevyčítáme, ani se před Bohem neospadlňujeme. Přestáváme kroužit kolem sebe a prostě padáme, protože se Pán Bůh nás dotkl, protože On je důležitější než naše tělesnost. V nás všech je touha moci konečně jednou na sebe zapomenout a dovolit Bohu, aby se mě dotkl. Takže nám svytne, Pán Bůh mi úplně stačí.

[22:53] A pak začneme teprv tušit, co znamená milovat Boha pro něho samotného. Když se podíváme, co si z toho můžeme vzít. Když jsme naposled byli nějaký delší čas s Pánem Bohem. Když jsme mu vyjádřovali to, co k němu cítíme. Psali, zpívali. Jaké moje oddání je mu? Jak moc jsem se mu nevzdal? Nebo to oddání se opakuje? Jak je to hluboké? Co kdyby se mě dneska zeptal, jak je můj stát s Bohem? Co bych mu řekl? Co mi brání ho milovat celým srdcem? Já bych vás teďka chtěl poprosit o jednu věc.

[24:04] Většina z vás máte mobily. Tak se je vytáhněte. Pokud nemáte papír, vytáhněte si mobil. Já chtěl, abyste něco napsali Pánu Bohu. Najděte si tam ikonu, nějaké poznámky nebo SMS-ku. Můžete někoho napsat. Nemusíte je odesílat. Ale napište to. Napište to, jaký máte vztah k Bohu. Co byste Pánu Bohu řekli? Pane Bože, XY. Zkuste teďka něco napsat Pánu Bohu. Zamyslete se nad tím, co byste mu napsali. Teďka ty mobily jsou k tomu výborné. Buď poznámky nebo do SMS-ku, toho neodešlete. To je jedno. Co byste napsali Pánu Bohu? Jak je váš vztah? Co byste mu řekli? Pane Bože, jsem rád, že tě mám. Pane Bože, nevím, jak to se mnoho je.

[25:08] Pane Bože, cokoliv. Cokoliv, zkuste teďka příležitost. Napište mu jednu větu nebo dvě věty. Co k němu cítíte? Nebo jaký k němu máte vztah? Zkusme to teďka udělat. Nebo napsat na papír, nebo si to aspoň promyslet. Co byste mu řekli? Já bych na závěr ještě promítl takovou modlitbu, která mě inspirovala. Abych upřečetl takové vyznání, to odezdání se. Můj Pane a můj Bože, vezmi ode mě všechno, co mi brání na cestě k Tobě. Můj Pane a můj Bože, dej mi všechno, co mi pomáhá na cestě k Tobě. A teďka to přijde. Pane Bože, vezmi mě samotnému a dej mě Tobě do vlastnictví.

[26:10] Vezmi mne, mně. samotnému a dej mě tobě do vlastnictví. Amen.

[Všechna kázání](https://baptisteolomouc.cz/kazani)

---

HTML verze: https://baptisteolomouc.cz/kazani/20261018/laska-vztah-s-bohem · Aktualizováno: 2026-10-18